Yamaha BT 1100 Bulldog

Vývoj:

Yamaha se nijak netají, že Bulldog je na míru šitý evropským zákazníkům. Mohutné dvouválce tu mají bohatou historickou tradici a kvalitní motocykl tohoto ražení bez extrémního výkonu zde tak trochu chyběl. Yamaha otevírá tímto strojem zcela novou kategorii roadsterů a navazuje tak na více jak dvacet let starou tradici zcela nekonvenční TR1, která tehdy také přišla s klasicky střiženým dvouválcem do V. Samotný Bulldog pak hledá hlavně svým srdcem kořeny v legendárním agregátu XV 1100 Virago. Bulldog je sice koncepčně japonským motocyklem, ale veškerý design, technika a výroba je evropskou záležitostí. Vše kolem tohoto stroje se velkou měrou odehrálo v italské továrně Yamaha (Belgarda) blízko Milana. Vzhled si zase na starosti vzalo designérské evropské centrum Yamahy v Amsterdamu. Koordinátorem projektu mezi Japonskem a Itálií se stal Hiromi Yamamoto a vedoucím projektu Claudio Consonni. Více jak dvě třetiny dílů pochází z Itálie nebo od dalších evropských dodavatelů. Velkou výzvou tak tedy bylo podle většiny zainteresovaných dosáhnout právě vysoké kvality jednotlivých dílů a to i vzhledem k tomu, že řada z nich byla doslova revolučních.

Design:

Po vzhledové stránce je Bulldog něco jiného než klasický naháč. Je zcela nekonvenční a originalita je patrná téměř na každém detailu. Zcela jistě se jedná kromě jízdních vlastností o nejsilnější přednost tohoto motocyklu. Vzhledově si u mě osobně tento motocykl získal velké plus. Za zcela originální považuji páteřový trubkový rám, který svým nevtíravým pojetím dal plně vyniknout mohutnému dvouválcovému motoru, který na sebe poutá zaslouženou pozornost, stejně jako dvojice blyštivých koncovek výfuků. I přes robustní dvouválec při tom Bulldog nepůsobí celkově nijak "humpoláckým" dojmem. Motocykl je koncipován spíše do výšky. Z boku kromě jiného vyniká klenutá, opticky menší 20 l nádrž, která je sice dobře vybraná pro nohy, ale větší tankvak příliš nepodrží, o čemž jsem se i já osobně nemile přesvědčil. Za pohodlné lze považovat ergonomicky tvarované sedlo, pod které se díky jeho konstrukci v zadní části dají uložit i nějaké ty drobnosti. Spolujezdec naopak jistě ocení subtilní podsedlovou část, která slouží jako výborné držadlo pro ruce. Pod ním je integrována vcelku konvenční zadní svítilna a v pěkném, leč sporadickém plastovém blatníku dvojice blinkrů. Bohužel zadní blatník je skutečně v podání tohoto stroje spíše ozdobným prvkem a při dešti to dost cáká na záda. O přenos hnací síly se stará osvědčený a bezúdržbový kloubový hřídel, který spolu s centrálním tlumičem a kyvnou vidlicí z hliníku pochází z osvědčené XJ 900. Ovládací prvky jsou stejně jako předělaný motor přímo od XVS 1100 Dragstar. Brzdy jsou také na několika strojích osvědčené, dnes již všem dobře známé kotouče s čtyřpístkovými třmeny vpředu o průměru 298 mm, vzadu jeden kotouč o průměru 267 mm z legendární R6. Konvenčně působí i kulaté přední světlo, které je však umístěno ve velice pěkném držáku, který ve vrchní části přechází volně v malé zatmavené plexi. To však proti větru víc než jezdce ochrání velmi pěkné palubní přístroje. Je však pravdou, že při jízdě na tomto stroji to zas není tak fatální nedostatek, protože Bulldog s Vámi rychlostní rekordy rozhodně trhat nebude. Hlavní analogový budík dává jezdci kromě informace o rychlosti znát i otáčky motoru. Vše je esteticky velmi zdařilé, malý otáčkoměr je zhruba z půlky vnořen do většího rychloměru a vzhledově je velice podobný tomu z kapličky V-Maxe. Vše je doplněno o digitální tachometr z funkcí tripu, ukazatelem paliva a hodinami. Samozřejmě nechybí ani panel se standardní sadou kontrolek, který je však nezbytným doplňkem. Nutno říci, že celá přístrojová sekce je velice dobře přehledná i v noci díky výraznému modro-oranžovému podbarvení.

Motor a jízdní vlastnosti:

Jak již jsem zmínil výše, motor vychází přímo z XVS 1100. Došlo k omlazovacímu procesu, díky kterému se ustálil výkon na 47,8 kW (65k) při 5500 ot/min a dosáhl ve finále točivý moment 88,2 Nm při 4500 ot/min. Na zvýšení výkonu má lví podíl především nový výfukový systém, změny v nastavení karburátorů a pozměněné sání. Díky těmto modifikacím, ale také díky výrazně nižší celkové hmotnosti proti XVS je Bulldog s tímto agregátem o poznání živější. Nečekejte však žádnou explozi výkonu Bulldog je v tomto směru pokojný beránek, který však dokáže zabrat pěkně od nízkých otáček. Motor je uchycen v lehkém páteřovém rámu z ocelových trubek, který je v zadních partiích kombinován s kyvnou vidlicí z hliníkové slitiny. Ačkoliv srdcem je tento motocykl spíše cruiser, vzhledem, podvozkem a jízdními vlastnostmi zapadá více mezi naháče. Bez problémový chod zajišťuje kloubový hřídel, díky němuž odpadá nemilá povinnost údržby a financování řetězové sady. Co se samotné jízdy týče, nejlíp se Bulldog cítí, když s ním jedete vyjížďkovým tempem tak do těch 130 km/h. Motocykl jednak netrpí zbytečným přetáčením do srdce trýznivého červeného pásma otáčkoměru a vy si zas užijete brumlavého zvuku, okolní krajiny a nebudete zmítáni poryvy větru. Velice dobře Vám do rukou padnou řidítka, jejichž hlavní devizou jsou dlouhé rukojeti doplněné o velká stabilizační závažíčka. Na motocyklu je vyšší vzpřímené usazení, nicméně průjezdy zatáček jsou vcelku bezproblémovou záležitostí a Bulldog se rozhodně ostřejším náklonům nebrání. Jen je při těchto rádoby závodních radovánkách třeba počítat s tím, že se jedná o dvouválec, a tudíž Vás může někdy překvapit lehkým houpnutím, či cuknutím při ubrání plynu. To však zcela jistě nezkazí celkově pozitivní dojem z dobré vyjížďky. Brzdy jsou bezproblémovou záležitostí a stroj těchto jízdních parametrů a hmotnosti nemají absolutně problém usměrnit. Jedinou nevýhodou tak zůstává sporadická ochrana proti větru a v případě deště lehce nedostačující blatníky. Nejedná se však o žádný výrazný extrém s bahnem až v přilbě. Vcelku příznivá je na objem tohoto stroje i spotřeba, která se nám v testu ustálila na uspokojivých 6,5 l /100km. Při cestování krajinou je třeba i občas zastavit a trochu se protáhnout. Bulldog je na tuto situaci připraven hned s několika praktickými záležitostmi. Lze například zamknout řidítka na obě strany, což je výhodou v nestálém terénu třeba při stanování. Další užitečnou věcí je jistě ne vždy obvyklá funkce zapnutí parkovacího osvětlení klíčkem od zapalování (u Yamahy dost typické). Na celkovém pojetí stroje je jednoznačně znát náležitá propracovanost a smysl pro detail, který jezdci dost často usnadňuje cestování.

Závěr:

Bulldog je podle mého názoru dost univerzálním motocyklem. Svému jezdci nabízí dohromady širokou škálu jízdních vlastností, které bychom jinak hledali jen u strojů několika různých kategorií. Navíc mu to i pohodově jezdí a má slušivý kabát, což je většinou také jeden z hlavních předpokladů dostatečného úspěchu a popularity. Jeho příznivci se budou zřejmě rekrutovat především z řad jezdců, kteří preferují volnější styl jízdy, ale na nějakou tu lehce střiženou zatáčku hned také nehledí. Příznivce kategorie cruiser by zas mohl nadchnou uchu lahodící brumlavý zvuk a nezanedbatelně nižší hmotnost. Navíc srdcem je Bulldog jejich a rovně v dlouhé koloně mu to, myslím, taky bude slušet. Pro letošní rok je motocykl v nabídce hned v trojím barevném provedení. Vybírat můžete buď z komorně černé nebo ze stříbrné a oranžovo-stříbrné metalízy. Na trhu je Bulldog za 299 923 Kč.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE