husqvarna_svartpilen_801_2




Moto Guzzi 1200 Griso8V v Miláně

Září se ohlásilo podzimními plískanicemi, všude mokro a hnusná zima. Italové to ovšem mají zařízeno podstatně lépe a já jako ve snu stojím v Miláně před řadou čtrnácti naleštěných Guzzin. Chromy odrážejí rozpálené slunce a okolní teplota i v září šplhá ke třiceti stupňům. Právě začíná představení nového modelu Moto Guzzi Griso, o kterém se dá bez přehánění říci, že díky radikálně inovované dvanáctistovce se čtyřmi ventily na válec otevírá novou éru této značky. Nevěříte? Jen si vzpomeňte, jak výrazně pomohl nový dvanáctistovkový boxer třeba konkurenčnímu BMW.






Trošku netypicky se mají napřed konat testovací jízdy a až následně proběhne tiskovka s představením konstrukce a všech údajů nové generace modelu Moto Guzzi 1200 Griso8V a hlavně nového motoru. Okolo testovacích motocyklů naštěstí postává dost lidí z fabriky, kteří ochotně předem prozrazují hlavní změny Grisa pro rok 2008. Zvenku je vše téměř shodné s předchozí verzí, jen řídítka jsou o něco užší a změnilo se tvarování sedla a tedy i posaz na motocyklu, tomu odpovídá i upravený tvar kapotáže u kolen jezdce. Nové jsou také radiální brzdy s „okousanými kotouči“ z letošního modelu Sport.




Většina otázek všech novinářů se týká motoru (viz níže Motor), který se na hlavách válců pyšní nápisem quattro-valvole a který svoji výjimečnou pozici prozrazuje jednodílnou koncovkou výfuku s dvojím velkým a malým vyústěním. Klobouk dolů, už jsem si myslel, že designéři výfuků už v podstatě nemůžou do výroby prosadit nic nového, a ono to jde! Ani předchozí model Griso 1100 (viz náš test ) rozhodně nepůsobil jako slabá mašina a i s 87 koníky mě při každém svezení dokázal strhnout k dokonalé projížďce na plný plyn. Zvětšený motor v letošních modelech Norge a Sport 1200 byl ještě drsnější a disponoval 95 koníky. No a nový osmiventil s navýšeným objemem má mít 110 koní, to bude docela masakr. S jistým respektem proto usedám do sedla bílé krásky a vyrážím ve skupině dalších šesti motorek na hodinovou projížďku za město.







Vedoucí tovární jezdec se na křižovatkách pěkně po italsku prodírá mezi auty dopředu a přestože Griso není s hmotností blížící se s plnou nádrží k 250 kilogramům žádný drobek, motor i spojka jsou snadno ovladatelné a za chvilku už jsme na předměstí. Zvláštní, jak může upravené sedlo změnit posaz na motocyklu. Pocitově je o něco vyšší než předchozí verze a vepředu je o něco štíhlejší, takže spolu s užšími řídítky najednou motorka nabízí o dost sportovnější dojem. Než ochutnám maximální výkon, ještě si trochu prověřím brzdy. Hmm, od radiálních brzdičů bych čekal kousavější zahryznutí. Počítadlo kilometrů ovšem prozrazuje, že oba mnou zkoušené motocykly měly najeto jen pár stovek kilometrů, takže brzdy ještě asi nebyly úplně usazené. Při razantním brzdění s větším tlakem na páčku dvěma prsty už se projevily jejich kvality a prudké zpomalení z dálniční rychlosti už přinášelo ten pravý pocit jistoty a bezpečné rezervy i pro jízdu ve dvou.


Konečně to můžeme pořádně rozmotat a poprvé zkouším tu správnou dávku nadšení. Motor velmi slušně zabírá v nižších i středních otáčkách, a najednou v šesti tisících ještě vybalí skryté rezervy a s lahodnou sportovní špičkou vám na zadní kolo vypustí celé slibované stádo 110ti koníků. Na rozdíl od předchozí generace dvouventilů motor při vytáčení až do červeného pásma ani v nejmenším nevadne, naopak se tváří, že by klidně točil ještě dál. Maximální hodnota výkonu je přesně na hranici červeného pole v 7500 ot/min, maximální krouťák 108 Nm nastupuje ještě níže při 6 400 ot/min. Je to zvláštní pocit, po dlouhé době sedět na Guzzině, která si libuje spíše ve vyšších otáčkách a má sportovně laděný vršek!




Nižší i střední otáčky přitom zůstávají stejné jako u dvouventilových dvanáctistovek, jenom vibrace mi zvláště na vyšší převodové stupně přišly už docela nepříjemné a pětku s šestkou jsem zařadil jen několikrát na zkoušku, pak už jsem se kamarádil spíše s dolní polovinou převodovky. Řazení je přitom přesné a příjemně rychlé, krom řachavé jedničky i tiché a zvládá město i sportovnější svezení. Ale je znát, že motor má delší zdvihy a velkou setrvačnost. Takže když se příliš rozvášníte a do plně vytočené trojky seknete čtyřku, při prudkém uvolnění spojky vás motor pořádně nakopne dopředu.





Podvozek s nastavitelnou obrácenou přední vidlicí snese i s výkonnějším motorem tu nejvyšší kritiku. Dlouhé táhlé zatáčky v rychlostech nad 150 km/h - ono v Itálii se na rychlostní limity nebo dvojitou čáru nahlíží trochu jinak a i takové chování je tu vcelku bezpečné - zvládá Griso s naprostou grácií a pobere i nějaké ty nečekané hrboly, které by vám na většině jiných motorek zaručily v lepším případě jen výměnu spodního prádla. Řízení je možná i díky upravenému posazu a rozložení hmotnosti na ruce hodně jisté a přední kolo drží jako přibité. Tedy kromě rozjezdů, kdy si ještě na trojku můžete zamávat řídítky s předním kolem nad asfaltem. Až přehazování ze strany na stranu v rychlém esíčku prozradí robustní stavbu a připomene vám, že jedete na pořádném cvalíkovi.





Moto Guzzi Griso bylo již od počátku charismatická osobnost, která se nedala zaškatulkovat do obvyklých kategorií naháč, cruiser atd. Za tři roky si našla hodně příznivců, podle mého názoru především díky tomu, jak rychle a intenzivně dokáže zprostředkovat nadšení z jízdy s velkým dvouválcem těsně před koleny jezdce. S novým motorem je jednoznačně nejsportovnějším modelem Guzzi (pomineme-li víceméně okruhový speciál Corsa) a otevírá nové pole zážitků. Můžu potvrdit, že projížďka na Moto Guzzi, kdy při rychlosti 190 km/h teprve naplno vezmete plyn a motocykl stále ještě má dost síly a ochotně zabere dopředu, je prostě nový a skvělý zážitek. Cena osmiventilového Grisa by se měla pohybovat někde okolo 350 tis korun, první kousky by měly z montážní linky sjet ještě teď na podzim ve dvou barevných provedeních - černé a bílé. Zvláště bílá Grisu při setkání tváří v tvář neskutečně sluší!




Nový motor Moto Guzzi 1200 8V

Dvanáctistovka „quattrovalvole“, tedy se čtyřmi ventily na válec se od motoru 90° V uvedeného modelem Breva 1100 kromě dalšího páru ventilů odlišuje také tím, že používá jen jednu svíčku (předchozí koncepce dvě svíčky na válec). Základem je sice blok motoru používaný v modelech Norge a Sport 1200, ovšem 80 procent prvků podstoupilo podstatné změny. Jak můžete vidět na snímcích průřezu, na stranu se nastěhoval řetězový rozvod doplněný hydraulickým napínákem, který u každého válce pohání jednu společnou vačkovou hřídel pro dva sací a dva výfukové ventily.





K hlavním změnám patří nový systém vedení oleje mezi olejovým chladičem a motorem, kované písty chlazené olejovými tryskami a odlehčené ventily, to vše s hlavním záměrem - omezit pokles výkonu při vyšších otáčkách, kterým se tato koncepce motoru až dosud vyznačovala.
Podstatné změny doznal také systém mazání s dvojitým olejovým čerpadlem, které nyní v motoru prohání olej, který zajišťuje mazání i chlazení zároveň, s průtokem 25 litrů za minutu. Již jsem zmínil, maximální hodnotu výkonu ve výši 110 koní při 7500 ot/min, a maximální točivý moment 108 Nm při 6 400 ot/min. Jen pro představu, co tento motor dokáže - Griso se prý dá se stávající převodovkou rozparádit na maximální rychlost přes 230 km/h.




Budoucnost

Pro nadcházející sezónu se možná dočkáme i dalších modelů s tímto motorem. Již jsme zde psali o připravovaném konceptu cestovního endura Stelvio, které se podle všeho ve finální podobě předvede již v listopadu na výstavě také v Miláně. V nabídce zůstává i stávající Griso 1100, naopak populární Breva zdědí od Norge a Sportky zvětšenou dvouventilovou verzi 1200. Pro klidnější jezdce jsou u všech modelů krom Sportky k dispozici i slabší verze o objemu 850 ccm. Pokud se ale nový motor osvědčí i po stránce spolehlivosti, bude budoucnost určitě patřit osmiventilu a postupně se bude objevovat i v dalších kapitolách příběhů psaných pod značkou Moto Guzzi.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (4x):
Motokatalog.cz



TOPlist