Burza Chotusice

Menší rozčarování na mne čekalo u vstupu. Pořadatelé neznají novinářský průkaz a posílají mne do fronty, kde si kupuji lístek za 100 Kč. A co jsem za tyhle peníze viděl? Bylo toho celkem mnoho. V pravidelných řadách které protíná hlavní příjezdová cesta bylo mnoho prodejců. Někteří měli své zboží pečlivě urovnané.

Jiní nahrnuté v bednách či na nezvhledných hromadách připravené na takzvanou hrabačku. A to nejen věci týkající se historie motorismu. K prodeji bylo nářadí různé kvality, přípravky pro leštění a materiál pro vylévání starších nádrží. Své prodejní stánky měli prodejci s různorodým vojenským materiálem včetně znehodnocených zbraní. 

Mnoho prodejců nabízelo ohromné množství různých starožitností. Kořenky, nádobí, odznaky, letáky,pohlednice. Smaltované cedule oprýskané původní, či nové v plném lesku. Vraťme se k tomu, co nás zajímá. Pro milovníky historických motocyklů bylo nabízeno také mnoho zajímavého. Z kompletních motocyklů bych si dovolil zmínit předválečnou ČZ 175 v unikátním nálezovém stavu. Dle informací majitele byl stroj z české zbrojovky dovezen z daleké Francie. Na striji byly velmi dobře znatelné i původní linky. Dalším velmi zajímavým strojem bylo NSU 250 OSL z roku 1935.

Dle znalců této německé značky stroj stoprocentně kompletní, bez jakýchkoliv neodborných zásahů či kutilských zbastlení. Cena tohoto motocyklu byla 100 tisíc Kč.  Dále Stadion S11 po kompletní renovaci se prodával za 16 tis. Kč. Ze zámořské produkce byla nabízena pěkná Honda 125 T. Dále se samozřejmě nabízelo nepřeberné množství náhradních dílů a různého „starého železa“. Výrazně se prezentovali i prodejci náhradních dílů kteří přijeli i ze Slovenska, Polska a Německa.

Stejnými jazyky hovořilo i mnoho nakupujících. Prodávalo se nepřeberné množství pneumatik, ráfků, špic, bovdenů a například nádrží. Svoje služby nabízely také lakovny některé z nich opatří lak i potřebnými linkami. Svůj stánek otevřela i chromovna a další renovační dílny. Velmi se mi líbily kovové modely. Zručný mladík vyrábí na zakázku bez problému i po jednom exempláři. V jeho sortimentu jsou i motivy, vhodné jako hodnotné ceny do historických soutěží. Jiní řemeslníci vyrábí kompletní i kostry na předválečné motocykly ČZ včetně přední vidlice.

Těm renovátorům, kterým chybí jen určitá část „čezety“ je dodán žádaný profil případně chybějí díl. To jsou matky včetně speciálních křídlovek, kluzáky a další součástky na předválečné strakonické motorky. Zlaté české ručičky.

Na dalších místech se nabízely reprinty návodů k použití včetně katalogů národních dílů. Zvukovou kulisu celé akce dokresloval gramofon na kliku, jehož tóny se nesly několik desítek metrů daleko. Krize se nepodepsala například na cenách trojúhelníkových plechovek které se umisťují na vidlice motocyklů. Před deseti lety se tento artikl běžně prodával za tisícovku. Dnes je jeho běžná cena dvaapůlkát vyšší.

Dále pak bylo slyšet zvuk projíždějících motorek, které byly při koupi zkoušeny, jak původními tak novými majiteli. O občerstvení se postaralo několik mobilních stánků. Nejprodávanější pochutinou byla tradiční „chotusická klobása“. Příznivci zlatavého moku byli rozhořčeni z toho, že nikde nebylo možné koupit pivo točené. Pro ty kdo by se do Chotusic chtěli letos podívat, připomínám další termíny: 2.6, 28.7, 1.9, 3.11 a tradiční vánoční 15. 12. Od oběda také přístupné muzeum pana Pavla Jeřábka na chotusické návsi. Tam se podíváme někdy příště.