Kawasaki Z750 vs. Z1000

Design a rozdíly

Tady si opravdu designéři vyhráli a popustili uzdu své fantazii. Je v podstatě jedno, na který ze dvou strojů Kawasaki se člověk podívá - hned ví, že tento agresivní design ukrývá pořádnou dávku výbušnosti. Je samozřejmé, že jen jeden výfuk signalizuje menšího bráchu z této dvojice, jinak to tolik nejde rozlišit a na dálku si je bez problému zaměníte.
Zblízka a při detailnějším zkoumání odhalíte „vybavenější“ Z1000 a její brzdy počínající už radiální pumpou na páčce a pokračují k radiálním brzdičům. Dále zjistíte, že zadní kyvka u „malého zetka“ je jen výlisek z ocelových profilů povařených do sebe a nejde o odlitek jako u většího bráchy. Nezanedbatelný rozdíl je u přední vidlice, zde Z1000 dává tušit, že jde o pořádný kvalitativní skok vpřed oproti menšímu sourozenci.
Jak jsem předeslal, hlavním rysem v rozdílnosti designu je absence jednoho výfuku u Kawasaki Z750 a ten zbylý je u ní vyveden v černo – hliníkovém provedení. U Kawasaki Z1000 jsou výfuky dva a více trombónovitého tvaru, navíc jsou krásně nazlátlé.
Každý z nás preferuje něco jiného a je jen otázkou vkusu, které řešení si najde více příznivců. Po pár okamžicích si povšimnete jiného profilu motocyklů díky rozlišným tvarům kapličky s totožnými přístroji a lehce rozdílných plastů na bocích strojů. Kawasaki Z1000 má navíc pod motorem jakýsi náznak boční kapoty nebo klínu. To vás dovede k tomu, že postřehnete integrované blikače vpředu u „velkého Zetka“ a taky vaše vjemy potvrdí, že jsou včetně zadních s bílým překrytím, na rozdíl od „bráchy“, který je má klasicky oranžové a na klasických stopkách.
No a konečně jsme u zásadního rozdílu, který není na první pohled vidět. Tím je motor - ale jak jsem zmínil, na pohled to ani při bližším ohledání nezjistíte. Musíte prostě vzít za heft… a velký Zetko dá 125 kobyl okamžitě znát.

Kawasaki Z750

Když jsem měl před pár lety k testu Kawasaki Z750S, vadil mi na ni především trochu zaostávající podvozek za výkony motoru. Sám se ptám: „Zlepšilo se to?“ Proto sahám po Z750, abych si to ověřil. Zprvu se zdá, že je to snad ještě horší, než si pamatuji. Motocyklu se při 120tce rozkmitají řidítka, až mě to vyděsí, a v táhlejších zatáčkách si „malý Zetko“ dělá skoro co chce. To ze jsem ujel jen 12 km a mám nepříjemný pocit, je špatný. Začínám zjišťovat, co je tady špatně. Po zastavení doma si teprve všímám sjeté přední pneumatiky, která je už v domově důchodců, či spíše už pár kilometrů za hřbitovní zdí. Sám sobě nadávám a nad svou nepozorností nevěřícně kroutím hlavou
Druhý den si to po telefonu vyjasňuji s předávajícím (den předem se jezdilo v Brně) a zkouším, jak moc se budu bát na týhle „konfiguraci“ jezdit. Když si člověk připraví nervy a trochu otupí pud sebezáchovy, jde to.
Stále proto přidávám na hloubce náklonů a agresivitě, kterou motor nabízí a podvozek kupodivu akceptuje. Když se přistihnu při pocitu, že jsem na osobním limitu, Z750 dává tušit daleko odvážnější hranici a stále člověka provokuje k hlubším náklonům a ostřejší jízdě. Paradoxní na tomto stavu je pocit, že pokud jedete ostřeji a nástup brzd dáte taky víc razantně, pak se motocykl chová, jako by pneumatika byla v pořádku. Slušně vystřelí z oblouku a stopu nemusíte korigovat a vše funguje. Jen ta přímá jízda nedovoluje jet víc než 150, pak se stroj rozvlní a řidítka se třesou jak „drahej pes“.  (Při konzultaci s majiteli těchto strojů se potvrdilo, je to přesně stav na výměnu pneumatiky, spíše už varování, že jste za jejím limitem).
Převodovka je poměrně přesná a tichá. Jen mezi 4 a 5 rychlostí se mi dvakrát povedlo zařadit falešný neutrál, ale pokud jen lehce přidáte na síle a zažijete si to, jde vše bez problému. Brzdy jsou na počátku lehce tupější, ale po zažití víte přesně co a kdy namáčknout k požadovanému účinku. Přesto jsem zvědav na opěvované radiální uspořádání velkého bratra.
Opravdu lituji sjetého předku, protože tenhle stroj mě jednoznačně baví. A kdo by třeba chtěl přesedlat z nějaké „nahaté šestky“, tomu mu tento stroj klidně doporučím. Další den se těším na přímý souboj bratrské dvojice, protože přesednutí ze stroje na stroj během minuty vám dá okamžitý pocit rozdílnosti a vnímáte každý odlišný detail v chování strojů.

Kawasaki Z1000

Po přesednutí z Z750 na Z1000 ihned víte, že je něco jinak. I když koukáte na stejnou přístrojovku, už minimálně váha stroje při vzpřímení ze stojánku je znatelně jinak položená. A to je rozdíl suchých hmotností jen 2 Kg (203kg/205Kg).
Motor má ještě drsnější zvukový projev a tak přistupuji k Z1000 s respektem. A ejhle, motor měkce zabírá a pružně reaguje na změnu polohy plynu, to mě příjemně překvapilo, čekal jsem nekompromisní nástup. Do 4 tis motor působí kultivovaně a třeba na dvojku nebo i trojku nemáte problém se courat po městě mezi auty  i nudnou čtyřicítkou. Po překročení 4 tis se ukazuje druhá tvář, ukrytý „zlý ninja“ vystrčí rohy a začne vás lehce rýpat pod žebra.
Na 7 tisících jsou to už nejen rohy, ale i zuby a jeho splašené stádo koní buší na vrata a žádá si o vypuštění do arény. Je to opravdu skvělý pocit, že jen v pravé ruce máte možnost za podpory 125 kobylek zvednout předek od země, kdy si umanete. V 11tis zasahuje omezovač a řidič si nestíhá otírat čelo od proudícího adrenalinu. Horní polovina otáčkoměru vám opravdu dá co proto. Převodovka je krásně přesná a nezaznamenal jsem žádné hlučné projevy, pro které jedni Kawu nesnáší a jiní milují. Tady je zvukový projev tichý a řazení lehké.
Kawasaki Z1000 jde krásně do náklonu a perfektně zrychluje ze zatáčky. Vykroužení oblouku je jak z učebnice, o to se zasloužily především kvalitní podvozkové komponenty. Sem tam se objevila lehoulinká nervozita při kombinaci hlubšího náklonu, zvlněného asfaltu a prudší akcelerace, ale to bych stroji nevyčítal. Se strojem se člověk vůbec nemusí přetahovat jako třeba s 636tkou a prát se o svůj pocit z jízdy. Vše jde tak nějak přirozeně, což někomu může překážet v jeho pocitu vítězství…., já osobně to hodně vítám. Předek je pevný jako skála a nevyvede ho z klidu ani brždění v náklonu nebo pokus s krizovým brzdným účinkem. Tady je naprosto zřetelný rozdíl v komponentech, radiální pumpa je skvěle dávkovatelná a radiální brzdiče tomu dávají ten správný účinek. Brzdy jsou řízné a přesné, nemám k nim žádnou výtku, spíš bych je pochválil a dal známku 1*.
Troufnu si s přehledem tvrdit, že v tomto ohledu se „malej“ bratr má ještě co učit. Těch výtek by sice moc nebylo, ale nemohu to říct s klidem, protože mě na Z750 v pocitu sucha a bezpečí dost limitovala sjetá přední pneumatika a tak přesně nedokážu říct co vše mi na slušném pocitu z malýho Zetka kazila….. Velký Zetko také ukáže své přednosti v utažených zatáčkách, kde je opravdu radost si to dát dvakrát, třikrát - a nebo tolikrát, kolikrát to dovolí 18,5 litrová nádrž (shodný údaj pro oba stroje). Spotřeba se pohybovala lehce pod 7 litry a když jsem zkusil divočit tak tipuji, že 7,2. U menšího bratra to nějak nevyšlo spočítat, ale tankovali jsme na stejné kilometry srovnatelně.

Zhodnocení

Ten, u koho rozhodují hlavně peníze a rád by za svých necelých 180 tis dostal řádný pocit adrenalinu, určitě neprohloupí, když sáhne po malým Zetku. Je to oproti předchozím modelům kus dobře odvedené práce, podvozek je o víc než krok vpředu nad motorem a nezaostává. Rozhodně majitel nebude a není limitován tím, že jde jen o malé Zetko. Nabídne mu porci zábavy, po které prahne. Alespoň já bych to tak viděl a snad i udělal, kdyby se mě někdo na tohle ptal. Tak nějak jsem si Z750 oblíbil. Určitě bych stroj rád zkusil na dobrém obutí, abych si to potvrdil.
Kdo si připlatí nějakých 60 tis, dostane bez diskuse to nejlepší, co Kawa nabízí v oblasti naháčů. Velký Zetko bez váhání zaujme designem a svým vzezřením. Majiteli nabídne maximální požitek z jízdy, bez nějakých limitních situací, a je připraven exhibovat se spolu se svým pánem, kdykoli ho o to požádáte pravou rukou. Prostě a jednoduše, velký Zetko je už dospělý a dává to znát. Podle mne se může směle měřit se svou litrovou konkurencí od jiných značek. Je to moderní stroj, který si člověk oblíbí nejen pro jeho vlastnosti. Určitě si ho koupí i člověk, který chce prostě to nejlepší a tak trochu se lišit v záplavě ostatních strojů. (Oba modely jsou za příplatek možné objednat s ABS).

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE