Classic Show Brno 2010

O prvním červnovém víkendu patřila moravská metropole vozidlům všech kategorií a stáří. Rozlehlý výstavní areál opanovalo hned několik motoristických akcí naráz: tradiční Autotec&Autosalon totiž doplnila výstava a veletrh veteránů Classic show. Letošní ročník byl zaměřen na vozidla ze šedesátých a sedmdesátých let, které bývají souhrnně nazývány jako tzv. youngtimery. Již během čtvrtka se na místo, do historického Pavilonu A z roku 1928 začali sjíždět první účastníci a vystavovatelé, kteří prostornou plochu pavilonu brzy zaplnili. V pátek, kdy byl na programu novinářský den, proběhlo slavnostní zahájení výstavy za účasti primátora města Brna a zástupců pořádajícího časopisu Motorjournal. Největší účast vozidel i návštěvníků se však očekávala až na sobotu, kdy jsme se na místo vypravili i my.

V sobotu se brány výstaviště otevírají v devět hodin. Dopolední slunce začína bez okolků pálit a slibuje žhavý a dlouhý den. Narvané šaliny přivážejí jedna za druhou davy návštěvníků a kromě nich se do areálu pozvolna sjíždějí také majitelé veteránů. Přes celý areál se nese burácení, bublání, praskání, vrčení a skučení nejrůznějších motorů, které se v historických vozidlech ukrývají. Hned za branou se seřazuje parádně sladěná, původem japonská dvojice, která dorazila ze vzdálené Odoleny Vody - Yamaha TX 750 (1973) a Toyota Corlola Cabrio (1985). Hned za nimi se blíží červené BMW R45 (1982) z Jičína a vedle něj jeden z největších moto-klenotů této výstavy, anglická klasika BSA A65 Lightning z roku 1972, která o sobě dává razantně vědět hřměním skrz dlouhé chromované výfuky. BSA přijela až z Lomnice nad Popelkou a ve tváři jejího majitele je vidět radost a spokojenost z příjemného výletu na tomhle úžasném stroji.

                   

Motorky i auta parkují na velkém prostranství za Pavilonem A, ke kterému se naše kroky ubírají. My mladší už tak vycvičený instinkt nemáme, ale starší ročníky okamžitě zbystří, neboť před halou jakoby nic postává hlídka VB. Žádná lustrace mániček se však konat nebude, dva žlutobílé žiguly a parádně nablýskaný policejní Californian - Jawa 350 z roku 1970 patří k účastníkům akce. Bez obav tedy můžeme vstoupit do pavilonu. Hned za vchodem sice panuje nejen vcelku příjemný a osvěžující chládek, ale taky celkem hustá tlačenice. Stánky s nejrůznějším zbožím, od vrtáků do vrtaček přes trička s potiskem veteránů až k replikám výfuků předválečných strojů, všechny jsou v obležení, a tak by se v davu mohl nějaký ten veterán snadno přehlédnout. Červená policejní Jawa 350 "Nanuk" v kapotovaném provedení stojí naštěstí na vysokém podstavci. Pod ní se krčí její kolegyně v modrém provedení. Hned vedle parkují na červeném koberci opravdové unikáty - dvojice klasických anglických strojů značek Zenith a Douglas. Zenith 680 z roku 1926 má tehdy tak oblíbený véčkový motor značky JAP. O dva roky mladšíh závodní Douglas SW5 upoutá především svým nezvyklým motorem, o jeho pohon se totiž stará půllitrový podélně uložený boxer, který dává stroji vskutku unikátní vzhled. 

Naproti těmto legendám je řada několika youngtimerů, které se stávají čím dál víc populárnějšími. K vidění je tak italský plnokrevník Laverda, svalnaté Moto Guzzi 850S, cestovní tahoun BMW K1100 i stroje z opačného konce zeměkoule - závodní Yamaha nebo v našich končinách málo vídaná Honda CX 500 s véčkovým motorem.

                              

Davy lidí proudí sem a tam a tak rychle vyfotit a opět se přesunout, než nás proud strhne s sebou. V severním křídle Pavilonu A se z motocyklových vystavovatelů nachází ještě stánek značek Norton a Ural. Půllitrový Norton ES2 není v našich krajích ničím neznámým, do tehdejšího Československa se jich dovezlo poměrně dost mnoho z nich je v provozu dodnes. Ostatně i motocykly Ural, zejména typická M-72 se sajdou, jsou u nás známé. Zde se Ural navíc prezentuje i s novými modely, od retro motorek až po klasické stroje s poháněnou sajdou.

Střední část pavilonu patří sportovním vozům značky Porsche. Silné a nablýskané vozy poutají velkou pozornost všech návštěvníků bez rozdílu kategorií, neboť jsou svými typickými tvary již z dálky dobře rozpoznatelné. Váhám, jestli fotit hned, nebo později, až nával opadne, a raději se obracím k podloubí haly, kde vystavuje Veteran Automoto Club Brno, který letos slaví půlstoletí existence. Jeho expozici vévodí Jawa 250 Duplex Blok, kllasická předválečná Škoda a hlavně sympatické české motokolo Walter s karbidovou lampou vpředu. Jakpak se asi s takovým strojem v noci jezdilo?

O kousek dál stojí v řadě nekolik sporťáků značky Datsun. Tyto vozy jsou nejen u nás ceněným sběratelským kouskem. Vedle parkuje jejich japonský souputník Toyota Corona 1500. Zajímavostí je, že v roce 1970 bylo výměnou za traktory Zetor asi 400 Toyot dovezeno do Československa a Corona se tak objevila v nabídce Mototechny.

Na opačné straně haly si mohou návštěvníci prohlédnout stánek značek Triumph a Royal Enfield, které tu nabízí svoje retro modely. V případě Enfieldů vlastně ani o retro nejde, neboť tyhle motorky se už po desítky let vyrábějí prakticky v nezměněné podobě. Trošku nenápadně pak působí enfiledovská rarita, stroj s dieselovým motorem.

                

Zajímavé jsou také expozice různých renovátorských firem, kde je ukázáno, jak lze z původně totálně shnilého vraku, o kterém by nikdo nepředpokládal, že ještě někdy vyjede, zhotovit opět parádního dvoustopého fešáka. Především výroba dřevěných karoserií podle původních konstrukcí je skutečným kumštem.

                  

U stánku s díly na klasické české Jawy je kromě nezaměnitelně červené Jawy 350 Panelky k vidění také opravdová rarita mezi motocykly - stroj Rokon Trail-Breaker. Tento "motocykl" na první pohled ohromí mohutnými koly, která jsou dutá a mohou fungovat také jako palivové nádrže. Při bližším pohledu však vozítko vyrazí dech podruhé - má totiž poháněné nejen zadní, ale i přední kolo! Vysvětlení je jednoduché, toto vozidlo slouží v bažinatém, rozbahněném , hornatém nebo jinak nepřístupném terénu v Severní Americe. Vyrábí se již pár desítek let a oblíbený je prý hlavně v mokřinách americké Louisiany, okolo New Orleans.

V jižní části pavilonu se představuje několik větších sbírek veteránů. Levá strana haly patří kolekci Auto Hukr Veteran. Ve sbírce jsou zastoupeny značky Mercedes, Ferrari, Porsche a perfektně zrenovované legendární Jawy 250 a 350 Pérák. Nejvíc pozornosti ale budí majestátní a navýsost luxusní limuzína Rolls-Royce. Těžko tu dnes hledat dražší exponát.

Naproti, po pravé straně jižního křídla, se nacházejí vozidla převážně domácí produkce. Docela unikátní je Škoda 450, předchůdkyně slavné Felicie. Čtyřistapadesátek se vyrobilo jen něco přes tisíc kusů, proto jsou obrovsky ceněny. Vystavovaný exponát je k prodeji za baťovských 699 999 Kč, ale marně hledám po kapsách drobné, tohle holt dohromady nedám. Bílá krasavice je neustále v obležení návštěvníků, proto se stává z pokusů o fotografování doslova boj na ostří loktů.

Z dalších zajímavých exponátů v hale rozhodně stojí za shlédnutí bugyna ze sedmdesátých let, Škoda Metalex z dílny slavného konstruktéra Václava Krále, ostatně právem se tenhle vůz bude později chlubit titulem "Nejzajímavější exponát výstavy". Vděčným objektem fotografů je také již klasický youngtimer Yamaha SR, ukázkově a do detailu restaurované Jawy Pérák a Sportka 350 či vrak německého motocyklu Hercules, který na zprovoznění teprve čeká. Nechybí ani německé předválečné stroje v podobě boxerů BMW  R63 a Zündapp K800. Nevídanou soupravou je zelená škodovka stovka s karavanem značky Karosa. Návštěvníci si mohou živě představit, jak si to stovka s přívěsem mastí k moři do Jugoslávie.

                

          

Pomalu se dostáváme ven z haly. Při odchodu ještě míjíme stánek brněnského Technického muzea, kterému vévodí poněkud kuriozní autíčko EMA 1. Jde o prototyp městského elektromobilu z produkce Výzkumného ústavu elektrických strojů Brno z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Umělecky založení motoristi se navíc mohou podívat do horního patra pavilonu, kde probíhá prodejní výstava obrazů s motoristickou tematikou.

Slunce venku se mezitím vyšplhalo vysoko na oblohu a nesnesitelně pálí do rozžhaveného asfaltu velkého prostranství mezi výstavními halami. Hned za pavilonem A parkují motorkáři, kteří se svými stroji během dopoledne dorazili. Můžeme tu obdivovat pestrou směsku všech možných strojů. Pozornost si zasluhuje hlavně motocykl z německého Bielefeldu, Göricke 500 IOE z roku 1929 v dochovaném stavu. Na první pohled u tohoto dědečka upotá nezakrytý primární řetěz. Těsně vedle něj se nachází poněkud malá stupačka a člověku se ani nechce pomyslet, kam by asi putovala noha, pokud by tenhle těžký neodporužený stroj svého jezdce v sedle trochu poškádlil.

Do řady motocyklových youngtimerů patři japonská čtveřice. Ve žhevém slunci se tu blyští zlatá Yamaha TX 750, sněhobílá Honda CX 500 a její sestra CB 500. Opodál je k vidění  klasická Suzuki z osmdesátých let. Kdo by nepoznal, že jde o legendární jedenáctistovkové žihadlo Katana, toho jistě upozorní typický znak těchto modelů - samurajský meč namalovaný pod sedlem.

Zbytek motocyklů je převážně naší provenience - najdeme tu sběratelsky ceněné Jawy Californian, oblíbenou třiapůli typ 634 se sajdkárou, kdysi masově rozšířené Pařezy 555 i dodnes hojně v provozu vídanou Kývačku s praktickým PAvem. Nechybí pochopytelně ani zástupce strakonické čezety, nezaměnitelný skútr ČZ 175/502 Prase a poválečný malý motocykl 125T.

Zkrátka, mezi motorkami je vážně co obdivovat a dvojnásob to platí o autech, kterých tu na rozlehlém prostranství stojí mnoho desítek. Vozy jsou seřazeny podle značek, takže můžeme pohromadě obdivovat třeba nejrůznější modely sportovních Ferrari a MG, zatímco opadál je možné nahlédout do luxusních limuzín Mercedes. Tuto značku tu zastupuje mnoho modelů včetně známého reprezentativního vozu "Adenauer" nebo neobvyklého pohřebáku. Nechybí ani jeden ze symbolů šedesátých let, mikrobus Volkswagen Transporter, bez nějž by hippies asi museli chodit pěšky. Naopak majestátní Dodge Charger si nemohl dovolit jen tak někdo.  Titul nelplacatější káry srazu pak jednoznačně musí připadnout modrému sporťáku Ford Eagle.

                 

              

Tradičně silnou účastnickou základnu představily Škodovky, kterých je na srazu co do počtu suverénně nejvíc, při třicítce jsem přestal počítat. Je tudíž jasné, která značka je mezi domácími příznivci nejoblíbenějším youngtimerem. Defilé poválečné historie naší největší automobilky je takřka kompletní, od Spartaka, Felicie a Octavie (zvláště pěkná je ve verzi pick-up) přes klasické embéčko 1000 i 1100 MBX, nechybí ani nesmrtelné Škody 100 a 105. Sortovnější produkci zastupují typy 110R, Garde a Rapid. Každy přítomný typ je zde hned v několika kusech a tak na jednotlivých autech stejného modelu můžeme i pozorovat různé dobové úpravy a praktická vylepšení, kterými tehdejší majitelé své miláčky obdařili.

           

Obhlédnout všechny vozy není žádná legrace. Tlačenice, která panovala uvnitř haly, se sice na velké polše mezi pavilony rozprostřela, ale nemilosrdné slunce praží stále víc a víc. Naštěstí je po výstavišti dost stinné zeleně i příjemně chladivých zkoutí v dalších pavilonech, kde se nacházejí expozice Autotecu a Autosalonu. Ostatní haly nabízejí kromě stánků zavedených automobilových značek také expozice techniky a vybavení autoservisů nebo čerpacích stanic, prostě je k vidění snad všechno, co si jen lze s automobilovým světem spojit. Plochu mezi halami potom sem tam zaplnily nenovější náklaďáky nebo autobusy, a tak je všude plno návštěvníků, protože každý si tu může najít to svoje. Obejít celé výstaviště a projít všechny haly je zležitost na několik hodin. A to účastníky Classic Show ještě čeká podvečerní přesun do areálu koupaliště Riviera naproti BVV, kde se chystá večírek v "youngtimer-stylu" Classic Party.

                     

A tak co říct na závěr? Letošní Classic Show se díky parádní účasti i výborné organizaci vydařil na jedničku s hvězdičkou a tak se už teď můžeme těšit na to, co nám přichystá další ročník téhle výstavy, ze které by se mohla stát krásná tradice.

Informace o redaktorovi

Jan Krajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE