Yamaha MT-03

Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček , Petr Szabó | Zveřejněno: 8.1.2007 | Zobrazeno: 150 357x

Kapitoly článku

Motor a převodovka

Po zapnutí zapalování vám zamává ručička otáčkoměru, lehký stisk startéru a buf buf, už duní jediný píst v šestsetsšedesátkovém spalovacím objemu. Klapnu jedničku, poprvé zkouším, kde zabírá spojka a jaký má záběr. Spojka dokáže moc příjemně regulovat přenos a pustí z motoru přesně to, na co zrovna máte náladu. Pomalu opatrně, ostře s předním kolem trochu nad asfalt, nic není problém a všechno jde úplně samo a přirozeně, jako by levá ruka zasahovala až do motoru a sama přitlačovala spojkové obložení. To jsem u jednoválce opravdu nečekal.

Motor se ochotně sbírá od 3 tis ot/min a má i trochu toho vršku. S pěknou zvukovou kulisou (už chápu, proč má Yamaha ve znaku ladičky) dodává solidní maximální krouťák 57 Nm. MT-03 taky vcelku citelně brzdí motorem, takže to přímo svádí k tůrování, kličkování mezi auty, akceleraci za každou zatáčkou, zkrátka k pořádnému řádění.
S výkonem už to je slabší - maximum 45 koní na šestistovku není zrovna moc, ale tady je to prostě o něčem jiném. Motor má pocitově dost síly do 120 km/h, takže se musíte vyblbnout v zatáčkách a menších silnicích, na dálnici a široké státovky tohle nářadí určeno není. Sice se dá kratší dobu držet cestovních 140 a maximálka je prý až někde za 160, ale motor už se trápí a dosud kamarádské vibrace přerůstají v nepříjemné vysokofrekvenční chvění, hlavně ve stupačkách.
Převodovka je docela klapavá, ale přesná a rychlá. Krátké odstupňování jezdce nutí neustále řadit a hrát si s kvalty - i to zvyšuje nadšení z jízdy.

Odpružení, jízda

Odpružení patří k měkčím, ale zase nečekejte žádné endurácké zdvihy - prostě tak akorát na naše okresky, myslím že i nějaká ta polňačka by se s tím dala s požitkem prosvištět. Prostě i tady se projevuje supermotardí charakter, ovšem s tím rozdílem, že je mnohem lépe cítit odezva od předního kola, než u čistokrevných dvouhozdvihových motardů. MT-03 je pěkně vyvážená a k uživateli docela přívětivá. Všechno na ní jde docela snadno, zkoriguje za vás i nějaké ty nechtěné manévry v zatáčce, ale přitom nechává vedení na vás a neubírá na zábavnosti. V náklonu se mašina chová ukázněně, snese i menší nerovnosti bez jakéhokoli kroucení či nervozity a zase musím opakovat - dokáže ty zatáčky projet "zábavně". Díky širokým řidítkům a výhledu přímo před motorku se jezdci i při mírném náklonu zdá, že už musí lízat loktama o asfalt.

Překlápění mezi dvěma zatáčkami jde úplně samo, stejné je to s manévrovatelností ve městě. MT-03 má suchou hmotnost 175 kg, díky dobrému rozložení hmot to ale je pocitově spíš takových 150 kg. Jen ta široká řidítka jsou při jízdě v koloně trochu o ústa. Stejně tak si na ně možná trochu postěžujete při dálničních přesunech - na téhle motorce to není žádná slast a široká řidítka a rozpažené ruce mají navíc sklon chytat kdejakou turbulenci od protijedoucího kamionu a občas nepříjemně zavlní s celou motorkou.

Brzdy, kola a pneu

Přední brzdy odpovídají rošťáckému charakteru stroje a patří k těm ostřejším. Nejsou to vyloženě závodní kousavky, které zablokujete malíčkem, ale mají energický nástup. Pozor, úplného začátečníka by podle mne mohly trochu vylekat, pokud by za ně v krizi intuitivně pořádně chytil.
Zadní brzda mi také docela sedla. Při jízdě ve dvou má slušný účinek, něco pobere i při jízdě sólo a dá se s ní krásně čitelně bloknout zadní kolo a dopřát si nějaké to zavlnění zadkem.
Pneumatiky Pirelli Scorpion jsou pro tento typ zaměření určitě dobrý výběr.

Spolujezdec a cestování, spotřeba

Spolujezdec se možná trochu vyděsí při pohledu na bobek zadního sedla a vysoko položené stupačky. Kratší svezení není až tak špatné, ale na celodenní cestování to bude chtít pořídit odolnější nebo menší slečnu.
S cestováním to je podobné - dá se, ale MT-03 na to prostě není určená. Nulová ochrana proti větru, pod sedlem jen minimum místa, na montáž kufrů to díky výfukům vedle sedla taky moc nevypadá. Po celodenním řádění počítejte s tím, že vás budou večer docela brnět ruce.
Průměrná spotřeba při testu se pohybovala okolo 6 l/100km, ale při průjezdu městem a protažení zatáček okolo Karlštejna mi to vyšlo dokonce hodně přes 7 litrů. Ne že by se nedalo jet za míň, ale MT-03 prostě svádí k hrátkám s plynem a vyložené láká k nepravostem. Při objemu nádrže 15 litrů tedy počítejte s tím, že k pumpě budete zajíždět o něco častěji, než kolegové na sterilnějších šestistovkách.

Závěr

Yamaha MT-03 je krásná motorka s živým a dynamickým charakterem motardu pro začátečníky, ale zároveň s image designové lahůdky pro milovníky naháčů. Na trhu podle mne zaujímá místo někde mezi Hondou FMX a Kawasaki ER, je ale střižená trochu víc do extravagantního provedení a projevuje se to i na její vyšší ceně. Kašle na praktickou stránku věci a nikdy to asi nebude tuctovka, kterých budou po silnicích jezdit tisíce.

Ale i to možná někdo ocení, stejně jako možnost pořízení mnoha doplňků a laďáčku přímo do výrobce.
No a můj úplně osobní dojem? MT-03 bych si asi sám nepořídil, ale byl bych nadšený, kdyby si ji třeba koupila moje slečna. Já bych na ní pak jezdil asi víc než na svojí mašině, protože ten požitek z řízení dokáže tahle Yamaha zprostředkovat doslova lahůdkově. A po pár projížďkách na MT-01 a testíku MT-03 už se hrozně těším na MT-02! Jak asi bude vypadat, třeba takhle...?