Frankofonní bavoráky

Motory typu flat-twin, čili takzvané boxery, jsou neodmyslitelně spojeny se značkou BMW. Z historického hlediska to nemusí platit bezvýhradně. Model R 12 je v našich končinách nesmazatelně zapsán ve spojení s 15. březnem 1939. Avšak vojenskými boxery disponovaly rovněž armády Belgie a Francie.

Frankofonní bavoráky

Začínáme od ABC

Mohlo by se zdát, že boxer je vynálezem bavorské továrny, což není až tak úplně přesné. Nepochybně jim patří prvenství v počtu vyrobených kusů, ale už před nimi tu byli jiní. Historii flat-twinů v tomto článku rozebírat nebudeme, ovšem měli bychom zmínit britskou značku ABC (All British Engine Company Ltd.) z Londýna. V roce 1919 uvedli na trh příčnou čtyřstovku se čtyřstupňovou převodovkou a řazením automobilového typu do H. Podobnost s prvními bavoráky R32 z roku 1923 není zcela náhodná. Konstruktér ABC, legendární Granville Bradshaw, mající na triku například letecké motory z dob pionýrské aviatiky či z oblasti motocyklismu pozoruhodný olejem chlazený motor, vedl v roce 1926 spory s BMW právě ohledně užití patentovaného vzoru dvouválce.

Saroléa typ 38H (39H)

Belgická továrna Saroléa (v českém dobovém slangu Sára či Sardel) z Lutychu patřila mezi průkopníky motorismu. Založena byla roku 1850 jako zbrojovka, v roce 1892 zahájila bicyklovou výrobu, poté vyráběli tricykly s motory De Dion-Bouton a konečně roku 1901 přišel první motocykl vlastní konstrukce. Značka proslula především solidně stavěnými jednoválci. Za celou dobu existence až do konce výroby v roce 1960 měla v repertoáru dvouválcové typy pouze tři. Jedním z nich byl armádní boxer.

Když v roce 1936 obsadila vojska nacistického Německa demilitarizované Porýní, strategické průmyslové území, západní mocnosti, jak je jejich zvykem dodnes, sice vyjádřily „hluboké znepokojení“, ale k žádné akci se neměly. Nicméně hrozba válečného konfliktu se stala značně reálnou, což si okolní státy přece jen uvědomovaly.

Belgické ministerstvo obrany se snažilo urychlit motorizaci armády a objednalo jak u Saroléa, tak u sousedních továren F.N. a Gillet vojenské motocykly. Krom konvenčních motocyklů, vycházejících z upravených sériových modelů, byla souhlasem správní rady Saroléa z 16. října 1936 vytvořena studie stroje obsahu 1000 ccm. Šlo o zcela novou koncepci výhradně pro vojenské využití označenou jako typ H. Motor flat-twin SV 980 ccm (88 x 80) v bloku s třístupňovou převodovkou se zpátečkou dosahoval výkonu cca 20 HP. Redukční převodovka vytvářela ještě druhou stupnici tří rychlostí dopředu a jedné dozadu. Sekundární převod kardanem. Náhon sidecaru vypínatelný. Pneu Englebert Tractor (12 x 45) s terénním vzorkem. V případě problémů při překonávání překážek disponoval stroj navijákem poháněným rolnou na sidecarovém kole. Kvůli nárokům na pevnost konstrukce tvořily rám trubky o velkém průměru a podvozek sidecaru jediná mohutná roura. Tato robustnost měla za následek váhu 545 kg, což omezilo rychlost na 82 km/h, avšak stroj byl schopen vyjet svah s 50% sklonem.

O dva roky později Saroléa zahájila výrobu přibližně 300 kusů modelů 38H (1938) a 39H (1939). Sloužily v letech 1939 - 1940 hlavně u pohraničních regimentů, převážně se sidecary F.N. a Mi Maxim. Vyrobeno bylo také deset civilních motocyklů se čtyřstupňovou převodovkou a bez náhonu sidecaru. Jejich čas však přišel až po válce.

F. N. typ M12 SM, M12 T3

V Lutychu (Liege), přesněji na průmyslovém předměstí Herstal, o pár ulic výše než Saroléa, sídlila a dodnes sídlí zbrojovka F. N. (Fabrique Nationale), československými motocyklisty překřtěná na „Fenu“. Založená byla roku 1889 a první motocykly vyjely z jejich bran ve stejném roce jako u předchozí konkurence, tedy 1901. V řadách příznivců historických motocyklů je krom sportovních úspěchů uznávaná především jako propagátor řadových čtyřválců. Ten první šel do prodeje již v roce 1905. Výroba motocyklů skončila roku 1967 a firma je nadále činná ve zbrojním průmyslu.

Model M12 debutoval jako silný cestovní motocykl na bruselském salonu 1937. Vystaven byl s připojeným osobním sidecarem domácí značky Précision. Vojenská verze dostala označení M12 SM. Protože vojenští páni mají rádi všechno pěkně nalajnované, jsou si boxery F. N. a Saroléa podobné a část dílů je záměnná. Stroje se lišily například obráceným usazením brzdového bubnu předního kola či použitím čtyřstupňové převodovky (samozřejmě také s redukcí). Rovněž parametry motoru byly odlišné - 992 ccm (90 x 78), výkon se uvádí 22 HP. Samotný motocykl bez side vážil 240 kg.

Faktem zůstává, že z hlediska produkce byla F. N. úspěšnější. Vyrobili 1180 kusů, z nichž 1090 odebrala v letech 1938 - 1940 belgická armáda a zbytek například vojsko řecké, íránské, švýcarské, argentinské či litevské. Model M12 SM bývá často označovaný jako „nejlepší vojenský motocykl všech dob“. Něco na tomto tvrzení patrně bude, protože po okupaci Belgie odeslal Wehrmacht ukořistěné em dvanáctky do továrny Zündapp coby studijní materiál, bohatě zužitkovaný u modelu KS 750.

Na bázi modelu M12 vznikl tricar M12 T3. Existoval v několika verzích - pro přepravu
mužstva, munice až po protiletadlový kulomet. Proslavily se v bojových operacích roku 1940 u prvního a třetího pluku „ardenských lovců“ (Chasseurs Ardennais). Bylo vyrobeno 331 tricarů, z toho 327 obdržela belgická armáda a čtyři sloužily v holandských koloniích.

Gnome & Rhone AX2

Francouzká továrna Gnome & Rhone („česky“ Hrome - Hrome) sídlící v Paříži vznikla v roce 1915 spojením značek Société Des Moteurs Gnome a Société des Moteurs Le Rhône, které byly konkurenty v oblasti leteckých motorů. Po období největšího rozmachu v I. světové válce přišel „mírový“ útlum a společnost hledala diverzifikaci výroby. V roce 1920 uvedla na trh svůj první motocykl. Zde se mírným obloukem vracíme zpět na začátek článku. Ano, byl to licenční ABC s objemem zvětšeným na 493 ccm a prodávaný až do roku 1924. Společnost pak nadále vyráběla standardní motocykly jedno i dvouválcové konstrukce. Činnost ukončila roku 1945 znárodněním a vznikem státní společnosti SNECMA.

V roce 1930 byl představen motocykl nové koncepce V2, pětistovka boxer SV v lisovaném rámu. O dva roky později modernizoval modelem CV2 s OHV rozvody. Od něj byl jen krůček ke slavné vrchové sedmsetpadesátce typu X z roku 1935. O jejích kvalitách vypovídá například 20 světových rekordů z roku 1937. Motor obsahu 724 ccm (80 x 72) dával 30 HP při 5 500 otáčkách.

Kvality stroje neušly pozornosti francouzské armády. Náročné zkoušky v terénu však odhalily některé nedostatky pro těžkou vojenskou službu. V roce 1937 se tak zrodil výhradně armádní model AX2. Objem byl zvýšen na 800 ccm (80 x 80), kdežto ventilový rozvod „degradován“ zpět na SV, z hlediska předpokládaného využití vhodnější. Výkon 18,5 HP, lisovaný rám, převodovka čtyřstupňová, pohon zadního kola kardanem. Hmotnost sidecarové kombinace dle typu vozíku 420 - 460 kg.

Do roku 1940 bylo francouzské armádě dodáno cca 2700 motocyklů AX2. Po kapitulaci Francie použil Wehrmacht mnoho zabavených strojů při africkém tažení.

Váleční zajatci

Všechny tři zmiňované typy se nacházejí, nebo přinejmenším nacházely, i v České republice. Pár kousků po revoluci přivezli ze západu sběratelé, jinak jsou samozřejmě původem německá válečná kořist. Okupační jednotky si je rády přivlastnily pro pořádkovou službu. Na frontu, i z hlediska týlového zabezpečení, šly především BMW a Zündappy. Ve zdejší databázi lze nalézt i raritní F.N. M12 T3.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 20x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist