ktm_rijen




Řádně jsme otestovali Yamahu Niken aneb Co se stane, když...?

Naklánějící se tříkolka s devítistovkovým tříválcem způsobila při svém představení velký rozruch a asi ještě chvíli potrvá, než si na její existenci zvykneme. Kdo ji hned po prvním zhlédnutí nezavrhnul, určitě ho při prohlížení napadaly různé otázky. My jsme vzali ty nejdůležitější a vyrazili hledat odpovědi.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

O prvním svezení jste si u nás už mohli přečíst loni na jaře, kdy jsme byli na premiéře v rakouských Alpách. Krásné silnice s luxusním povrchem a tím vším okolo, čím se továrna snaží na novináře zapůsobit… Ne že by se ostřílený Filip nechal tímhle cirkusem nějak zviklat, ale mít možnost užít si den na dokonalých silnicích a mít motorku k dispozici na týden užívání v Čechách, to je samozřejmě něco jiného. Vynechme tedy pro jednou klasické technické a vzhledové tanečky a pojďme rovnou do sedla.

Náš tip

Technika Nikenu - podívejte se, jak funguje přední zavěšení

… na něj poprvé sednu?

Říká se, že nejdůležitější je první dojem, a tady napoprvé poznáte, že máte co do činění s něčím jiným. Zhoupnutí ze stojánku prozradí, že tu je oproti MT-09, dárkyně motoru a s přimhouření oka největší stájové příbuzné, o dost víc váhy. Rozdíl 263 kilogramů proti 193 vypadá sice strašidelně, ale zas takové drama to s Nikenem není. To spíš pohled zpoza řídítek. Před vámi je velká hromada plastu, dost ho je matného nelakovaného, uprostřed toho je známý LCD displej z MT-10 s upravenou grafikou a za ním malý štítek. Je to fakt masa materiálu, která šoférovi dává pocit kormidlování Queen Mary 2 a na první pohled to také není nic moc pěkné pokoukání. Třeba vytrčená spínačka s kabelama… Taky si chvíli musím zvyknout na zrcátka, která jsou až daleko na přední palubě. Výhled v nich je ale parádní, to se musí nechat. Když pak člověk prvně zkusí zavrtět řídítky, tak je to něco jiného než u klasiky. Nejpodobnější to je asi novému Goldwingu, cítíte zkrátka, že kola nejsou přímo pod brýlemi a hýbete s nimi přes systém táhel. BMW je tomu také trošku podobné, ale tam už to za ty roky vyladili téměř k dokonalosti a není to skoro znát. Ovladače na řídítkách jsou oproti devítce a jiným Yamahám také trošku jiné, trakce se ladí tlačítkem na displeji, motorové módy se mění na pravém řídítku a na levé přibyl tempomat. Nabídka nastavení je pak stejná, jako v případě dvoukolové nahaté sestry.

V kokpitu je to klasická Yamaha, až na tu hromadu plastu kolem

... ho vezmu do města?

Jasně, Nikena si na tohle nikdo primárně pořizovat nebude, na druhou stranu se tomu jde jen stěží vyhnout. Velmi brzy se v tomhle prostředí objeví výhody i nevýhody této koncepce. Začnu negativy, kam jednoznačně patří velikost. On ten předek zase není o moc širší než třeba velké cesťáky, vlastně ani není širší než standardní yamahacká naháčová řídítka. Jen jak ty zrcátka vpředu trčí do stran, má člověk problém se vlézt v koloně mezi auta. To ale platí jen pro užší silnice a menší mezery, klasický štrůdl na hlavní dvouproudovce není problém. Že to není klasický naked prohrazuje také hbitost, které tu tolik není, řízení je o chlup pomalejší a je tu neoddiskutovalená váha navíc. Když budu rýpat do detailů, tak se člověk díky dvěma kolům vpředu také o něco hůř protahuje kolem obrubníků a není jednoduché se vyhýbat dírám a retardérům. Když je po motorkovu objedete, chytne to jedno z předních kol, když to vezmete mezi, logicky to sežere zadek. Jakmile se ale člověk s Nikenem mezi auta dostane, nemusí mít strach, že by pod nějaké upadl. Niken je superstabilní i v rychlosti chůze, až by to v člověku mohlo vyvolat dojem, že na semaforech nemusí dávat nohy na zem. Samozřejmě trošku přeháním, ale ta větší stabilita je zkrátka znát.

Na tenhle pohled si budeme ještě dlouho zvykat...

V dešti zmáčeném městě zcela jasně oceníte extra dávku styčné plochy pneumatik. Je zvláštní, když přejíždíte koleje nebo bílé čáry a předek se jen tak lehce a s naprostou jistotou maličko sklouzne a zase chytí. Je to perfektně čitelné a člověk při tom nemá vůbec pocit, že upadne. Taky je vidět, že i přes trochu odtažitý první pocit jde od předních kol k pilotovi dostatek informací. Cítíte, i když klouzne jen jedno kolo, zatímco druhé motorku dál vede. Hodně zajímavé a hodně povedené. Co naopak zas tak moc necítíte, to jsou díry, kostky a přejezdy kolejí. Ty předek filtruje moc hezky a zase to je trošku podobné Teleleveru a jemu podobným systémům zavěšení. Zadek už funguje standardně a celkově je pro městské použití trošku tvrdší, protože když už díru cítíte, je to právě přes zadek. Ve městě je to malinko nevyvážené a nebál bych se zadní péro trošku povolit.

Velké moudro praví, že dvě kola jsou víc než jedno

… budu cestovat po dálnici?

Už jsem vám říkal, že je Niken stabilní? Jo, párkrát jsem to zmínil a dálnice to jenom potvrzuje. Díky tempomatu by člověk v podstatě mohl dát ruce za hlavu a probudit se až v cílové destinaci. Tu motorku vůbec nic nerozhodí a je jedno, kolik jedete. Teda není to jedno tempomatu, ten jde zapnout maximálně kolem 160 a pomocí tlačítka plus jde nastavit na ještě o cca 10 kilometrů vyšší rychlost. Víc už je jen ve vaší pravačce, aby se číslíčka na tachometru zastavila na hodnotě 200. Motor přitom točí sice jenom 8000 otáček, ale Niken dál už prostě nejde. U téhle řekněme nahaté nebo polokapotované standardní verze to ve vyšších rychlostech není vůbec špatné ani co se větru týče, ta hmota před vámi odvádí svou práci hodně dobře a protivítr se vás nesnaží servat ze sedla ani vám zlomit krk. A to je tu ještě cestovní verze GT. Něco mi říká, že v tomhle provedení by mohla aspirovat na cestovní motorku roku, což potvrzuje i to, že je kit GT vyprodaný a chvíli si na něj počkáte. Už i standardní verze má navíc hodně prostorné sedlo, řídítka jsou vysoko poležená a nohy v uvolněné poloze, při legálních rychlostech navíc motor nijak nepříjemně nevibruje, takže hltání kilometrů nestojí vůbec nic v cestě.

Když už vás vítr bude jó štvát, stačí se schovat

… se půjdu svézt do oblíbených zatáček?

V tom případě se tu svezete stejně jako na jakékoli jiné motorce, možná i lépe. V řízení Nikena není oproti konvenčním strojům žádný rozdíl, do zatáčky padá snadno a řídí se naprosto intuitivně. Opět zde musím zmínit delší rozvor, vyšší váhu a trošku pomalejší řízení, ale pokud to srovnáme s podobně těžkým strojem, bude to pocitově úplně stejné. Navíc je tady opět bonus v podobě větší jistoty od předku, kde je jednou taková plocha pneumatik, a tak i když si nejste v náklonu moc jistí, můžete se do toho beze strachu opřít a vychutnat si to. Při běžné jízdě tu zkrátka žádná nevýhoda není, a když se jede svižně, začíná dávat smysl i naladění zadního tlumiče, který pěkně podrží motorku. Přitom to ale na horším povrchu není žádný extra tvrďák.

… vyrazím do utažených vracáků?

Opět se nemusíte ničeho bát. Tady je Niken možná dokonce lepší, než některé klasické motorky, které mají v pomalých rychlostech tendenci padat do vnitřku zatáčky a zavírat řídítka. Niken ne, ten je krásně neutrální a díky větší adhezi a jistotě si navíc můžete pomoct vyšší průjezdovou rychlostí. Když to pak vezmu do extrému a budeme se otáčet na silnici, poznáte rozdíl oproti motorce. V rychlosti chůze a plném rejdu jeho řízení začíná trošku připomínat čtyřkolku, protože má tendenci jet spíš rovně a zatočit, než se naklonit, což ale nemusí nikoho vůbec trápit. Není to nepříjemné, jenom jiné a v klidu si na to zvyknete.

Fakt to zatáčí jako úplně normální motorka

… pojedu "palici" na okresce za domem?

Yamaha svou tříkolku zařadila do kategorie Sport Touring, a to druhé slovíčko napovídá, že to pro úplně brusiče kolenních sliderů nebude. I když dovoluje hodně velké průjezdové rychlosti a také náklony, při sportovní jízdě je tu přeci jenom jiný pocit z předku. Oproti opravdovým sportům cítíte, že máte dvě kola, těch informací není tolik, což by asi vylepšily jiné sportovnější gumy, které by se svým špičatějším profilem navíc pomohly k rychlejšímu zatáčení. Pak je tady taky stokrát omílaná váha, kterou prostě neokecáte. Chce to si na motorku trošku zvyknout a přijmout její styl hry, který paradoxně nevyžaduje až tak aktivní řízení s vysedáváním. Nikenu spíš vyhovuje, když sedíte jako pecka a v pomalejších zatáčkách ho dokonce posíláte pod sebe.

Tohle všechno negativní platí pro řekněme pomalejší silnice s krásným asfaltem, a jestli vám na nich kamarádi na klasických motorkách ujedou, na rozbité silnici je hravě dojedete. Zvlášť, když se trošku otevřou rádiusy zatáček. Tady mě vlastně Niken ohromil nejvíc. Že bude fungovat na mokru, to jsem tak nějak tušil, ale co předvede na rozbité okresce, to mi rozum zůstával stát. Jel jsem silnice, které mám celkem najeté a na ničem jiném jsem tu nejel tak rychle. Nejde ani tak o jistotu a přilnavost, ale o to, jak předek schroupává nerovnosti a výmoly. Tam kde by běžný naháč nebo sporťák vrtěl řídítky, Niken s nimi ani nehne a hrne se se svými 115 koni dál. Jestli se někdo bál, že na tu váhu nebude motor z MT-09 stačit, tak může být v klidu. Když ho necháte za pomoci quickshifteru pořádně rozezpívat, umí z tříkolky udělat hodně rychlou, ale taky žravou věc. Většinu testu jsme absolvovali ve vyšším tempu, což znamenalo průměr 7,5 litru na sto. Při běžné jízdě ale nebude problém spotřebu stlačit na šest a spořiví jezdci se bez problémů dostanou i pod tuhle hodnotu.

Prověřený tříválec umí slušně potahat a plyn je na režim 1 klasicky dost přemotivovaný

… dosáhnu maximálního náklonu?

Vše se omílá kolem zatáčení, a tak kde koho určitě napadlo, co se stane v extrémní situaci. Musím říct, že byste museli být Valentino Rossi nebo mít v hlavě hodně vymeteno, abyste došli do tak extrémního náklonu, kdy by se zvedlo jedno přední kolo. Maximální úhel je 45°, to se ozvou hlásiče stupaček a přední kolo se podle Yamahy zvedá při 50°. Mimochodem, když přijdete na to, že to všechno funguje a budete motorce důvěřovat, budou se stupačky s asfaltem stýkat poměrně často.

Přijde vám to málo? :)

… ho zvednu na zadní?

Když už jsme u toho blbnutí a extrémů, prozradíme, že to po zadním kole jezdí jako jakákoli jiná motorka. Váha v přední části motorky a dlouhý rozvor si akorát vyžádá první rychlostní stupeň, kdy jde motorka nahoru pěkně čitelně a ve svíci je krásně stabilní. Jen pocitově to je hodně jiné, protože si se stoupající mohutnou přední kapotou připadáte spíš jak pilot Boeingu než motorkář. Ani při pokládání zpět na tři kola se nedělo nic neobvyklého, i když je pravda, že jsem to netestoval v extrémní situaci s řídítky nadoraz nebo v mírném náklonu. Přeci jenom to pořád stojí 379 990,-.

V dešti při focení se mu nechtělo, tak aspoň výřez z videa, protože ten pohled vážně stojí za to

… ho zvednu na přední?

Nevypínatelné ABS, to asi nepůjde… A ono to jde! Nevím, zda v tom má prsty dvounásobná přilnavost, ale i s jednoduchým ABS a trochou šikovnosti se Niken postaví na přední kola. Já teda nejsem žádný přeborník v téhle aktivitě, ale i při mých nesmělých pokusech se choval stejně jako normální motorka.

Brzdová soustava je obdobná jako na klasické motorce. Dva kotouče vpředu, dva čtyřpístkové třmeny

… vjedu v zatáčce na štěrk nebo pojedu na vodě?

Zpátky ale k užitečnějším otázkám a k disciplíně, kde Niken jednostopé konkurenci natrhne zadel. Pokud si vzpomínáte, jak mě dostal na rozbité silnici, tak si k dírám přičtěte i štěrk, písek a další pasti, protože ani tohle vás v radosti z jízdy nezastaví. Během cesty jsem potkal silničáře s jejich oblíbenou štěrkovou emulzí, což by většinou znamenalo výrazné zpomalení, ne ale v sedle Nikena. Dvě přední kola to prostě schroupnout a jede se v pohodě dál. Chci napsat, že to samé platí i pro déšť, ale tam přeci jenom musíte zpomalit. Fyzika je fyzika, a tu nepřemůžou ani japonští inženýři. Zvolníte ale jenom trošičku, protože drží. Drží hodně, a když už má tendenci pustit, je to zase hodně čitelné. Není to rychlé uklouznutí následované rychlým leknutím, ale spíš je to jako když se vám valí ven ze zatáčky auto, ale není to tak nedotáčivé. Nesmíte se ale nechat ukolébat přilnavostí předku, protože zadek v tomhle případě nestíhá. Je znát, že tu je jenom jedno kolo a někdy ani nemusíte přidávat plyn. Stačí, aby toho náklonu na něj bylo moc. Zadní guma na zmoklém asfaltu často svádí marný boj i v přímce, což dokazuje několik věcí: tenhle motor je vážně poklad a má hromadu síly i ve středním pásmu, kontrola trakce je na režim 1 dooost tolerantní, a co si budeme povídat, nepatří mezi špičku, taky není žádná ostuda přepnout si na nejměkčí palivovou mapu a pneumatiky Bridgestone Battlax A41 potvrzují zaškatulkování stroje do kategorie Touring.

Tak rychle na vodě nepojedete na ničem jiném

I když ale zadek klouzne, je to opět hodně o jistotě a klidu. V tom má prsty nejen přední zavěšení, ale i rozvor dlouhý 1510 milimetrů. Poslední nespornou výhodu tohohle systému poznáte na brzdách, třeba když to před váma ve městě na zmoklých kostkách zasviněných blátem z nedaleké stavby zahamtne auto. S normální motorkou bych se pravděpodobně válel někde u zadní nápravy, tady si jen vrněla páčka brzdy od ABS a Niken v malých smycích včas zabrzdil. Žádné uklouznutí do strany se nekoná a já mám v kapse další argument pro tříkolky obecně. Samozřejmě to brzdí jako ďas i na normálním asfaltu a tak, jak brzdí Niken na vodě, některé levnější stroje nebrzdí ani na suchu. Mazec. V mokru je Niken téměř dokonalý, pár bodíků ztrácí za to, že kola hází dost vody přímo na nohy. Blatníky jsou sice veliké, ale všespásné nejsou, takže to v deště chce pořádné nemoky. Vím o čem mluvím. :)

Použití těch gum je prostě záhada, i sám Bridgestone je řadí do kategorie pro cestovní endura...

… vezmu v zatáčce za přední brzdu?

Asi jediné negativum systému LMW (Leaning Multi-Wheel). Když v náklonu vezmete za přední brzdu, motorka se hodně rychle rovná. V případě, že to přeženete s nájezdovou rychlostí a leknete se, je dost možné, že vám předek neuteče a vy neskončíte na zemi. Místo toho se Niken narovná a pak už je to jen na tom, zda to před škarpou nebo stromem stihne ubrzdit. Tady na to bacha a v zatáčce nebrzdit!

… mi upadne ze stojánku?

Tak se rozbije. Niken nemá žádnou pojistku, aretaci ani nic podobného a taky nemá dost velký rozchod předních kol, aby se jen opřel o dorazy a nepřepadl. Takže prostě upadne na bok jako jakákoli jiná motorka a vás bude čekat seriál nakupu páček, blinkrů, zrcátek, plastů atd.

… zastavím na pumpě na kafe?

Nemáte rádi lidi a máte rádi svůj klid? Rozhodně si tuhle věc nekupujte. Už jsem měl několik motorek, kde byl člověk středem pozornosti, ale nic z toho se nervyrovná tomuhle tříkolovému mimozemšťanovi. V ostatním případě se občas dojde nějaký chlap kouknout co to je za motorku, případně prohodit slovo, holky se v dnešní době na mašinu už moc nechytají celkově, ale Niken zajímá všechny. Bude na něj koukat prodavačka z vedlejší trafiky, děti ze školky zapomenou koukat na cestu, důchodkyně budou marně pátrat v paměti, jestli něco podobného někdy viděly a všem odvážnějším budete muset odpovídat na otázky „co to je?“ a „jak se na tom jezdí?“.

Když pak budete mít klid, tak to asi nebude na nějaké dlouhé okukování a kochání se líbeznými tvary. Ano, design je čistě individuální věc, což dokazují i další modely řady MT, ale tohle je fakt divný. Takový velký hmyzák s ohromným předkem, spoustou hran, záhybů a nelakovaných plastů. Na dnešní dobu je tu také obrovský zadek, to aby se to vyrovnalo hmotě v přední části. Jediné, co se jen tak neomrzí, je pohled pod přední kapotu na mechanizmus řízení. U toho můžete dlouhé hodiny přemýšlet, jak to vlastně funguje.

… ho budu chtít umýt?

Není to tak zlé, jak by to na první pohled mohlo vypadat. Kapoty nejsou nakonec tak komplikované a v pohodě se obejdete bez kartáčku na zuby a párátka. Vpředu jsou bohatě dimenzované blatníky, takže vodu a bordel ze silnice kola nehází přímo na mechanizmus řízení, také přední kapota funguje a nemusíte z něj dolovat hmyzí mrtvolky.

… nebudu používat mozek?

Bude to bolet. A hodně. Niken je úžasně fungující stroj, který ohromuje svými schopnostmi, zejména na nedokonalém povrchu. Jeho limity jsou hodně daleko, ale jsou, a když nebudete respektovat fyzikální zákony, tak na to rychle dojedete. Není to blbuvzdorný stroj, pořád potřebuje řídit a nejde se jenom spoléhat na to, že si to nějak přebere. Stejně tak to je u ABS a kontroly trakce, na které nejde hřešit. Podobná paralela je také s auty s pohonem 4x4. Ty také poskytují hromadu přilnavosti a drží a drží a drží. Jenže jak pustí, tak o to je to většinou větší rána. Takže když budete Nikena tlačit na limit a zkoušet, co všechno zvládne, nemusí to dopadnout dobře.

Každopádně chci před japonskými inženýry smeknout, protože to, co postavili, funguje náramně. Při jízdě není skoro poznat, že nejedete v jedné stopě a ve většině situací přináší hlavně plusy. Rozhodně všem doporučuju si motorku vyzkoušet, což jde u dealerů napříč republikou (Praha, Brno, Ostrava, Písek, Hradec Králové). Je to něco jiného, každopádně si nemyslím, že by tříkolky jednou nahradily motorky. Dost dobře si ale dovedu představit spoustu dalších strojů se dvěma koly vpředu, zejména těch cestovních. Padlo to už v odstavci dálničním, že je tu verze GT aspirující na cestovní motorku roku. Při těch cestách se totiž člověk kolikrát plně nesoustředí, kochá se, je unavený, do toho přijde déšť nebo špatná silnice a neštěstí může být na světě. Dvě přední kola jsou taková malá pojistka a Niken samotný k tomu přidává parádní ochranu před větrem a deštěm. Takové velké FJR nebo konkurenční Goldwing s automatem, to by byla cestovní paráda. No, uvidíme, jak s touhle technologií Yamaha naloží a jestli ji bude někdo následovat.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - Výška redaktora: 183 cm

Klady a zápory

+ přilnavost předku
+ odpružení předku
+ stabilita


- šířka
- váha
- hodně netradiční vzhled


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 171 Kč od 30 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):
Motokatalog.cz



TOPlist