Telč Muzeum techniky. Vstupte!

Areál muzea střeží kovaná secesní brána. Ta v těchto místech nestávala odjakživa, ale provozovatel muzea Aleš Wimmer jí vydražil na internetu. Mistrovská kovářská práce pochází z Vratislavic nad Nisou, majitel muzea tajně věří, že na ní v mládí vykonával svojí potřebu geniální Ferdinand Porsche zakladatel proslulé automobilové značky. Cihlové sloupky byly dostavěny dle velikosti brány.

Velkou atrakcí na nádvoří muzea je buldozer Stalinec S 100, který je zaparkován pár metrů za vstupní branou. Mnoho návštěvníků si u něj pořizuje zajímavé fotky. Samotná historická pila byla postavena v roce 1873. Zakladatelem byl Leopold Podstatzky – Lichtenstein. Součástí pily býval dříve ohromný parní stroj, který sloužil k pohonu katru.
Ještě v dnešní době jsou patrné olejové skvrny na krovech střešní konstrukce. Samotná, ještě původní, střešní konstrukce pro mne je nejpůsobivějším stavebním prvkem v ohromné hale, která čítá více jak 800 m². Bohužel fotografie ani podrobnější informace z provozu pily se majitelům nepodařilo opatřit.

Nahlédněme tedy společně dovnitř. V rozlehlém muzeu je k vidění nepřeberné množství různé techniky. Unikátní je celoživotní sbírka stabilních motorů pana Jana Wimmera. Z nich je nezajímavější stoj brněnské strojírny Klíma. Pochází z mlýna na Moravské Dyji. Je ve zcela původním stavu, což obdivuje nejeden odborník.

K vidění je i několik zajímavých automobilů čtyřválec Cabriolet Tatra 75 z roku 1934, Ford V8 model 81A z roku 1939, Rolls Royce Silver Shandow z roku 1969 či pick up Barkas Framo, který se v NDR vyráběl v padesátých letech. Jeho korbička je obtěžkána spotřebními předměty, které byly této době také poplatné.

Zkrátka nepřijdou ani motorkáři. Mezi exponáty není sice žádná perla, ale k vidění je několik desítek motocyklů převážně československé poválečné produkce. Výjimkou, co se roku výroby týče je motokolo ES-Ka Sachs z roku 1936. Stroj byl vyroben v nedávno zbořené chebské továrně. Návštěvníci mohou dále vidět nepřeberné množství „pařezů“ a „péráků“ v různém stavu. Nejoblíbenějším strojem Aleše Wimmera v této části expozice je rikša ČZ 175 typ 505 01. Motor tohoto stroje je vybaven startérem a pomocí stykače bylo možné motor natočit opačným směrem, čímž se docílil zpětný chod. 

Tříkolka byla zrenovována a uvedena do běžného provozu v roce 1999. A proč je u pana Aleše toto vozítko nejoblíbenější? Protože má tři kola a je stabilní. Expozice motocyklů byla instalována do muzea pro zaplnění výstavní plochy. Mezi návštěvníky muzea však exponáty vzbuzují překvapivě nebývalý zájem. V přihlížejících se probouzí vzpomínky na mladá léta, kdy tyto „mašiny“ proháněli.

V rohu haly mohou návštěvníci nahlédnout do autodílny z dřívějších dob, se vším, co k tomu patří. A to včetně truhlářských strojů z kolářské dílny. Nezapomeňme, že v dřívějších dobách se nosné části karoserií vyráběly ze dřeva.

V přilehlých prostorách je instalována expozice několika desítek dětských kočárků. Vedle exponáty s kterých na mne jdou opravdu mrákoty. Zubařská ordinace vybavená vrtačkou na šlapací pohon. Brrrr. Ordinace je autentická, exponáty pocházejí ze zrušené telečské ordinace. Součástí těchto prostor jsou prvorepublikové ukázky bydlení a drobné zemědělské činnosti. V muzeu se nachází i renovátorská dílna, kterou stroje postupně procházejí.

A do budoucna? Muzeum by se mělo dočkat nového kabátu. V plánu je i kavárna v prostorách staré tramvaje. Jak mi také sdělil Aleš Wimmer, v plánu jsou výstavy s různým tematickým zaměřením. Dík skvělé akustice, je možné v hale pořádat i koncerty. V areálu muzea je možnost bezplatného parkování pro návštěvníky. Bude zde i možnost uschování motorkářské výbavy.
Jan a Aleš Wimmerovi provozují také galerii na telečském náměstí. Je možné zde zhlédnout zajímavé obrazy, s motoristickou tématikou.

4. května se na Náměstí Zachariáše z Hradce uskuteční Veteránská revue s bohatým doprovodným programem.
Aleš Wimmer srdečně děkuje touto cestou všem kamarádům, již zapůjčili exponáty do muzea, i těm kteří se podíleli na opravě budovy muzea.