KTM LC8 Adventure R

Text: Matěj Oliva | Foto: Vašek Maleček | Zveřejněno: 15.4.2009 | Zobrazeno: 58 423x

Kapitoly článku

Posaz a ergonomie

Sedlo eRka je o nějaký ten milimetr vyšší než prozatím nejvyšší verze S a je to hodně znát už při nasedání, nohu je třeba vyhoupnout proklatě vysoko. Jakmile jste v sedle, máte vyhráno, já se 186 cm jsem dosáhl na půlku chodidla. Po zvednutí nohou ze země marně hledám stupačky a nacházím je až hodně vysoko. To samozřejmě pomáhá světlé výšce, nicméně je třeba si trochu zvyknout. Jízdní pozice je uvolněná, jezdec je mírně předkloněný dopředu a vše je tam, kde má být. Jen pro dálkové cesty bych raději pořídil druhé gelové sedlo.

Jízda – silnice

První cesta vedla ven z Prahy. Vzhledem k obutým terénním pneumatikám nebyla jízda sametově hladká, nicméně ani s tímto obutím a v rychlostech do 140ti kilometrů (nemáme srdce ničit nové drapáky táháním po dálnici) se motorka chovala klidně a motor byl v optimálncíh středních otáčkách, ze kterých nebyl problém ani na šestku vyrazit kupředu. Maximální rychlost se pak pohybuje okolo 240 km/hod. Motor se ochotně vytáčí a řazení je naprosto přesné a lehké. Do řadící páky stačí lehce ťuknout a kvalty zapadají jak mají. Co mně osobně na dálnici vadilo, byl nízký větrný štít, který mi posílal všechen nápor vzduchu přímo pod přilbu, to ale není problém vyřešit vyšším plexi nebo malým deflektorem. Pro adventure cestovatele je ale dálnice jen nutné zlo, takže raději sjíždíme do zakroucených silniček Křivoklátska, bohužel ještě zasypaných štěrkem.

Plnně nastavitelný podvozek od WP je sám o sobě zárukou kvality, nicméně

jeho sladění s geometrií podvozku a rámu posouvá jeho výhody ještě o něco dál. Po nekolika průjezdech zatáčkou a několika kliknutích na nastavení v předu i vzadu se motorka začne chovat přesně tak, jak očekáváte a předpokládáte. I na terénních Pirellkách zvládá hluboké náklony a vy přesně víte, co se pod vámi děje a co si ještě lze dovolit. Trochu problém nastává na mokré vozovce, kde je třeba 115 koní přenášet na zadní kolo s podstatně větší opatrností. Na sériově obouvaných Pirelli Scorpion vás ani voda nevyvede z míry. Čeho jsem se hodně bál byla kombinace špinavé silnice, drapáků a ostrého brždění. I zde ale čekalo překvapení, dvoupístky od Bremba se dají perfektně dávkovat. Jen zadní brzda není tak citlivá, jak bych si představoval, stačí se na ní podívat a už blokuje zadní kolo.

Terén

Ze silnic Křivoklátska mířím po polních cestách na malou endurovou trať. Klidná vyjížďka se záhy zvrhává v jízdu rychlostmi, které by na silnici znamenaly minimálně pokutu. KTM se i v rychlostech nad 100 km/hod chová předvídatelně a klidně. Motorka pluje nad terénem a podvozek bez větších problémů filtruje vše, co by mohlo narušit bezpečný průběh jízdy. Model R postrádá gumové bloky na stupačkách, které jsou navíc širší. Jízda ve stupačkách je tak bezproblémovou záležitostí. Sto patnáct koní v motoru pak dovoluje efektní dlouhé drifty na polních cestách, stačí pár minut svezení a jezdec získá pocit, že nikdy jinak nejezdil.

Přijíždím na malou trať za vesnicí, která je jako dělaná pro cestovní enduro, žádné velké lavice, ale především výjezdy, sjezdy a otáčení v prudkých zatáčkách. V těch se projevuje neduh KTM – neochota jezdit pomalu. Pokud máte rychlost, projedete vše, co si budete přát, s lehkostí ostrého endura. Jakmile ale zpomalíte do rychlosti trialového jezdce, je zle, stačí větší náklon a s váhou přes dva metráky budete mít co dělat. Přebytku výkonu se ale není třeba bát, stříkačka má jemné dávkování a plynová rukojeť není nějak extrémně krátká, na druhou stranu pro začátečníky to rozhodně není.

Na trati byl i jeden menší skok, před kterým byl hodně rozbitý úsek na rozjezd, i tady se vše dá vyřešit plynem a dostatkem odvahy. Skoky na LC8 jsou pak nepopsatelným zážitkem. Perfektní podvozek s třiceticentimetrovými zdvihy pak vše bezpečně odfiltruje a vy můžete v klidu pokračovat v jízdě. Celkově lze konstatovat, že se Adventure ve verzi R vrátila ke svým kořenům a opět nejvíce připomíná Meoniho dakarský speciál.

Závěr

Adventure jsem měl vždy za jednu z nejuniverzálnějších motorek vůbec. Verze R není výjimkou a dokáže neuvěřitelné věci. V Alpách necháte za zády nějaký ten sport, v terénu si zase zajezdíte i s lehčími endury a ráno dojedete přes ucpané město do práce. Když pak máte všeho dost, stačí se sbalit a vyrazit kamkoliv si na mapě ukážete. Abych KTMku jen nechválil, trochu nepřijemná je spotřeba, která se pohybuje mezi sedmi a osmi litry na silnici a v terénu není problém se dostat hodně přes 10 litrů. Samostatnou kapitolou je pak cena. Za tu ale dostanete perfektní motorku vybavenou nejlepšími komponenty, která nikoho nenechá chladným.

Za přednostní zapůjčení motocyklu děkujeme společnosti Racetool.