Yuki Hawk II

Vzhled a první dojem

YUKI HAWK II je čtyřtaktní stopětadvacítka ve slušivém kabátku. Opravdu bych designu nic nevytýkal, protože na první pohled působí velmi sportovně. Černé provedení a bílý polep dodávají hezkou kombinaci. Na křiklavě oranžových kolech je sice vidět každý prach, ale dodávají velmi sportovní nádech. Chromované obroučky budíků jsou zasazeny do hlavy řízení a pěkně padnou na své místo. Tam, kde u jiných skútrů najdeme na podlaze gumu, má HAWK perforovaný leštěný plech. Nohy po něm nekloužou, ale všechen písek z bot se sype do otvorů a bez demontáže nejde ven, možná by pomohl vysavač.
Další sportovní nádech má na předních tlumičích označení typu, jenž každému slovu dává důraz na sportovní duch. Zadní pružina jde nastavit, ale pravděpodobně po demontáži kola nebo kusu plastu. (Osobně jsem zkoušel otočit pružinu do tvrdší polohy přidaným klíčem v nářadí, ale nedařilo se mi to. Na další demontáž jsem neměl chuť a tak jsem se spokojil i s tímto nastavením.)
Čiré blikače s oranžovými žárovkami umocňují sportovní nádech a chromovaný kryt výfuku ještě trochu vylepšuje dojem zadní partije. Musím připomenout možnost dvou stojánků, boční samosklápěcí má tu možnost přesadit pružinu na vedlejší úchyt a již je po samovolném sklápění. Pak stojánek drží na místě i po odlehčení. V bočním stojánku je velká díra na jakýkoli zámek i většího průměru a je dost masivní, což je v dnešní době potřeba. Sedlo je potaženo neklouzavým materiálem a zadní úchyty jsou přesně pro ruce. I když po odklopení sedla jsem zjistil, že je to odlitek, který bude vážit nejméně dvě kila.

Ergonomie a jízda

První posaz byl z mého pohledu hodnocen kladně. Při delší cestě je však sedlo v prolisu málo vycpané a po dvaceti minutách mi kostrč narážela na plast pod molitanem. Při změně polohy dopředu je vše OK, ovšem to zas kolena třou o přední plast. Posun vzad není u mé výšky možný, protože bych seděl až na sedadle spolujezdce. Kompromis se ale najít dá. Řidítka, páčky, ovladače vše je na svém místě. Fungují bezchybně a neměl jsem s nimi vůbec žádný problém. Co mě překvapilo, byla absence přední odkládací uzamykatelné schránky, alespoň na peněženku nebo mobil. Je to pro mě sice nedostatek, ale ostatním to vůbec nevadilo. Po odklopení sedla na mě jukla mini oválná díra na helmu. Integrálka se tam nevejde a otevřená přilba jen menších rozměrů. Nečekal jsem 200 litrový prostor, ale tohle mi přišlo docela malé. Mobil, peněženka, rukavice a řetěz se tam vešly. Tak alespoň to. Spolujezdkyni se prý sedí taky dobře, takže jedem.
Otočit klíčkem, zmáčknout jakoukoli páčku brzd a stisknout startér. Už to vrčí, poměrně zajímavý hluboký zvuk. Jestli pojede, tak jak vypadá a jak se motor s 8,6 kW projevuje, tak by to bylo skvělé. Nechám ho trochu prohřát a pomalu otáčím plynem. HAWK se dává pomalým, ale rázným pohybem vpřed. Dobrzdím na křižovatce a pravá ruka jde se zápěstím dolů. Skútr vydá zvuk podobný pětistovkovým dvouválcům a vyrazí velmi slušně vpřed. V tomto ohledu si své jméno „JESTŘÁB“ zaslouží. Rychloměr se opravdu svižným tempem ocitá u hranice 75 kilometrů. Dál to jde pomaleji, ale žádná tragédie, řekl bych dost slušné. Vysadím spolujezdkyni a jdu „testnout“ náklony. Odvažuji se stále hlouběji a hlouběji do náklonů. Naprosto žádné negativní reakce. Jsem potěšen a zkouším další variantu ve dvou. Tady je už znát jinak rozložené těžiště, ale pro cestovní jízdu je to bezproblémové. Ovšem musí být kvalitní povrch. Jestliže v zatáčce chytíte roletu nebo díru, skútr se nepříjemně zavlní. Ale abych nepomlouval, na projížděnou stopu to nemá vliv, jen držet řidítka ve zvoleném směru + úhlu a především nepanikařit. Gumy o rozměrech 130/60 – 13 zaslouží velkou pochvalu, drží jak „přibité“. Přední vidlice s hydraulickým tlumením pohltí menší díry a nerovnosti, ale třeba s kolejištěm už má „drnčivé“ problémy. Zadní tlumící prvek se choval někdy přespříliš měkce až „hopsavě“, ale s přitvrzením sem se nezabýval s ohledem na náročnost provedení tohoto úkonu.
Při zapnutí blikačů, se ozývá hodně silný zvuk, takže i já jako „notorický zapomínač“ spuštěných blinkrů, jsem neměl problém s tímto prohřeškem. Kruhové přístroje dávají všechny informace velmi čitelně a dobře najevo.
Nádrž by měla pojmout nějakých 7 litrů, ale nikdy se mi nepodařilo tento údaj ověřit. Když ručička palivoměru opustila červené pole směrem do leva, stále v nádrži šplouchal benzín. A dotankoval jsem vždy kolem 6 ti litrů. Spotřeba se pohybovala od 2,2 do 4 litrů, podle stylu jízdy. Ale zlatý střed je někde na hranici 3l /100km, což je slušivá hodnota.
Brzdy jsou kupodivu dvojího typu, a to přední kotoučová a zadní bubnová. Předek brzdí slušně a zadní se dá použít třeba v popojíždění mezi kolonou aut. V součinnosti obou jde brzdný účinek rapidně nahoru. Mám ale neodbytný pocit, že by vzadu slušel také kotouč, protože naložený skútr může mít až 260Kg. Pohotovostní hmotnost je 110Kg a to je také vyšší hodnota. Skútr se vede naprosto samozřejmě a klidně. Jízda po městě je požitek, z křižovatky HAWK vystřelí a mezi auty se proplétá s lehkostí. Horší je to s maximálkou na okreskách a rychlostních komunikacích, kde se vás snaží předjet náklaďáky. Ale i tak je výkon tohoto skútru překvapivý.

Celkové hodnocení

Musím být upřímný a přiznat, že doby, kdy už se podle vzhledu dalo poznat z které části světa skútr pochází, jsou dávno pryč. A nebýt určujících nápisů, tipoval bych „Itálii“. Tenhle líbivý skútřík, má podle mne k dokonalosti ještě pár kroků, ale za cenu necelých 60 tis Kč mu všechny drobnosti odpustíte. Zkazky o odpadání šroubů a nenastartování v dešti jsou už asi také minulostí, alespoň u tohoto modelu. Po skončení testu jsme na tachometru měli číslici 1600 km, z čehož téměř 500 km přidala naše redakce a neprojevila se sebemenší vada na spolehlivosti či jen drobnost jako prasklá pojistka. Startování bylo vždy jednoduché a na poprvé. Ať pršelo nebo jsem deštěm několikrát osobně jel.
Hlavní doménou je ale město, zde si HAWK poradí se všemi nástrahami. Na příměstské dojíždění to také není špatná volba, ale přeci jen je to výrobek určený designem pro mladší řidiče, a tak by se k tomu mělo přistupovat.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)