První jízda na Kawasaki KLX230: Jednoduchý jako facka!

S modelovým rokem 2020 přichází na scénu malorážka KLX230 a už první pohled říká, že tohle je motorka pro každý den. Motorka, která se nezalekne terénu, ale ani dojíždění za prací či zábavou po asfaltu, a to je moc dobře. Prostě jde o jednoduchý stroj s jednoválcovým vzdycháčem, vybavený jen tím nejnutnějším a cenovkou 109 000 korun. Kola jsou offroadovou klasikou, což znamená, že na předku máme jednadvacítku a na zadku osmnáctku. Zdvihy předního pérování reprezentuje hodnota 220 mm a zadního pak 223 mm. Brzdy fungují se stálým ABS, nádrž pobere 7,5 litrů a rám je vyroben z oceli. Jednodílné sedlo leží ve výšce 885 mm a myslí také na spolujezdce, protože KLX230 je homologována pro dva. Maximálně jednoduchý vzduchem chlazený jednoválec s dvojicí ventilů dokáže vyprodukovat zhruba dvacet koní, je krmen vstřikováním a startuje se výhradně elektrickým startérem. Příjemným zjištěním je fakt, že se v převodovce zabydlelo šest kvaltů a zpřevodování šestky je přizpůsobeno delším přejezdům.

KLX okamžitě upoutá pozornost nezvykle velkým světlem, a to prostě přehlédnout nejde. Nejspíš si vyslouží přezdívku "pučmeloun", akvárko nebo bandaska, protože je vážně obrovské. Ale co, když už není dvakrát „trendy", alespoň ve tmě svítí o sto šest. Všechno ostatní už zapadá do normálu civilních lehkých endur a je fakt, že Kawa nevypadá vůbec zle, ba naopak.

Jedna věc je teorie a druhá pak praktická stránka věci. Proto dlouho neotálím a jdu se Kawě podívat na kobylku. Ve skutečnosti je docela subtilní, a tak při usednutí za řídítka vnímám drobnou a úzkou stavbu. Ano, je znát, že se motorka musela postavit za co nejméně dukátů, ale na druhou stranu zpracování není vůbec špatné. Za sebe říkám, že bych ji bral spíše v tradiční zelené, jenže to mám smůlu. Našeho trhu se totiž týká pouze tato černá varianta a zelená dělá radost v jiných krajích. Teď už nechává startér Kawu promluvit a jde se na věc. Celkem utlumené bublání připomíná, že mám pod zadkem menší enduro, které je připraveno popasovat se s každodenním životem, ale nezalekne se lehčího terénu za dědinou. A jelikož se říká, těžce na cvičišti – lehce na bojišti, beru malé KLX na kratší enduro okruh a nešetřím ho ani umělých překážek jako jsou pneumatiky, kameny a zrovna tak výjezdy nebo skoky. Hned úvodem musím říct, že mě překvapuje nasazením a chutí se prát s terénem, pro který vlastně ani není primárně určena a také tím, jak srdnatě se pere o svou čest.

Jasně, motor není kdovíjaký úderník, ale když se pořádně roztočí a sem tam poškádlí spojkou, je o zábavu postaráno. KLX se ochotně šplhá do výjezdu a při dalších pokusech to zvládá dokonce i na dvojku. První rychlost je zpřevodována hodně do síly a dvojka posazena už o něco dále, takže si jízda říká o časté spojkování. Tady musím pochválit příjemný chod lankové spojky a její rozumné dávkování, což se hodí na prudších výjezdech, ale i při průjezdu členitého terénu skrz kamení. Na civilní endurko v terénu dokáže opravdu dost a jakmile ho posílám na motokrosovou lavici, mám pusu od ucha k uchu. Světe div se, Kawa ji dává velice slušně, a když dobře přistávám, nedochází ani na nepříjemnou řachu dorazů.

Pérování je úplně obyčejné a poměrně měkké, nicméně dá se s ním naučit fungovat a při dopadech motorku pokládat „něžně a bezbolestně“. Stejně tak se musí jet skrz rozbité rovinky, protože ve vyšším tempu může dojít na cvaknutí dorazů. Opět je ale nutné připomenout, že pro lámání rekordů se Kawasaki KLX230 nenarodila a vlastně je bonusem, že si s tím umí takhle dobře poradit. Běžné ježdění po polních a lesních cestách zvládá naprosto v pohodě, a to je důležité, protože tam se většina prodaných dvěstětřicítek bude pohybovat nejčastěji. Mašina má již z továrny ABS na obou kolech a je škoda, že alespoň na zadku nejde legálně vypnout. Jistý způsob ale existuje, a to je pak v terénu o kus veselejší.

Také na asfaltu si KLX230 nevede vůbec špatně, ba naopak a ve finále to není jen o zdolávání vzdálenosti z bodu A do bodu B, ale i o zábavě a potěšení. Motor jde ochotně do otáček a tachometr celkem rychle ukazuje devadesát kilometrů v hodině. V takové rychlosti je jízda ještě pohodlná a pro mašinu samozřejmá. Pochopitelně dokáže valit víc, ale akcelerace nad sto kilometrů v hodině už samozřejmě není tak dynamická, a to je potřeba mít na paměti hlavně při předjíždění. Pérování se na silnicích předvádí měkčím dojmem, ovšem nedá se říct, že by bylo měkké jako žvejkačka a nedalo se s ním fungovat. Kawa střihá zatáčky s velkou chutí, a když dojde na zakroucené okresky, dokáže pobavit jak strejce, co jede na ryby, tak začátečníka, který sbírá první zkušenosti, ale ve finále i zkušeného jezdce. Prostě funguje tak nějak samozřejmě, a to u motorky za necelých sto deset tisíc rozhodně potěší. Tomu také odpovídají brzdy, které nejsou vyloženě ostré jako šavle a je potřeba za ně pořádně vzít. Příjemný je fakt, že Kawa funguje bez vibrací, které jsou nepříjemné a za hranicí normálu.

První ochutnávka Kawasaki KLX230 jasně naznačila, že se dá postavit maximálně jednoduchá a zároveň zábavná motorka za cenovku kolem sto tisíc. I přesto, že jsme jí dali celkem do těla a protáhli po enduro trati, je potřeba připomenout, že máme tu čest s civilním endurem pro každý den a nikoli ostrým soutěžákem. Pochopitelně motor i pérování mají své limity, ovšem pro běžné každodenní používání naprosto stačí. Naopak je fajn, že se dá s Kawou celkem slušně vyblbnout, a když v člověku bouchnou saze, tak není problém pořádně potahat jak v terénu, tak na silnici. Motorka není hladová, nestojí raketu, není nikterak náročná na servis, no prostě všechno jednoduchý jako facka a to je na tom nejlepší. Mně přijde škoda, že se našeho trhu netýká tradiční zelená, protože to by jí přidalo další plusové body. Každopádně se nám tu objevuje další konkurence pro Hondu CRF250L nebo třeba více sportovní AJP PR5 250, zrovna tak Betu Alp 200 a koneckonců i pro KTM Freeride 250F (zaměřením, nikoli cenovkou), a to je moc dobře.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE