La Mondiale: světové motocykly

„Belgické pralinky“

Belgický motocyklový průmysl si v předválečném období nikterak nezadal s naším. Zpracovat historii desítek značek a firmiček, dávno již zaniklých, z nich některé, tak jako u nás, měly život jepičí, je úkol hodný belgického Marčíka. Produkcí Belgičané nepochybně skórují více, přeci jen, vyváželi motocykly do celého světa. Krom silné herstalské trojky - F.N., Saroléa, Gillet, a krom nespočtu značek s kusovou výrobou, může se země čokoládových bonbónů a Hercule Poirota pochlubit řadou menších motocyklových továren, jejichž význam nikterak zásadně nepřekročil hranice Belgie. Mezi ně můžeme počítat také bruselskou La Mondiale. A proč „světové motocykly“, když o nich mnozí čtenáři doposud třeba ani neslyšeli? Inu, La Mondiale ve francouzštině znamená Svět.

Sportovní třistapadesátka z roku 1926

Zrození Světa

Nemá v tomto případě na svědomí Bůh, nýbrž bratři Georges (*1893) a Eugene (*1884) Morelovi. „Světovost“ měli patrně dánu do vínku od sudiček. Ač původem Francouzi, prosadili se před první světovou válkou v Německu a Holandsku (mj. i u Fokkera) a po válce nastoupili coby konstruktéři ve strojírnách pana de Néve v Bruselu.

Historie nezaznamenala, koho přesně byl nápad na výrobu motocyklů a kdo přišel se jménem La Mondiale, každopádně první model představili Morelové na Bruselském salonu 1923. Byl všechno, jen ne konvenční. Rám tvořily nýtované plechové výlisky, což zajišťovalo jeho velkou pevnost a tuhost. Lisovaná přední vidlice oscilujícího systému Triumph (u následných modelů již systému Webb). Dvoutaktní jednoválec 308 ccm (76 x 68) vlastní konstrukce byl postaven na hlavu. P. T. čtenář nechť v tom nehledá žádnou impertinenci, motor byl v rámu opravdu umístěn válcem dolů, údajně kvůli lepšímu chlazení, což ještě vylepšoval „deflektor“ v přední části rámu, usměrňující proud vzduchu.

„Na hlavu postavený“ motor prvního La Mondiale od bří Morelů s frikční „pětistupňovou“ převodovkou

Premiéra 3,5 HP modelu na Bruselském salonu motocyklů v prosinci 1923. Provedení s „luxusním sedlem“

Zapalování setrvačníkovým magnetem, který tvořila bronzová deska, sloužící zároveň coby základna frikčního převodu. Řazení ruční pákou s pěti „rychlostními stupni“. Pohon zadního kola řetězem. Mezi mnohé neobvyklé řešení patřilo kupř. vyhřívání plošinových stupaček výfukovými plyny, které bylo samozřejmě možné pro letní měsíce odpojit. Palivová nádrž umístěná pod sedačkou jednak snižovala těžiště, druhak toto řešení umožňovalo její velký objem. Značně nestandardní byla také deklarovaná desetiletá záruka. V prvních dvou letech nelze hovořit o sériové výrobě, motocykly byly montovány dle aktuálních objednávek.

Deset let do konce Světa

Koncem roku 1925 prodal de Néve značku La Mondiale společnosti Anciens Etablissements Fondu z Vilvoorde (cca 20 km od Bruselu), dobře zavedenému podniku v oboru automobilního a železničního průmyslu (fungoval až do roku 1972). Silný kapitál a moderně vybavené výrobní prostory dovolily rozjet sériovou výrobu.

V roce 1926 Jules Fondu (majitel, ale také závodník) nabízel tři modely: de Luxe, Sport (Grand Sport) a Tourisme. Všechny měly charakteristický „deskový“ rám, sportovní modely byly osazovány motory 350 OHV renomovaných značek Blackburne nebo JAP. De Luxe pak měly motory spodové, převážně od stejných značek. Převodovky již klasické koncepce (Burman aj.), třístupňové. Pohon zadního kola řetězem. Modely Sport a Grand Sport byly modře lakovány se zlatými linkami. Některé byly vybaveny bočními panely, uzavírajícími kompletně motorový prostor.

První verze sportovního typu s vrchovou třistapadesátkou. Model s plně krytým motorovým prostorem

Model de Luxe z roku 1927

Turistické provedení mělo shodný rám a lisovanou vidlici, ale poháněla ho dvoutaktní řadová dvouválcová třistapadesátka Villiers. Lakování v červené barvě. Elektrické osvětlení ve standardu.
První pětistovka, a to od firmy Anzani, se objevila v nabídce roku 1927. O rok později přibyl ještě Chaise 500 OHC. Některé modely roku 1929 dostaly pohon zadního kola kardanem.

Tourisme model s dvoutaktním dvouválcem Villiers. Rok 1927

Bruselský salon 1928. La Mondiale s motorem Chaise OHC

Dne 3. května 1928 došlo k fůzi se společností na výrobu obráběcích strojů Outillage et Machine Outils Blavier, nová společnost s pobočkou v Antwerpách nesla název Constructions Mécaniques. Vedení firmy převzali Tony Blavier a Jean Lambrette, zároveň se však v tichosti vytratil vliv bří Morelů na další konstrukce motocyklů. O rok později, v důsledku dělnických nepokojů a ztrátám zisku neustáli oba pánové nelítostnou kritiku a byli nuceni rezignovat.
V roce 1931 pokračuje i přes sílící dopady krize stávající rozsáhlá modelová nabídka. Správní rada vybrala nového ředitele, Emile Detaille. Vedení se snažilo čelit nelehké hospodářské situaci uvedením malého dvoutaktu se stopadesátkou Villiers. Ostatní dosavadní modely (dvoutakty 300 a 350, čtyřtakty 350, 500 a 600 OHV/SV) byly modernizovány, některá provedení dostala kupř. palivoměr, což bylo v té době poněkud raritní. Čtyřtaktní modely měly převodovky Sturmey-Archer, sportovní verze i čtyřstupňové.

Bruselský salon 1929, stand La Mondiale

Propad z roku 1930 se však nedařilo zastavit. Prodej obráběcích strojů, což představovalo pro firmu velmi důležitou komoditu, klesl na 50 %. Motocykly se hromadily ve skladech. Firma byla nucena žádat banky o oddálení bankrotu. V roce 1932 se situace stabilizovala díky provozu na zpracování mědi. Ačkoliv lidové dvoutaktní modely šly relativně dobře na odbyt, obchodní bilance motocyklů byla stále více neradostná. Jejich výroba skončila kolem roku 1934. Firma nadále podnikala v oboru obráběcích strojů, a to až do roku 1981.

V roce 1932 se v důsledku krize objevil více konvenční model. Rám však zůstal z lisované oceli. Nádrž nyní byla samostatná (neintegrovaná do podvozku), dvoutaktní motor 350 s třístupňovou převodovkou, el. příslušenství Bosch

Malý La Mondiale, představený v prosinci 1931. Motor dvoutakt Villiers 148 ccm, třístupňová převodovka Albion, rychlost 65 km/h

Světová vítězství

V motocyklovém světě nestačí mít jen kvalitní výrobek, dobré jméno firmy musí být podpořeno sportovními úspěchy. Ten první „Světový“ představovalo v roce 1927 vítězství v kategorii Junior 350 při dni rekordů v Mont-Theux. O rok později měl La Mondiale k dispozici skutečný tovární závodní tým: Fondu, Achille a Treborg. A značce se dařilo. Např.: v Circuit van Woluwe, pořádaný l’Union Motoriste de Bruxelles, zvítězil Fondu v kategorii 600 a 250, Schouppe v 350; GP Belgie ve Francorchamps kategorii třistapadesátek vyhrál Treborg, následovaný Rauwersem, dvěstěpadesátky dobyl Fondu...

Při Dnu rekordů v Oostmale 22. prosince 1929 pokořil Fondu belgický rekord v kategorii 250 ccm na letmý kilometr rychlostí 115,385 km/h a na kilometr s pevným startem rychlostí 92,90 km/h.

Závody v Dinantu 1929. Shouppe zvítězil v kategorii 500 Senior

Jízda do vrchu Mont-Theux 1929. Jules Fondu s dvěstěpadesátkou ustanovil nový belgický rekord rychlostí 104 km/h

V roce 1930 pokračoval Jules Fondu ve sportovním tažení, mimo jiné v Coupe de
La Meuse (jeden z nejvýznamnějších belgických závodů), kde se stal celkovým vítězem. Zúčastnil se také britské Tourist Trophy, ale jeho La Modiale JAP 350 byl příliš těžký. Navíc vzdal pro potíže s brzdami. V kategorii „Junior Race“ se musel spokojit s dvacátým místem při průměrné rychlosti 100 km/h.
Naposledy La Mondiale výrazněji uspěl při GP Belgie 1932 ve Francorchamps. Tyler získal třetí místo v kategorii 500.

GP ve Francorchamps 1930. Rauwers a Fondu na La Mondiale

Dnešní Svět ve světě a u nás

S motocykly La Mondiale není dnes úplně běžné se potkat. Na prodej také bývají zřídkakdy. Závodní stroj, údajně po Julesovi Fondu, byl v inzerci začátkem roku 2015. Motor závodní JAP 350 OHV signovaný SOC (Special Ohv Competition), převodovka Burman H se sevřenými poměry. Původní lakování, se znatelným originálním logem v podobě globu. Stroj z historického i sběratelského pohledu nepochybně velmi pozoruhodný, s neméně pozoruhodnou cenovkou 18.750 €. Nicméně, některé detaily a nejasně doložená historie vzbuzují obavy, zda se nejedná o nějakou „veteránskou skládačku“.

V ČR je La Mondiale patrně jen jeden, a to v nedávno zpřístupněné sbírce akademického sochaře Miroslava Rybičky v Ostravě. Zrenovovaný motocykl v modré barvě je osazen pětistovkou Chaise.

Zdroj a foto:
KUPELIAN Jacques, SIRTAINE Jacques, Belgische motoren, 1983
www.automag.be
www.hd-classic.be
časopis Motor Journal

Informace o redaktorovi

Vojtěch Švarc - (Odebírat články autora)