yamaha_demo_tour




Moto Guzzi Nevada 750 i.e.

Ze všech těch motorek, co tu pořád parkuješ, je tahle fakt nejhezčí“, říkali stále všichni známí a příbuzní, kteří jinak nerozeznají Harleye od Husqvarny. Inovace z předchozího modelu se výrobci opravdu povedla. Podařilo se citlivě zachovat celkový tvar a ducha klasiky, zároveň ale všechny součásti vypadají moderně a prozrazují nově zpracovaný motocykl.

Kapitoly článku


A nejde jen o vnější dojem. Vnitřní technika převzatá z větší části z naháče Breva (o kterém jsem psal v loňském testu) jde stejnou cestou. Využívá klasický dvouválec s válci do stran v úhlu 90° s tradičním charakterem a projevem, který je ale nově osazen vstřikovací jednotkou a téměř všechny jeho součásti jsou přepracovány.

Design


Nevada si zachovala svoji charakteristickou siluetu - někde mezi chopperem a cruiserem. Proti předchozí verzi je doplněna moderními prvky, jako bezbarvé směrovky či chromové boční kryty sání. Prohnutou linii vkusně doplňují nahoru zvednuté chromované koncovky výfuku po obou stranách. Chromu na Nevadě najdeme opravdu dost, jak jsem se přesvědčil, když jsem ji na sklonku léta mezi přeháňkami stále leštil pro focení.


Nevada je opravdu krásná motorka, která potěší oko snad každého motorkáře. A na nemotorkářskou veřejnost pak působí doslova jako magnet. Opravdu mě zarazilo nadšení všech laiků, kteří se za ní zálibně obraceli.
Vzhledově působí motocykl dojmem slušně velkého cruiseru, ale jen do okamžiku, kdy vedle zaparkuje Warrior nebo Electra-Glide, pak se projeví kompaktní rozměry.


Posaz, ergonomie


Měl jsem trochu obavy, jak se na tuhle holku se svojí nadměrečnou postavou naskládám. Ale "no problemisimmo", jakmile zadek zapadne do prouhloubeného sedla, je dost místa na nohy i ruce. Jen při otáčení jsem si trochu řidítkem brnkal o koleno. Posaz je pohodlný, jen sedlo neumožňuje příliš měnit polohu, ale to je v této kategorii dost obvyklé. Naštěstí je dost promyšleně polstrované, takže se dají snést delší přesuny v pohodlí srovnatelném s naháči. Kolena jsem ani já neměl nijak výrazněji skrčená. Chodidla spočívají na plochých stupačkách - plotny ve stylu velkých cruiserů by se na Nevadu nehodily, klasické kulaté stupačky zase působí moc subtilně, proto je má Nevada masivní a široké.
Shrnu-li to, Nevada poskytne dostatek pohodlí i jistoty při manipulaci jezdcům každé velikosti. Dlouháni ale budou na tomto modelu vypadat drobet komicky ;-(


Přístroje, ovladače


Přístrojový panel chráněný miniaturním chromovaným štítkem snese jakoukoli kritiku. Kdyby tak ostatní výrobci namísto vymýšlení digitálních nesmyslů nechali dva hlavní budíky vedle sebe a doprostřed přehledně naskládali zbývající kontrolky, jako je tomu u Nevady. Nevada na vás při sepnutí zapalování pěkně zamává ručičkama přístrojů a jakmile se trochu setmí, krásně vynikne podmanivé červené posvícení budíků. Na tachometru se nachází malý displej, který zobrazuje počty najetých kilometrů, hodiny nebo okolní teplotu.


Přestože jde o motor se vstřikováním, výrobce ponechal řidiči co jeho jest a na levém řidítku proto najdeme ovladač sytiče. V dolní části mezi kontrolkami trůní velké červené tlačítko varovných blikačů. Toto nesmyslné umístění je pravděpodobně převzato z Brevy, u které jsem ho také poprvé kritizoval. Varovné blikače jsou bezesporu chytrá věc, pokud ale k jejich zapnutí musíte pustit řidítko, jejich možnosti využití rapidně klesají. Ale zase buďme rádi, že jsou zakomponovány alespoň takto, určitě lepší než bez nich!
Velká šířka řidítek vede k tomu, že zpětná zrcátka jsou hodně vystrčená ven a poskytují dobrý výhled.
Světlo
svítí vcelku slušně a zapne se automaticky při zapnutí zapalování, jak to začíná být v dnešní době zvykem.

Motor a převodovka


Nevada používá v-twin s úhlem válců 90° a sekundární převod kardanovou hřídelí zděděný od loňského modelu Breva 750. I přes nijak špičkový výkon 48 koní je však motocykl díky nízké hmotnosti hodně živý a ochotně reaguje na každý pohyb plynu. Zatahuje téměř od volnoběhu a na špičce křivky točivého momentu (při 3600 ot./min) má jezdec k dispozici slušných 57 Nm. Pohyb po městě i rychlé výjezdy ze zatáček jsou opravdu lahůdka. Když se však cesta narovná, je dost znát výkonové manko a v rychlostech nad 120 km/h už se Nevadě do předjíždění moc nechce. Zvláštní pochvalu si zaslouží vstřikování. Při přidávání plynu se nedostaví žádné cuknutí, plyn lze citlivě dávkovat ani neurvalé stažení a okamžité přidání plynu nezpůsobí hrubé škubnutí.




Co mě moc nadchlo, je celkový pocit z motoru. Nevada se po nastartování roztřese, ale jedná se o ten správný druh vibrací. Při jízdě nevadí ani neunavují, naopak dávají při projížďce tu správnou radost z vnímání motorky se vším všudy. Tomu odpovídají výfuky, které si mě získaly už u Brevy. Dunivý zvuk, který vás za jízdy hladí na duši. Je zvláštní, kolik radosti z jízdy může přinést krásný zvuk - kdo nezažil, neuvěří.
Převodovka přesně odpovídá duchu stroje, snese město, poklidnou jízdu i nějaké to bláznění v zatáčkách. Řazení je na úrovni dnešní doby, radost mi ale trochu kazil kardan, který při mi podřazování často bloknul zadní kolo. Na mokré silnici jsem pak zacházel se spojkou jako s peříčkem, ale zadek stejně každou chvíli klouzl.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):
Motokatalog.cz



TOPlist