yamaha_srpen




BMW R-71 versus M-72

Kapitoly článku

Nejsnáze viditelným rozdílem, ale také nejjednodušší možné řešení pomocí repliky, je samozřejmě plechařina. Blatníky jsou jiného tvaru a mají i jinak řešené uchycení, rovněž přední stojan je jiného tvaru, palivová nádrž na motocyklu M-72 je o 7 litrů (!!!) paliva větší na objemu, 22 l proti 15 l.

Melé odbočení: Zde, prosím vás, nevěřte velmi častému tvrzení o „bojové“ nádrži u BMW R-51 až 71, to je absolutní blbost; pro model, který nikdy nebyl přijat do armády, opravdu nikdo nevytvářel žádnou bojovou nádrž. Ta je diskutabilní i u modelu BMW R-12, kde jsem se dočetl, že údajně byla používána a přestože se dvanátce věnuji detailně, tak jsem ji nikdy neviděl na živo. Nejblíže jsem byl, když jsem jel na inzerát hlásající originál bojovou nádrž pro R-12ku. Dle fotky to sedělo, prolis pro sedlo, vyvýšení v oblasti benzínového uzávěru, ale něco se mi pořád nezdálo a po bližším detailnějším prozkoumání naživo se nám objevila přeřezaná a překuchaná nádrž z R-35ky, která jí není úplně nepodobná dle původních vojenských specifikací...

Ale zpět k Emce. Kola se zdají být stejná, ale zdání klame. U Emky je na vnitřním „tisícihranu“ 28 zubů, oproti 26 zubům u BMW. Z čehož tedy plyne, že diferenciál na převodu na kolo má také logicky jiné ozubení, obal diferenciálu u BMW postrádá žebro na hliníkovém odlitku pro spojení s kluzákem. Obecně platí velmi hrubé odlití karterů, ale např. u BMW R-66 z poslední série (37 kusů vyrobených v roce 1941) jsou odlity kartery podobně hrubým způsobem, až jsem byl na pochybách. Opravdu markantní rozdíl oproti naprosto stejným karterům vyrobeným v roce 1938, ale jedná se naprosto jistě o originální produkt BMW. Nicméně v období 1938-1939, kdy BMW vyráběla tyto modelové řady, je kvalita zpracování na vynikající úrovni. Trochu jiný rádius okolo náhonu pro tachometr na karteru převodovky se dá lehce přehlédnout, ale jistě nepřehlédnete ve spodní části na pravé straně držák  bowdenu (je to součást odlitku karteru)pro ovládání spojky, u BMW je totiž ovládání spojky taženo spodem, ovládací páčka na převodovce je tudíž zrcadlově obrácená. Také nožní řadicí páka je u Emky tohoto poválečného typu rozdílná; je použito kolébkového systému. Relativní vzácností je u Emky stejný systém jako u BMW za použití klasické jednoduché páky, zde by se jednalo o původní raný model, zatím jsem narazil na jeden takový díl signovaný IMZ ( Irbický Motocyklový Zavód).
Motor M-72 lze porovnat s horním obrázkem BMW R-71 a vidět rozdíly.

Dynamo u BMW má regulátor ve své zadní části za kotvou, ale Emka má regulátor RR- 31 umístěný sólo na držáku rámu v podsedlové části. Indukční cívka je u BMW umístěna v přední části motoru pod krytem, vlevo dole pod rozdělovačem. U Emky je indukčka uchycena na vnější pravé straně vedle dynama.
M-72 m se zobrazením dalších odlišností oproti BMW R-71.

Dole: Detail motoru R 61 výr. číslo 603 739 - pro R-61
odpovídá rok výroby 1938
Jinak každý BMW díl při demontáži je signován logem BMW či katalogovým číslem výrobku a série. Nicméně protože se jedná o značení z vnitřních částí, toto prostě není, až na pár dílů, vidět - mezi viditelné patří spodky předních vidlic, kde na spodní části je patrný pozitivní nálitek čísla, u Emky začíná, ostatně jako většina, číslem 72….., toto bývá obcházeno raznicí, ale jistotu vám zaručí pouze pozitivní nálitek daného čísla. Motor i převodovka mají u Emky vyznačené plochy pro výrobní čísla (viz foto). Na karteru motoru pro BMW u modelové řady 61, 66, 71, což je více méně shodný karter s Emkou je výrobní číslo raženo na pravé straně vedle krytky pro ventily, např. 603… Převodovka nemá žádné výrobní číslo uvedeno, pouze číslo série, a to pozitivním nálitkem z vnitřní části karteru. Na fotografii nehoře je číslo odpovídající motoru pro model R-61, čitelné z pohledu ze sidecaru, nikoliv od motoru (bylo by vzhůru nohama). Také můžeme zmínit u ruského modelu odlišný vzduchový filtr, který má olejovou lázeň, což je u „válečné“ Emky či BMW řešeno pouze sítem. Na předním světlometu je vyvedeno lanko ovládání tahového přepínače světel, u BMW na pravou stranu (ovládací páčka je na plynové rukojeti) oproti Emce, která má ovládání nalevo (podobně jako u Wehrmachtu, např. BMW R-12). Ovšem na tomto ovládacím domku, který zahrnuje i páčku pro regulaci předstihu zápalu, bývají zpravidla přetmeleny ne příliš německy znějící nápisy "raněje-pozdněje". U originálního dílu BMW je toto logicky v němčině, rovněž tlačítko klaksonu je umístěno na pravé straně jako u všech „civilních“ modelů BMW této modelové řady. Existuje ale více možností tohoto ovládání tlačítek klaksonu a páček světel. Také samotná přední lampa je jiná. Spínací skříňka je u BMW přidělána bez pomoci tří šroubků (na rozdíl od M-72), jedná se o produkt firmy Bosch a má jiný průměr nýtů pro uchycení samotného světlometu. Na ruské lampě je v místě před tachometrem vyraženo velké (K), ale může být i bez ražby v závislosti na jejím výrobci. Pokud je použita překlopka u spínačky, platí totéž. Na německém provedení se toto nevyskytuje.
Nahoře: Páčka předstihu M-72.
Vlevo: Doraz stojánku s pozitivním nálitkem. Uprostřed: Rám motocyklu BMW R-61 rok výroby 1939. Vpravo: Výrobní číslo rámu M-72.

Nakonec jsem si nechal k porovnání samotný rám motocyklu. Na něm je opravdu velmi mnoho odlišností, když opomenu výztuhy v rozích, které lze snadno odbrousit (a často se taky tak děje), pak především vězte, že německý rám nemá až do poloviny roku 1939 vůbec kolmou podsedlovou vzpěru ani druhou trubku v oblasti nádrže!! Později se u BMW přistupovalo k vyztužení tímto způsobem, především v důsledku namáhání při používání sidecaru docházelo u tohoto raného provedení totiž k deformacím rámu. Celkové zpracování je na první pohled značně rozdílné, především je patrná odlišnost sesazení jednotlivých trubek. U BMW vše přesně pasuje a je řemeslně zarovnáno a začištěno. Naproti tomu u Emky si můžete všimnout přesahující středové trubky v podsedlové části. Rovněž je znatelný rozdíl v provedení všech svárů. Němec má krásně „malované housenky“, na Emce jsou někdy sváry, které by zde nemohly stačit při zkoušce pro odbornou způsobilost  (ruských rámů mně prošlo rukama dost na to, abych řekl, že leckdy je to opravdu „mazec“). Na výkovku, který slouží jako doraz stojánku je opět pozitivní nálitek a to sice v oválu kombinace písmen a čísel ( er… ). Na Emce není nic, tento díl je hladký. Výrobní číslo rámu je u BMW vždy na pravé straně ve směru jízdy a před číselnou řadou a za ní je vyraženo logo BMW. Ovšem ve vzácném případě můžete narazit na rám, který byl vyroben jako náhradní díl a BMW jej označovala vyraženým písmenem „F“ ve stejném místě, kde se normálně vyskytovalo výrobní číslo. Rovněž na krku řízení je podstatný rozdíl, a to sice v podobě „zobáčku“ pro možnost zamčení řízení. Emky toto vůbec nemají, byť ve vrchních brýlích na starších kusech je nálitek pro zmíněný zámek (není však vyfrézován), ale rám nemá potřebný protikus.    
                              

Nahoře: Rám BMW R-61 v nálezovém stavu, na fotu je patrný zobáček pro možnost zamčení řízení.
Nahoře: Ruský rám pozdější poválečné produkce. Dole: Dřívější provedení rámu M-72.
Rané verze R-61, 71 lze také spatřit s duální možností řazení. Ruční řazení se u ruských motocyklů vůbec nevyskytuje, BMW ruční řazení záhy také přestala dodávat, proto je lze spatřit na strojích z počátku výroby. Ještě mohu zmínit rozdílné průměry pístních čepů, ale při demontáži motoru už stejně sami vidíte, která bije.

Zde opět malé odbočení: Rozhodně se vyplatí důkladně se přesvědčit co kupujete, abyste si nekoupili nejdražší Emku na světě. Prodávající vám nakuká cokoliv, jen aby prodal. Je bohužel holým faktem, že se v poslední době objevují stále lepší falza a zhotovitel neváhá upravit ruské díly i za cenu značného úsilí. Asi posledním mně známým „kouskem“ je prodej falza rámu na typ R-5, R-6, který byl zhotoven z Emky a zadní pevná část byla dovyrobena (a nutno říci, že velmi věrohodně). Problém není ve vyrobení jakéhokoliv dílu či použití repliky, ale jde o to, že máte zaplatit za něco, co se tváří jako originál, kterým ale vůbec není. Navíc cena leckdy převyšuje i pravý originál! Konec konců, na internetových serverech máte možnost si takovýto stroj pomocí aukce či inzerce zakoupit po renovaci, kde název hlásá BMW a někde v záhlaví je malým písmem zmíněno, že se jedná o repliku motocyklu BMW, avšak mnohdy se ve skutečnosti jedná o typ K-750 či MV-750, které mají s původní koncepcí již velmi málo společného, ostatně pravdivý rok výroby je např. 1962, či dokonce jde o ještě mladší motocykly Dněpr či Ural, které pochází z osmdesátých let. Nicméně jsou osazeny kulometem (někdy dokonce ruským DP-27 či ještě hůře Gorjunovem, a to už je opravdu komické), rádoby německým příslušenstvím ve stylu „čím víc vojenského harampádí, tím víc originál“, navíc kamuflováno absolutně nesmyslnými odstíny barev. Výsledkem pak bývá, že při rekonstrukcích historických událostí z období 2. světové války často můžete shlédnout naprosté sci-fi, ale je také pravdou, že jsem se při takovýchto akcích setkal s názorem laické veřejnosti „co boxer, to BMW“. Nu, co člověk, to názor.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (21x):
Motokatalog.cz



TOPlist