Anketa Křišťálová Lupa 2019: Podpořte nás a hlasujte pro web Motorkáři.cz v kategorii Zájmové weby.

yamaha_srpen




Kawasaki W800 Street: Klasik moderní doby

Kawasaki W800 Street je zpět v plné síle a to je moc dobře. Tahle japonská klasika totiž vypadá skvěle a stejně skvěle funguje. Přesvědčilo mě o tom pár dní, během kterých jsem si ji užil na plný kule a vychutnal si legendární vertikální hřídelový dvouválec s neskutečně použitelným spodkem.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Není to tak dávno, kdy dala legislativa osmistovce červenou kartu a poslala ji do důchodu. S rokem 2019 ale přichází nová W800, která je podle továrny oproti předchozímu modelu z devadesáti procent jiná a Kawasaki dává do placu hned dvě plnotučné verze. Jednak úplně nahatou W800 Street s vyššími řidítky a pak také W800 Cafe se šmrncovní maskou a silničářsky střiženými řidítky. Nám se v redakční garáži nejdříve zabydluje klasika, tedy W800 Street, která se hlásí ke svým kořenům, tedy legendární šestsetpadesátce W1.

Ovládání - nemazat

Kawasaki W800 Street je prostě klasika jako hrom a vypadá fakt dobře. Z mého pohledu je velice citlivě skloubený vzhled klasické motorky s moderními prvky. Jedná se například o šmrncovní kulaté světlo s LED technologií, oku lahodící řadový dvouválec s parádním žebrováním, analogové budíky nebo prošívané jednodílné sedlo, nádrž a výfuky. Prostě krása a to platí i pro osmnáctková kola s drátěným výpletem!

Kompletně přepracovaný kolébkový rám je vyroben z oceli, pérování ctí klasiku, což neznamená nic jiného, než dvě péra na zadku s možností nastavení předpětí pružiny. Přední klasická vidlice má pevné tovární nastavení a tak individuální nastavení není možné. Brzdy jsou pochopitelně kotoučové a třmeny Tokico nemluví radiální řečí. Mimochodem, kotouč na zadním kole je novinkou, protože u minulé generace byl klasický buben. Samozřejmostí je pak ABS, které je vlastně jedinou elektronikou na motorce, pominu-li elektronické vstřikování paliva.

Sedlo W800 leží 77 centimetrů nad zemí, nádrž spolkne maximálně patnáct litrů benzínu a motorka s náplněmi váží zhruba 220 kilo. Výkon vertikálního hřídelového vzducháče je 35 kW a tohle numero jen napovídá, že Kawasaki W800 můžou vodit i motorkáři s řidičákem A2 v kapse. Převodovka je pětikvaltová, spojka s anti-hopingem je ovládána lankem a spojková páčka má možnost nastavení, stejně jako ta brzdová.

Asi počtvrté drtím své oblíbené zatáčky kousek od baráku a skvěle se bavím. Jasně, Kawasaki W800 není žádným závoďákem, ale i tak mi v zatáčkách dokáže vykouzlit úsměv na tváři a i tak mě dokáže neskutečně bavit. Je to díky pořádné porci charisma a všeobecně pohodovému projevu. Kawa je pořádným kusem železa a to si uvědomíte už ve chvíli, kdy ji tlačíte z garáže. Jakmile se osmistovka rozjede, váha je fuč a působí příjemně lehkým dojmem. A právě to se mi na ní líbí a na zakroucené okresce si užívám skvělou ovladatelnost a parádní jízdní vlastnosti. Motorka působí poměrně tuhým dojmem a to je jedině ku prospěchu věci. Střihám jednu zatáčku za druhou a jsem velice mile překvapen, s jakou chutí se do nich W800 pouští a jak hezky je vykružuje. Jakmile se motor rozmotá nad pět tisíc, Kawa upaluje jako střelená a do sedmi tisíc má temperamentu až za humna.

Asfaltovou parádu podporuje dvouválcový úderník, který funguje už od nejnižších otáček a opravdu bych všem přál zažít jeho obrovskou chuť do života někde kolem třech tisíc otáček. Už takhle proklatě nízko servíruje mohutný zátah a bez jakýchkoliv nežádoucích projevů hladce přechází do vyšších pater. Musím přiznat, že tím mě řadový dvouválec fascinuje asi nejvíc a z toho pohledu bych osmiventilovému řaďáku hádal mnohem větší objem, než jen osm set. Asi mi dáte za pravdu, že u motorky takového kalibru nejde o maximální výkon, který je „jen“ čtyřicet osm koní, ale hlavně o učesanou výkonovou křivku a skvěle fungující střední pásmo, včetně chlapáckého spodku. Mimochodem, maximální kroutící moment 62,9 Nm se o slovo hlásí už při 4800 otáčkách!

Velkou parádou je zvuk osobitého dvouválce a věřte, že vám nedá pokoj, dokud budete sedět Kawě za hefty. Budete ho dráždit plynovou rukojetí a poslouchat, jak si hezky brumlá a sem tam neohroženě práskne do laufů. Tohle prostě W800 umí a dělá to s obrovskou chutí! Pětistupňová převodovka je velice rozumně poskládána a dá se říct, že mi absence šestého kvaltu nijak neschází a dokážu s tím žít i při delších přejezdech. Dvouválec si na pětku při pohodové stovce točí 4500 otáček a když už je chuť jó pospíchat, na stotřicítku se nechá rozmotat na 6000 otáček.

Pohodové tempo je někde kolem devadesátky a v takových rychlostech se na osmistovce vozím nejčastěji, protože jde o mašinu, na které se mi nikam nechce spěchat. Naopak si užívám jen to, že se prachsprostě vezu a kochám krajinou. Ochrana proti proudícímu větru není pochopitelně žádná a už to je důvodem, proč nehoním osmistovku jako nadmutou kozu. Pokouřit jí ale dávám v serpentinách, kde strašně lehce podlehnu hravosti, nádherné zvukové kulise a tuhému podvozku. Je fakt, že brzdy pro takovou divočinu nemají velké pochopení a to hlavně ta přední, která si říká o větší sílu prstokladu. Do hry je tedy nutné zapojit více prstů a teprve potom se dostavuje účinek, jak se sluší a patří. Na rovinu říkám, že bych se nezlobil za přední brzdu s ostřejším nástupem a o fous lehčí ovladatelností. To ale neplatí o klasické lankové spojce, protože ta se ovládá pěkně lehce a zapadá do celku pohodové a přátelské mašiny. Jako velké plus vnímám možnost nastavení obou páček.

 

Kawasaki W800 Street obouvá pneumatiky Dunlop 300GP a už první pohled napovídá, že jde o užší pryže ušité Kawě na míru. Je fakt, že fungují dobře, ale přeci jen si to chce dávat v zatáčkách bacha a před větší akcí se s nimi lehce otrkat, tím spíš, když je poránu chladno. Ať je to jak chce, Kawa si v zatáčkách přímo lebedí a říká si o jeden přídavek za dalším. Proto musím pochválit hodně slušnej rejd zaručující pohodové otočení i na úzké okresce.

 

Pohodlný vzpřímený posed za vysokými řidítky jasně připomíná klasické mašiny let minulých a jde na ruku především pohodovému ježdění, ale i lítání po městě. Vzhledem k tomu, že W800 působí na oko docela baculatě, je ve skutečnosti příjemně úzká a její sedlo je položeno docela nízko, takže na zem došlápne bez problému snad každý. Na rovinu říkám, že jsem jednodílné prošívané sedlo čekal o něco měkčí a jsem rád, že se továrně podařilo najít rozumný kompromis mezi pohodlím a funkčností. Velikou parádou jsou analogové budíky, které se u nových motorek už jen tak nevidí. Zobrazují jen to nejdůležitější a ve finále to, co člověk k životu potřebuje.

Ve městě oceňuji fajn výhled ve zpětných zrcátkách, ale i plynulý a neucukaný motor, který si nechá líbit zařazený vyšší kvalt a nižší otáčky. Tuhý podvozek a tvrdší pérování vyniká hlavně na silničkách za městem, ovšem nefunguje zle ani tady. Pochopitelně kanály, kočičí hlavy a rozbité ulice metropole o sobě dávají vědět, ale všechno je ještě v mezích a nemyslím si, že by osmikule za to měla sklidit kritiku. Naopak mě překvapuje reakce okolí, kdy si Kawu chodí prohlížet i lidé, kteří normálně motorky neberou a teprve z blízka poznávají, že nejde o veterána, ale o mašinu, která teprve před chvílí sjela z výrobní linky.

Prostě jde o povedenou a poctivou klasiku vyrobenou v dnešní době. Za mě se W800 Street opravdu povedla a Kawasaki si zaslouží jedničku s hvězdičkou a to po všech stránkách. Vypadá a funguje dobře a popravdě není toho moc, co by mi nešlo přes nos. Kromě povedeného vzhledu musím vyzdvihnout parádní jízdní vlastnosti a charismatický motor. Když si vyrazíte na vyjížďku po svém oblíbeném rajonu a pak zaparkujete u své oblíbené kavárny, je radost se na Kawu dívat a vychutnávat si svůj oblíbený šálek kávy, který chutná stejně intenzivně jako nová W800. Pokud vás Kawasaki W800 Street zaujala, není nic lepšího, než vyrazit k prodejcům a sednout jí za řidítka. Uvidíte tam cenovku 239.990 korun (polokapotka Cafe je o 20tis. Kč dražší) a dost pravděpodobně budete střádat plány, jak ji co nejrychleji dostat do své garáže. Osmistovka je celkem skromná a během testu si řekla zhruba o pět litrů benzínu, ovšem docela vážně pochybuji o tom, že by právě spotřebu někdo řešil. Skromná je také po stránce elektroniky, protože kromě povinného ABS nemá nic navíc a to je fajn.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný - Výška testovacího jezdce: 171 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 97.5 Kč od 12 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist