Moto Guzzi Eldorado vs Triumph Thunderbird LT

Nevím jak dortíky, ale tyhle motocykly jsou přeci jen trochu jiné sousto. Zatímco Guzzi a Eldorado sází na historické vzory a aktuálně velice vydařený motor, který hřmí již ve čtyřech verzích modelu California, tak britský Triumph si jede neochvějný příběh velkého cruiseru, který v testované verzi LT nabízí maximální komfort a na první pohled poctivost ve zpracování v každém detailu. Bez debat ho beru za cestovní vrchol celé řady Thunderbird, kde se však v rámci nabídky člověk také rozhodně nenudí. Oba ačkoliv jsou malinko jiného ražení, jednoznačně sází na maximální uhrančivost prvního pohledu, ale naštěstí jak se zdá, není to jen o vzhledu a samotné svezení nabízí u obou rovněž patřičnou eleganci a radost z jízdy. Každý však jede do cíle trochu jinou cestou. Eldorado, ve snaze přiblížit se historickému vzoru, dostalo opravdu překrásný vzhled a do puntíku vychytané detaily s historickou linkou, i přes to ale trochu klame tělem a díky svému srdci dokáže nabídnout až překvapivě sportovní pojetí z jízdy podobně jako ostatní soukmenovci. Škoda jen, že v základním postavení na startovní čáře je skutečně jen syrová radost z jízdy a vyjma diktované elektronické výbavy z továrny mu chybí v základu krom plošinových stupaček jakýkoliv doplněk na delší cestu.

V tomto ohledu je na tom Thunderbird z výrobní linky o poznání lépe a to i bez technických vymožeností. Nechybí zde mohutné plexi, doplňková světla a samozřejmě dvojice postranních kufrů. Pro spolujezdce, který je zde opravdu hýčkán, je potom jako bonus k dispozici dostatečně dimenzovaná opěrka a rovněž plošinové stupačky. Popravdě všechnu tuhle výbavu jezdec této kategorie ocení asi více než palivové mapy, kontrolu trakce a možnost zobrazit si hitparádu elektronických údajů na iPhone, který už i tak bez ustání tančí v kapse. Při prvním usednutí je oproti modelu Eldorado neuvěřitelně přívětivý k jezdci, a pokud navíc často sedláte tuto kategorii, počáteční rozpaky z vyšší hmotnosti se nedostaví a vy si v podstatě od prvních metrů začnete užívat maximální ergonomii a pohodlí tohoto velkého motocyklu. Thunderbird je zkrátka výsostně návykový, a naprosto bezchybně padnoucí do ruky na první vrknutí. Je to zkrátka cruiser v tom nejlepším slova smyslu a v tomto pohledu ujíždí MG na míle daleko.

Eldorado však vrací úder v podobě motoru a elegance. Kde se Thunderbird po jednom dni tak trochu omrzí, tam se MG přihlásí italským šarmem v podobě opravdu krásných detailů při podrobnějším prozkoumání. Navíc pokud si jí jezdec náležitě pustí k tělu, ukáže mu po patřičném osahání svoji skrytou duši dravce ve stylu „Quattrovalvole“ V2 90°“. V obou případech jsem po technické stránce měl již tu čest u dříve testovaných modelů, takže v tomto ohledu pro mne oba motocykly nejsou neznámou a překvapením. Pokud se podíváme na LT v optice právě v loňském roce testovaného modelu Commander, tak zde je jasný posun na cestovní vlnu. Technicky mezi jednotlivými modely není skoro rozdílu, ale samozřejmě i celkové naladění, doplňky a kola v jiném rozměru udávají motocyklu odlišný náboj. Commander s jeho upřímným pohledem jen tak něco nepřekoná, ale LT na delší cestě přeci jen o chlup vede.

Pokud však chcete anglický příběh, zahoďte reklamní leták a běžte se podívat k nejbližšímu prodejci, ať víte, který hrdina je pro vás ten správný šampion. V tomto ohledu je na tom Eldorado podobně. Na první pohled je zde samozřejmě kladen maximální důraz na odlišení a detail, ale pod pokličkou je na tom velice podobně jako ostatní modely řady. Pokud se chcete opravdu maximálně odlišit od ostatních je tu pro Vás Audace. Testované Eldorado je více o pocitech a historické vazbě na motocykl, který dělal a nově bude dělat velkou radost hlavně za velkou louží. Vpředu je 16“ kolo, dále potom plné vše překrývající blatníky a samozřejmě široké kožené sedlo a velké množství chromovaných doplňků - o příplatkové výbavě nemluvě. Co naopak zůstalo stejné právě s modelem Touring, tak to je přední světlomet, centrální budík na řidítkách a samozřejmě ovladače a management. Nepřehlédnutelné rovněž zůstávají mohutné koncovky výfuků a novinka v podobě koncového světla, které  skutečně vypadá jak pomyslná třešnička na ocelovém dortu.

Když postavíme oba motocykly proti sobě, jeden by si řekl, bude to podobný příběh, ale není tomu tak. Dělají-li dva totéž, nemusí být výsledek stejný a to platí i zde. Usednutí za řidítka je v obou případech velice pohodlné. Ačkoliv má Eldorado o chlup větší rozvor kol na celkovou délku vyhrává Thunderbird. Pocitově je to na místě lehce ve prospěch MG, která mi přijde i celkovým poskládáním přeci jen o chlup obratnější. Rozdíly jsou však nepatrné. Zatímco Thunderbird razí klasickou vlnu nízkootáčkového cruiseru, Eldorado se svým sportovněji naladěným motorem a možností palivové mapy vyjíždí na svoji cestu ve více agresivním stylu a odezvě k jezdci. Usazení je vzpřímené s nohama na plošinových stupačkách a v tomto ohledu nelze mít ani v jednom případě větších výtek. Co mi naopak trochu vadí, je centrální kaplička na nádrži u LT, kterou má jezdec tendenci přehlížet. Ve výhledu neruší ani spínací skříňka, která  našla místo na boku.

V tomto ohledu je přehlednější jednoznačně Eldorado, které se svým centrálním budíkem na řidítkách rozhodně jezdec nemine pohledem. Neznalému věci sice chvíli zabere orientace v komplexnosti možností a výběru palivových map a dalších nastavení, ale jakmile si zvyknete, nebudete chtít jinak. Škoda jen, že celková historická linka zde nebyla dotažena k dokonalosti a výrobce si nedal práci podniknout i něco v této oblasti. Naproti tomu působí LT velice charizmaticky a za všech okolností máte takový ten dobrý pocit, že zde nebylo nic ponecháno náhodě a byl kladen důraz na kvalitní zpracování. Motor, který patří rozhodně se svým objemem 1 699 ccm a proporcemi do kategorie výjimečných, sice nepůsobí výrazně divokým dojmem, ale svoji sílu vám ukáže kdykoliv bude příležitost. Mohutný zátah 151 Nm při 3550 ot/min jen dokazuje jeho svalnaté proporce od těch nejnižších otáček. Šestistupňová převodovka funguje na výbornou a příjemně vzdorující lanková spojka pomáhá sázet kvalty jak po másle. Snad jen první rychlostní stupeň o sobě dá lehce vědět a při řazení špička – pata je třeba více důrazu na pocitově kratší kvalty. Jízda samotná svědčí tomuto motocyklu zdaleka nejlépe v poklidném tempu a v rámci celkových proporcí a pohodlí není rozhodně problém přizvat spolujezdce. Řazení je zde spíše nutnou rutinou a díky objemu a síle zvládá motocykl vše i v nižších rychlostech na vyšší rychlostní stupeň.

Naproti tomu hřmícím srdcem testované MG je samozřejmě již dobře známý vzduchem a olejem chlazený agregát o objemu 1 380 ccm. Jeden z posledních mohykánů osvědčené klasiky se do tohoto motocyklu hodí opravdu náramně a v podstatě tak tvoří opravdové Eldorado pomíjivé radosti a udává mu ten správný rytmus i v historickém pohledu na věc. Tahle čtrnáctistovka poskytuje plynulý a silný zátah už od nejnižších otáček a tak je celkově zárukou opravdu svižných startů na každém semaforu. I když papírově se ustálil téměř na stejné hodnotě jako u LT, v tomto podání udává 96 k při 6500 ot/min více než dostatečnou porci hravosti. Motocykl na první vrknutí hbitě naskočí a na neutrál příjemně vibruje a dá o sobě znát. Při jízdě samotné je však motocykl dobře ovladatelný a krotký, jako beránek. Rozdíl v palivových mapách je přímo úměrný určení. Zatímco mokrý režim je zkrátka do mokra a drží jezdce zpátky, cestovní užijete asi nejčastěji a je to takový univerzál. Vhodný je rovněž pro jízdu do města. Naproti tomu rychlý režim si nebere servítky a motocykl je v tomto režimu nejen maximálně živelný v rámci možností, ale také adekvátně žíznivý – hlavně při dálničních přesunech a svižnější jízdě.

První rychlostní stupeň chce občas více důrazu, ale jinak má převodovka sametový chod. Od 2 500 ot/min se v motoru plaší koně a motocykl jde nekompromisně za svým cílem. Je třeba rovněž říci, že vše jde plynule a bez zbytečných rázů vyjma rychlého přeřazení a drobnějšího škubnutí. Kolem 5000 ot/min dokáže motor ukázat opravdovou bestii a dá o sobě znát, ale nejedná se o žádnou nekontrolovatelnou explozi. Stejně jako LT dokáže však vykouzlit úsměv při rychlém podřazení a následném průjezdu zatáčkou, kde v tomto ohledu hlavně mohutný motor u Thunderbirdu dokáže velice slušně při rychlém podřazení přibrzdit. U velkého LT chtějí brzdy více důrazu, ale jinak vše zvládají na výbornou. Pokud snad přeci jen nastane nějaká nenadála situace, vše se dá včas a s rozvahou vyřešit i přes větší hmotnost bez větších obtíží. I ten nejmenší detail dává potom tomuto světu na významu a možná i proto je zde pedál zadní brzdy jak u buldozeru. Naproti tomu Eldorado trochu ztrácí v tomto provedení jistoty s předním 16“ kolem hlavně na nerovnostech, ale pravdou je, že přední 320mm kotouče s radiálními čtyřpístky Brembo plní svoji úlohu skvěle za každé situace. V kombinaci se zadní záchrannou brzdou a dvoukanálovým ABS od Continentalu a třístupňovou vypínatelnou kontrolou trakce je myslím o bezpečí postaráno maximálně.

Oba testované modely jistě patří mezi nepřehlédnutelné skvosty evropských značek a snesou bez ztráty lesku a šroubku přímé srovnání s japonskou a zámořskou konkurencí. Na jedné straně tak zde máme italský šarm a divočejší srdce, kterému na straně druhé zdravě konkuruje poctivý kus práce, podpořený dokonale vyváženým charakterem. Rozhodnutí kdo z koho je samozřejmě na vás, ale zde to není rozhodně lehká volba.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

Který model byste si vybrali vy?

1. Moto Guzzi Eldorado
   Hlasováno: 97x
2. Triumph Thunderbird LT
   Hlasováno: 115x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE