KTM 990 Supermoto R

Text: Matěj Oliva | Foto: Vašek Maleček , Vladimír Rejda , Jiří Jevický | Zveřejněno: 29.9.2009 | Zobrazeno: 42 504x

Kapitoly článku

Na okruhu

Ačkoli je SM-R univerzální motorka, přeci jen nejvíc zábavy si užijete vždycky na okruhu. První cesta vedla hned na ten brněnský. Mezi laminátovými okruhovkami jsem si připadal zezačátku trochu jako R1 mezi kroskama, ale po pár kolech na Brně jsem se opět přesvědčil, že rovná řidítka nemusí být handicap. Na rovinkách mi superbiky samozřejmě mizely obrovskou rychlostí, přeci jen 60 koní rozdílu je znát, na druhou stranu v technických pasážích jsem mohl využít krouťák V twinu, který vystřelí supermoto z každého vinglu dřív, než se čtyřválce stačí vzpamatovat.

Dalším trumfem KTM jsou tradičně brzdy. Zezačátku se mi několikrát stalo, že jsem šel na brzdy a pak ještě přidával, abych do zatáčky vůbec dojel. Jezdec si může díky perfektní přední brzdě sladěné s odpružením dovolit brzdit až na poslední chvíli. I při opravdu ostrém brzdění se motorka chová naprosto klidně a předvídatelně. Pak jen stačí supermoto sklopit do vinglu a dávat si pozor na škrtající stupačky o asfalt. Jediné místo, kde SM hodně ztrácí jsou rovinky. Na té brněnské se ukáže na tachometru číslice 220, ale je třeba si hlídat otáčkoměr. Motor se velice ochotně vytáčí a když byste čekali ještě kus nástupu, zasáhne nemilosrdně omezovač a způsobí nejednu horkou chvilku. Tisíc otáček by ještě nebylo od věci. Motor se radostně vytáčí, vás to opravdu baví a najednou je všemu konec.

Okruh Sosnová

Na motárdový okruh jsem se těšil o poznání víc, než do Brna. Už není na co se vymlouvat, sem KTM zkrátka patří. Abych ale nepředbíhal. Nejdřív bylo třeba se tam dostat. Z redakce se prokličkovat celou Prahou a silničkami přes Dubou dojet až na okruh u České Lípy. Litrový dvouválec se zdá být do města téměř nepoužitelný, u KTM se ale podařilo vyladit průběh tak, že ani pomalé průjezdy

mezi auty nejsou problém a při kličkování z pruhu do pruhu ještě stihnete mávat na kolemjdoucí slečny, kterýms e mimochodem bílá KTM moc líbí. Rovný posez na supermotu navíc zajišťuje perfektní přehled o situaci kolem vás. Z Prahy dál jsem to vzal po dálnici. Tady není moc o co stát, ale když zatnete zuby, 160 se dá držet pořád. Na prvním exitu ale padám pryč a užívám si silnice na Mělník. Zatáčky se příjemně klikatí a každé předjetí je díky pružnému motoru radost. V Liběchově najíždím za semafor a v rámci rychlostních limitů si užívám zatáčky. Supermoto jede jako po kolejích, filtruje rozbitou silnici a jezdec si opravdu užije každý kilometr.

Na okruhu už čekají ostatní jezdci na všech možných motorkách od šestkového Horneta až po K5. Na jízdách společnosti Mototravel jsem se zaregistroval do skupiny Fast a vzhůru na trať. Nejdřív ohřát lepivé Pirellky a už se mohlo zrychlovat. Postupem času čím dál častěji tahám stupačku po zemi a nejen, že si jízdu užívám, ale jedu i celkem rychle. Opět tu funguje pružnost dvouválce, která ukazuje zadní světlo ostatním jezdcům. Překvapením jsou pro mě brzdy, které ani po dvacetiminutovce opravdu ostrého namáhání neztratily nic ze své účinnosti a ostrého nástupu. Ke konci se přistihuji s předním kolem nad zemí, které se odlepuje i na dvojku.

Závěr

Pro koho tedy SMR je? Asi nebude pro úplné začátečníky, ale najeto deset sezon také mít nemusíte. KTM dělá každou jízdu hodně zábavnou a dovedu si jí představit v garáži přepracovaného člověka s rodinou a minimem času, kterému za pár desítek minut poskytne dost adrenalinu na celý týden. Na druhou stranu bych třeba do Alp vezl motorku raději na vleku, protože na dlouhé cesty to fakt nebude. Jediným škraloupem je tak nakonec cena, ta opravdu není lidová, ale dostanete za ní perfektně sladěnou motorku postavenou jen z těch nejlepších dílů s nezaměnitelnou image a to za to stojí.