husqvarna_svartpilen_801_2




Veterama Ludwigshafen 2011

Pro mnohé milovníky veteránů začíná jaro až druhý dubnový víkend 9. – 10., kdy se na ploše 65 000 čtverečných metrů velkého pozemku Ebertpark v Ludwigshafenu společně sejdou automobilisté, cyklisté a motorkáři. O sedm dnů později, 16. – 17. dubna, se už setkají jen motorkáři vyznávající starší a staré stroje. Tuto druhou akci jsme navštívili, bylo se na co dívat a dalo se samozřejmě i mnoho nakoupit.

Burza je tradičně pořádána pro veteránské nadšence jako protipól říjnové burzy v sousedním Mannheimu. Mám na mysli protipól časový, nikoliv konkurenční. Vše je konáno pro to, aby nemuseli zapálení nadšenci čekat až na velkou podzimní celoevropskou veteránskou burzu. Vetarama má již více jak pětadvacetiletou tradici a kupodivu bez útrap přečkala i nástrahy internetových obchodů.
Od minulého roku pořadatelé zprovoznili online prodej vstupenek. To velkou měrou zjednodušilo a zrychlilo vstup do areálu. Již v prvním roce tuto službu využilo dvacet procent návštěvníků burzy. Co bylo na „Šroubovák scéně”, jak místní burzu nazývají, k vidění? Záběr byl opravdu velmi široký. Od „řemenáčů” z počátku století dvacátého po podstatně modernější stroje z konce tisíciletí. Velmi potěšitelné bylo, že se prodávaly kompletní, či z velké části úplné motorky. To v našich zeměpisných šířkách nebývá běžným jevem.
Vezmeme to popořadě od strojů nejstarších. Německý prodejce nabízel jednoválec Laurin & Klement za 20 tisíc € a o něco mladší řemenový Ariel za 16000 €. U jiného stánku byl Standard MVG 500 OHV z roku 1930 nabízen za 10900 €. V nabídce bylo i několik dalších zaniklých značek Alcyon, James, Nender, Rivat i jiných. Prodávalo se i několik vzácných podrámových „Bavoráků” a šestice „velkých” NSU (maloobjemových motorek této značky bylo nepočítaně). Z poválečných motorek dominovaly také stroje BMW. Například R 65/5 se prodával za 4.200 €, poslední BMW s bubnovou brzdou na předním kole ve sportovním provedení R75/5 z roku 1973 byla k mání za 6480 €. Z novější výroby byly nabízeny mimo jiné stroje BMW R100 RS, RT a GS v cenovém rozpětí od dvou do pěti tisíc €, dle provedení a najetých kilometrů.
Překvapivě byla i široká nabídka skútrů Vespa, jež byly v cenové relaci od tisícovky do pěti tisíc €. Na prodej byly také motocykly ze zámoří Harley -Davidson a Indian. Velmi rozmanitá byla samozřejmě i nabídka náhradních dílů a to jak originálních, které většinou pocházely z rozebraných strojů, tak replikových. I v tomto ohledu na plné čáře co počtu prodejců se týče, vedly firmy zabývající se komponenty na stroje BMW. Těsně následovány stánky zaměřené na oblíbené „NSáky”, které jsou přes ukončení výroby velmi vyhledávaným sběratelským artiklem, jak v Německu tak u nás.
Poměrně mnoho prodejců dílů se specializovalo na italské a anglické stoje Moto Guzzi, Ducati, Vespa, Norton a Triumph. Některé dílny předváděly postup práce přímo před diváky, například letování nádrží. Skvělá byla práce maďarské dílny zabývající se výrobou a repasemi postraních vozíků Steib. Již v sobotu bylo na místě několik sidecarů prodáno. U tohoto stánku bylo také možno zakoupit díly a doplňky od této značky. Ve velké míře byla nabízena také motoristická literatura, suvenýry, trička a nášivky, což k podobným akcím také samozřejmě patří. Návštěvníci si nejčastěji domů odnášeli nová sedla, světla, nádrže a výfuky. Tyto díly bývají často achillovou patou jejich vymazlených strojů. Byli i tací co velký nákup po dlouhé zimě odváželi na vozíčkách. Byl možná i někdo kdo, odešel s prázdnou, či malou drobností.
Nikdo však nemohl být vysloveně zklamán, k čemuž přispělo i slunné počasí. Prostor je pro danou akci přiměřeně velký dá se pohodlně projít za jeden den a vrátit se i k zajímavému zboží, nad jehož koupí člověk váhá. V okolí areálu burzy se nachází mnoho příjemných travnatých parkových úprav se vzrostlými stromy, kde je možné pohodově odpočívat. Celá burza byla organizována s typicky německou důsledností. Dobře zabezpečeno bylo samozřejmě i občerstvení a bezproblémové parkování. Zajímavá byla i prohlídka motocyklů, které byli zaparkovány v okolí areálu.
Cesta k prodejní ploše byla přehledně značená několik kilometrů před jejím cílem. Cesta z Rozvadova do Ludwigshafenu vede prakticky celou dobu po dálnici A6 a je monotónní a nezáživná. Proto nedoporučuji Čechy často podnikanou štvanici ráno tam večer zpět. Návštěvu burzy lze zkombinovat s prohlídkou několika okolních muzeí (reportáže z nich jsou připravovány). Některé z nich jsou zaměřena speciálně na motocykly. To vše je možné zkombinovat s pobytem v některém z příjemných místních penzionů a zmíněná štvanice se tak mávnutím kouzelného proutku může změnit v několikadenní odpočinkovou záležitost. V této oblasti doporučuji nocleh předem zarezervovat a vyhnout se tak zoufalému hledání na poslední chvíli, tak jak se to stalo nám. Některé ubytovací kapacity již nejsou provozovány, ač jejich webové stránky v provozu jsou. Jiné samozřejmě v konání velkých akcí bývají obsazeny.

Informace o redaktorovi

Bohumír Špaček - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):



TOPlist