Peugeot Metropolis 400

Nápad sestrojit skútr se dvěma naklápěcími koly vepředu už Italům nikdo nevezme, to je jisté. Luciano Marabese si ho nechal patentovat už před patnácti lety, a později svůj vynález prodal koncernu Piaggio Group, který tříkolové skútry MP3 s obrovským úspěchem prodává do řady evropských velkoměst včetně Paříže. Dvojice kol na přední nápravě má totiž hned několik výhod, z nichž asi největším prodejním argumentem je fakt, že k řízení takové tříkolky stačí mít papíry na auto. To sice od loňska platí i o jednostopých skútrech, ale u těch jsou automobilisté odkázáni na maximální kubaturu 125 ccm  a výkon 11 kW, což jsou přeci jen trochu limitující parametry, hlavně v příměstském provozu. Zato čtyřstovkový jednoválec Metropolise, vyvinutý speciálně pro tenhle model, to je úplně jiná káva. Výhody klasického skútru přitom tříkolce zůstávají - i když to na pohled nevypadá, prokličkovat frontu aut před semaforem se na ní dá se stejnou elegancí.
Elegance ale z Metropolise vyzařuje i když jen tak stojí zaparkovaný na ulici. Francouzský design se tady prostě nezapře, ať se podíváte z jakékoli strany. Čelnímu pohledu dominují dva velké protáhlé světlomety, prostor mezi nimi vyplňuje černá mřížka chladiče, a celé to podtrhuje chomovaný gril ve spodní části masky. Při zapnutém zapalování se navíc rozzáří i prostor mezi předními koly, kde je nad sebou vyskládáno pět LED diod pro denní svícení.
Ladně působí i tvary kapot z profilu skútru, které pěkně opticky vyvažuje stříbrná pasáž pod rovnou podlahou a dvoutónové provedení mohutného sedla s opěrkami. Pozornosti kolemjdoucích určitě neuniknou ani nablýskané ráfky kol. Zadní světlomet je kvůli otevírání kufru rozdělený na dvě poloviny, umístěné ve svislých hranách široké zádi.
Bez neobvyklého počtu předních kol by Metropolis nejspíš vypadal jako běžný maxiskútr. Nesmíme ale zapomenout, že se narodil v továrně na auta, a přinesl si odtamtud spoustu vychytávek, které ve světě skútrů nejsou zrovna obvyklé. Například bezklíčové zapalování, čidla tlaku v pneumatikách, elektronická parkovací brzda - všechny tyhle prvky usnadňují každodenní používání a Peugeot si za ně zaslouží pochvalu. Stejně tak i přístrojovka připomíná spíš kokpit osobního vozu, ale na to už si u moderních maxiskútrů začínáme zvykat. O něco běžnější výbavou je také automatické zamykání přední přihrádky nebo 12voltová zásuvka, ale i to se z hlediska praktičnosti cení.
Úložného místa je všude spousta - do zadního kufru s vlastním víkem se bez problémů vejde integrální přilba, pod odklápěcí sedlo pak navíc ještě menší jetka, a díky propojení těchto dvou prostorů můžete v útrobách Metropolisu převážet i delší předměty. Na rukavice a nějaké ty drobnosti stačí přední přihrádka před koleny, a když je třeba odvézt domů tašku brambor, pořád máte v rezervě ještě háček pod předním koncem sedla.

Viděno optikou každodenního uživatele skvěle vynikne účinnost přední kapotáže a plexištítu, který se dá ručně vysunout až do výšky brady, nebo naopak zatlačit hluboko dolů, pro lepší přehled v městském provozu. Aretační pojistky jsou (snad záměrně) umístěny z vnější strany plexiskla, takže na štelování jeho výšky za jízdy nemůže být ani pomyšlení. Svojí úlohu dobře plní také přední blatníky, které pomáhají udržovat skútr v čistotě i za deště.

Pravidelný pobyt za řídítky zpříjemní prostorné měkké dvousedlo, vybavené opěrkou pro oba členy posádky. Dokonale uvolněnému pocitu chybí na místě jezdce snad jen o fous víc místa na pohyb chodidel, ale to se za přední podběhy už prostě nevešlo. I bez ležérně natažených nohou se ale na Metropolisu sedí dost komfortně, řídítka jsou v ideální poloze, a pedál nožní brzdy na rovné podlaze kupodivu ani nijak zvlášť nepřekáží. Spolujezdec si může užívat srovnatelného komfortu na vlastní polovině sedla s nohama opřenýma o široké placky sklápěcích stupaček a bedry chráněnými decentní, ale účinnou opěrkou.

To je pro všechny systémy stejné. Nějaké rozdíly v konstrukci naklápění předních kol mezi tříkolkami od Peugeotu a Piaggia by se ale našly. Kola jsou odpružena jedním společným vodorovným tlumičem, a celé ústrojí s A-rameny zabírá v prostoru mezi koly mnohem víc místa. Rozdíl je ale znát hlavně na jízdních vlastnostech: Peugeot nejde do náklonu tak ochotně, což má jednak vliv na "průchodnost terénem", a při přejíždění zpomalovacích retardérů je třeba dávat pozor na spodek skútru, a jednak se víc přenáší větší nerovnosti z jednoho předního kola do druhého. Na kvalitním asfaltu nic nepoznáte, ale při zatáčení na hrubších kostkách nebo přejetí většího výmolu v zatáčce - byť jen jedním kolem - se řízení trochu rozhodí. Není to nic nebezpečného, jako spíš nepříjemného, protože část otřesu se přenáší i do řídítek. 

Co ale dokonale vynahradí tenhle drobný nedostatek je fantastický motor. Peugeot nenechal nic náhodě, a přestože měl odkud brát, vyvinul nový jednoválec speciálně pro Metropolis. Kapalinou chlazená čtyřstovka nás hodně nadchla svým kultivovaným chodem bez vibrací, za který by se nemusel stydět ani dvouválec, plynulostí zátahu v celém rozsahu otáček i maximální rychlostí, kterou dokáže vyvinout. Zatímco raketové odjezdy z křižovatek k životu se skútrem tak nějak patří, jízda v levém pruhu na dálnici už tak častá není - pokud nemáte Peugeot Metropolis. Je až neuvěřitelné, že na malých dvanáctipalcových kolečkách dokáže upalovat rychlostí, která má blíž k dvousetkilometrové hranici než povolenému limitu na našich autostrádách.

V takovém režimu má motor pochopitelně větší apetit, takže se nelze divit, když palubní počítač ukáže spotřebu přes pět litrů. Po zprůměrování (město-okreska-dálnice) jsme se ale dostali na přijatelnější hodnotu 4,5 l/100 km.
O bezpečné zpomalení se stará systém propojených brzd. Levá páčka a pedál na podlaze ovládají všechny tři kotoučovky, zatímco pravá ruka aktivuje jenom pár předních brzd. Nástup není zrovna jedovatý, ale účinek nás v žádné situaci nezklamal. Absenci ABS lze v tomto případě omluvit - brzdné smyky jsou na tříkolce naopak ještě bezpečnější a zábavnější než na běžném skútru.
Nejenom na brzdách je ale poznat, že Metropolis je určený i pro klientelu bez řidičáku na motorku. Jeho výhody, jako skvělá ochrana před větrem a deštěm, kultivovaný motor i bezpečný systém dvou předních kol bohatě vyváží těch pár drobných mínusů, jako menší ochota jít do náklonu. Italové konečně našli soupeře v kategorii tříkolových skútrů, a souboj to bude přinejmenším vyrovnaný.