Yamaha FZ6-S Fazer

Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček , Lukáš Růžička | Zveřejněno: 2.9.2004 | Zobrazeno: 71 679x

Kapitoly článku

Názory dalších redaktorů:

S Fazerem jsem strávil celkem dost času a vyzkoušel jej v různých jízdních stylech. Od klidné, takřka turistické jízdy, přes svižnou jízdu v sériích prudkých zatáček, "střelbu" na kvalitní okresce až po rychlý dálniční přesun. A když píši rychlý, myslím tím opravdu, ale opravdu rychlý... Ale popořadě: Pro turistiku předurčuje Fazera pohodlí a komfort. Méně už motor, pohodlně se dá sice jet již při otáčkách kolem 4.000/min., horká chvilka ale nastane, pokud chcete někoho předjíždět. V tomto režimu je motor velmi letargický, logicky nastane podřazení a "plnej", jenže ouha - ono se stále nic neděje! Je třeba mít na mysli, že k akceleraci se Fazer uvolí až po překročení 8-9 tisíc otáček. A na jejich dosažení je potřeba z "pohodového režimu" řadit dvakrát i třikrát smětrem dolů. Hodně utažené zatáčky se jezdí bez problémů, ale je řada motorek, které zde budou rychlejší, ale hlavně zábavnější. Díky výkonu posunutému do hodně vysokých otáček se těžko hledá vhodný "kvalt" a třeba na dvojku se v režimu 9-14 tis. otáček motocykl ovládá dost nepohodlně.

Situace je úplně jiná v rychlých pasážích na kvalitní okresce. Výkon solidní, vedení stroje přesné a jasné, brzdy dostačující. I méně zkušený jezdec si rychle začne připadat jako rutinní "brusič sliderů". Zkušenější pilot bude na rovinkách trochu postrádat výkon. Dálniční přesun byl fajn, ochrana proti větru dostatečná, pozice při "zalehnutí" pohodlná. Cestovní rychlost přes 200 km/hod. není problém. Celkově: Vyzrálá motorka s výtečným podvozkem. Ovšem pro kategorii motocyklů, do které se řadí má motor s příliš sportovními ambicemi, z mého pohledu by jí jistě prospělo víc "krouťáku" v nižším a středním pásmu, třeba i na úkor výkonu ve špičce. Prodejní statistiky však mluví jasně - asi je hodně jezdců, kteří chtějí supersport, ale zároveň pohodlnou pozici za řidítky. Já však jejich řady určitě nerozšířím.
Michal Moucha

Tento nový Fazer s upraveným motorem na bázi R6 se v letošním roce opět vyhoupl na výsluní mezi šestistovkami a plnohodnotně soupeří s méně či více úspěšnými stroji této kategorie. Motor společný s odlehčenější verzí FZ6 si nechá líbit takřka cokoli. S porcí výkonu kolem 100k a přední polokapotáží se dá podniknout i nějaký ten delší a rychlejší dálniční přesun. Dobře odladěný podvozek a nový tuhý hliníkový rám je v kombinaci se spolehlivým kultivovaným čtyřválem ještě větší radostí vodit v zatáčkách a na běžných okreskách v rychlostech tak do 130km/h. Náš testovaný model měl několik příplatkových prvků, ze kterých byl nejmarkantnější asi spodní aerodynamický plastový kýl a vyšší plexi. Vzhledem k tomu, že motocykl měl nějaké ty šrámy a bylo více než pravděpodobné, že už se s nějakým krotitelem poroučel k zemi, dostal nejspíš preventivně k lepší ochraně navíc účelné a pravda i fešné padáky. Celkový design je jednoduše praktický a plně koresponduje hlavně přední maskou se současným trendem ostatních strojů značky. Mě osobně se však více líbí spíše nahá varianta pouze se specificky vyhlížejícím světlometem, i když ta s maskou je asi praktičtější.

Z detailů samozřejmě zaujme futuristický přístrojový panel, který je plně digitální a naprosto unikátní. Otáčky se dají sledovat přímo v dílcích po obvodě na digitálním sloupci, či přímo číselně na displeji jako jedna z volitelných funkcí počítače. Ostatní obhospodařují kontrolky a rovněž multifunkční display (stav paliva, rychlost, trip, teplota, olej atd.) Nedá se říct, že by to bylo vzhledově špatné nebo nějak matoucí, nicméně já osobně mám asi stejně radši klasiku v podobě ručiček budíků. K tomuto typu stroje mi tento jinak pěkný digitální panel nějak prostě nesedí, ale to berte čistě jako můj osobní názor. Pokrok prostě nezastavíme a nadále zůstává i zde nepsanou pravdou, že na budíky to nejezdí. Dnes již klasikou jsou pod sedlo vyvedené výfuky, které jsou opravdu zdařilým designérským počinem. Trochu potíž je jen s odvodem tepla, které je hlavně v horkých dnech dost znát pod zadnicí spolujezdce. K určité eliminaci a také ochraně sedla před teplem je vytvořen přímo pod ním speciální kovový kryt, který se však dost hřeje, nicméně sedlo a zadek uchrání (v kůži určitě, tanga jsem nezkoušel:). Velice praktické jsou rovněž madla spolujezdce, které jsou výrazně identické s těmi s tisícovky. Osobně jsem se letmo seznámil i se stylovou (nahou) verzí FZ6 letos na okruhu, nicméně byl jsem lehce rozladěn. Možná byla chyba přímo v daném modelu, možná ve mně, ale nějak více padala do zatáček, než bych si zrovna představoval k vlastní spokojenosti. O to více jsem byl zvědav na tuto verzi s lehkou kapotáží, která je až na nepatrný rozdíl v celkové šířce a výšce naprosto identická a byla nám poskytnuta na delší test. Motocykl jsem dostal k dispozici od kolegů k odzkoušení v zatáčkovitém a kopcovitém terénu, kde rozhodně nebyla nouze o prudké brždění a následnou akceleraci při výjezdech. Motocykl se choval naprosto předvídatelně a poslušně. Ideál byl tak třetí rychlostní stupeň kolem 10 000 ot/min, kdy bylo znát, že se motor blíží svému maximu tak akorát k přeřazení na čtvrtý stupeň na rovinku a pak zas rychle dolů třeba až na dvojku. Mé lehce rozladěné dojmy z okruhu byly rázem zapomenuty a já si plně užíval průjezdy zatáček na lehkém a ovladatelném motocyklu s charakteristickým čtyřválcovým motorem, který se svou kultivovaností samozřejmě na hony liší od charakteristiky litrového dvouválce, který jinak sedlám. Motocykl zkousne takřka vše a i úmyslně výrazně podřazený stroj se choval naprosto klidně a nijak se nevzpouzel škubáním při prudším náklonu a poslušně s adekvátním zpomalením zrychloval třeba i s pětky. Osobně si myslím, že tento lehce kapotovaný Fazer je ideálním adeptem pro středně pokročilé jezdce, kteří hledají alternativu stroje pro běžné cestování s možností příležitostného vyblbnutí po okolí s kamarády. Oproti svému předchůdci dominuje jednoznačně snažší ovladatelností, a to i přesto, že si hmotnostně polepšila "pouze" o 2 kg. Myslím, že výborného výsledku bylo dosaženo krom jiného hlavně použitím zcela nové konstrukce hliníkového rámu. Jedinou drobnou výtku bych měl k zadní brzdě, která by mohla být o trochu ostřejší, nicméně v kombinaci s přední brzdou je rovněž vše zapomenuto. Pochvalu si rovněž zaslouží sedlo, které Vás podrží v zatáčkách a troufnu si tvrdit, neunaví i se spolujezdcem na delší trati. Kolegové si (193cm a 175cm) lehce ztěžovali i přes vyšší příplatkové plexi na jisté turbulence v okolí helmy při vyšších rychlostech. Já (183 cm) vzhledem k nižším rychlostem na okreskách, kde jsem jel max. tak do 140 km/h, jsem tento jistě negativní vjem nezaznamenal. Oproti konkurenci má současný Fazer navrch hlavně asi v konstrukci rámu. Cenově a výkonnostně je srovnatelný. Mezi největší konkurenty patří bezesporu Honda Hornet a Suzuki Bandit.
Lukáš Růžička

Dostal se mi do ruky podruhé, ale jen krátce. Měl "záběh" již za sebou tak nebyl problém ho točit hodně vysoko. Pohledově je to pro mě nezvyk a celek mi přijde až jakoby abstraktně provedený. Žádná zásadní linka nebo něco co by navozovalo pocit linie. Moto mi přijde sestavené jakoby z několika kusů. Ale dle ohlasu mají i tyto tvary své příznivce. Kruhový panel přístrojovky je skoro z jiného světa. Uspořádání je logické, ale nezvyklé. Po usednutí má člověk pocit, že sedí spíše na velké cestovní motorce něž na streetu. Sedlo je precizní a posaz vzpřímený až cestovní. Motor skoro není slyšet a vstřikování při startu plní funkci bezchybně. Se staršími typy prostě nemá společného krom názvu nic.

Při jízdě mi přišlo dost zvláštní, že na mě nefouká. Obrovský plexištít rozráží vzduch tak mocně, že když se mrknete ve vámi dobře známé zatáčce na tachometr, tak jste jak u vytržení, neb ji jedete o 20 km/hod. rychleji. Na vazbu "více větru = vyšší rychlost" prostě zapomeňte. Podvozek je velmi tuhý celek, který vyvést z klidu je dost umění. Ale přesto podle mě má motocykl moc váhy na předním kole, protože zadek v rychlých pasážích je jemně neklidný. Nic drastického, ale jezdec to registruje. Při absenci možnosti přitvrzení předních tlumičů mi to docela vadilo. Možná to bylo i pneumatikami, ale to nejsem až tak schopen posoudit. I překlápění ve vlásenkách je jakoby línější, i když za to možná může právě vstřikování. Při ubrání plynu, odřazení dolů a lehkém přidání je malá prodleva, která stačí k tomu, aby měla dost velký brzdný efekt, který vás rozhodí z tempa (možná bylo jen špatně seřízené). Nad 7 tisíc otáčky letí až k omezovači a to bez jakéhokoli "kopance" či razantního nástupu, který znám z jiných motorek. Zátah tam ovšem je slušný a zase je to o tom vstřikování. Průběh prostě vyhladilo do ladné křivky směrem vzhůru. Brzdy jsou excelentní a moto při "tvrdém" nástupu na brzdy stojí skoro na místě. Po odjetí 120 km jsem na sobě nepozoroval žádné známky únavy což je kladné znamení. Netroufám si tvrdit, že by byl nový Fazer špatná motorka, ale musel bych si na ni dost zvykat, protože je prostě jiná než vše ostatní. Rozhodně to stojí za vyzkoušení, protože někoho tenhle kus opravdu chytne.
Marek Hrodek Video: Yamaha FZ6-S Fazer
Délka: 4, 08 min.