yamaha_mt09




Yamaha V-Max

Kapitoly článku

Názor Tommyho

Pro mne patří V-max do kategorie exotických, sofistikovaně vyhlížejících motocyklů. Jeho tvář byla sice od posledního modelu zcela přepracována, přesto byly zachovány jeho typické rysy, které k V-maxovi neodmyslitelně patří. Velmi mě zaujala celková pozice jezdce. Usednutím za řidítka jsem hned věděl, že mám pod zadkem něco extra velkého a výjimečného. Nízké, rozměrné, s opěrkou vybavené sedlo mi klade na srdce, že bude tím nejlepším cestovním společníkem.
Samotná řidítka jsou poměrně úzká, zhruba na šířku ramen asijské dívky. Možná bych uvítal, vůči poměrně vysoké váze a dlouhému rozvoru motocyklu, malinko širší řidítka pro lepší manipulaci, ale jak se v praktickém využití ukázalo, jde pouze o zvyk a pár najetých kilometrů. Vybavení ovládacích prvků je zcela základní, přesto dostačující.


Co mě ovšem moc pobavilo, byl digitální ukazatel stavu palivové nádrže a teploty vody v motoru, který se s Vámi sice pěkně pozdraví a rozloučí, ovšem mnohem důležitější údaje byly dobře vidět akorát po západu slunce. Nadšen jsem byl naopak monstrózním analogovým otáčkoměrem, který společně s bílým světlem indikující maximální otáčky byl během jízdy označen za velmi produktivního a nepřehlédnutelného sportovce.
První jízda v sedle legendy jednostopých vozidel byla z Braníku domů. Byl jsem moc zvědav, jakou sílu v sobě skrývá, a především na její jízdní vlastnosti. První dojem - nemotorný pojídač té kulaté věci pod sedlem. Druhý dojem už byl malinko střízlivější. Nalhávat někomu, že to nejede, asi nemá žádný smysl. Hláška, která se traduje mezi motorkáři: „Objem ničím nenahradíš!“ tady platí dvojnásob. Bezmála 170 Nm v šesti a půl tisících obrátkách za sekundu je hodnota, která Vás opravdu vyhodí ze sedla. Otočením plynové rukojeti nadoraz způsobíte hned dvě věci. Nechtěné zdrsnění povrchu zadní pneumatiky a odvodňovací žlábek na pozemní komunikaci. Když to malinko odlehčím, přijde mi V-max jako funride motorka, se kterou se neunudíte k smrti, teda když pominu její celkové provozní náklady.
Kdybych se měl vyjádřit o jízdních vlastnostech, tak odpověď bude zcela jasná a jednoznačná. Vzhledem k tomu, že agregát je skutečně zdatný dělník, který potřebuje tuhou konstrukci jako oporu a jiné kompatibilní dílčí komponenty, váha celého motocyklu lehce přesáhne 300kg. Tedy těžší ovládání bylo zřejmé hned zpočátku, které se později potvrdilo. Přesto jsem našel způsob nebo řešení, jak nejlépe V-maxu vyhovět, a nakonec byla jízda vesměs příjemná.
Ještě přihodím do placu něco z mé praktické zkušenosti. Déšť je zásadním nepřítelem většiny motorkářů a obecně platí pravidlo - výjimečná motorka = výjimečný zážitek (platnost pravidla dvojnásobná, pozn. autora). Jízda v dešti za řidítky nového V-maxe vám uvolní mnohem více adrenalinu, než bungee-jump z lanového mostu. Motocykl je na vodě špatně řízenou střelou a je třeba s ní zacházet velmi opatrně. Nejde pouze o akceleraci a následný prokluz zadního kola, nýbrž také o podklouznutí obou kol při jízdě vpřed. Motocykl je dlouhý a těžký, proto se smyk eliminuje jen velmi těžko.
Co říci závěrem? V důsledku vyšší ceny a praktického využití, potkáváme tento motocykl jen velmi zřídka, čímž se stává tak trochu vzácným kouskem nejen na českém trhu. Proto se jedná dle mého názoru o exkluzivní motocykl, který byl, je a bude vždy středem pozornosti.

Názor Filipa

Že VMAX není typická „spotřební“ motorka určená pro masy, ale spíše exkluzivní záležitost pro fajnšmekry, je zřejmé již při obcházení zaparkované motorky. Všechno je tu řešeno tak trochu jinak, tak trochu po svém a v návaznosti na legendární předchozí verzi VMAXe. Co je ale mnohem důležitější - nový VMAX dokáže svému řidiči přinést stejně exkluzivní a jedinečné dojmy také za jízdy!
Jako většina naší redakce, ani já jsem neodolal a na půl dne před nočním focením vytáhl „maxíka“ na Slapy a dál na směrem Neveklovské zatáčky. No a během několika hodin jsem mu zcela propadl. Přestože se s touhle mašinou dá jet i pohodovým tempem, a přitom nemusíte mít strach z neurvalých reakcí plynu či vysoké spotřeby, obrovský potenciál motoru přeci jen láká k ostřejší jízdě. A jak jednou vezmete za plyn a necháte vidlicový čtyřválec pořádně vytočit, už se vám nebude chtít vracet se do rozvážného dolního pásma doprovázeného klidným bubláním motoru. Ten řezavý zvuk vytočeného čtyřválce doprovázený brutálním zrychlením je jedna z věcí, u kterých je naše novinářské úsilí předem odsouzeno k nezdaru. Jakékoli pokusy o popis či zachycení na video nemají šanci ani vzdáleně vystihnout tuhle souhru zvuku, techniky, image a úctyhodných výkonových parametrů. Tohle prostě musíte zažít!
I na menších silničkách je přitom s VMAXem zábava a krocení tří set kil rozvášněné hmoty má svůj půvab. V zatáčce je váha znát, ale podvozek zajistí vyrovnaný a bezpečný průjezd i ve větších náklonech. Ani nerovností se nemusíte příliš obávat, na odpružení se také nešetřilo a jízda na téhle překoňované bestii je taková zábava, že nějaké rány do zadku během projížďky absolutně neřešíte. Dosahované rychlosti jsou díky našlápnutému výkonu a rekordnímu krouťáku přeci jen o dost vyšší, než si diktuje vyhláška. Proto je klíčové přesně odhadnout, kdy máte skočit na brzdu, protože v případě zaváhání se zatáčka blíží až nechutně rychle. Také je třeba začít se znovu učit důrazně využívat zadní brzdu, to je u tohoto stroje při svižnější jízdě opravdu nutností.
Dlouho jsem uvažoval, co bych téhle mašině vlastně vytkl? Vždyť vyšší hmotnost je tady součástí požitku z jízdy, velká šířka i posaz natažený dopředu na řídítka zase odpovídají dragsterovému stylu. Až ve městě jsem přišel na jednu drobnost, a tou je slabý klakson s nevýrazným zvukem. Takhle přece troubí trabant, majestátní mašina by si rozhodně zasloužila odpovídající zvuk, který vám uklidí z cesty obtížné plechovky! U jiné mašiny bych to přehlédl jako nepodstatnou drobnost, ale když jedete na VMAXovi po městě a chcete zatroubit na kamaráda na chodníku, tak vás tohle nevýrazné kvíknutí rozladí.
Po dni stráveném s VMAXem můžu potvrdit, že jeho pověst návykového motocyklu ani v nejmenším nelže. Osobně si nejsem jistý, zda bych ho tolik chtěl mít ve své garáži, ale pokud bych měl možnost si vybrat některý z letošních testovacích motocyklů a znovu jej vzít na projížďku, měl bych předem jasno, že to bude právě VMAX.

Graf výkonu V-Maxe 2009


Graf z brzdy DK Racing.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Tomáš Mikšovský (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (26x):
Motokatalog.cz



TOPlist