ktm_zari




Ducati MH900e: Před 20 lety Italové poprvé prodávali přes internet. Za 31 minut bylo 1000 motorek pryč!

Kapitoly článku

Pro tehdy 44letého Pierra Terblanche byl MH900e teprve druhý sériově vyráběný model Ducati, který byl jen a pouze jeho dílem. Následoval uznávané Supermono, jež debutovalo v roce 1992, kdy Ducati patřila ještě Cagivě, a vznikl během práce na podstatně důležitějším produktu, nástupci ikonické Tamburiniho 916, modelu 999, který měl premiéru v roce 2002. Jak „emháčko“ vzniklo?

„Byl jsem požádán, abych udělal nějaký showbike na Intermot 1998,“ vzpomínal Pierre, „akorát že jako obvykle jsem na to nedostal moc času, pouhých 12 týdnů! Tak jsem se rozhodl, že uskutečním projekt, o kterém jsem snil 15 let – skici jsem si kreslil už dlouho, už jsem měl všechno vymyšlené v hlavě. Referenčním bodem byl vítězný stroj Mika Hailwooda z Manu 1978, který byl tou dobou zapůjčený do továrního muzea v Borgo Panigale. Jen málo lidí vědělo, že šlo o NCR Endurance závoďák, dodaný Stevu Wynnovi, šéfovi Hailwoodova týmu, dodaný původně v červeno-stříbrné barevné kombinaci, který neměl s továrnou nic společného, ta se tehdy oficiálně závodů neúčastnila. Steve stroj přebarvil, ovšem nikoli do italské trikolóry, jak se většina lidí domnívá, nýbrž do barev hlavního sponzora Castrolu, který financoval Hailwoodovo vystoupení. Jenže mně se ty barvy nelíbily, nikdy jsem o nich na „svoji“ motorku neuvažoval a vybral jsem si radši červenou a stříbrnou, která lépe seděla k uvažované časové inspiraci. Opět, spousta lidí dnes říká, že tohle jsou barvy MV Agusty, jenže v 70. letech v nich závodily Ducati. Jednu jsme měli v muzeu, kam jsem si chodil pro inspiraci.“

OK, ale proč tuhle motorku nazývat po Hailwoodovi, když to spojení s Mikem je velmi tenké a navíc management Ducati si akorát zavařil tím, jak ignoroval vdovu Pauline? „Ducati udělala Mike Hailwood Replicu v roce 1979, bylo to jméno spojené s jedním ze slavných V-twinů klasické éry, jenž byl navíc známější než NCR stroje, ačkoli z nich vycházel. Mým výchozím bodem byl právě tenhle silniční stroj MHR 900, proto to označení MH900e, jako evoluzione. To byla motorka, o níž jsem snil od okamžiku, kdy jsem si v Jižní Africe o dvacet let dříve koupil první Ducati, ale nemohl jsem si ji dovolit. Všechny mé úspory padly na 750 GT s ventilovými pružinami, takže to ani nebylo desmo. Snil jsem o tom, že ho předělám na stroj, který bude mít toho správného sportovního ducha Ducati, ale bude se dívat dopředu. Zkrátka MH900e byl vlastně můj hobby stroj, motorka, kterou si lidé kreslí do sešitu – a najednou mi Ducati platila za to, abych ten svůj dlouholetý sen zrealizoval!“

Proč spojení s Mikem Hailwoodem? Protože Ducati v 80. letech dělala model MHR 900

Kvůli šibeničnímu termínu Pierre zmizel do britského Hertfordshiru ke společnosti AKA Design, která dělala designové služby pro automobilový průmysl, aby koncept MH900e převedla do reality. Nicméně musím říct, že jsem Pierra osobně viděl nějaký čas před Intermotem, jak pracuje na prototypu a brousí kapotáže, takže můžu potvrdit, že tohle je opravdu motorka, která vznikla srdcem. Až se divím, že jej Ducati nepožádala, aby každý vyrobený kousek osobně podepsal, stejně jako malíři podepisují své obrazy. Ale byl výsledný produkt takový, jaký zamýšlel, bez kompromisů? „Zkraje vývoje jsme použili dva tlumiče dozadu jako u originálu, ale potom jsem se dostal do určitého bodu a řekl si, sakra pojďme to udělat prostě divoce. Celý nápad byl, že nepůjde o moderní repliku originálu, nýbrž o moderní motocykl s dobovými stylovými prvky, který musí vypadat, jako že by ho zvládl postavit dobrý závodní mechanik nebo výrobce rámů. Nejsložitější je vždycky udělat věci tak, aby vypadaly jednoduše a racionálně. Nikdy jsem tuhle motorku nebral jako pouhé designové cvičení, jako čistý showbike, od začátku jsem doufal, že by to mohl být normálně prodejný stroj, i když jsem byl jediný. Fakt, že se sériová motorka od konceptu lišila jen minimálně, to jen potvrzuje. Co zmizelo, byly takové ty kudrlinky, které jsem přidal, aby ta motorka působila exoticky a lidi o ní mluvili – kameru místo zrcátek, blinkry ve výfucích, kompozitovou brzdu. Ale už jsem měl připravený Plán B pro sériovou výrobu, takže nebyl problém tohle odstranit a nahradit je komponenty, které, třeba jako zrcátka z 916, na MH vypadaly lépe než na původním stroji.“

Pro Pierra Terblanche nebyl model MH900e jen první úplně od základu nový design pro Ducati Design Center, ale také pohled do budoucnosti při zachování dědictví minulosti. „Odstrojili jsme motorku až na úplný základ toho ducha V-Twinů Ducati, všechno je čisté a ryzí, jednoduché. Žádné kabely nebo hadice, vše je skryté, vidíte jen desmo V-twin, jedno sedlo, dvě kola a rám, který to drží dohromady. Odhalený motor je hlavním prvkem designu. Tohle je motorka, na které jsem od začátku chtěl vyrazit do hor kolem Boloně!“

Informace o redaktorovi

Alan Cathcart - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 12 Kč od 4 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist