Zkušenosti s Yuki City 125
Text: Miroslav Kalous | Foto: archiv autora | Zveřejněno: 11.12.2014 | Zobrazeno: 30 723x
Člověk se leckde doslechne, že testy motorek není nic, než marketing, že jsou zaplacený, zmanipulovaný a kdesi cosi. Před časem jsem v rámci testu pro časák jezdil Yuki City 125 ccm a závěr byl, že je doporučeníhodná jako zajímavej poměr cena/užitná hodnota. A protože jsme zrovna potřebovali nějaký jezdidlo domů, rozbil jsem porcelánovýho vepříka a jeden kousek si pěkně za svý koupil.
Jo jo, skútr už se zabydlel doma a začíná se stávat obětí mejch temnejch vášní. V jízdě se sice krotím a snažím se pečlivě zajíždět, aby mi utavenej válec neskápnul na silnici, ale pořád jsem věrnej původní myšlence udělat si koloběžku k obrazu svýmu.
Pro vaší představu: ve středu jsem ho dovezl dom. Postupným prohříváním součástek kolem sebe šířím odér vánočních blikátek z tržnice a lehce zkouším, jak se jednoválci líbí vyšší a vyšší otáčky. Zajíždím takovým mým osvědčeným způsobem “vlnkováním” – přidám plyn, aby otáčky trochu vyjely, uberu zpátky na nižší a za chvíli zase. Motor se postupně uvolňuje a vytáčí se veseleji a radostněji. I proto se placatím po okreskách, kde potkávám všeho všudy traktory, žebřiňáky a indiánský sáně tažený mulou.
Celou dobu zkoumám Ciťáka přimhouřeným okem a spřádám plány. V sobotu to konečně exploduje a odhodí mě to v sedm ráno přímo z peřiny do montérek. Flexa, svářečka, vrtačka, všechno vrčí, ječí a sousedi s pytlema pod očima mi posílají vzdušný polibky, kamení a diabolky. To mě ovšem nezastaví...
První letí dolů přední blatník. Provinil se tím, že má zbytečně tvarový složitosti a hlavně schovává tu krásnou stotřicítkovou gumu. Bez něj je kolo hezky vidět a skútr působí opticky lehčí (blaťák sám váží prd, takže placebo).
První letí dolů přední blatník. Provinil se tím, že má zbytečně tvarový složitosti a hlavně schovává tu krásnou stotřicítkovou gumu. Bez něj je kolo hezky vidět a skútr působí opticky lehčí (blaťák sám váží prd, takže placebo).
Odplastovávám řídítka s myšlenkou dát tam jiný a očekávám nějaký klemy, svorník nebo něco podobnýho. Kulový. Řídítka jsou svařený Téčko bez šancí na změnu. S hlubokým nádechem se potápím do haldy různýho matroše v koutě dílny a po pár řezancích od plechů tahám trubku průměr 22. Řídítka jdou oholit a z každý strany jim navařuju rozšíření 4cm. Rovnou i nový gripy a hliníkový špunty.
Není to zlý – moje ruce opičích proporcí se mají líp, ale do budoucna je to otevřené téma. Hlavně kvůli úhlu a kvůli znatelnýmu pružení tý jedný trubky.
S posunutím brzdovejch pump si nerozuměly prolisky v řídít-plastu, takže plast šel sprostě zaříznout. Zatím. Z dálky to vypadá slušně, zblízka by jeden hodil tyčku do trávy.
Samolepky. Dynamický čáry ani nápisy Power nejsou přesně můj sen a ve jménu jednoduchosti jdou nálepky dolů. Ona taky power osum koní není moc k vytahování. Jde to sakra blbě, bo číňan je zkušeně hodil pod finální lak. Urputnost vítězí, zlatá barva jde do sirotčince.
Na kapoty jsem vyrašploval dva páry silonovejch padáků a našrouboval je na exponovaný místa, po kterejch by mohl Ciťák při breakdance tančit.
S posunutím brzdovejch pump si nerozuměly prolisky v řídít-plastu, takže plast šel sprostě zaříznout. Zatím. Z dálky to vypadá slušně, zblízka by jeden hodil tyčku do trávy.
Samolepky. Dynamický čáry ani nápisy Power nejsou přesně můj sen a ve jménu jednoduchosti jdou nálepky dolů. Ona taky power osum koní není moc k vytahování. Jde to sakra blbě, bo číňan je zkušeně hodil pod finální lak. Urputnost vítězí, zlatá barva jde do sirotčince.
Na kapoty jsem vyrašploval dva páry silonovejch padáků a našrouboval je na exponovaný místa, po kterejch by mohl Ciťák při breakdance tančit....během tohohle šílení piju neustále kafe, takže kolem desátý dopol mám zornice velikosti dospělýho kosa a rozdělávám až tři úkoly najednou. Taky hodně mluvím, i když jsem v dílně sám...
Přískokem jsem u zadního blaťáku. “Je velkej, hnusnej, těžkej, divnej...”,říká Mr. Hyde.
Pan Jeckyll mu odpovídá: “Ale je to tak praktický homologovaný doplněk!”. Mr. Hyde chvíli dribluje s Jeckyllovou odkousnutou hlavou a pak dá koš do odpadkáče...
Šroubky se točí jak baletky a osvobozují jednotlivý díly plastů. Zatím žádnej strhanej šroub, ale jedna plastovka packa byla ulomená asi už v Číně. Vyhazuju nějaký držáčky držáčků a ty věci, co je drží. Je prostě divný, kolik věcí se dá ze skútra vyndat, aniž to někde chybí. V kofeinovým přetlaku stvořím definici: Ideální bajk má maximálně tři sta dílků (včetně kuliček v ložiskách) – hned to napíšu na stěnu dílny sprejem.
Zadní blatník tedy postihla zkrátitýda na nutný minimum a jeho funkci si vzala na hrb značka, posunutá o píď nahoru. Jj, tlustý gumy tomu fakt seknou, tak ať jsou vidět!
Pan Jeckyll mu odpovídá: “Ale je to tak praktický homologovaný doplněk!”. Mr. Hyde chvíli dribluje s Jeckyllovou odkousnutou hlavou a pak dá koš do odpadkáče...
Šroubky se točí jak baletky a osvobozují jednotlivý díly plastů. Zatím žádnej strhanej šroub, ale jedna plastovka packa byla ulomená asi už v Číně. Vyhazuju nějaký držáčky držáčků a ty věci, co je drží. Je prostě divný, kolik věcí se dá ze skútra vyndat, aniž to někde chybí. V kofeinovým přetlaku stvořím definici: Ideální bajk má maximálně tři sta dílků (včetně kuliček v ložiskách) – hned to napíšu na stěnu dílny sprejem.
Zadní blatník tedy postihla zkrátitýda na nutný minimum a jeho funkci si vzala na hrb značka, posunutá o píď nahoru. Jj, tlustý gumy tomu fakt seknou, tak ať jsou vidět!
Sednu na chvíli na otočenou přepravku a zírám. Jednoznačně největší beďar vidím na vejfuku. Boční kryt bych snesl, ale ta zadní hliníková nástavba nemá vůbec žádnou funkci a trubička výfuku se stejně stáčí k zemi. Klíč se mihnul povětřím a už upírám voko dírou do vymontovanýho tlumiče... malý průměry, zatraceně malý průměry trubiček...Hledám, co pěknýho skýtá materiálová základna v koutě. Mimochodem, tu samou pokladnici trubek, plechů, odřezků....atd, moje žena nazývá pomníkem všemu bordelu světa. Ženský nechápou širší souvislosti existence hmoty.
Ideální průřez skýtá stará obdélníková noha od vojenský palandy. Nevšední záležitost…. Z nejtků se stal jiskřivej efekt, hliníková předkožka šla do regálu podivnejch věcí a po odvrtání otvoru pro koncovku šla i výstupní trubička o světlosti mýho malíčku na hromadu. Tím pádem byla vyřazená poslední tlumící komora. Z široký koncovky se po nadlábnutí ozvaly rockový basy.
Ani boční kryt s náma dál nepokračuje. Místo něj přišla hliníková tyčinka, odhánějící votroubený lejtko od koncovky.
Mám rád přírodu. Sypu v zimě ptákům, chodím číst stromům pohádky a v době honů chodím masírovat ke krmelci srnky, aby se jim líp kličkovalo před lihovejma panáčkama v khaki. Aby nás příroda nepohltila, je třeba to vyvážit jinde.
Třeba odebráním vstřikování vzduchu do výfuku. Jsou to další zbytečný odběry pro sací tlak, komplikovaný cesty vzduchu, zvedá to teplotu svodu, váží to pár deka a je to hnusný. Takže hezky záslepka k výfukovýmu kanálu (vybroušená z plechu) a celej ten ansámbl odložit stranou.
Třeba odebráním vstřikování vzduchu do výfuku. Jsou to další zbytečný odběry pro sací tlak, komplikovaný cesty vzduchu, zvedá to teplotu svodu, váží to pár deka a je to hnusný. Takže hezky záslepka k výfukovýmu kanálu (vybroušená z plechu) a celej ten ansámbl odložit stranou.
Udělal jsem tedy alespoň pár děr do podsedláku. V místech, kde čerstvej vzduch bude foukat na víko ventilů, ohřívaný horkým olejem. Nečekám, že zamrzne peklo, ale od chladnějšího víka by se mohl i ten oil trochu zchladit. Je to vyloženě tápání, bo jsem ani neměřil, kolik stupňů tam vlastně je.
Zrušení horních mřížek na předním plastu byl takovej bonbónek, po kterým jsem šel rovnou spát, páč bylo asi deset večer.
Uteklo asi čtrnáct dní a máme najeto první pětikilo. Čas na servisní úkony.
Jak to jede? Lepší se to. Kromě motoru se vybarvuje i přední vidle a je citlivější. Snad se nestane přecitlivělou natolik, aby neustále plakala olej. Zadní tlumiče jsou o něco houpavější než za nova.
Jak to jede? Lepší se to. Kromě motoru se vybarvuje i přední vidle a je citlivější. Snad se nestane přecitlivělou natolik, aby neustále plakala olej. Zadní tlumiče jsou o něco houpavější než za nova.
Gumy, ty černý zmije lisovaný, začaly makat na suchu. Na mokru to asi nebudou dávat nikdy. Brzdy se taky lepší a už jsou z nich příjemný kusadla. Se zadní brzdou jsem se tajně dohodnul na nájemný vraždě zadní gumy předtím, než zabije ona mě. Takže různě po světě necháváme jako důkazní materiál černý šmouhy a povětřím se nese jekot trpící gumy . Ani nevím, proč mi mikina tak romanticky voní spálenou gumou…
Maximálka testnutá na chvíli se napočítala někam na 85 km/h. Jo a co je teda hodně divný: tachometr podle obecních radarů i podle džípíesy ukazuje PŘESNĚ (wtf?! Svět se zbláznil a servíruje nám PRAVDU???!!!!!).
Maximálka testnutá na chvíli se napočítala někam na 85 km/h. Jo a co je teda hodně divný: tachometr podle obecních radarů i podle džípíesy ukazuje PŘESNĚ (wtf?! Svět se zbláznil a servíruje nám PRAVDU???!!!!!).
Servis: olej motorovej, olej v převodu na zadní kolo, u ventilů trochu dotáhnout sací. Všude solidní přístup a jednoduchá technika.
Omrknul jsem i situaci pod krytem variátoru a páč tam bylo dost prachu z řemenu, zprůchodnil jsem nasávací filtr vpředu na krytu. Tenčí molitan a vyříznutí zbytnejch přepážek hustý plastový mřížky udělaly radostnější vítr u vyfukovacího otvoru.
Omrknul jsem i situaci pod krytem variátoru a páč tam bylo dost prachu z řemenu, zprůchodnil jsem nasávací filtr vpředu na krytu. Tenčí molitan a vyříznutí zbytnejch přepážek hustý plastový mřížky udělaly radostnější vítr u vyfukovacího otvoru.
Pěkně jsem o tom udělal zápis do servisní kroniky a držel minutu ticha za padlou záruku.
Kdy člověka pálí dobrý bydlo? Třeba ve chvíli, kdy objednává “závodní” ultrajednotku CDI. Krásně červená, žebrovaná, s namalovaným grafem nového-mnohem kopcovitějšího výkonu.
Slibují,že přidá ve středních otáčkách a podle ingliš webů to někomu zvedlo maximálku o pět majlí v hodině. A to celé za kolik, Horste? A to celé za pouhých 250,- korun českých!
Hurá! Vezu si CDI dom. Po rozbalení koukám, jak je to maličký (když je v tom tolika koní...) a zapojuju na konektory, který padnou jak ulitý. Teda, z jednotky vede nějak víc drátů, než kolik nabízí skútr....ale v pohodě – prodejce mě vybavil nějakýma chytrostma o tom, co kterej drát dělá a kam vede. Zkusím to a buď to chytí, nebo to nechytí a zkusím holt jeho finty.
Slibují,že přidá ve středních otáčkách a podle ingliš webů to někomu zvedlo maximálku o pět majlí v hodině. A to celé za kolik, Horste? A to celé za pouhých 250,- korun českých!
Hurá! Vezu si CDI dom. Po rozbalení koukám, jak je to maličký (když je v tom tolika koní...) a zapojuju na konektory, který padnou jak ulitý. Teda, z jednotky vede nějak víc drátů, než kolik nabízí skútr....ale v pohodě – prodejce mě vybavil nějakýma chytrostma o tom, co kterej drát dělá a kam vede. Zkusím to a buď to chytí, nebo to nechytí a zkusím holt jeho finty.
Zapnul jsem klíček. Do tří vteřin naplnil dvorek hustej různobarevnej čmoudík s děsivou pachovou stopou. Ještě jsem ťuknul do startéru, ale to bylo to poslední, na co jsem viděl. Motor samozřejmě mlčel jako Fučík. Vypnu klíček a zírám na novou CDI jednotku, která s hlasitým syčením z růžku generuje ten mrak radioaktivity. S nasazením vlastních pařátů to odpojuju a protože to dost pálí,házím to vyčoudit na trávník. Představení trvá dalších deset minut a pak to konečně zhasne. V kroužku kolem toho je modrofialová tráva.
To by mohl být konec, ale nějak jsem se s tím nesmířil a zkusil to zapojit ještě jednou....ne, neptejte se mě proč....
To by mohl být konec, ale nějak jsem se s tím nesmířil a zkusil to zapojit ještě jednou....ne, neptejte se mě proč....
Mrak čoudu obsadil naší kotlinu. A já mám doma takovou hezkou hliníkovou krabičku za 250,- Kč, která děsivě smrdí. Smrdí stejně jako já smrdím už tři dny. Jako když hoří sklad použitejch fuseklí a někdo lopatou od hnoje přikládá do ohně jetý kopáčský holínky.
Ale blejská se na lepší časy, protože kočky už se odvážily, za ustavičnýho očichávání všeho, vrátit se opatrně domů…
Ale blejská se na lepší časy, protože kočky už se odvážily, za ustavičnýho očichávání všeho, vrátit se opatrně domů…
Počasí je děvka podmračená. Spolu s víkendovým programem dávám jenom sto za další tejden. To je slabý a jelikož jsem sociálně silně založenej, chci upevnit vztah s Ciťákem drobet jináč…
Při odplastovávání to vypadalo jako normální záchvat šroubování. Když jsem vzal flexu a samurajským švihem oddělil z téčka řídítek to podstatný – totiž řídítka samotný, šlo do tuhýho.
Ale kdo by se vracel….kdyby příroda chtěla, abychom se vraceli, dala by nám alespoň jedno voko směrem dozadu. Protože o anatomii ale něco vím, chápu poselství přírody tak, že co je za náma, na to se má hodit bobek.
Řítidla vypadaly jako žonglér s useknutejma rukama….smutnej biograf, to vám povím…
Ale kdo by se vracel….kdyby příroda chtěla, abychom se vraceli, dala by nám alespoň jedno voko směrem dozadu. Protože o anatomii ale něco vím, chápu poselství přírody tak, že co je za náma, na to se má hodit bobek.
Řítidla vypadaly jako žonglér s useknutejma rukama….smutnej biograf, to vám povím…
Na pahejl řídítek jsem prskavkou navařil kousek L profilu a kupodivu se mi povedlo to tam nalepit rovně a nepropálit ani trubky, ani svoje svršky / spodky. Do eLka jsem pak udělal díry na dvanáctky šrouby (takhle to zní easy, ve skutečnosti jsem neměl větší vrták, než desítku a i ta se po zakousnutí rozletěla po dílně…takže pěkně pilník a představit si, že jsem Kájínek a chystám se na nenápadnou vycházku z Mírova…).
Do děr přišly klemy na 22-ky řídítka, koupený kdysi na rozestavěnej flat-track a z úplně stejnýho důvodu se mi v dílně válely MX řídítka v šířce osumdesát…
Montáž byla lehčí než pro sklerotika prohrát v pexesu. Ze dvou pásků plechu jsem vykřesal držák přístrojovky, trochu poptáhnul svazky kabelů z útrob pacienta a bylo to. Brzdový hadice vyšly s rezervou, kabely jakbysmet, plynový lanko má ještě vůli… pecka! 
Do děr přišly klemy na 22-ky řídítka, koupený kdysi na rozestavěnej flat-track a z úplně stejnýho důvodu se mi v dílně válely MX řídítka v šířce osumdesát…Původně jsem zálibně klikal na webový nabídky frézovanejch redukcí držáků řídítek (gůglujte: downhill adaptér skútr), jenomže v případě Ciťáka bych přišel o dorazy a zamykání řídítek – no to je blbý, ne?
Zkušební jízda mě nadchla. Taková ptákovina, jako jsou řídítka a jakej to udělá efekt!
Jednak se mi mnohem líp sedí – mám pracky víc nahoře a ne u kolen a pak širší řídítka dělají ze skútra takovýho bastard-motarda. V zatáčce mám pocit, jako bych si asfalt ošahával rukama, protože spojení přední guma – rukojeti je zatraceně čitelný.
Jednak se mi mnohem líp sedí – mám pracky víc nahoře a ne u kolen a pak širší řídítka dělají ze skútra takovýho bastard-motarda. V zatáčce mám pocit, jako bych si asfalt ošahával rukama, protože spojení přední guma – rukojeti je zatraceně čitelný.
Asi i to zapříčinilo, že jsem cestou z práce najel místo obvyklejch 15 kiláků víc než sto a minimálně sedumdesát z nich jsem prochechtal do helmy…..bomba!
Jo vidíte, kdyby vás zajímalo, kolik jsem do toho smraďocha zatím vrazil:
Klemy (výprodej v moto-supermarketu) 400,-
Řídítka 650,-
Gripy 200,-
Zátky do řídítek 180,-
Pak asi osum elektrod (dvojek)
Ten cajk mi to vrací spotřebou krásnejch 2,4 litrů na sto.
Ještě: po 700 km jsem prubnul maximálku a bylo tam 91. Ručkovej kapilární teploměr za čtyři kila už čeká na poště, tak uvidíme…
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz