V čem jezdí redakce: Halvarssons Sandtorp & Jeans Rogen

Začneme ovšem odspoda a rovnou řeknu, že Halvarsson Jeans Rogen Blue jsou moje aktuálně nejoblíbenější motocyklové džíny. Je to jednak střihem, který na mojí pivo-sudovou postavu dobře sedí, absolutně mě neomezuje v pohybu a je mi pohodlný. Svůj lví podíl tady má strečová složka v denimu – i přes tu nejvyšší adventuru přehodím nohu s lehkostí, aniž by džíny někde příliš pnuly. Aramidová vlákna jsou potom vetkána přímo do džínoviny, takže uvnitř nejsou klasické žluté podšívky.

Spodek nohavic mám tendence si přiohrnovat, i když by to asi ve výsledku není nutné. Ony delší nohavice jsou prostě potřeba, aby motorkářům s nohama na stupačkách nelezly až do půli lýtek. Vyrábí se i zkrácená verze, ta má ovšem nohavice kratší o plných 8 centimetrů. Kdybych vybíral konfekční „civilní“ džíny, klidně bych ji vyzkoušel, ale na motorku už by byla moc krátká.

Dalším jednoznačným plusem je vzhled. Jedná se o nejklasičtější možný design s pěti kapsami, který na první pohled nijak neprozrazuje, že se jedná o džíny na motorku. Žádné pružné „harmoniky“ nad koleny se nekonají, stejně jako strečové panely v rozkroku. V Halvarssonech můžete dorazit do kanceláře a nikdo na vás nebude divně koukat. Přitom na sobě máte zcela plnohodnotné motocyklové kalhoty, splňující dokonce nejvyšší stupeň ochrany CE AAA. Vedle odolnosti proti prodření to znamená hlavně chrániče na kolenou a kyčlích CE Level 2, a i ty jsem si dost oblíbil.

Chrániče kyčlí jsou na pohmat překvapivě tvrdé a pevné, jsou však dobře tvarované, takže o nich nevím. Chrániče na kolena potom citlivě kombinují funkční tvarování a neobtěžující usazení. Pevné, ergonomicky tvarované chrániče jsou o dost odolnější než základní gumové „plástve“, které používají jiní výrobce u podobně koncipovaných, civilně vypadajících džínů. Zároveň ale v tak akorát široké nohavici skutečně setrvají na kloubu, na rozdíl od obyčejných plochých chráničů. A to i bez toho, aby byly umístěné v elastické punčoše, která sice drží chránič na svém místě ještě o kousek lépe, ale po celém dni umí začít být nepohodlná a strašně se v ní potí noha.

Vlastně jediným detailem, který prozradí „motocyklovost“ džínů na první pohled, je celoobvodový zip k sepnutí kalhot s bundou. Oslím můstkem se tak dostávám právě k bundě Sandtorp, která tento zip bohužel nemá. Není ji tedy možné sepnout s kalhotami, což mi přijde poněkud škoda, vzhledem k tomu, jak pěkně tyto dva kusy oblečení jinak pasují dohromady.

Ohromnou výhodou bundy je opět bezpečnostní certifikace CE AAA, a to navzdory mnohem nižší hmotnosti, než je u podobně koncipovaných bund běžné. Bunda je totiž z výrazně tenčí kozinky a nikoliv z hověziny. Nejvyšší certifikace se podařilo dosáhnout jednak laminovanou, bavlněnou podšívkou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bunda je tím pádem jednovrstvá –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a výztuhou Hi-Art na ramenou a loktech.
V souvislosti s bezpečností je potřeba myslet akorát na to, že páteřový chránič se do připravené kapsy připíná pomocí suchých zipů – klasický vkládací páteřák tady držet nebude, pokud chcete ochranu zad integrovat do bundy je potřeba přikoupit originál. A přikoupit můžete rovnou i hrudní chránič, na který má bunda přípravu. Chrániče ramen a loktů s certifikací CE Level 2 jsou již předinstalované.

Bunda samotná vypadá na pohled prďácky. Hnědá jemná kozinka s černými dekory, velkým logem na rameni a kvalitními matnými zipy je prostě hezká klasika, kterou byste si pro její jednoduchost klidně vzali na sebe jen tak. Kůže je na dotek pěkná a kvalitní, nicméně je potřeba myslet na to, že není úplně hladká, jak je u motocyklových bund běžně zvykem. Jemná textura maličko zkomplikuje údržbu a hlavně odstraňování hmyzu, ale žádné utrpení to není. Bohužel jednoduchost designu znamená i jeden neduh, a sice absenci jakékoliv ventilace. Všechny zipy patří výhradně kapsám – tři vnější a dvě velké vnitřní, do kterých se vejde po mobilu a peněžence – takže žádnou zázračnou ochlazovací skulinu tady neotevřete. Můžete sice namítat, že tyto větrací otvory nejsou u kožených bund standardem, ale alespoň drobná perforace na rukávech, nebo alespoň pár otvorů v podpaží, by se v horkých letních dnech vyloženě hodilo. Takhle jsem občas v zoufalství rozepínal hlavní zip ve snaze nachytat trochu vzduchu do bundy. Je v ní prostě vedro. Naopak že tu není nic jako odepínatelná zimní vložka, nehodnotím nijak záporně – nepamatuji se, kdy naposledy jsem jednu z těchto vložek, které zabírají samostatný foch ve skříni, vlastně použil.

Boj jsem vedle teplotního komfortu zpočátku sváděl i s velikostí. Mám 62, ve které by většina lidí vypadala jak ztracená ve vesmíru, ale takhle obří velikost jsem musel zvolit proto, že ve Švédsku se tak trochu počítá s tím, že každý vypadá jako romantizovaná představa vysokého, nařachaného vikinga. Prostě velikost XXL šitá podle toho, jak by lidi s velikostí XXL chtěli vypadat, a ne jak zpravidla vypadají. Bunda má ohromně široká ramena a hrudník, ale ve spodní části se výrazně sužuje, takže kdyby byl svět ideální a já měl svoje kila převážně v ramenních a prsních svalech, byla by perfektní od první chvíle. Takhle mám v horní části ještě rezervu a naopak „vana“ se mi sotva vejde. Na prvních pár zapnutí to byl trochu boj, pak ale kůže změkla a trochu se přizpůsobila, a od té doby jsme vlastně docela kámoši. Stejně by si ale ve Švédsku měli všimnout, že mužský ideál krásy už je prostě úplně jinde…

A teď vážně – velikost a to, jestli vám bunda sedí, je samozřejmě velmi individuální. Počítejte ovšem s tím, že chcete-li bundu od Halvarssons perfektně padnoucí, je dobrým základem navštěvovat posilovnu častěji než mekáč.

K závěrečnému hodnocení je potřeba zasadit oba kusy oblečení do kontextu cen – a rovnou říkám, že džíny Jeans Rogen Blue za 4 990,- mi přijdou jako super nabídka. Jak padlo výše, jsou to moje aktuálně nejoblíbenější motocyklové džíny, prakticky k nim nemám žádnou výtku, a cena je srovnatelná se zbytkem kvalitních vyztužených denimů. Nemluvě o tom, že i ty nejobyčejnější a nepříliš kvalitní budou stát přinejmenším tři tisíce. Od příští sezóny navíc bude k dispozici i černá verze.

Trochu komplikovanější je to u bundy Sandtorp Brown, která vychází na 11 290,-. To je dost i ve světě kvalitních kožených bund, nicméně mějme na paměti fakt, že se jedná o bundu z kozinky, navíc v nejvyšší bezpečnostní certifikaci, což není běžné. I tak bych ale za své peníze ocenil alespoň kousíček větrání a určitě zip na sepnutí bundy s kalhotami. Ve světle toho bych ve výsledk klidně sáhnul jinam, dostal obdobnou kvalitu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ byť pravděpodobně z hovězí kůže –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ve výsledku možná i nějakou tisícovku ušetřil.

Informace o redaktorovi

Dominik Valášek - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE