Jak vybrat vhodnou klimamembránu?

Proč si vlastně vybrat textilní bundu nebo komplet? Pohodlí, univerzální použití a ochrana před nepřízní počasí. Tyhle vlastnosti stěží najdete u koženého oblečení. Oproti tomu textil umí být lehký, dobře ohebný, do jisté míry bezpečný, ale hlavně prodyšný a zároveň i voděodolný. První jmenované vlastnosti mají na svědomí materiály, ze kterých je ušitá samotná bunda nebo kalhoty. Už tahle kapitola je sama o sobě poměrně složitá, zdlouhavá a není naším hlavním zájmem v tomto článku. Přesto by byla škoda ji přeskočit. V dnešní době nám s bezpečností pomáhá certifikace oblečení dle normy EN 17092. Té jsme se věnovali v samostatném článku podrobněji zde.

Zjednodušeně řečeno stačí vybírat oblečení certifikované, s čím lepším výsledkem a větším počtem písmen A, tím lépe. Bude bezpečnější. To je takové základní vodítko pro člověka, který se nechce nijak moc víc zajímat. Kdo do toho chce jít hlouběji, měl by se zajímat o materiál, ze kterého je samotná bunda ušitá. Úplným základem by měla být Cordura. Z tohohle pevného nylonu se šije kdeco, ale pozor. U motocyklového oblečení by měla mít gramáž alespoň 500D. Pokud bude číslo nižší, například 350D, nemůžete očekávat odolnost vhodnou pro motocyklové oblečení. Číslovky s písmenem D na konci se objevují i u jiných materiálů a často s ním chtějí nepoctiví výrobci zákazníka zmást. Pokud půjde do vysokých tisícových čísel, je to nesmysl. Bunda by vážila dost přes 10 kilogramů a nedalo by se v ní hýbat. Neplatí tedy automaticky, že čím vyšší číslo, tím lepší. Samozřejmě existují i jiné odolné textilní materiály, ze kterých se šije a které jsou dokonce často odolnější než Cordura. Například Armacor, který se často používá na exponovaných místech, podobně třeba Dainese používá svůj Trixior D-Tec nebo D-Stone. Protože tohle ale není hlavní téma našeho článku, shrneme to prozatím jednoduše. CE certifikace a Cordura 500D je sázka na jistotu, u jiných materiálů se ptejte prodejců a hledejte další informace, třeba v tomhle našem starším článku.

Nás dnes zajímá hlavně voděodolnost a ochrana proti počasí celkově, kterou v motooblečení zajišťují voděodolné membrány, známé také jako klimamembrány. Druhý díl skládačky výběru ideálního textilního oblečení je podobně složitý jako ten první. K velkému množství materiálů a názvů se tu totiž přidává ještě také samotná konstrukce bundy, tedy to, kde a jak v bundě membránu najdete. Většina dnešního turistického oblečení se prodává jako takzvaný trojobal, případně dvojobal. Bundu a kalhoty tvoří vnější obal odolný proti prodření s kapsami, větracími otvory, stahovacími páskami a podobně, do kterého je pomocí zipů nebo cvočků připevněná samostatná membrána a do ní ještě může být připevněná vyjímatelná teplá vložka. Od tohoto klasického řešení se můžeme vydat dvěma směry. Levnější produkty můžou mít membránu pevně přišitou k vnějšímu obalu, dražší ji mohou mít naopak takzvaně laminovanou. V tom případě je membrána součástí vnějšího obalu, je na něj doslova napečená.

Všechny tři systémy mají svá pro a proti. Nejjednodušší všitá neboli vložená membrána samozřejmě vyniká svou nízkou cenou, což je asi nejdůležitější klad. Díky membráně zůstanete v suchu, ale vnější skořápka vodu pustí a nasákne, takže bunda ztěžkne a zhorší se komfort při jízdě. Když pak člověk dojede, má mokrou bundu, a ta navíc díky nevyjímatelné membráně hůře schne. Podobně problematické je čištění a praní bundy, jednak z dlouhé doby schnutí, pak také ze strachu o membránu, která je pořád poměrně choulostivá a můžete jí „zabít“ například nevhodným pracím prostředkem. Když je naopak teplo, i v případě kvalitní membrány pořád nemáte úplně dokonalý odvod tepla z bundy ven, stejně tak k vám ani přes větrací otvory neprojde tolik čerstvého vzduchu. Výhodou je nižší hmotnost proti trojobalu, vlastně o té pod podšívkou vložené membráně ani nevíte.

Nejpopulárnější trojobal, případně dvojobal, to když je součástí vyjímatelné vložky také zateplení, je nejuniverzálnější řešení s dobrým poměrem cena/výkon. Také tady vám vnější obal promokne a nasákne vodou, ale když pak vyndáte vložku, vyschne bunda či kalhoty o dost rychleji. Praktická je také údržba, můžete membránu vyndat a bundu či kalhoty jednoduše hodit do pračky bez strachu z poškození. V případě horkého počasí pak stačí klimamembránu vyndat a máte prodyšné oblečení. Problém je, když se počasí zkazí a musíte řešit ochranu před deštěm. Nevyhnete se svlékání, nasazování vložek a opětovnému oblékání, abyste to zase za několik hodin nebo minut opakovali v opačném pořadí. Také pořád cítíte, že máte na sobě víc vrstev, vyšší je též hmotnost - není to jenom o membráně, to k ní máte zipy, knoflíky...

Poslední a nejdražší varianta je laminované oblečení, kde je membrána součástí vnějšího obalu, je nalaminovaná zespodu. Nejlépe ochrání proti dešti a větru, vysoký komfort zajišťuje jednak absence čehokoli, co si v nepříznivém počasí musíte oblékat navíc, dále tohle oblečení také téměř vůbec nesákne vodu, takže je schopné uschnout třeba přes noc ve stanu. Nevýhodou může být horší ohebnost, a i když je laminované oblečení samo o sobě prodyšnější, při absenci dostatečného množství větracích otvorů nemá tak široký teplotní rozsah použití.

Při výběru textilního oblečení a klimamembrány totiž není důležité jenom, aby se k vám nedostala voda, ale také to, aby od těla mohlo odcházet teplo, pára a vlhkost. Membrány obecně jsou proto řešené tak, že jsou tvořené hromadou malých otvorů, které jsou natolik malé, aby nepropustily molekuly vody, naopak ale dostatečně velké, aby skrz ně prošla pára. Kdybyste si oblékli igelitovou pláštěnku, která poskytne opravdu 100% ochranu proti vodě zvenčí, zůstanete sice v suchu před deštěm, ale za chvíli se zapaříte a jste mokří z vlastního potu. V tomhle případě platí, že čím lepší a dražší membrána je, tím víc dokáže zadržet vody a zároveň i víc propustit páry. Jak to ale poznat? Existují na to čísla. Odolnost proti vodě udává vodní sloupec. Je to stejný vodní sloupec, jako známe třeba z lyžařského nebo trekového oblečení, udávají se u něj hodnoty cca od 5000 do 35 000 mm. Průměrný středoevropský motorkář, který nevyhledává extrémy, by měl hledat oblečení s hodnotou od 10 000 milimetrů. To totiž zhruba odpovídá tlaku vody, který působí na jezdce při rychlosti 100 km/h. Čím je hodnota vodního sloupce vyšší, tím větší tlak membrána vydrží a tím je odolnější vůči vodě. Prodyšnost, tedy to, jak moc materiál dýchá, zase vyjadřuje údaj, kolik gramů páry propustí membrána na 1 čtverečním metru za 24 hodin. Tady záleží, jak moc fyzicky náročnou jízdu volíte, jestli jedete turistiku, nebo enduro v terénu, každopádně byste se měli vyvarovat čemukoli, co jde pod 5 000 gramů/m²/24hodin. To si potom můžete na sebe rovnou vzít igelitový pytel. Takový minimální standard pro běžného českého motorkáře by mohl být 10 000 mm vodní sloupec, 7500 gramů propustnost, špičkové hodnoty jsou 30 000 mm a 25 000 gramů, tím se ale dostáváme do nejvyšších cenových kategorií.

Receptů na ideální vlastnosti je několik, v podstatě ale můžeme membrány rozdělit na dva světy. Gore-Tex a ten zbytek. Gore-Tex je patentovaný materiál, který vznikl v USA a je to sázka na jistotu, kterou si ale zaplatíte. Samotný Gore-Tex je drahý, logicky ho tak najdete v těch dražších oblecích, u nichž máte jistotu, že budou kvalitně udělané, neboť výrobce tuhle membránu jen tak někomu neprodá. V principu jde o membránu z expandovaného polytetrafluoroetylenu, což zní strašně složitě, každopádně důležitý je výsledek. Tím jsou póry až 20 000x menší než kapka vody, zároveň 700x větší než molekula vodní páry, ve výsledku to je od 28 000 milimetrů vodního sloupce a od 15 000 gramů prodyšnosti, tedy velmi dobré hodnoty, navíc neprofoukne.

Gore-Tex dál můžeme rozdělit podle konstrukce membrány. Základem je Gore-Tex spojený s podšívkou, ta může být buď pevně spojená s bundou, nebo ve formě vyjímatelné vložky. Potom máme Gore-Tex laminovaný, dvouvrstvý je nalaminovaný na vnější textilii a kryje ho volná vnitřní textilie, což je jednodušší řešení, ale náchylnější k poškození. Nejlepší variantou je takzvaně třívrstvá konstrukce, kde je membrána spojená z jedné strany s vnější textilií, z druhé napevno s podšívkou.

Velmi dobrých hodnot dosahuje a často k vidění je také membrána SympaTex, která funguje na trochu jiném principu, nicméně důležité jsou její výsledky. Minimálně 20 000 milimetrů vodní sloupec a 10 000 gramů páry při odpařování. Další řešení nabízejí takzvané tovární membrány, čili membrány vyvinuté samotným výrobcem oblečení. Dainese například má svou D-Dry, Alpinestars používá Drystar, Rev´it Hydratex, u nich ale nelze obecně říct, jak jsou na tom. Například D-Dry umí 20 000 mm, kdežto Hydratex má v každé verzi jinou voděodolnost a prodyšnost. Na straně levných základních bund se setkáváme s membránami Reissa, Humax, Hipora a dalšími, které ale svými hodnotami nijak neoslní. Nejlepší z nich Reissa nabídne nezbytné minimum 10 000 mm a 5000 gramů, laminovaná Reissa jen 3 000/2000, ostatní na tom nejsou o moc lépe. V tomhle případě už se moc o funkční klimamembráně mluvit nedá.

Všechno zmíněné platí pro celé textilní komplety, tedy jak pro bundy, tak kalhoty. A abychom nemluvili jenom o teorii, předvedeme si jednotlivé koncepce v praxi, kde platí to samé. Na ukázku máme bundy, ale výrobci k nim mají samozřejmě také kalhoty se stejnými designy a vlastnostmi.

Held Hakuna 2

Zástupce nejrozšířenějšího systému od německého výrobce Held. Máme tu tedy bundu ušitou z Cordury 500D, do které se zipem připíná membrána Humax Z-Liner. Bohužel u ní výrobce neudává údaje o voděodolnosti a prodyšnosti, každopádně půjde o základ do lehkého deštíku. Součástí membrány je lehké zateplení s materiálem Coolmax, který se stará o dobrý odvod potu od těla. Protože jde o univerzální bundu, nechybí velké uzavíratelné větrací otvory na hrudi, navíc je tady možnost přivádět vzduch kolem hlavního zipu, na zádech jsou výduchy a rozepnout můžete i rukávy. V horkém dni můžete membránu schovat do velké zadní kapsy, nechybí tu vyztužení na exponovaných místech na rukou, nastavitelné prvky pro obvod bundy v pase a na rukávech, 4 vnější kapsy, 3 vnitřní, kapsa na páteřový chránič, na hrudní chrániče a samozřejmě nechybí potřebné certifikace jak chráničů, tak samotné bundy. Takto solidně vybavená bunda se základní membránou od prověřeného výrobce vychází pro představu na 10 990 Kč.

Dainese Tonale D-Dry

Nebývá moc pravidlem, že by se laminovaly jiné membrány než Gore-Tex, proto chceme ukázat výjimku. Italský výrobce má bundu Tonale D-Dry speciální hned v několika ohledech. Jeho textilie D-Dry XT totiž díky laminaci nabízí až 20 000 milimetrů vodní sloupec, písmenka XT navíc ještě znamenají, že je textilie strečová, tedy že jde natáhnout. To má zase zvýšit komfort nošení, každopádně je znát, že je bunda díky laminaci tužší, než obyčejná Cordura. Bunda je na kritických místech vyztužená odolným materiálem D-Stone. Že je tohle spíš bunda do horšího počasí, nasvědčují menší větrací zipy a potvrzuje to vnitřní zateplená vložka. Ta je navíc sympatická v tom, že ji můžete nosit normálně jako mikinu. Taková bunda se pohybuje na úrovni lepších „trojobalů“, konkrétně tady máme rozdíl necelé čtyři stovky oproti Heldu. Protože je ale technologie laminace dražší, odráží se to na o něco jednodušší konstrukci bundy, kdy jsou tu třeba jen 3 vnější kapsy.

Dainese Carve Master 3 Gore-Tex

Jednodušší konstrukce a v uvozovkách slabší výbava se objevuje také u nejlevnější goretexové bundy, nicméně s vyšší cenovkou dostanete kromě Gore-Texu také přeci jen něco málo navíc. Jsou to třeba chrániče s vyšší úrovní ochrany Level 2, větší počet kapes, kde nechybí ani 2 vnitřní, z toho jedna je v rámci zateplené vložky. Na ní je vidět určité šetření, protože není tak hezká, abyste v ní vyrazili do města, na druhou stranu je tu zase odepínací zateplený límec. To naznačuje, že půjde o bundu spíš do horšího počasí, nicméně ani tady nechybí větrací otvory. Dva na hrudi, dva na bocích a v podpaží. Nevýhodou je, že za nimi je goretexová membrána, která, jak už jsme si řekli, je větru odolná, takže žádný extra příliv chladného vzduchu nemůžete čekat. Samotná bunda je ušitá z textilu nazvaného Mugello, lokty jsou ještě vyztužené textilem 3D-Stone. Za goretexovou bundu není cenovka 13 490 Kč vůbec špatná, musíte ale kvůli konstrukci pevně spojené membrány s bundou počítat s určitými kompromisy a nevýhodami.

Dainese D-Explorer 2 Gore-Tex

Větší rozsah použití vás bude stát více peněz. Za celoroční bundu s vyjímatelnou goretexovou vložkou necháte u italského výrobce 18 160 Kč. Membrána je tady hezky zpracovaná, takže ji můžete nosit i samostatně, třeba v kempu. Její vnitřek je zateplený jemným fleecem a výrobce udává vodní sloupec 45 000 mm. Nevýhodou samozřejmě je, že vám navlhne vnější bunda, výhodou zase je, že vám v létě bude krásně větrat. Jednak kvůli tomu, že průvanu nebrání Gore-Tex, hlavně ale také díky rozsáhlým větracím panelům na hrudi, na zádech a rukávech, kterými z bundy uděláte letní síťovanou verzi. Membránu můžete přitom schovat do zadní kapsy, nechybí velké množství nastavitelných prvků, dvě velké vnější kapsy, jedna vnitřní, chrániče Level 2 a speciální odolná textilie Trixior D-Tec na ramenou a loktech.

Held Carese Evo Gore-Tex

Nevýhodu vyjímatelných vnitřních vložek můžete řešit goretexovou pláštěnkou. Tak na to jde Held se svým špičkovým modelem za 19 240 Kč. Na první pohled je to stejná bunda jako jejich nejlevnější Hakuna 2, na druhý tady najdeme několik rozdílů. V první řadě je to goretexová vyjímatelná vložka, kterou ale oproti levnějšímu výrobku můžete použít také přes bundu. Takže pokud chytnete lehký deštík, můžete ji v klidu nechat v bundě, pokud se třeba probudíte v Alpách do ceďáku, vyjmete vložku a použijete ji přes bundu tak, aby zůstala suchá a nenasákla. U vrcholného modelu samozřejmě najdete také další vychytávky, jako třeba kapuci, která je součástí vyjímatelné zateplené membrány. Tu si dáte na hlavu pod přilbu a nebude vám zatékat voda za krk. Ani tady nechybí pro celoroční provoz velké větrací panely, větrat můžete také kolem hlavního zipu, nastavit si můžete obvody rukávů a bundy a samozřejmě nechybí ani všechny důležité kapsy. Zajímavostí také je, že Held goretexovou vložku prodává také samostatně, chce za ni 8150 Kč.

Dainese Antartica Gore-Tex

Vrcholem textilních cestovatelských bund jsou modely s laminovanou goretexovou membránou. Nabídnou maximální ochranu před počasím a s chytrým rozmístěním dostatečného počtu ventilačních otvorů také maximální komfort a univerzální použití. Anebo jde také o bundy do nejdrsnějších podmínek, jako v případě modelu Antartica. Stačí říct, že díky laminaci na odolný nylonový materiál vyztužený na kritických místech Trixiorem D-Tec nabízí tahle bunda vodní sloupec až 45 000 milimetrů a že tepelný komfort udržuje teplá vložka s husím peřím, kterou může člověk nosit také samostatně. Navíc je zde opravdu rozměrný odepínací krční límec, bunda má také dvojitou manžetu na rukávech, kde tu vnitřní tvoří membrána, vnější neoprenové zakončení. Zdvojený je také hlavní zip, aby se dovnitř nedostal ani kousíček chladného vzduchu. Bunda je samozřejmě jako všechny ostatní schválená jako motocyklový ochranný oděv, v základu člověk dostane rovnou i páteřový chránič Level 2, přikoupit si může ještě hrudní chránič do připravených kapes. Za 35 000 Kč jde o vrcholný model nabídky, takže se tady Dainese opravdu snažilo. Proto tu najdete třeba speciální kapsy na rukavice v podpaží nebo integrovaný ledvinový pás, který jednoduše ovládáte z vnějšku bundy, či kapsy na cvočky, které jsou připravené i pro jízdu vestoje. Ani tady nechybí větrací otvory na hrudi a na zádech, jejich velikost ale dosvědčuje předurčení bundy do chladného deštivého počasí. Proto jsou také zipy vodotěsné, jejich velká poutka jsou už jen příjemným bonusem.

Jak vidíte, možností je spousta, a to jsme vypíchnuli jenom několik příkladů. Samozřejmě najdete v nabídce různé střihy přizpůsobené pro silniční cestování, pro sportovní cestování, pro hard enduro v poušti... Všemu pak také odpovídá výbava v podobě kapes, větracích otvorů, membrán a samozřejmě s tím také hraje cena. Jak vidíte na příkladech, těžko seženete levnou bundu s laminovaným Gore-Texem, když už to bude cenově atraktivní goretexová bunda, najdete kompromisy jinde. Na druhou stranu můžete mít špičkově vybavenou bundu s jednodušší membránou, stejně tak obyčejnou bundu s obyčejnou membránou za pár korun.

Stejně jako jinde i tady platí uvědomit si, kde jezdím, jak jezdím, kdy jezdím, kolik toho najedu a kolik chci investovat peněz do výbavy. Dá se říct, že v tomhle platí přímá úměra. Kdo najede hodně kilometrů a nehledí na počasí, určitě využije drahou goretexovou bundu s vychytanou konstrukcí, díky které bude použitelná po celý rok. Kdo najede kilometrů méně nebo se jednou za rok na víkend podívá do Alp, tomu pravděpodobně bude stačit obyčejnější bunda s jednodušší membránou, případně s nějakou lepší pláštěnkou. Kdo dojíždí za prací a nechce řešit vložky a pláštěnky, může mu udělat skvělou službu jednodušší goretexová nebo jiná laminovaná bunda, kterou pro léto doplní lehkou síťovanou bundou. Je to o prioritách a samozřejmě i o penězích, ale snad jsme vám pomohli se v téhle problematice zorientovat.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE