Honda VFR 800 (2002)

Véefero s vtecem je charismatická motorka. Čtyřválcový véčko má dost syrovej projev (zlí jazykové tvrdí, že to nejede dole ani nahoře), posez je skoro sportovní se zátěží na zápěstí. Mně ale tahle motorka nadchla i přes její mouchy...

Více fotografii

Motorka koupena od MOTO BAZAR Mladá Boleslav - Vstřícný přístup..

Výška jezdce: 180 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha FZS 1000 Fazer: Líbí se mi ročník 2002, ale nechci 4V s karbcema.
Honda NR 750: Nebyla žádná dostupná!

První dojmy - Je velká a těžká. Po první půlhodině zkušební jízdy mi přišlo, že véefero znám odjakživa. Díky vejfukům pod sedlem a euro 2 je po jízdě batůžek cejtit zplodinama, pokud zasebou nemá kufr... Posez sem si časem zamiloval, protože se na ní nesedí jako na záchodě, ale jako na motorce.

Motorku bych doporučil pro - Pro toho, kdo rád adrenalin, ale taky rád daleko cestuje. I když se to nezdá, tak není problém na týhle motorce ujet denně 500 i více kilometrů. Já dal nejvíc za den 980 km.

Doplňky na motorce - Kompletní sada kufrů od Givi. Tuning páčka spojky a brzdy, 12V zásuvka, držák na navigaci.

Recenze

Motor je skvělej, ale nesmíte po něm chtít, aby zabral, když točíte pod 3,5 tisíce otáček. Na 4,5 tisících je menší propad a tak v tomhle pásmu víc vibruje. Ale jakmile se dostanete přes 5000 ot., tak je motor spokojenej až k omezovači. S nástupem vtecu přichází ten pravej adrenalin a končí až na 12 tisících otáčkách, kde řev linoucí se z vejfuků dává tušit sportovní geny motorky. Zvuk je po designu to nejlepší na týhle motorce... Řazení je dost hlasitý, takže zařadit i nahoru bez klapnutí či bouchnutí chce kumšt a přesně vystihnout otáčky. Nechal jsem v servisu u pana Pátka ze Skyšice (vřele doporučuju) seřídil ventily a vyměnit rozvoďáky. Spotřebák jsem si udělal sám... To co dále oceňuju je ovladatelnost. Původně jsem se bál, jestli tahle jízdní pozice s větší váhu na ruce bude příjemná, ale právě proto se výborně vede do zatáček a na rovině drží pěkně stopu. Je to takovej univerzální parník, co v jednom jede jako splašenej a ve dvou s kuframa se poklidně pohupuje a ukrajuje kilometry.

Za poslední rok jsem byl nucen udělat několik zásahů, abych odstranil nepříjemné cukání motorky. Prvním bylo nahrazení lamda sond O2 eleiminátory (odpory), protože motorka po zahřátí hrozně vynechávala při přidávání plynu. Někde jsme četl, že stačí lambdy očistit, ale problémem je po těch letech vůbec vyšroubovat z výfuku. Tohle řešení pomohlo, ale ne nadlouho. Časem se objevili další dvě nepříjemnosti související s plynem a akcelerací. Při konstantním držení plynu a jízdě mezi 3,5-5,5 tisíci otáček motorka cukala a někdy při přidání plynu z decelerace jakoby zaváhala a pak cukla. Proto jsem po poradě se servisákem vyměnil všechny cívky. Cukání při konstantní jízdě sice úplně zmizelo, ale ono zaváhání po přidání ze zavřenýho plynu se začalo zhoršovat. Rozhodl jsem se zkusit poslední možnost a vymontovat celý pair systém motoru. Speciální záslepky jsem měl už rok v šuplíku, takže sem se do toho pustil. A ejhle ono to skutečně pomohlo a nejen, že už nic necuká, ale celý běh motoru v nízkých otáčkách při přidávání plynu se zjemnil. Přisuzuju to tomu, že karbon, kterej sem našel na všech součástech pair systému ve ventilovým víku (na sítkách i jazýčkách) zřejmě chod celýho tohohle verglu narušil.