Malaguti XSM 50 - SUPERMOTARD

Text: Lukáš Růžička | Foto: Jarda Ducháček , Lukáš Růžička | Zveřejněno: 8.8.2004 | Zobrazeno: 25 891x

Je pravdou, že podobných strojů jako je tento Malaguti XSM 50 na trhu mnoho není. Koncepčně musí nadchnout tento Ital snad každého většího příznivce motocyklů a této kategorie zvláště. Stroj svými rozměry rozhodně nebudí dojem motocyklu o objemu 49,7 cm3. Když jsem ho spatřil prvně ve vitrýně, typoval bych, že se jedná spíše o 125 cm3. O to více potěší skutečnost, že je primárně určen pro nejmladší jezdce od 15 let. To samozřejmě přináší i přísná omezení kategorie "Am"(max.50 cm3, 45 km/h). Navíc, vzhledem k faktu, že je XSM poháněn dvoudobým motorem emisní limit EURO2, tento supermotard nekompromisně odsuzuje k výkonnostnímu špuntu v podobě katalyzátoru. S tím se však lze lehce vypořádat v podobě nejrůznějších kitů, kde je hranice kladena snad jen tloušťkou Vaší peněženky. Odměnou je však potom drobeček, který se dá bez nadsázky označit jako malá střela.

Kapitoly článku

Vývoj a design:

Malaguti

je značkou, která má ve světě motocyklů a výrobě skútrů zvláště minimálně stejný zvuk jako Ferrari nebo Lamborghini ve světě automobilů. Historie firmy se datuje od roku 1930 a vždy byla zárukou strojů, které se držely na špici, co se kvality, designu a technologie týče. Současné modely jako Madison (S200, K400), či řada Phantom MAX (125, 200) jsou toho myslím nejlepším důkazem. Firma úspěšně splňuje ve všech směrech normu ISO 9000 a v Itálii samotné je na Malaguti nahlíženo jako na firmu s nejvyšším stupněm kvality. Malaguti má silnou pozici i na zámořských trzích mimo Evropu, kam bylo v roce 1998 exportováno 30% veškeré produkce. Současná Malaguti Moto sídlí ve čtyřech továrnách v okolí Bologni (Itálie) na celkově ploše cca. 60 000 m2. Firma měla v roce 1999 4000 stálých zaměstnanců a s obratem 155 millionů EUR se řadila k nejlepším v regionu. Raketový nástup koncernu nastal v roce 1992, kdy byla spuštěna výroba modelu F10 a následně modelu Centro, Phantom, Crosser, Firefox či Yesterday, které se zasloužily o rekordy na prodejních žebříčcích. Malaguti však neusíná na vavřínech a jde s dobou. Výsledkem je skútr na elektrický pohon CIAK nebo v roce 2001 uvedený skútr s objemem 400 cm3 a větším. V současné době je na trhu z velkoobjemových strojů Madison K400 a Spidermax GT500.

Námi testovaný motocykl XSM 50 SUPERMOTARD je určen v produkci značky nejmladší generaci jezdců, kteří se chtějí seznámit se stroji supermotard a enduro. Varianta s enduro koly nese označení XTM. Technika je však stejná, rozdíl je pouze ve zmiňovaných kolech a barevném provedení. Stroj byl poprvé představen na výstavě Intermot v roce 2002. Nutno dodat, že tato padesátka není koncepčně určena vysloveně pro střízlíky, jelikož výškou sedla 880 mm nepatří k těm nejnižším. Na druhou stranu celkovou váhou 98 kg patří zcela určitě k těm lehce zvládnutelným. Celý stroj se nese v duchu jednoduchosti. Ovládání je snadné a omezené pouze na základní ovládací prvky typu knoflík menu počítače, houkačka, blinkry a sytič. Centrem všeho dění je centrální multifunkční LCD display, který má mnoho funkcí, ale podle mne tou důležitou je hlavně ukazatel rychlosti, stav tachometru, denní počítadlo a stav baterie. Stroj má i digitální otáčkoměr, ale ten se jeví díky zpoždění jako naprosto nepoužitelný. Další funkce jsou spíše doplňkové, nicméně průměrná rychlost, čas, teplota či stopky se mohou někomu hodit a začínající jezdec si alespoň udělá představu, že na motocyklu se dá při cestování do budoucna sledovat i něco jiného než rychlost a otočení rukojeti plynu. Sympatické je dočervena vyvedené podsvícení.

Když už jsme u těch světel, s velkými nočními vyjížďkami nepočítejte. Svítilna je menší a svítí spíše dekorativně. Rovněž přepínání dálkových světel nenajdete. Je však pravdou, že dlouhé noční vyjížďky asi nejsou zrovna ten důvod, proč si XSM zákazníci kupují. Směrovky a zadní svítilna jsou standardní a plně splňují svůj účel. Vzhledem ke kategorii stroje je výrazným prvkem XSM úzké protáhlé sedlo, které snese ta nejpřísnější měřítka. Je však pravdou, že při delších cestách je stejně jako u ostatních strojů v této třídě znát jeho úzké provedení na Vaší zadnici.

Univerzálnost použití dokazuje vyšší světlá výška a ucelená řada minimalistických plastů, které jsou, jak se na Itala sluší, náležitě designově vyvedené. Samozřejmostí jsou nápisy a loga evokující příslušnost ke značce. Opravdovým skvostem jsou drátěná kola s chromovými ráfky, jenž mají supermotardové obutí vpředu 100/80-17 a vzadu 130/70 - 17. Navíc vpředu výrazně zvedlý plastový blatník a vzadu velice úzká záď nechají jejich uhrančivé proporce náležitě vyniknout.