Malaguti Phantom F12R LC

Vývoj, historie, design a výbava

Malaguti je jednoznačně jednou z italských firem, jež povýšila po druhé světové válce skútr na součást životního stylu každého Itala. V současné době tato značka se sídlem v Bologni a s rodokmenem sahajícím až k roku 1948 navazuje na svoji dobře zavedenou pověst. Každoročně představuje hned několik nových modelů v objemech od 50 – 500 ccm.
Malaguti Phantom F12R má za sebou rovněž historicky hezkou řádku kilometrů a patří mezi stálice značky prověřené trhem. V testované 50 ccm 2T se vyrábí ve vzduchem a kapalinou chlazené verzi. S námi se v testu proháněl model s kapalinou chlazeným motorem, kterému zdatně šlapal na ráfky dnes již takřka o 10 let starší předchůdce. Jako vlastník tohoto skútru stejné konfigurace si tak dovolím přidat i něco ze zkušeností v provozu a lehké porovnání především z pohledu uživatelských změn, které jsou tak o to více patrné v přímém srovnání.
Vzhledově, zvláště pak v této testované edici, patří nový Phantom mezi opravdové lahůdky na trhu. Nově nastolené ostře vyrýsované linie kapotáže přímo navazují na úspěšný historický odkaz předchozích verzí. Bodová světla, zapuštěné blinkry, sportovně vyhlížející kompaktní kapotáž a trojice typických palubních přístrojů v kapličce, tak to je jen základní výčet charakteristických prvků pro tento stroj již hezkou řádku let. Při přímém srovnání je samozřejmě na první pohled z jednotlivých dílů patrné, jak výrazně stroj v průběhu let vyzrál.
Již při prvním usednutí jsou některé věci na první pohled zřejmé. Kompletně obměněny jsou palubní přístroje. Původní analogového vzhledu vystřídaly futuristicky vyhlížející digitální ukazatele. Směrem k většímu pohodlí se posunulo sedlo, které dostalo více ergonomický tvar a je o poznání pohodlnější. V základní výbavě byl rovněž zadní brzdový buben vystřídán kotoučovou brzdou. Při bližším ohledání patří mezi velice sympatické zjištění použití větších kol v předu 130/60– R13 a vzadu 140/60-R13. To považuji jednoznačně za posun kupředu.
Menší 12“ kola jsou jedna z věcí, která mi při jízdě dost rozbitým městem na mé starší verzi opravdu často vadí. U testované F12, je vidět, že se zde nezapomnělo na spolujezdce. Sedlo má pro něho příznivější tvar, přibyly držáky pro ruce a méně pohodlné vyklápěcí stupačky nahradilo protažení a rozšíření plastové podlážky. I přes to je však pravdou, že v tomto objemu se jedná spíše o „one man show“. Nicméně přibrat někoho na kratší přiblížení z bodu A do bodu B jistě problém nebude.
Velice se mi zamlouvají i nová zrcátka, která jednoznačně velice dobře zapadají designem do celkové koncepce toho malého sportovního skútru. O to více si cením především toho, že kromě líbivého vzhledu je v nich i dobrý přehled o dění kolem Vás, což je u skútru dost stěžejní parametr. Pokud se podíváme na oba stroje pod větším drobnohledem, objevíme řadu dalších pozměněných technických detailů. Především v průběhu let nám narostly celkové rozměry a o 1 litr přesně na 9,5 l byla zvětšena palivová nádrž.

Současná generace F12R, je tak i díky větším kolům o něco málo robustnější a díky nově tvarované kapotáži mi přijde i celkově vylepšená ochrana jezdce proti nepřízni počasí. Naopak zvětšená palivová nádrž, sice zajišťuje větší dojezd, ale je to na úkor místa pod sedlem, což je myslím vzhledem k objemu skútru trochu škoda. Osobně bych preferoval spíše více místa pod sedlem na úkor nádrže, nicméně integrální přilba se vejde i nadále.
Z praktických záležitostí, které se často využívají je zde na první pohled patrná změna oka k uchycení zámku a přístup ke schránce akumulátoru a nádobce chladicí kapaliny. Dříve velice praktický přístup přes klíček a zámek v dvířkách, je u současné verze nahrazen dvěma plastovými kryty pod šroubem. Co se ostatních součástí týče a základního ovládání, zůstalo i po letech u nové verze vše při starém. V ovládání přibyl snad jen přepínač funkcí digitálního ukazatele.
Ani testovaná F12R není odkázána pouze na elektrický startér. Pro případ nouze, či poruchy elektriky je vybavena i nadále možností natočit skútr i přes klasickou start páku na motoru. I po letech mají oba stroje mnoho společného a to je myslím dobře. Nakonec proč měnit něco, co funguje nadmíru dobře. O to více Vás při usednutí na tento stroj potěší, že ho vlastně znáte a hned Vám padne do ruky. Snadná ovladatelnost a nezáludný charakter je od prvních okamžiků jeho hlavní předností.

Motor a jízdní vlastnosti

O pohon tohoto kapalinou chlazeného jednoválce o objemu 49,2 ccm se stará léty osvědčený 2T motor s horizontálním válcem, vše od značky Minarelli. Ten z něho dělá opravdu univerzální náčiní, které využívá léty osvědčené technické principy malého 2T motoru s variátorem. Vyznačuje se velkou spolehlivostí, jednoduchostí konstrukce a velice slušným výkonem. Vstřikování a podobné vymoženosti doby zde budete hledat opravdu marně. Zde se o vše stará stále více než poctivý a osvědčený karburátor značky Dellorto.
Vzhledem k nutnosti splňovat emisní předpisy v odpovídající normě EURO 2, je celkové vyznění v továrním provedení sterilně nudnou záležitostí. Ovšem ten kdo si kupuje Phantom má zpravidla jasno a ví, že opravdu nenásilnou formou odstraněné homologační redukce navrátí zpět motoru požadovanou vitalitu a charakter. Není tedy divu, že na životnost upravená o 10 let starší verze bere v redakčním testu sériový stroj na požádání na každém rozjezdu a semaforu. Bez radikálnějších zásahů, dokáže potom takto technicky-administrativně odlehčený stroj zvládnout rychlosti až do 90 km/h bez větších starostí o jeho životnost.
V první fázi bude stačit lepší tryska, úprava, či výměna výfukové koncovky s katalyzátorem, a pokud chcete třeba jiný variátor např. od značek Hebo, či Malossi. Samozřejmě lze jít i dále, ale záleží na míře Vašeho očekávání a rozpočtu. Jízdní vlastnosti skútru jsou příkladné. Velice příznivé pro kličkování a parkování jsou malé rozměry. Motor umístěný nízko u zadního kola, je stejně jako u mnoha jiných v kombinaci s trubkovým rámem zárukou kvalitního svezení na kratší trať. Za nadstandardní lze považovat u tohoto modelu brzdy, které zastaví na požádání na pětníku a starší model vzadu s bubnem nemůže tak v tomto ohledu vůbec konkurovat.
Sympatické jsou rovněž pořizovací náklady náhradních dílů a položky s popisem spotřební materiál pro běžnou údržbu. Pokud bych měl hledat nějaké konstrukční nedostatky, hledají se při letmém seznámení s testovaným strojem opravdu těžko, vše funguje výborně. Z pohledu majitele staršího modelu F12R se samozřejmě něco najde. Typickým příkladem poruchy stroje s kapalinou chlazeným motorem jsou podtékající gufera u vodní pumpy. Vcelku běžně se vyskytující problém, který se projevuje protékáním kapaliny k zapalování. Tento problém jsem musel již řešit i u svého stroje. Nejedná se však o žádnou zásadní potíž, stačí trocha zručnosti a materiál zhruba do 400 Kč.  (Více info zde)
Ostatní zatím bylo v průběhu tří let, co jsem majitel F12 v mezích běžné údržby. Obecně však lze říci, že se jedná o velice spolehlivý stroj, který netrpí na nějaké zásadní neduhy vymykající se běžnému opotřebení z provozu. Osobně na skútru jezdím vždy, když to počasí jen trochu dovolí. Tento skútr patří se svým 2T motorem v objemu 50 ccm mezi ideální městské dopravní prostředky. Kapalinou chlazený motor jen tak něco neutahá a s hmotností kolem 95 kg a rychlostí přes 80km/h má tak dostatečný potenciál na svižné přesuny. Pro případ studených startů a horšího stavu akumulátoru nechybí klasická nakopávačka, což k menší kapacitě použitého akumulátoru hojně využívám. V případě nepřízně počasí lze skútr dovybavit řadou praktického příslušenství.
Drobnou nevýhodou jsou snad jen u starší verze menší 12“ kola a nemožnost dovybavit skútr o klasický „top case“. Jako ideální se jeví vzhledem k užitné hodnotě v městském provozu spotřeba, která nepřesahuje 3,8 l /100km.

Závěr

Malaguti Phantom F12R LC je ve své kategorii stěží překonatelnou záležitostí. To co Vám dokáže tento stroj ve 2T 50 ccm motoru nabídnout, příliš mnoho jiných strojů v podobné kvalitě nesvede. Za velice rozumnou cenu lze získat i starší bazarovou verzi, která hravě zastíní nejednoho rádoby specialistu z čínské produkce. V testovaném provedení s číslem 21 pro fanoušky nutnost, pro ostatní zajímavé zpestření. Pravdou je, že asi budete jen stěží hledat na trhu vzhled, který Vás doveze blíže do závodního paddocku WSBK. Mezi přímé a legitimní konkurenty, které je třeba brát v úvahu, patří určitě Gilera Runner 50SP. Pořizovací cena speciální edice Ducati Corse Bayliss činí 64 900 Kč.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE