Parádní trať a nádherné květnové počasí přilákalo
58 účastníků, kteří neváhali a osedlali nádherné exempláře nejrůznějších dat výroby. Po parádní zhruba čtyřkilometrové trati se proháněli soutěžní speciály
Jawa, ČZ, MZ, Fantic, SWM, KTM, Tatran, Puch nebo nejmladší Pragy. Přátelská nálada, která panovala v depu se dá jen stěží popsat.
Na programu dne byla
jízda pravidelnosti, se kterou se nakonec nejlépe popasoval Miroslav Křeček, také na druhém místě Zdeněk Bohata a třetí Jaromír Bohata. Odpoledne se po volných jízdách jezdci postavili na start závodu
cross coutry dvojic. Startovalo se hezky s rozběhem k mašinám, alá Le Man.
Tempo, jakým se jezdci proháněli po různorodé trati s motokrosovou i enduro pasáží, bylo dech beroucí a všem všudypřítomným se nechtělo věřit, že je to tak dávno, co tyto mašiny reprezentovaly špičku offroadového motocyklového sportu.
Do Benešova jsem přijel mrknout, jak svou Jawu vodí na Kavčáku táta. Přišla však nabídka, která se prostě nedá odmítnout od Martina Šimánka, a to sednout za řidítka Jawky nazývané
Sadílek. Ten jedinečnej pocit, kdy jsem usedal na soutěžní speciál z roku 1978 si budu pamatovat navždy. Naprostá pohádka sedlat stroj, který je ještě o rok starší než já a brázdil světové tratě před více než třiceti lety. Člověk pak
nepotřebuje závodit a nahánět sekundy, ale prostě si ty
úžasný momenty za řidítky pořádně užívat a vychutnávat na plný pecky. Jasně, trošku jsem bojoval s bubnovými brzdami, tlumiči s minimálními zdvihy, nízko položeným podvozkem nebo spodkem motoru téměř bez výkonu a vrškem, kdy se Sadílek vztekle vzpíná na zadní, ale ta možnost ochutnat něco, co bylo kdysi soutěžáckou špičkou spolehlivě strčí do kapsy všechny zážitky ze sedla dnešních nejmodernějších offroadových potvor.
Nakonec jsem se pustil i do závodu cross country dvojic, kdy jsem dělal parťáka tátovi, jež sedlal Jawku dokonce o deset let mladší. Tento závod okralovali páni jezdci z německa
Ritz a Gross, za nimi dokončili
Horálek s Křečkem a jako třetí pozici cílovou pásku proťala dvojička
Bohatů.
Celou sobotu panovala na Kavčáku fantastická
přátelská nálada, kterou si určitě nepřijedu vychutnat zase za rok jenom já. Velké dík patří všem, co se na jedinečné akci podíleli, ať už jako organizátoři, hecující diváci nebo samotní účastníci závodů! Ostatně, není na příští ročník velkým lákadlem
galerie v další kapitole článku?
Informace o redaktorovi
Vláďa Novotný - (Odebírat články autora)
POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE
