Test vyhřívaných rukavic Held Inuit: Cestovatelská nutnost

Promrzlé ruce, to je jedna z nejhorších věcí, jaká vás může při jízdě na motorce potkat. Jednak je to vrcholně nepříjemné, druhak to zhoršuje motoriku prstů a tím i bezpečné ovládání motorky. Klasikou, která díky své rozšířenosti napadne prakticky každého, jsou vyhřívané rukojeti. Ty jsou fajn, své uplatnění najdou celoročně, ale tím, že hřejí zevnitř a ruka je živlům vystavená z vnější strany, nejsou do extrémů ideální. Dost to řeší bastery, které ale taky nejsou stoprocentní, navíc nejsou úplně stylovým řešením na všechny typy strojů. To ostatně platí i pro tzv. sloní uši, tedy zateplené, nepromokavé návleky na řídítka. Ty mají ještě tu nevýhodu, že do nich musíte lézt a nevidíte na ovladače. Moc si je nedovedu představit třeba na Gold Wingu. No a pak jsou tady vyhřívané rukavice, které tuhle problematiku řeší dost elegantně. Myšlenka to není nijak nová, první vyhřívané oblečení se objevilo už v polovině sedmdesátých let, ale až příchod a rozvoj lehkých lithiových baterií umožnil větší rozšíření díky smysluplnějšímu použití.

Je to hlavně tím, že dnešní baterie jsou relativně malé, lehké a na první pohled o nich vlastně ani nevíte. Held Inuit tak při prvním kontaktu vypadají jako úplně běžné zimní cestovní rukavice. Ušité jsou ze strečové textilie na vnější straně, dlaň a polovina prstů je z jemné a odolné kozí kůže a kůže se objevuje i na vršku prstů v podobě malých strečů. Kozinka na dlani Heldy zásadně odlišuje od lyžařských rukavic, protože člověk nepřichází o cit při řízení. V tom má prsty i fakt, že nejsou v dlani nijak výrazně vycpané. Bezpěčnost zvyšuje D3O chránič hřbetu ruky, palec je vyztužený odolnou tkaninou SuperFabric s podšívkou Armaprotec odolnou proti prodření v případě nehody a nechybí ani tzv. rejnočí kůže na dlani. Ta má zajistit lepší skluz po asfaltu, tím pádem by nemělo dojít k přerotování a zlomení zápěstí. Tohle jsou opravdu motorkářské rukavice, ne obyčejné lyžařské a dokládá to i certifikace EN 13594:2015 o ochranných motorkářských rukavicích, kterou Inuity plní.

Další vychytávkou určenou speciálně pro motorkáře je stěrač na plexi na levém ukazováčku, na bříšku pravého a na palci je potom vodivý materiál NUDUD usnadňující ovládání mobilního telefonu a dalších dotykových displejů. A není to jen o materiálu, je tu i taková malá boulička, která vám usnadní trefit se, kam potřebujete. Rukavice si dle potřeby stáhnete šikovným páskovým systémem, tepelný komfort přitom není jen o vyhřívání. Rukavice mají nepromokavou a prodyšnou membránu, podšívku na hřbetu ruky z Primaloftu, který má vlastnosti jako peří, vnitřek rukavic je z jemného fleecu. Takhle vybavené rukavice samy o sobě najdou své uplatnění kdykoli, kdy není počasí úplně stoprocentní. Řekněme od deseti stupňů do patnácti, dvaceti, záleží na zimomřivosti jedince.

Že tohle nejsou úplně obyčejné zimní rukavice, zjistíte, jakmile je vezmete do ruky. Li-Ion baterky jsou sice lehčí než předchozí NiMH, ale pořád něco váží. Jeden akumulátor umístěný v kapse ve spodní části manžety na zápěstí váží 113 g, což hmotnost 143 gramů vážící rukavice v podstatě zdvojnásobuje. Musím ale říct, že jakmile rukavici na ruku dáte a stáhnete zapínání, veškerá váha navíc se ztratí a za jízdy o ní ani nevíte. Tohle je fajn zjištění, stejně jako to, že baterka nijak nevadí při běžných motocyklových prostocvicích. Baterie s kapacitou 3 000 mAh na 7,4 voltech jsou k rukavicím připevněné pomocí konektoru a v kapse jen tak vložené, takže je můžete snadno vyndat v případě, že se oteplí. Pro nabíjení je naopak vyndávat nemusíte, konektor od nabíječky se vejde v pohodě dovnitř. Výrobce samozřejmě přemýšlel hlavou, takže má nabíječka konektor dvojitý, aby člověk mohl nabíjet obě rukavice zároveň, bohužel nemyslel zas tak moc, takže je nabíječka jen s klasickým zásuvkovým trafem a baterky nejde nabíjet z powerbanky. Ppři celodenním výletu budete na obědě hledat zásuvku, a když budete mimo civilizaci, máte smůlu.

Frekvence nabíjení samozřejmě závisí na tom, jak budete rukavice používat. Celkem je tu devět kombinací, jak můžou rukavice hřát. Topná tělíska jsou natažená na vnější straně rukavice v prstech a na hřbetu ruky, přičemž jsou takhle také rozdělená. Můžete si tedy zapnout buď jenom prsty, jenom hřbet nebo obojí a pro každý způsob můžete ještě vybrat tři stupně topení. Takzvané Turbo hřeje na 70°C, prostřední na 50°C a nejmírnější na 30°C. Mně se i v zimě osvědčilo si nejprve rukavice temperovat Turbem, potom při jízdě už většinou stačily mírnější režimy, a to jen na prsty. To samozřejmě zase závisí na tom, jaký je kdo zmrzlík a jak dobře se mu prokrvují prsty. Díky tomu, že jsem teploty střídal, nemám přesně ověřenou dobu hřátí v té či oné kombinaci, Held ale udává od 1,5 hodiny v případě nejvyššího nasazení až po 11 hodin, pokud si necháte na nejmenší úroveň hřát jenom hřbet ruky. Hřbet a prsty na nejméně jsou 4 hodiny, jen prsty na nejméně 7,5 hodin, na střední úroveň si prsty můžete nechat hřát 4 hodiny.

Jestli je to dost nebo málo, to si musíte zhodnotit dle svého ježdění. Pro to moje zimní, kdy jsem rukavice zkoušel, to stačilo bohatě. Při dojíždění do kanclu, což je pár kilometrů, mi vydržely i celý týden, když byla velká zima a bylo to i s nějakými dalšími pojížďkami, daly tak dva dny. Ovládání je  přitom hrozně jednoduché, jsou k tomu dvě tlačítka na ovládací kostičce na vrchu manžety na zápěstí. Jedním se rukavice zapínají a mění intenzita vyhřívání, druhým se mění režimy. Vše je navíc rozlišené barvami, což je v podstatě to nejkomplikovanější - musíte si zapamatovat, jaká barva odpovídá jakému režimu. Tím spíš, když se vždycky po vypnutí a zapnutí rukavice spustí v defaultním nastavení, což je maximální teplota na prsty. Další režimy už jdou sestupně, jak teplota od nejvyšší po nejnižší, tak výhřev od prstů, přes hřbet ke kompletní rukavici. Režimy a teploty se ale dobře přepínají i za jízdy v rukavicích a člověk si to prostě zapne tak, jak je mu to příjemné a jak uzná za vhodné. Trochu lepší respektive přesnější by ale mohl být ukazatel výdrže baterie vedle tlačítek.

Yshop, který je dovozce Heldu do České republiky, rukavice prodává za 6 199,- (odkaz zde). To je na jednu stranu dost peněz, na druhou stranu za podobné peníze můžete od Heldu či jiných výrobců koupit čistě sportovní rukavice nebo rukavice bez vyhřívání s Gore-Texem, takže to zase není úplně mimo. Tím spíš s příhlednutím, kolik komfortu při jízdě přidají. Většinu času jsem s nimi jezdil na naší redakční Monkey, která nemá ani vyhřívané rukojeti, ani bastery, ale ruce byly to poslední, kde mi byla zima, a to jsem jezdil i v teplotách lehce nad nulou v prosinci a lednu. I v těch dnech jsem dřív prochladnul skrz vršek těla a nohy. Fakt veliký rozdíl proti nevyhřívaným rukavicím a ve spojení s vyhřívanými gripy to bude ultimativní duo pro boj s chladem a nepřízní počasí. Troufnu si dokonce říct, že kdo se vybaví těmito rukavicemi, dokáže vyžít i bez vyhřívaných rukojetí, byť je tu proti nim samozřejmě nevýhoda v podobě nabíjení. Výhoda naopak je, že je snadno můžete používat na tolika motorkách, na kolika budete potřebovat.

Je tu zkrátka hodně výhod, proti tomu mínusy jsou tu jenom drobné. Teplotní komfort rukavice zvýší zásadně, nevýhodu v podobě nabíjení a jeho způsobu může vyvážit to, že nejste k ničemu přidrátovaní a můžete si je vzít na velkou motorku ráno, odpoledne na skútr. A cena? Ta odpovídá kvalitnímu produktu od německého prověřeného výrobce. Takže když to sečtu, můžu vyhřívané rukavice Held Inuit jenom doporučit.

 

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE