Honda XRV 750 Africa Twin

Časem jsem zjistil, že starší model (89 - 92) je lepší než ten novější (94 - 03), u kterého výrobce odebral možnost seřízení podvozku a místo toho přidal displej na přístrojovku, který se svými funkcemi nijak neliší od běžného tachometru na kolo. Na druhou stranu byl model od roku 95 a výš schopen ještě nižší spotřeby. Dle vlastního srovnávacího testu na 9 800 km, měl ročník 98 oproti 91 v průměru o dvě deci menší spotřebu benzínu natural 95, zřejmě díky snímači polohy škrtících klapek karburátorů. Nejlepší ročník afrik je zřejmě 93. Tento přechodový model měl všechna plus z obou typů. Po doplnění o vyhřívané rukojeti, zásuvku na přídavné spotřebiče, padací rámy a nosiče kufrů je afrika ideální stroj pro cestování po světě. Motor nemá velký výkon (59 k), od roku 93 se změnou sání a výfuku (60k), a krouťák (62 Nm), ale jinak nemá chybu, je velmi pružný. Od volnoběhu plynule táhne až k maximu svých otáček, tj. 8250 ot./min. Cestovatele potěší nízkou spotřebou paliva a žádnou oleje. Servisní interval pro výměnu oleje je výrobcem stanoven na 10 000 km, kdy motor s převodovkou a filtrem vymlaskne sympatických 2,7 l oleje. Moje osobní zkušenost se spotřebou je víc než uspokojivá. Při cestovní rychlosti kolem 80 - 120 km/h ve dvou se spotřeba pohybovala kolem 5,5 l/100 km. Při velikosti nádrže 24 l tak má afrika slušný dojezd. Za čtyři roky jsem s afričkou najezdil 67 tisíc km s jednou jedinou závadou, kterou byl spálený regulátor dobíjení. Afrika je výborná motorka na silnici i mimo ni. Projede skoro všude, je dobře chráněna proti poškození při pádu a při kontaktu podvozku se zemí. Různé možnosti skoků na silnici, např. železniční přejezdy a horizonty zvládá i plně naložená bez problémů. Při sportovní jízdě je limitovaná použitým obutím a také výkonem motoru. Na našich rozbitých cestách podvozek umožňuje rychlou jízdu a tím snižuje handicap nižšího výkonu, kdy drží krok i se silnějšími stroji. Pokud jde o jízdu v terénu, musí se to umět. Jestliže někdo říká, že to nejde, tak to prostě jen neumí. Já nejsem žádný závodník, ale terénu se nevyhýbám a umím si ho vychutnat. Zkusil jsem několikrát i motokrosovou trať, jen tak na zkoušku, ale nejradši se jen projíždím volnou krajinou, ve dvou a s bagáží.
Afrika startuje kdykoliv na první stisk spouštěče startéru. Bohužel, i když už motor běží, což zjistíte při použití tankvaku, když zahnete doprava. Na nočních jízdách oceníte výborné osvětlení prostoru před sebou. Nejen uprostřed, ale i po stranách silnice, kde včas odhalí oči nočního zvířete. Brzdy jsou na dobu vzniku výborné, z dnešního pohledu už jen dobré. Barevné provedení XRVček je docela pěkné, mně se nejmíň líbí poslední kombinace, kde se výrobce snažil aspoň barvou omladit vzhled afriky a to jí dle mého názoru moc nesluší. Pokud hledám něco záporného, napadá mě jen sedlo, které je na cestování dost úzké a tvrdé. Hlavně pro řidiče, spolujezdec je na tom o něco lépe. Proto jsem ho nechal trochu vypolstrovat a přešít. Není to rozmazlenost, ale po měsíci v sedle už zadek dávál zřetelně najevo, že toho má dost. Celkem vzato se vyšší pořizovací cena vrátí nízkými provozními náklady a vysokou spolehlivostí motocyklu. V současné době po ukončení výroby XRVčka nemá Honda žádnou náhradu za legendární enduro, která by navazovala na tuto kategorii motocyklů. A to je podle mě škoda.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE