Yamaha XJ6 Diversion

Protože většina konstrukčních i výkonových parametrů je identická s nahatou verzí Yamaha XJ6, v dnešním testu jsem se zaměřil spíš na rozdíly a odlišný charakter stroje. Nebudu proto opakovat kompletní popis všech komponent a motoru, ty najdete v předchozím testu, který zájemci o tuto třídu motorek už určitě mají načtený. Na obou strojích jsem se také těsně po sobě svezl na brněnském okruhu na Yamaha dni, takže jsem měl možnost přímého srovnání.
Zatímco u nahaté XJ6 se o nějaké podobnosti s předchozím modelem XJ600N nedalo vůbec mluvit, u polokapotovaného modelu Diversion už se dá vysledovat náznak podobného ducha. Polokapotáž svými tvary láká k cestování a předem dává najevo, že za ní jezdec najde slušnou ochranu a pohodlí. A realita to jen potvrzuje, plexištítek s vyříznutými otvory, které nasávají vzduch a zamezují tvorbě turbulencí, vytváří hladký odkloněný proud vzduchu dopadající na hruď a krk jezdce. Pokud se na dálnici potřebujete úplně schovat před vichrem a vyšší rychlostí se někam rychle přesunout, stačí se pořádně přikrčit a rázem jste v oáze klidu a v uších si vychutnáte jen jekot vytočeného čtyřválce, který navíc díky tlumiči výfuku dole pod motorem přináší uším jezdce o dost chytlavější muziku než motorky s vyústěním výfuku až za zadním kolem.
Špičatý světlomet je vkusně doplněný stejnou obrysovou lampičkou, jakou se chlubí i naháč. Za zmínku určitě stojí i šikmý nápis Diversion na boční kapotáži, který na tmavých metalízách vypadá hodně luxusně. Ve srovnání s konkurencí poměrně široká polokapotáž odvádí svou funkci také dobře a slušně chrání před nepřízní počasí i kolena jezdce.
Přístrojový panel je shodný s nahatým modelem XJ6, to samé platí pro ostatní komponenty a parametry. Přesto ale má jízda na modelu Diverzion hodně jiný charakter. Tím, že se neperete s větrem a nevidíte těsně na vozovku před sebou jako u naháče, působí jízda za polokapotáží podstatně klidněji a motor najednou postrádá tu nahatou dravost. Jízda na Diversionu je v tomto porovnání sice o kousek méně zábavná, ale o co přijdete ve městě, to se vám bohatě vrátí na dálnici.
Posaz je na Diversionu bezchybný - zvláštní, u naháče bych stupačky uvítal trochu víc vzadu, polokapota asi tolik neláká k nahrbení dopředu a přikrčení nad řídítka, jinak si to nedovedu vysvětlit. Další rozdíl jsem zaznamenal u brzd, přišlo mi že Diversion brzdí ještě o něco lépe, ostřeji a sportovněji než naháč testovaný před několika týdny. Jak to je možné? Vysvětlením je pravděpodobně pořádné zajetí brzd na Yamaha dnech v Brně. Námi testovaný naháč brzdil slušně, ale postrádal takové to nadšení z razantních brzd - pravděpodobně protože byl těsně po zajetí. U Diversiona už byla radost skočit na brzdy a i přes ABS se mi motorka občas přizdvihla na předek, jakkoli osobně tyto blbiny nijak nevyhledávám.
Po stránce záporů bych Diversonu vytkl madlo spolujezdce, které sice skvěle ladí s designem, ale po stránce pohodlí a intuitivního nahmátnutí to je slabší. U naháče to až tolik nevadí, ale Diversion si přímo říká o to, aby jej vyhledávaly dvojice, které jej dovybaví kufry a vyrazí na delší dovolenou. Kufry by na Diversion každopádně měly jít perfektně, jelikož díky výfuku pod motorem je zadek naprosto volný pro montáž nosiče.
Nezbývá než pogratulovat Yamaze, že se jí povedl zdařilý „comeback“ v minulosti proslaveného a vyhledávaného modelu, který hraje na podobnou strunu praktického využití a cestovního charakteru jako předchozí Diversiony.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE