Indian Scout Bobber Twenty: Ve stopách starýho Burta

Nejdřív trocha historie

Model Scout letos slaví kulaté narozeniny, protože první motocykl s tímhle názvem z výrobního pásu sjel přesně před sto lety, ve výrobě byl čtvrt století a stal se jedním z nejúspěšnějších modelů téhle značky. Současný odkaz na tohoto předchůdce je více než zřejmý, označení Twenty totiž neznamená nic jiného nežli koncovku letopočtu 1920 a Bobber Twenty je výročním modelem, prodávaným vedle standardního Bobberu, od kterého jej vedle jiných barevných provedení odlišují kola s drátěným výpletem, "plovoucí" sedlo, řídítka typu Ape Hanger a také cena, která je vyšší cca o třicet tisícovek (u obou typů se však liší dle zvolené barvy). V anotaci jsem zmínil Novozélanďana Burta Munroa (myslím, že podobných zmínek bude v tomhle testu ještě víc) a tenhle svérázný týpek pro svůj speciál použil právě Scouta vyrobeného v roce 1920 (některé zdroje uvádí 1921), s nímž se stal v roce 1967 držitelem dosud platného světového rekordu pro motocykly s objemem do 1000 kubických centimetrů. Tehdy mu na Solných pláních v Bonneville byla při jeho rekordní jízdě změřena rychlost 296,26 km/h, přičemž ve kvalifikacích jel dokonce 331 km/h. Protože se sportovní Scout stal jedním z neúspěšnějších modelů Indianu, dalo se očekávat, že poté, co byla tato tradiční značka pod taktovkou koncernu Polaris znovuvzkříšena, bude takto opět některý z jejich strojů pojmenován. Stalo se tak v roce 2014 a od té doby je tenhle model znovu nedílnou součástí indiánského portfolia. To, že je sport pro značku Indian stále velmi důležitý, svědčí i způsob, jakým tovární tým se speciálem Scout FTR 750 vlítnul do amerického flattrackového mistráku. Tam trio jejich jezdců řádí jak velká voda a na tamních oválech pravidelně bojuje o nejvyšší příčky.

Technika motocyklu

V půlce května jsem si domů přivezl motor. K němu jsem navíc dostal ještě dvě kola, řídítka a pár drobností, navzájem  pospojovaných do jednoho celku. Tyhle součásti, které jsou u ostatních motocyklů tak důležité, u stroje s názvem Indian Scout Bobber Twenty ustupují do pozadí. V žádném případě bych nechtěl, aby moje slova vyzněla tak, že „zbytek motorky“ hraje druhé housle nebo nějak výrazně za mohutným dvouválcem pokulhává! Spíš bych řekl, že tenhle (úmyslný) nepoměr jasně definuje nejenom vzhled stroje, ale také jízdní styl, pro který byl Scout konstruován a který si tedy v jeho sedle nejvíce užijete. Už při vizuální prohlídce jasně dominuje právě vodou chlazený V-Twin s objemem 1133 kubických centimetrů, nejvyšším výkonem 74 kW a 97 Nm točivého momentu, které jsou k dispozici při 5600 ot/min. Tyto parametry jsou přes mokrou vícelamelovou spojku a šestistupňovou převodovku na zadní kolo přenášeny řemenem. Motor je vyvedený v černé matové barvě, se kterou skvěle kontrastují frézované linky a emblémy značky na jeho hlavách.

Středobodem celého motoryklu je tento V-Twin

Stejně jako mohutný dvouválec, tak i většina doplňku je na motorce opatřena matovou černou barvou, chromované jsou v podstatě pouze výfukové svody, koncovky a také dráty kol. Měl jsem k dispozici barevné provedení Burnished Metallic (dále jsou v nabídce také Thunder Black a Sagebrush Smoke) a právě tahle hnědá metalíza, do níž je lakovaná nádrž a oba blatníky, ve spojení s černým matem a pár chromovanými detaily vypadá naprosto dokonale. Zmíněná nádrž sice vypadá poměrně objemně, ale pojme jen 12,5 litrů benzínu, což při spotřebě 5,7 litrů/100 km vydá tak akorát na projížďku v duchu motocyklů bobřího typu.

S málokterým motocyklem jsem budil tolik pozornosti

Když se vaše oči odpoutají od nádherného motoru, následně spočinou na velmi dlouhé, ale o to nižší stavbě s rozvorem kol 1576 milimetrů a jednomístným, pravou kůží potaženým sedlem umístěným ve výši 695 milimetrů nad zemí. Zatímco standardní Scout Bobber má nízká řídítka, tak u tohoto stroje je ergonomie ryze americká s vysokými řídítky a hodně vpřed umístěnými stupačkami. Šestnáctipalcová kola s černě lakovanými ráfky a chromovým výpletem (další změna proti standardnímu Bobberu, jenž má ráfky lité) jsou obuta do pořádně vykrmených pneumatik Pirelli MT 60 RS s rozměry 130/90, respektive 150/80 a hodně hrubým vzorkem připomínajícím úspěšné flattrackové ražení. Široké pneumatiky nejsou jenom designovým prvkem, ale konstruktéři počítali s tím, že se při jízdě aktivně zapojí také jako nedílná součást odpružení. Kola jsou opatřena jednokotoučovými brzdami s totožným průměrem 298 milimetrů, do kterého se vpředu zakusuje dvoupístkový třmen, vzadu si pak musí vystačit třmen jednopístkový – to jsem zvědav, jak si poradí s motocyklem vážícím 265 kilo!

Design

Vzhled motocyklu sice v hlavních rysech navazuje na první modely z roku 1920, jenže zároveň se detaily hrdě přiznává k tomu, že byl vyroben v jednadvacátém století. Jedná se hlavně o umístění předního světlometu v masivním krytu, stejně jako řešení zadní stavby, sloužící jako držák registrační značky a osvětlení zakomponovaného do ledkových blinkrů. Zajímavé je, že ačkoliv je celková stavba doslova minimalistická s malým množstvím doplňků, tak jen cudně odhaluje rám. Ten je sešroubován ze dvou hliníkových odlitků a využívá motor jako zpevňující součást celé struktury. K vidění je pouze u přední části motoru, kde je zároveň velmi citlivě zakomponován chladič. Jeho ochranná mřížka je jako jedna z mála detailů plastová a milovník klasických strojů musí uznale pokývat hlavou nad tím, že velká většina dílů je skutečně kovových. Jedinou věcí, která mě při pohledu na Scouta rušila, byly plastové bužírky elektroinstalace, vedoucí do ovládacích prvků na řídítkách – zde by mnohem víc slušel kovový oplet, nebo ještě lépe její umístění uvnitř řidítek.

Motocykl má klasický střih, ale detaily jasně ukazují na to, že byl vyroben v jednadvacátém století

V kontrastu s laciným vhledem tohoto detailu jsou zpětná zrcátka, která nejenom skvěle vypadají, ale nabízí i perfektní výhled a navíc možnost velmi snadného umístění pod řídítky. Řešení kokpitu je odpovídající celkovému ladění stroje, tedy jednoduché, strohé, ale naprosto účelné. Ovládací prvky kombinují modernu s tradicí, a zatímco spojka je ovládána lankem, tak plyn pracuje pomocí systému ride by wire. Jednoduchý tachometr obsahuje spolu se základními kontrolkami i digitální displej s ukazatelem počtu ujetých kilometrů, zařazené rychlosti a také hodiny. Spínací skříňka je na levém boku motocyklu, přesně mezi válci motoru rozkročenými do širokého V a stejně jako u zamykání nádrže zde namísto neosobních keyless systémů či pofiderních tlačítek využijete klasický klíč, za což ode mne jednoznačně dostává palec nahoru. Minimalistickému pojetí stroje odpovídá také jeho úložný prostor - žádný na něm totiž nenajdete a před vyjížďkou si musíte ujasnit otázku věcí zbytných a nezbytných, abyste na zádech nemuseli tahat koženou brašnu jako kovář Vondřich v sedle svojí Laurinky. Tak to bychom měli představení a už se konečně pojďme svézt!

Informace o redaktorovi

Martin Hakl (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE