Zbraslav-Jíloviště 2025: Návrat do zlaté éry motorismu
Text: Fanda Vrba | Foto: Fanda Vrba | Foto: organizátor | Zveřejněno: 8.9.2025 | Zobrazeno: 3 622x
O prvním zářijovém víkendu roku 2025 se silnice mezi pražskou Zbraslaví a středočeským Jílovištěm znovu proměnila v dějiště jedné z nejstarších motoristických událostí střední Evropy. Již 58. ročník mezinárodní jízdy do vrchu Zbraslav-Jíloviště, který každoročně přitahuje nejen nadšence do veteránů, ale i milovníky historie, techniky a elegantní nostalgie, se odehrál v atmosféře, která doslova dýchala vzpomínkami na zlatý věk automobilismu.
Jako by se čas na chvíli zastavil. Už od časného sobotního rána se na zbraslavském náměstí začaly sjíždět perly evropského automobilového i motocyklového dědictví. Byly k vidění pečlivě renovované stroje z první poloviny 20. století, jejichž lesklé kapoty a kožené interiéry přiváděly návštěvníky do němého úžasu. Mezi exponáty nechyběla jména, která rezonují nejen ve světě techniky, ale i v paměti motoristických romantiků: Bugatti, Wikov, Zbrojovka, Rudge-Whitworth a další značky, které kdysi kralovaly závodním tratím celé Evropy. Pro mě osobně byl dechberoucí zážitek, spatřit na trati motocykl Trojan & Nágl – Torpedo 600, rok výroby 1907, který startoval hned v prvním ročníku závodu roku 1908. A ano, opravdu je zcela provozuschopný a startoval i v tomto roce. Vidět na vlastní oči 118 let starý motocykl, který se znovu vydává na trať, je okamžik, který se zaryje hluboko do mé motocyklové paměti.
Program soboty 6. září nabídl přímo učebnicový mix elegance, technické preciznosti a přátelské atmosféry, kdy se mezi stovkami návštěvníků proplétali jezdci v historických kombinézách a doprovod ve stylových kloboucích, šatech a oblecích, jako vystřižených z První republiky. Nejprve probíhala přejímka vozidel, velmi pečlivá a detailní, jak se na prestižní soutěž sluší. Následně si diváci mohli zblízka prohlédnout všechny účastnické stroje při výstavě, kde se každý z veteránů stal svým způsobem vypravěčem vlastního příběhu, ať už šlo o závodní speciál z meziválečných let, nebo cestovní automobil, který kdysi brázdil rakousko-uherské silnice.
Setkání historických vozidel, které se uskutečnilo v duchu elegance a nostalgie, otevřelo své brány pouze těm strojům, které splňovaly přísně vymezené podmínky. Zúčastnit se mohly pouze historické stroje, jejichž modelový rok výroby sahal od počátků automobilismu až po rok 1939 včetně. Tento časový rámec definoval technickou i vizuální podobu celé akce a zaručoval, že všechny exponáty skutečně pocházely z období, kdy vůz nebyl jen dopravním prostředkem, ale i uměleckým dílem. Účastníci však museli splnit také několik formálních požadavků. Každý vůz musel mít buď průkaz historického vozidla, nebo platné osvědčení o registraci, včetně aktuální technické kontroly (STK). Nezbytnou podmínkou bylo také platné povinné ručení, tedy zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Díky těmto jasně daným pravidlům se podařilo vytvořit jedinečnou přehlídku technických skvostů, která spojila historii s profesionalitou a respektem k pravidlům silničního provozu. Účastníci i návštěvníci tak mohli obdivovat desítky nádherných vozů a motocyklů v plné kráse a zároveň si být jisti, že každý z nich prošel pečlivým výběrem a kontrolou.
Na startovní čáru se postavilo celkem 110 závodních strojů, automobilů i motocyklů. Mezinárodní charakter závodu podtrhla účast vozidel z Rakouska, Polska a Německa. Ve 13 hodin odstartovala jízda pravidelnosti, nikoliv závod o rychlost, ale spíše o přesnost, důslednost a souhru mezi člověkem a strojem. Účastníci se museli co nejpřesněji držet stanovené průměrné rychlosti, přičemž jejich výkony byly hodnoceny s přesností hodnou švýcarských hodinek. Trasa, vedoucí z centra Zbraslavi až ke křižovatce u Jíloviště, sice měří necelé čtyři kilometry, ale svým profilem, převýšením 163 metrů a nejvyšším stoupáním 9 % s deseti zatáčkami, vyžadovala maximální koncentraci. Právě zde se v minulosti odehrávaly některé z nejslavnějších duelů evropského motorismu.
Zbraslav-Jíloviště 2025 nebyla pouze motoristickou akcí, byla to cesta v čase podaná s noblesou, řemeslnou poctivostí a duší, kterou moderní svět tak často postrádá. A právě proto, když se v neděli odpoledne ozvalo poslední zatroubení a historické stroje se rozjely na cestu domů, nezůstala jen vůně oleje a benzínu, ale i tichá radost v srdcích všech, kdo se této slavnosti starých časů zúčastnili.





















