husqvarna_svartpilen_801_2




Motokoloběžky - elektro vs. benzín

Kapitoly článku

X-treme Gasoline 08

Námi testovaná benzínová koloběžka se liší nejen pohonem, ale také celkovou konstrukcí. Stupátko je díky absenci baterie těsně nad zemí, přední kolo má přepákované odpružení a odlišné zavěšení, zadní kolo je uložené natvrdo bez odpružení. Většina ostatních komponent je shodná, hlavní změna je samozřejmě pohonná jednotka. Vedle zadního kola je zavěšený dvoutaktní jednoválec 49 ccm, který jezdí na benzín Natural s přimíchaným motorovým olejem. Jeho tvar připomíná pohonné jednotky travních sekaček a prozrazuje, že jde o agregát používaný ve více odvětvích.
Startuje se ručně zatažením za startovací lanko a se spouštěním motoru jsme během testu nikdy neměli problémy, a to za studena ani za tepla. Po nastartování se ozve docela hlasitý dvoutaktní zvuk, motor je nutné nechat dostatečně ohřát na provozní teplotu, ostatně jako u každého dvoutaktu. Na začátku jednoválec docela vibruje a nepříjemně řve, po zahřátí se jeho běh zklidní. Plyn se přidává malou páčkou umístěnou na pravé ruce pod přední brzdou, což může někoho na počátku trochu mást, ale dá se na to jednoduše zvyknout.
Po záběru odstředivé spojky se koloběžka pozvolna rozjede, ovšem nejde o žádný raketový start, dokonce myslím že elektrika se rozjíždí o něco rychleji. Jakmile se ale motor dostane do otáček, je všechno jinak a stroj uhání jako zběsilý a během chvíle se rozežene na maximální rychlost přes 50 km/h, což je na tomto malém prdítku opravdu slušný kalup a pocitově máte dojem, že jedete nejméně osmdesát. Velmi dobrý je také dojezd na plnou nádržku, který činí 30-40 km, což odpovídá spotřebě 2,5-3 L/100 km.
Ovládání benzínové koloběžky je díky nižší pozici jezdce o malinko jistější než u elektrického modelu, ale vzhledem k poměrně vysokým rychlostem to i zde chce plné soustředění. Odpružení předku i zde v pohodě zvládne nějaký ten seskok z menšího obrubníku, pevně ukotvené zadní kolo do rámu se musí spokojit s tlumením pneumatiky a na hodně nerovných cestách se komfort s elektrickým modelem nedá srovnávat, ale dá se ním žít.

Závěr

V obou případech jde o zábavná vozítka, která ale díky snadnému složení i nízké ceně nabízejí řadu možností praktického využití. Vejdou se do kufru u auta, doma zaberou minimum místa, všude s nimi vyjedete a kam nevyjedete, tam je v pohodě vynesete nebo vystrkáte.
Elektrický model je při nižších rychlostech tak snadno ovladatelný a zábavný, že si s ním užijou spoustu legrace i děti (odhadem již tak od 10 let) a jak jsem již zmínil, vše se obejde bez odéru benzínu, hluku a výfukových plynů.
Benzínový model oproti tomu nabízí rychlejší svezení, díky kterému jej využijete i na delších trasách po menších silnicích, ale hlavně si užijete také pořádnou porci vzrušení. Jako přibližovadlo pro fotografy a mechaniky na závodní okruh nebo jako doplněk do obytného auta na dovolené je to vyloženě skvělá věc.

Informace o redaktorovi

Matěj Oliva (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):



TOPlist