První test Triumph TF 450-RC a Triumph TF 250-X: Sázka na jistotu přináší ovoce

Stačí si na chvíli sednout a začít se pídit po závodní historii britské značky Triumph, aby bylo jasné, že motosport byl od nepaměti její vášní. Stroje Triumph bylo vidět jak na silnici, tak v terénu a asi nemusím připomínat, že za řídítky britských strojů závodil také legendární Steve McQueen. Po dlouhých letech se Triumph znovu vrací na motokrosové tratě a s velkou slávou představuje čistokrevné motokrosové speciály pro kategorie MX2 a MX1, respektive MXGP. Abych to uvedl na pravou míru, nejdřív si premiéru odbyl malý čtyřtakt TF 250-X a o jeden rok později přichází řada na větší TF 450-RC. Ptáte se, proč je čtyřistapadesátkový Triumph označen jinak než dvěpade a místo písmene X má v názvu RC? Tím důvodem je americký špičkový motokrosař Ricky Carmichael, který se podílel na vývoji velice zásadním způsobem a Britové se mu rozhodli poděkovat tím nejlepším způsobem a první čtyřistapadesátkový motokrosový Triumph označit jeho iniciály. Nezůstává ale pouze u označení, ale jde také o nadstandardní výbavu, jako jsou komponenty a doplňky, na které se Ricky potrpí.

Na otázku, kdy a jestli se objeví také „obyčejná“ verze TF 450-X, jsem nedostal odpověď, takže zatím lze pokukovat pouze tomto parádním modelu se startovním číslem 4. Asi už jste zaregistrovali, že se delší dobu spekuluje o příchodu čtyřtaktních endur, která budou vycházet z nových motokrosů a podle lidí z továrny už brzy budeme vědět víc. Není tajemstvím, že na dvěstěpadesátce trénuje a závodí enduro fára Jonny Walker, který s fabrikou podepsal smlouvu jako tovární jezdec a pochopitelně nezůstává jenom u závodění, ale značně se podílí na vývoji endur. Osobně si myslím, že se všichni máme na co těšit a je dobře, že Triumph pomalu, ale jistě proniká do dalších offroadových disciplín, jako je klasické a extrémní enduro, i když tam by se jim hodil ještě dvoutakt. Proto se na prezentaci snažím lidi z továrny pošťouchnout a dostat z nich více informací o dalších plánech, jako je třeba supermoto, rally nebo flattrack. Jak se ale dalo čekat, všichni mlčí a neprozrazují vůbec nic. Dejme tomu tedy čas a nechme se překvapit.

Pojďme se tedy věnovat tomu, co je známo a čím se Triumph rád pochlubí už dnes. Jsou to oba nové motokrosy, tedy čtyřtaktní TF 250-X a TF 450-RC. Dvěstěpadesátka si odbyla premiéru dříve a má za sebou první ostrou sezonu a ve které se ji dařilo víc, než se dalo čekat. Vybojovat v první sezoně bednu v nejprestižnějších šampionátech a v mistrovství světa za sebou nechat značky jako jsou Yamaha, Kawasaki nebo Honda není vůbec špatnou vizitkou, co říkáte? Sériový Triumph TF 250-X ve finální podobě představil tento podrobný článek, a tak si zopakujme to nejdůležitější. Určitě je to hliníkový rám, který je výsadou zejména japonských motokrosů, a také kompletně stavitelné pérování KYB se zdvihy 310 mm na předku a 305 mm na zadku.

Přední pružinová AOS vidlice o průměru 48 mm je uchycena v kovaných hliníkových brýlích a ze stejného materiálu jsou také náboje kol krosových rozměrů 21“/19“. Jelikož Triumph neexperimentoval a sáhl po špičkových komponentech od předních výrobců, tak motokrosům nadělil brzdy a hydraulickou spojku Brembo, brzdové kotouče Galfer, přičemž přední je průměru 260 mm, nebo ráfky D.I.D a karbonem zesílená řídítka Pro-Taper ACF či gripy ODI. Páčky spojky i brzdy jsou stavitelné bez použití nářadí a bez vercajku je přístup také ke vzduchovému filtru. Do nádrže vyvinuté firmou Acerbis se vejde sedm litrů benzínu, sedlo dvěpade leží ve výšce 960 mm nad zemí.  Až na pár detailů je dost podobně řešen i nadstandardně vybavený velký čtyřtakt TF 450-RC, ale o tom až za chvíli.

Zásadní rozdíly jsou pochopitelně v motorech, které jsou často terčem spekulací, protože jsou až nebezpečně podobné čtyřtaktním úderníkům z Rakouska. Kapalinou chlazený DOHC jednoválec o objemu 249,95 cm³ se může pochlubit maximálním výkonem 48 koní někde kolem 13 000 ot./min a je krmen vstřikováním značky Dell´Orto. Charakteristiku a průběh výkonu ovlivňuje palivová mapa, kterou si jezdec zvolí a na výběr má dvě mapy pod tlačítkem „M“ na ovladači na levém řídítku. Ovladač obsahuje ještě další tři tlačítka, tedy aktivaci kontroly trakce, rychlořazení (od 2 do 5) a elektronického pomocníka startů launch control. Převodovka TF 250-X disponuje pěti kvalty, a tak tomu je také u čtyřispade TF 450-RC. Ve chvíli, kdy je Triumph TF 250-X připraven naorat motokrosovou trať, váží 104 kg.      

O další čtyři a půl kila váží fungl nový motokrosový speciál TF 450-RC, který stojí na stejném podvozku jako dvěpade. Také on spoléhá na hliníkový rám, pérování KYB a brzdy Brembo. Jeho kapalinou chlazený OHC jednoválec s titanovými ventily a pětistupňovou převodovkou nabízí maximální výkon 62,4 koně při 9000 ot./min a maximální točivý moment 49,9 Nm o 2500 ot./min níže. Servisní interval pro píst je továrnou udáván na 45 motohodin. Také TF 450-RC nabízí kontrolu trakce, launch control i rychlořazení a už v sérii je na rozdíl od 250 vybaven wi-fi a dovolí pomocí appky MX Tune Pro instalovat a upravovat různé palivové mapy nebo také upravovat intenzitu elektronického pomocníka startů launch control. Palivových továrních map je jedenáct a jsou mezi nimi například standardní tovární mapa, mírnější mapa pro motokrosové nováčky nebo přísnější mapa pro experty. Standardní záležitostí je mapa Ricky Carmichael a speciální mapa existuje také pro příplatkový výfuk Akrapovič.

Jak už jsem zmínil, Triumph TF 450-RC je vlastně limitkou a proto nabízí o něco víc než TF 250-X a některé komponenty jsou od jiných výrobců. Ráfky D.I.D. v sérii obouvají pneumatiky Dunlop, nikoliv Pirelli, a řídítka i gripy jsou od značky ODI. Sedlo dostalo lepší povrch s drážkováním, na pravé vidlice je sériově montován mechanický pomocník startů pro snížení předku, rozeta se 49 zuby je od značky JT a řetěz od D.I.D.. Černé plasty jsou přímo potištěny reflexní žlutobílou grafikou a ta je jiná pro čtyřipade i dvěpade. Speciálním víkem spojky Hinson se může pochlubit pouze čtyřipade, kterou vždycky prozradí číslo 4 na číselných tabulkách.

Veškeré informace dostávám na prezentaci v motokrosovém areálu MotoX Compound zhruba hodinu od Atlanty, hlavním městě amerického státu Georgia. Tady motokrosové oddělení Triumph zapustilo kořeny a do motokrosového zázemí napumpovalo milióny dolarů. Vyrostlo zde neuvěřitelné zázemí pro tovární tým a tovární jezdce a mám pocit, že jim tu nechybí vůbec nic. Mimochodem, na Google mapách je stále vidět rozestavěná hlavní budova, která dneska plní své poslání na sto procent. Nová budova připomíná vybavením středisko NASA a lidé z továrny jsou na ni patřičně pyšní. Když nás berou na prohlídku, musíme odevzdat telefony, protože ponky jsou plné rozdělaných motorů a pérování, a to si Triumph hlídá jako oko v hlavě.

Vidět to na vlastní oči je zážitkem na celý život a je neuvěřitelné, jaké peníze se britský výrobce motocyklů rozhodl do motokrosu investovat. Kromě špičkového zázemí pro tování tým tu jsou dvě motokrosové trati dvou různých charakteristik, tedy jedna o něco víc technická a druhá o něco víc do rychlosti, a pak také dvě superkrosové dráhy. Prý je zde také dlouhý enduro okruh a ten dost možná za nějaký čas prověří britská endura, která by měl Triumph co nevidět představit. Naši pestrou mezinárodní partu teď ale zajímají nové motokrosy a jako poslední vlna máme k dispozici jak menší TF 250-X, tak velkou čtyřistapadesátku TF 450-RC. Dvěpade už většina světových novinářů dostala do rukou, nicméně pro nás je zatím polem neoraným a dostáváme ji s Mexičanem, Kolumbijcem, Novozélanďanem, Švédem, Poláky a Dominikánci pod zadek alespoň na chvíli v dopolední části. Většinu času je zámořská prezentace o čtyřistapadesátce, protože ta je nejžhavější novinkou a já jsem strašně moc zvědav, jak ji blátivé vývojové středisko v Hinckley postavilo a naladilo.

Hned ráno dostávám přidělený Triumph TF 250-X a od toho okamžiku věci začínají brát rychlý spád. Nastavuji si ovladače a za asistence mechanika značky KYB ladíme pérování na mou váhu a výkonost. Je vidět, že nastavení pérování má borec v malíku a v cukuletu vyrážím na trať, která je od továrního kamionu, co by kamenem dohodil. Po včerejším intenzivním lijáku, který španělské a japonské novináře dost potrápil, je trať hluboce naorána a pomalu, ale jistě osychá. Nějakou chvíli trvá, než si zapamatuji, kudy vede a kde je jaký skok a zatáčka. Je fakt, že není úplně easy a některé skoky potřebují rychlost a výkon. Pomalu, ale jistě se začínají vyjíždět koleje a trať začínám dostávat pod kůži, ale na rovinu říkám, že je na dvěstěpadesátku času málo.

Musím říct, že na mě čtyřtaktní TF 250-X dělá výborný dojem a začínám chápat, proč při premiérové sezoně v mistrovství světa kategorie MX2 získal Triumph čtvrté místo a nechal za sebou Yamahu, Kawasaki i Hondu. Jasně že vím, že sériová mašina má s továrním speciálem relativně málo společného, ale o něčem to svědčí. Asi největší dojem na mě dvěpade dělá po stránce ovladatelnosti a řízení. Všechno ovlivňuje pocitově nízká váha a možná proto se mi skvěle projíždějí rychlejší zatáčky, ale i utažené vingly v koleji a vzhledem k tomu, že se na trati víceméně rozkoukávám, nemám pocit, že bych se musel s motorkou prát a rychle přicházel o síly. Opravdu jsem z lehkosti řízení nadšen, a to samé platí o perfektním pérování KYB, které mému hobby tempu i nižší váze maximálně vyhovuje. Dá se říct, že Triumph vsadil na jistotu, protože klasické pérování KYB funguje velice dobře a jsou s ním spokojeni i mnohem rychlejší jezdci, respektive aktivní závodníci, kteří jsou tu s novináři.

Za sázku na jistotu se dá považovat také použití brzd od značky Brembo, protože ty odvádějí svou práci skvěle, a to samé platí o dobře fungující a dávkovatelné spojce, která je u dvěstěpadesátky docela v permanenci. Na některé skoky není tolik prostoru pro akceleraci a především ty bezprostředně za zatáčkou si říkají o okamžitý nástup výkonu, takže si občas musím pomoc lehčím spojkováním. Motor jde velice ochotně za plynem a musím říct, že je hodně temperamentní. I když se do vršku nedostávám tak často, téefko jede ve vršku víc, než jsem čekal. Mnohem častěji využívám střední pásmo a jsem s ním hodně spokojen. Celkově na mě motor dělá výborný dojem a jsem si jist, že ostatní konkurenci není malý čtyřtakt od Triumphu vůbec nic dlužen.

Během ježdění zkouším také druhou mírnější mapu, ale je fakt, že až takový rozdíl nevnímám a rychle se tedy vracím k jedničce, která znamená plný standardní výkon s dynamickou reakcí na plynovou rukojeť, a to je na této velké trati potřeba jako sůl. Kratší ochutnávka TF 250-X jde do finále a já musím Triumph zaslouží velkou pochvalu, protože čtyřtaktní dvěpade funguje lépe, než jsem čekal, a to z pohledu průběhu a výkonu motoru, ale také jízdních vlastností. Nebudu se tajit tím, že moje nejoblíbenější čtyřtaktní dvěstěpadesátka je od tří ladiček ze země vycházejícího slunce, ale po dnešní ochutnávce hned za ni řadím britský Triumph TF 250-X, na kterém z pohledu hobby jezdce nenacházím nic, co by mi nešlo pod nos.

Dvěstěpadesátky jdou pod wapku a v továrním kamionu už na mě čeká nový Triumph TF 450-RC, který se hrdě hlásí ke svému ambasadorovi a špičkovému motokrosaři, co se na jeho vývoji podílel velice zásadním způsobem. Proto má na tabulkách startovní číslo 4 a na přední tabulce nechybí podpis stále pekelně rychlého Amíka, kterým je Ricky Carmichael. Přiznávám, že cítím lehkou nervozitku a ještě než vyrážím na trať, říkám si, jaký velký čtyřtakt asi bude? Bude tvrdý jako šutr a agresivní na plynu? Bude závodní raketou, kterou ocení spíš profi motokrosař, a bude trestat každé nežádoucí vrknutí plynem? I když je napětí ve vzduch, na rozklíčování těchto otázek se strašně moc těším, takže rychle nastavit ovladače, upravit pérování a na trať. Vzhledem k tomu, že vážím sedmdesát kilo, KYB specialista mi přenastavuje předpětí zadního tlumiče a o dva kliky si nechávám povolit přední vidlici.

Už ve chvíli, kdy valím po přibližovací cestě necelý kilometr k motokrosovým tratím, cítím, že egronomie je téměř totožná jako u dvěstěpadesátky a neshledávám nic zásadně odlišného. To vnímám i v prvních kolech na stejné trati, kde se mi před chvílí představila dvěstěpadesátka. Také na čtyřipade není nic, co by mi po stránce ergonomie nevyhovovalo, a pochválit musím jak nadstandardní povrch sedla s drážkami, tak gripy i nekomplikované tvarování plastů, díky kterým se mi dobře pohybuje v sedle i ve stupačkách. Všechny pocity ale přebíjí motor s výkonem jako bejk! Aby také ne, vždyť mám pod zadkem velký čtyřtakt vážící něco málo přes metrák s výkonem přes šedesát koní. Mně se ale líbí, že není přehnaně agresivní a s mohutným a velice lineárním výkonem se mi dobře pracuje, takže na této „skákací“ trati je svezení hodně příjemné. Prostě když potřebuji výkon pro skok dvojáku nebo lavice, tak ho okamžitě mám k dispozici, a z tohoto pohledu mi přijde jízda o něco příjemnější než na horkokrevné dvěstěpadesátce, která má maximální výkon i střední pásmo položeno o pár tisíc otáček výš.

Ano, je to jednodušší i proto, že už jsem se na trati rozkoukal za řídítky dvěstěpadesátky, každopádně TF 450-RC mi od první chvíle sedí a jako hobík si velký čtyřtakt dokážu vychutnat. Motor je opravdu perfektní, a to na obě palivové mapy, které mám k dispozici. Párkrát si je prohazuji a snažím se vnímat nějaký rozdíl mezi standardní mapou s plným výkonem a mapou, která je vygenerována podle požadavků Rickyho, a upřímně říkám, že žádný zásadní kontrast nepociťuji, nicméně speciální mapa mi přijde naladěna víc odspodu, a to beru. Pokud bych měl motoru něco vyčíst, tak by to byla převodovka, kterou bych si dokázal představit přesnější a nemění se na tom nic ani ve chvíli, kdy si aktivuji rychlořazení, které samo o sobě nefunguje vůbec blbě. Těžko říct, jestli si ještě při nájezdu dalších motohodin převodovka sedne, než je tomu teď. Spojka Brembo se mi zdá o poznání tužší než na malém čtyřtaktu, to je fakt, ovšem stále se dá mluvit o rozumném chodu a bezproblémovým dávkování. Pochvala jde také na vrub brzd od stejného výrobce, protože jejich účinek i dávkování je v tom nejlepším pořádku není jim co vytknout. Kdepak, tady není o čem, protože Britové vsadili na jistotu.

Vzhledem k tomu, jak se hezky vodil dvěstěpadesátkový Triumph, mám velké očekávání také od TF 450-RC a nutno dodat, že se potvrzuje. Samozřejmě, že cítím větší motor a větší rotační hmoty, to dá rozum, ale i tak se čtyřipade skvěle ovládá a je pocitově lehčí, než bych před svezením čekal. Plusové body dávám za hravost a hbitost v pomalejších zatáčkách, a právě proto se mi celkem dobře trefují koleje a vykružují zatáčky kolem nohy. Ideální se zdá být lehce povolené pérování, které rozhodně nepotřebuji mít tužší, protože takhle mé váze i hobby tempu vyhovuje. V pohodě baští dopad po skocích a párkrát mě podrží, když netrefuji dobře dvoják a zadní kolo si při dopadu brnkne o hranu. Skvělý pocit mám také na roletě nebo na rozbitých rovinkách, kde je téefo klidné a dává mi potřebnou jistotu. Opět mi nezbývá, než vystřihnout podvozku KYB pochvalu a konstatovat, že tady Triumph vsadil na jistotu a udělal dobře.  

Aby nám organizátor pořádně zamotal kebule, po obědě nás rozděluje na dvě skupiny a mě s Dominikánci a Mexičanem bere tovární jezdec Mikkel Haarup na vedlejší trať. Po prvním kole je mi jasné, že jde o mnohem rychlejší okruh, než ten předchozí a nabroušené dvojáky si říkají o řádné založení plynu na nájezdech. Nebudu lhát, ze začátku z toho mám pořádně zamotanou hlavu a rychle se snažím profil trati zapamatovat, abych před každým skokem měl jasno, jestli jde o dvoják a jestli je za ním rovina, nebo naopak musím ostře brzdit před utaženým vinglem. Čtyřistapadesátce tato trať sedí a také teď se na ni díky skvěle dávkovatelnému výkonu a skvělé ovladatelnosti celkem rychle adaptuji. Také teď přichází vhod větší a silnější motor, který jde pěkně lineárně odspodu a není problém na nájezdech skoků akcelerovat a výkon si nadávkovat podle potřeb. Na chvíli se ještě vracím na druhou trať a první ochutnávka motokrosových Triumphů pomalu jde do finále.

Na rovinu říkám, že to v Hinckley vzali za správný konec a oba motokrosové speciály fungují skvěle a nebojím se říct, že jsou připraveny pořádně potrápit konkurenci. Ostatně menší TF 250-X to předvedůa hned při své premiéře v nejprestižnějších šampionátech. Dá se očekávat, že také TF 450-RC bude hodně silným hráčem, který bude čeřit vody třídy MX1 a bude to hlavně díky obrovskému nadšení a zapálení celého vývojového a testovacího týmu, včetně továrních jezdců. Ti trénovali hned na vedlejší trati a řeknu vám, že to byla skvělá podívaná, stejně jako prohlídka zázemí, které mají k dispozici. Mně první svezení napovědělo, že sériové Triumphy platí za špičkové nářadí, které sedne i hobby jezdcům, kteří mají jiné požadavky než profi střelci. Vše se odvíjí od možnosti širokého nastavení, které je k dispozici a tím mám na mysli jak přizpůsobení charakteristiky podvozku, tak projevu čtyřtaktních motorů. Dnes ještě není jasné, odkdy, kde a za kolik přesně se Triumphy TF 250-X a TF 450-RC budou v České republice prodávat, každopádně se dá očekávat cena podobná motokrosům rakouské konkurence.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE