Kymco Like 125: Vosa z Taiwanu

Text: Petr Poduška | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 14.8.2015 | Zobrazeno: 22 422x

Název asi leckomu připomene slůvko, které se začalo v hojné míře skloňovat až v jednadvacátém století s příchodem sociálních sítí, ale designem by Like lépe zapadl o dobrých padesát let zpátky. Při pohledu na elegantně zaoblené hrany a zářící chrom se nelze zbavit dojmu, že před vám stojí největší klasika mezi skútry - italská Vespa. Jenže tahle zdařilá replika přijela z Taiwanu a stojí o polovinu méně než originál. Mají se mechanici v Pontedeře začít bát o práci?

Kapitoly článku

Retro model dnes nesmí chybět v nabídce žádného významného výrobce skútrů - to prostě diktuje současná móda. Taiwanská značka Kymco určitě patří mezi velké hráče, vždyť například v sousedním Německu jsou její skútry jedny z nejprodávajších. I na českém trhu si během desetiletého působení vybudovala slušné jméno, a také z našich redakčních testů většinou vychází jako solidní skútry. Jak se nám tedy líbila jízda na modelu Like 125?

Když začneme tradičně u designu - a Like staví především na svém propracovaném vzhledu - až na pár detailů mu není co vytknout. Kymco nijak nezastírá, že se nechalo inspirovat skútry slavné italské značky, ale na druhou stranu ho nelze obviňovat z bohapustého kopírování. Však si také taiwanci nechali nakreslit vlastní návrh od italského designéra Massima Zaniboniho. Za celkový dojem tedy dávám symbolický lajk, stejně jako za kvalitu zpracování a některé detaily. Líbí se mi směrovky zapuštěné do kapot, pohledná chromovaná zrcátka (ta jsou navíc uchycena k řídítkům šikovným systémem, který umožňuje seřízení v širokém rozsahu bez povolování kontramatky), nabo matně hnědý lak, kombinovaný se světlejším odstínem na sedle, podlaze a rukojetích. Co by se naopak dalo řešit lépe jsou oranžové odrazky na bocích, nadbytečný kryt zadního nosiče nebo příliš tvrdý a kluzký materiál použitý na výrobu rukojetí.

Extra pozornost si zaslouží přístrojovka, kde snad nenajdete dva stejné tvary, a přesto vypadá uhlazeně a přehledně. Trochu matoucí pro mě byl jen obrácený gard na palivoměru; poloha E(mpty) bývá obvykle vlevo, takže jsem v domění, že rafička stále směřuje k písmenu F(ull), vyjel první nádrž naprosto dosucha. Ano, mohlo mě napadnout, co asi značí červená a modrá barva.

Zato v uspořádání ovládacích prvků jsem se vyznal hned napoprvé, a našel je všechny popaměti. V příštím testu skútru Kymco ještě zkusím víc myslet na vypínač světel, který už snad žádná jiná značka na řídítka nedává. Šikovnou vychytávkou pro sklerotiky je akustický signál, upozorňující na puštěný blinkr. Do ruky mi moc nepadly zmíněné plastové hefty, které jsou nepříjemně tvrdé a kloužou.

Velikost hlavního úložného prostoru odpovídá kompaktní stavbě skútru a také tomu, že se přilba či náklad musí dělit o místo pod sedlem s 6,5litrovou palivovou nádrží. V základní výbavě ale rovnou dostanete zadní kufr s lakovaným víkem, kam se stoprocentně vejde i integrálka. Menší schránka vepředu je pak vybavená nejen bezpečným zámkem, ale také praktickou 12V zásuvkou.

Pokud jde o místo pro posádku, Like trochu klame tělem. Na první pohled byste ho zařadili do kategorie "skútr pro holky", ale poskládá se na něj i pánská postava se 186 centimetry výšky. Na žádné velké roztahování to sice není, a jízda ve dvou je už otázkou kompromisů. Vyklápěcí zadní stupačky tu ale jsou, a homologace pro dva pasažéry jakbysmet.

Za předpokladu že hlavní pracovní náplní Liku budou kratší přesuny po městě, je jeho velikost ideální. Vejde se do každé skuliny, takže z kolony u semaforu můžete vždycky odjíždět jako první a k zaparkování v řadě aut vám stačí metrová mezera. Na boční stojan ale raději skútra nestavte. Jeho pružina má takovou sílu, že se stojánek samovolně vrací i na mírně nerovném povrchu. Dlouho si budu pamatovat, jak jsem měl na parkovišti před Tescem plné ruce práce s chytáním padajícího skútru.

Kromě obratnosti a snadné manipulace předurčuje Lika do městského provozu i jeho vzduchem chlazený jednoválec, jehož maximální rychlost Kymco obětovalo ve prospěch svižnější akcelerace při rozjezdu z místa a předjíždění v pomalejším městském tempu. Od skútru s výkonem 7 kW zkrátka nemůžete chtít zázraky. Reálných 80 km/h dokáže motor vyvinout aniž by se trápil, absolutní maximálka se nachází ještě o deset výš. Nemusíte se tedy bát vyrazit kousek za město, ale běžnému provozu na dálnici už Like nestíhá.

Jeho přirozeným prostředím jsou prostě přeplněné ulice měst, kde může naplno rozbalit svůj šarm a vitalitu. Dokud zůstane se svými dvanáctipalcovými pneumatikami na kvalitním asfaltu, můžete se těšit i na poměrně kvalitní a pohodlné svezení. Pozor ale na dlážděném povrchu, kanálech nebo zpomalovacích prazích! Malá kola v kombinaci s krátkou stopou a tvrdě nastavenou přední vidlicí vás brzy naučí pevně se držet řídítek. Pokud bych měl k dispozici tlačítko "To se mi nelíbí", kliknu na něj právě u kolonky podvozek. Na stabilitu nebo přesnost řízení si stěžovat nemůžu, ale jeho schopnost odfiltrovat nerovnosti je dost omezená. Rázy se přenáší hlavně od přední vidlice do řídítek, zadní tlumič svou práci odvádí přeci jen líp a dá se u něj laborovat s předpětím pružiny.

V kontrastu s podvozkem naprosto bezproblémově fungují obě kotoučové brzdy. Přední dvoupístek má trochu ostřejší - ale rozhodně ne děsivý - nástup, a se svým účinkem by v podstatě ani nepotřeboval dalšího pomocníka na zadním kole. Nestýskalo se mi ani po ABS, které Kymco zatím nabízí jenom u některých modernějších stopětadvacítek.

Like je zkrátka retro se vším všudy, a reklamní slogan o moderní technice pod oldschoolovým kabátem je třeba brát s rezervou. O zdařilosti designu není pochyb, ale v technologiích je svět (a koneckonců i samotná firma Kymco) už mnohem dál. Na druhou stranu, při ceně necelých 55 tisíc korun se dá celkem lehce smířt i s méně výkonným motorem i jistými slabinami podvozku.