Honda VFR 800 (1998)

Skvělá motorka se sportovním srdcem a nadčasovým tvarem. Pohodlná i pro spolujezdce.

Více fotografii

Motorka koupena od Koupeno v Drnholci na Moravě - Výborné, hladký, férový obchod

První dojmy - Pohodová, spolehlivá motorka. VéeFeRo můžete se ctí prohnat na okruhu, zablbnout si s ní po okolí, ale i ověsit kufry, posadit na tandem babu a třeba projet Balkán.

Motorku bych doporučil pro - Motorka je podle mě vhodná úplně pro každého. Je "přívětivá" k začátečníkům a i "starej vyjetej pes" si na ní užije.

Doplňky na motorce - Tři držáky na kufry Givi monokey

Recenze

VFR jsem koupil po zralé úvaze z následujících důvodů. Měl jsem rád vždycky sportovní motorky a až na jeden "úlet" s naháčem byly všechny takové. Tou poslední před Hondou byl můj milovanej Thunderace, úžasná motorka, co jela jak "koplá svině". Jenže jsem na "starý kolena" provedl jistou životní změnu, zamiloval se, vyměnil ženský a oženil se. A protože žena, která do našeho seznámení na motorce nejela, vzplála touhou po poznávání dálek z tandemu motorky, začal to mít chudák Ace spočítaný. Sice patří v rámci sporťáků mezi ty pohodlnější, ale postavy přes 170 cm maj smůlu v podobě "kolen u brady" a vůbec dost krkolomné poloze.

Nechtěl jsem se vzdát sportovnějšího pocitu z jízdy a tak po pár dnech úvahy padla volba právě na VFR 800. Chtěl jsem právě osmikilo, a to z let 1998-2001, s rozvody ozubeným soukolím a bez V-Tec. A jedna taková, z roku 98, byla k dispozici v Drnholci. Jela skvěle, motor i vše ostatní bylo i při téměř 80 000 km v cajku, žena se na ní cítila podstatně lépe než na Yamaze, tak jsem si ji vezl domů.

Mašina prošla obvyklým servisem po koupi, tj. výměnou náplní, filtrů, kontrolou všeho možného a závěr mých osvědčených servismanů byl, že i přes pokročilý věk a skutečnost, že jde o dost "olítanou vránu" je stroj ve skvělé kondici. Bouraček taky zřejmě moc nezažila, nikde se nic nevlnilo, vše fungovalo jak má a s novém obutím se mi líbila i slušná ovladatelnost a jistota ve stopě.

Motorku jsem pořídil z kraje sezony 2015 a něco na ní stihl ujet, tak pár slovy k věci . Motor je prostě úžasný. o charakteru čtyř válců do Vé bylo napsáno mnoho skvělého a právem. Odezva za plynem je okamžitá, starty obvykle "na drc", zvukový projev i s origo výfukem velmi slušný, zátah i odspodu parádní a "nahoře" je to to správný "peklo". Navíc mě dost baví nezaměnitelný "vytí" a hvizd ozubeného soukolí rozvodů.

Podvozku taky není moc co vytknout. Chová se s dobrým obutím velmi sebejistě, i když nekvalitní cesty úplně nemiluje. S plnou náloží, tedy kuframa a batůžkem, už to taky není úplně hitparáda, ale to se bavíme o rychlostech od 180 nahoru. Taky už je motorka v tomhle stavu a tempu dost citlivá na boční nárazy větru.

Brzdy jsou celkem v pohodě, duál CBS ustojí i těžký "hamstnutí" s naloženou mašinou se ctí. Při jízdě sólo v ostrém tempu jsou "tak akorát".

Řazení je taky parádní, hledání neutrálu obvyklý u zahřátýho Ace se nekoná, přesnost a snadnost řazení je taky dobrá.

Když to shrnu, musím říct, že pocitově jsem čekal mnohem horší odstup od Thunderace. Není tomu tak, přes objemový a výkonový rozdíl nemá člověk pocit, že by nějak "degradoval" své náčiní. A navíc, to pohodlíčko... Nutno poznamenat, že měřím ke 190 cm a vážím 120 kilo a žena taky není žádný tintítko.

Pravověrní cesťáci mohou namítnout, že posez je trochu víc v předklonu, ale za sebe říkám, že denní dávky i kolem 600 km, jako vloni právě při cestě na Balkán, nejsou nic sebedestrukčního a tělo nikterak netrpělo.

Po loňské zkušenosti - cca 8000 km - je jasné, že VFR se tak stalo milovaným členem rodiny a nejspíš spolu ještě nějakej ten kilometr ujedeme .

Pokud jde o závady, prostě jsem zatím žádné nezaznamenal, až na jednu jedinou. V Bulharsku pod Rilským monastýrem jsou od Stobu a Rily až nahoru ke klášteru krásné serpentýny a vzhledem k tomu, že jsem kufry nechal u strejčka ve Stobu a jel jen s batůžkem "na lehko", jsem se nechal unést a trochu ostře si ty zatáčky začal užívat. Při jednom, dost necitlivém podřazení se ozvalo zlověstné lupnutí a místo trojky motor zavyl naprázdno. Zbytek cesty jsem bez problémů absolvoval bez zmíněné trojky a rozborka a sborka převodovky odkryla očesané trojkové kolečko. No, to nové snad vydrží a já bych možné měl svoje vášně v cizině víc krotit .

A už jen douška na závěr, ta motorka je prostě krásná. Ano, je stará, ale myslím, že výdrž má úžasnou a technika nijak výrazně nezaostává. A mě se prostě naprostá většina nových motorek vůbec nelíbí. Asi budu ve svých padesáti letech už taková "konzerva", ale dneska rozšířené "hmyzí" patvary a další roztodivné designové kreace mě vůbec neoslovujou, toho ať si užije mladší generace, když to chce.