yamaha_cerven




Triumph Trident 800: Když vyroste jezdec i motorka

Triumph Trident 660 byla před pěti lety má první testovací motorka a byla to obrovská euforie. Za tu dobu jsem vyrostl přes spoustu testů a nespočet najetých kilometrů nejen já, ale právě i Trident. Tahle poetická paralela symbolizuje stále stejný stroj, jen s více zkušenostmi, větší silou a také větší jistotou na trhu. Trident 800 dostal nejen o pár koní navíc, ale také kompletně nový a větší základ. Jaký je?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Co nám to Triumph pro letošní sezónu připravil? Na první pohled vám i bez přečtení nápisu z nádrže naskočí slovo „Trident“. Ačkoliv je motorka zcela nová a od menšího provedení 660 odlišná, zrovna nádrž je prvek, který byste na první dobrou nerozeznali, a je to něco, co je viditelně spojuje. Co řadu Trident též vystihuje a samozřejmě odlišuje od sportovní řady Street Triple, je přední kulaté světlo. Celý design se totiž řadí do takové sportovní moderní klasiky. A ačkoliv se nový Trident svým motorem přiblížil právě ke třídě Street Triple, to kulaté světlo a budíky jsou něčím, co ho táhne zase více ke kořenům Bonneville. Znamená to tedy, že je Trident někde mezi? Ano! A to byl i záměr. Vytvořit výplň právě mezi sportovní a klasickou řadou Triumphu. Za mě se jim to přinejmenším po designové stránce velice povedlo!

Vyzdvihnout musím i zadní část neboli „prdelku“. Krátká záď sedla je opravdu líbivá, něčím opět trochu připomíná menšího Tridenta, ale celkově více narostla. Na úplném konci pak uvidíme i stejné koncové světlo z menšího sourozence, které v sobě má takový hezký detail loga. Stejně řešený je například i zadní podznačník, který není pod sedlem, ale na kyvné vidlici za zadním kolem. A když jsme u té kyvné vidlice, opět je ve stejném stylu jako na menší 660.

Člověk by teda řekl: „Rozeznám je vůbec nějak? Nejsou úplně stejné?“ To rozhodně ne, i když je spousta věcí spojuje. A rozhodně na první dobrou většího Tridenta poznáte do boku vyvedenou koncovkou výfuku, který je u menšího bráchy schovaný pod motorem. Nová osmistovka má také sportovní kryt vpředu pod svody, což slabší verzi chybí. A stejně tak přibyl sportovní deflektor před předními budíky. To jsou takové jasné tři signály, že jde právě o tu silnější verzi.

Ale pojďme k tomu hlavnímu, čím se nová osmistovka od menšího Tridentu liší nejvíc, a tím je motor. Triumph použil kapalinou chlazený řadový tříválec o objemu 798 cm³, který debutoval loni v Tigeru Sport a zde disponuje stejnými parametry: výkon 115 koní při 10 750 otáčkách a točivý moment 84 Nm při 8500 otáčkách. To už jsou hodnoty, které Trident posouvají o třídu výš. Nejde jen o pár koní navíc proti šest set šedesátce, nýbrž o znatelně silnější a dospělejší základ. V praxi to znamená hlavně větší rezervu. Menší Trident 660 je velmi příjemná a hravá motorka, ale výkonově je pořád spíš v kategorii dostupného naháče pro širší spektrum jezdců. Osmistovka už působí plnohodnotněji. Motor má víc síly ve středním pásmu, nemusí se tolik nutit do otáček a při běžném tempu stačí méně řadit. Když ale člověk chce, pořád se ochotně vytáčí a ve vyšších otáčkách má ten typický tříválcový charakter, kvůli kterému mám motory od Triumphu rád.

Důležité je, že výkon nepřichází nijak zákeřně. Není to motorka, která by vás chtěla překvapit prudkým nástupem nebo nervózní reakcí na plyn. Spíš působí silněji a jistěji než 660. Kde menší Trident potřeboval trochu víc práce s převodovkou, osmistovka prostě zatáhne. Při předjíždění, při výjezdech ze zatáček nebo při rychlejší jízdě po okresce je ten rozdíl znát hned. Přitom to ale není takové rodeo jako třeba na Street Triplu, a tak si k němu najdou cestu tací, pro které je 660 málo, ale Street už moc.

Motor je spojený se šestistupňovou převodovkou, mokrou antihoppingovou spojkou a ve standardu je také obousměrný quickshifter. To je u téhle motorky hodně důležitý prvek, protože k charakteru tříválce perfektně sedí. Nahoru funguje při svižnější jízdě velmi přirozeně a pomáhá držet tempo bez zbytečného přerušování tahu, dolů se zase hodí při brzdění do zatáček, kdy celá jízda působí plynuleji a čistěji. A super je, že funguje i v opravdu nízkých otáčkách, což ještě donedávna nebylo u rychlořazení standardem.

Triumph se ale nesoustředil jen na motor. Nový Trident 800 stojí na ocelovém trubkovém rámu s obvodovou konstrukcí a dostal podvozek Showa. Vepředu je 41mm obrácená vidlice BP-SFF se zdvihem 120 mm, vzadu centrální tlumič se zdvihem kola 130 mm a na obou koncích máte možnost nastavení komprese a odskoku. To je důležitý rozdíl proti jednodušším motorkám v téhle kategorii, protože tady už má jezdec možnost podvozek přizpůsobit stylu jízdy nebo zatížení. A na silnici je cítit, že Trident 800 nechce být jen silnější verzí 660. Působí pevněji, stabilněji a dospěleji. Pořád si nechává kompaktní rozměry a poměrně snadné ovládání, ale ve vyšším tempu má víc jistoty. Není to vyloženě ostrý sportovní naháč jako Street Triple, ale ani měkká městská motorka. Triumph se tady podle mě snažil trefit střed mezi každodenní použitelností a sportovnějším svezením.

Geometrie tomu odpovídá. Rozvor je 1402 mm, úhel hlavy řízení 24,5 stupně a pohotovostní hmotnost 198 kg. Což se mimochodem ukázalo na kilo přesně i při měření na naší redakční váze s nádrží naplněnou po okraj, takže palec hore! V porovnání s menším Tridentem je tedy osmistovka o 8 kg těžší, ale pořád nejde o žádnou neohrabanou motorku. Hmotnost je cítit hlavně při manipulaci na místě nebo v nízkých rychlostech, při jízdě ale nepůsobí vůbec těžce. Šířka řídítek 815 mm dává jezdci dobrou páku a motorka se nechá poměrně snadno vodit do zatáček. Občas jsem si říkal, že by řídítka mohla být ještě o malinko širší, ale zase tady jde o to, že je Trident použitelnější do běžného provozu. Navíc měření ukázalo, že jsou o nějaké 3 cm širší než oproti Street Triplu, takže to byl spíš můj subjektivní pocit.

Brzdy odpovídají výkonu. Vpředu jsou dva 310mm plovoucí kotouče a čtyřpístkové radiální třmeny od Bremba, vzadu pak jeden 220mm kotouč s jednopístkovým třmenem. Součástí výbavy je náklonové ABS, takže systém pracuje i s informací o náklonu motorky a Triumph udává, že jde o modernizovaný systém, který pracuje zase o něco lépe. To je u naháče s výkonem přes sto koní jednoznačně plus, hlavně při horších podmínkách nebo krizovém brzdění v zatáčce. A ačkoliv brzdí opravdu dobře, tak to nejsou taková kusadla jako o třídu výše u Streetu. Ale dlužno říci, že ten má snad vůbec nejlepší brzdy mezi dnešními naháči.

Elektronika je u Tridentu 800 poměrně bohatá, ale není zbytečně složitá. Jezdec má k dispozici tři jízdní režimy Rain, Road a Sport, náklonovou kontrolu trakce, náklonové ABS, quickshifter, tempomat, LED světla a přístrojový klasický kulatý panel kombinující LCD displej s barevným TFT. Výhodou je opravdu intuitivní a jednoduché ovládání, což k téhle motorce sedí. Není to stroj, kde by člověk musel trávit dlouhé minuty v menu. Většinu času prostě zvolíte režim a jedete. A i když se svět dělí na dva tábory lidí, přičemž ti druzí mi řekli, že ten budík je hroznej, tak mně to přijde k tomuhle stylu a jednoduchosti přesně to pravé. Velmi příjemným prvkem potom je tempomat. U naháče to pořád není úplná samozřejmost, ale v běžném provozu je to věc, kterou rychle oceníte. Trident 800 sice není cestovní motorka, ale delší přesuny zvládne bez problému. A právě tempomat z něj dělá univerzálnější stroj i na delší přesuny než čistě sportovně zaměřeného naháče.

Režim Rain dává smysl při mokru nebo horším povrchu, kdy motorka zjemní reakce a nechá elektroniku víc pracovat. Road je univerzální nastavení na běžné ježdění, kdy je spodní spektrum přidání plynu právě tak plynulé, jak je třeba pro neagresivní jízdu, ale když za to vezmu, tak se motorka probudí a letí naplno. No a Sport se hodí ve chvíli, kdy chcete ostřejší reakci na plyn už odspodu a výkon naplno. Jen se na Sport mód nedá jezdit celou dobu, protože je právě ve spodním pásmu přidání plynu hodně divoký a chce to určitou dávku citu.

Ergonomie zůstává rozumná a přístupná. Výška sedla je 810 mm, což bude vyhovovat širokému spektru jezdců a je to jen o 5 mm více než na 660. Posez je lehce aktivní, ale ne extrémně sportovní. Člověk má nad motorkou dobrou kontrolu, není příliš natažený na ruce a zároveň nesedí úplně vzpřímeně jako na cestovním enduru. Nádrž před vámi má objem 14 litrů a udávaná spotřeba je 4,7 l/100 km, takže reálný dojezd by se měl při klidnější jízdě pohybovat kolem 250 až 280 kilometrů. Já jsem Tridenta ovšem nešetřil, takže jsem se dostal až na nějakých 6,8 l na sto. Což se může zdát zas už dost, ale myslím si, že při „normální” jízdě budete právě někde mezi kolem 5,5 l na sto.

Celkově je Trident 800 postavený přesně do prostoru mezi menší 660 a ostřejší Street Triple a potvrzuje to i při jízdě. A dává to smysl. Menší Trident je jednodušší, levnější a přístupnější stroj. Street Triple je sportovnější, ostřejší a víc zaměřený na dynamickou jízdu. Osmistovka stojí mezi nimi. Tohle zařazení je důležité i z hlediska konkurence. Ve střední třídě naháčů je dnes obrovský výběr a myslím si, že takové srovnání s Yamahou XSR900 nebo třeba Kawasaki Z900RS bude zajímavé. Anebo s Ducati Monster či Husqvarnou Vitpilen! Triumph tady ale sází na vlastní cestu a hlavně i nižší cenu. A to je něco, co konkurenci dle mého dost zavaří. Cena totiž začíná na 249 000 Kč, což Trident 800 staví do poměrně zajímavé pozice vzhledem k výkonu a na naháče relativně bohaté výbavě.

Když to shrnu, nový Triumph Trident 800 není jen větší motor v kabátu menší šest set šedesátky, i když se to na první dobrou může zdát. Má nový základ, silnější tříválec, kvalitnější podvozek, lepší brzdy a výbavu, která odpovídá dnešním nárokům. Přitom si nechává jednoduchost a přístupnost, kvůli které byl menší Trident tak úspěšný. Jestli se bude prodávat stejně dobře jako původní 660, ukáže až čas. Ale předpoklady k tomu má. Nabízí totiž přesně to, co může spoustě jezdců u menší verze časem chybět: víc výkonu, víc jistoty a větší univerzálnost. Zároveň ale nejde do extrému a nesnaží se tvářit jako čistě sportovní náčiní. Je to pořád Trident, jen dospělejší a technicky vyzrálejší.

Informace o redaktorovi

Danny Peták (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 188 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Jan Hrubeš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):
Motokatalog.cz



TOPlist