Indian Roadmaster Classic: královská jízda v sedle z buvola

Celý tenhle test jsem si neustále připomínal, že se musím vyhnout otřepanýn frázím o uspěchané době a potřebě občas zpomalit. Jenže ono je to strašně těžké, když je člověk tak trošku rapl, co musí stihnout všechno na světě, pod zadkem mu poklidně vrní skoro dvoulitrové véčko a sedí si v křesle z buvola jako král.

Indian Roadmaster Classic: královská jízda v sedle z buvola

Kapitoly článku

Indian Roadmaster Classic se ke mně vlastně dostal tak trošku náhodou. V tomhle termínu jsme měli jezdit úplně něco jiného, mě bližší sportovní naháče, ale motorky nakonec vypadly z kalendáře, takže jsme hledali, co s volným týdnem bez motorky. Nakonec nás napadl Indian, a tak jsem měl tenhle luxusní koráb na dvou kolech na celý týden jenom pro sebe. A rovnou přiznávám, že jsem si to moc užil.

Vidíte ten jeho potutelný úsměv na blatníku? Tak ten hovoří za vše

Hodnotit vzhled je vždycky trošku ošemetná věc. U Roadmastera je ale, stejně jako u ostatních "Indošů", zřejmá inspirace úspěšnou minulostí značky. A že je na co navazovat. Najdete tady hluboké protáhlé blatníky, velikánskou kapkovitou nádrž, objemné kufry a rozměrný přední štít. Právě přední kapota těmhle motorkám dává výraz a je dobře, že je u Indiana nezaměnitelný. Vyhledejte si na internetu obrázky pod heslem „streamliner“, a hned vám bude jasné, kde ještě designéři brali inspiraci.

Opravdu majestátní motorka

Druhým nosným prvkem designu je samozřejmě dvouválcové srdce stroje, které je, stejně jako všechno na téhle motorce, obrovské. Bohatě žebrované válce s celkem čtyřmi hřídelemi zdobí zvrchu krásně tvarované hlavy válců. Z pravé strany motoru se linou dvě chromované trubky výfuku, na druhé najdete velké logo Indian a na krytu vzduchového filtru číslici 111. Tři jedničky neskrývají nic jiného, než objem motoru Thunder Stroke v kubických palcích. V našich jednotkách je to úctyhodných 1811 kubíků. K tomu se sluší dodat i hodnotu krouťáku dosahovanou v třech tisících otáčkách – 161,6 Nm.

V dnešní době downsizingu nenajdete tenhle objem ani u většiny aut!

Přední část je štít s LEDkovými světly, střední tvoří pohonná jednotka se spoustou chromu a i zadní část motorky má svůj jedinečný designový prvek. Kufry z bůvolí kůže s objemem 170 litrů jsou jistě jedním z nejkontroverznějších prvků. Jedni je budou milovat, druzí se jim budou posmívat. Můžou za to hlavně třásně na bočních kufrech, které ale k téhle kultuře neodmyslitelně patří. Do kufrů toho nacpete fakt hodně, vrchní pojme dvě integrálky a ještě zbyde trocha místa. Navíc jsou krásně zpracované, a co se musí zažít – nádherně voní. Ze stejné kůže jsou i rozměrná křesla pro posádku, ale ještě než se do nich usadím, musím se vrátit ke kufrům. Na cestovním křižníku za 800 000 tisíc korun totiž nejsou zamykatelné. Možná si klepete na čelo, jak by mohly být kožené brašny uzamykatelné. Ony jsou to v podstatě plastové kufry potažené kůží, u topcasu to platí i pro víko, a tak aspoň ten by mohl mít zámek. Takhle si krásně napakujete motorku a nakonec od ní nemůžete udělat ani pár kroků, protože se bojíte, že vám ji někdo vybere. A že se jde do kufrů díky jednoduchým přezkám dostat fakt rychle… Je tady ale cesta z krize ven - koupit Roadmastera s pevnými kufry bez kůže. Ty už jsou vybavené centrálním zamykáním ovládaným tlačítkem na nádrži. Stejně tak by mohla být uzamykatelná schránka v přední masce na telefon.

Tohle všechno se tam dá v pohodě nacpat :) 

Dost už ale brblání, vyplouváme. S trochou síly a grifu není problém zhoupnout 405 natankovaných kil ze stojánku a pak už zbývá jen tlačítkem na přístrojovce probudit Indiana k životu. Protože je tu systém bezklíčového zapalování, stačí mít přívěsek v kapse. Na úvod vás přivítá pěkná animace na sedmipalcové dotykové obrazovce a v tu ránu je jasné, že se jen tak nevyrazí. To by bylo, aby to člověk neprozkoumal. Displej se příjemně čte i na slunci a reaguje na dotyky i v rukavicích. Kromě listování rukou jde ovládat tlačítky pod ním, nebo čudlíky na řídítkách. Můžete listovat ve třech obrazovkách s údaji o motorce, které si můžete ještě nakonfigurovat po svém. Nabízí také kontrolu připojených bluetooth zařízení, umožňuje přečíst si zprávy z mobilu, ladit 100 wattové audio, kde si pustíte AM a FM, písničky z bluetoothu nebo z mobilu přpojeného přes USB. Taky můžete zadat cíl cesty do navigace, anebo v menu nastavit několik parametrů motorky. Je toho dost, takže doporučuju volný večer, něco dobrého k pití a v klidu se se systémem seznámit a nastavit si ho. Jo a pro nerušenou jízdu krajinou je možné obrazovku vypnout. Pro ten případ tu zbývají ještě dva analogové přístroje, kde nechybí nic z důležitých údajů.

Slušné výpočetní středisko, všechno je ale intuitivní a přehledné

Nastavit si můžete i další věci, ale na ty koukneme až během jízdy. Už je načase zapálit palivo v těch necelých dvou tuplácích. Motor nastartuje s oklepáním typickým pro velké véčkové motory, potom už ale dělá dojem svým kultivovaným chodem. Motor běží hladce a sametově a už ten zvuk ve vás probouzí klid. Měli jsme tedy k dispozici model 2017, v letošní „dvaosmnáctce“ prý vrčí ještě lépe… Spojka jde lehce, stejně jako řadička a po zařazení se vám dostane chlapáckého potvrzovacího tónu z převodovky. Nic nehezkého, jen pěkný mechanický zvuk zapadajícího soukolí. Měl jsem trochu strach, jak si se svou muší váhou poradím s takovou masou železa, ale po rozjetí se veškeré obavy rozplynuly. Manipulace na místě je samozřejmě horší a za tyhle peníze bych tady ocenil zpátečku, stejně tak v nejnižších rychlostech na semaforech je váha znát, ale pro tyhle situace motorku nikdo nestavěl. Jak se hmota dá do pohybu, je všechno tak, jak má být.

Ta motorka je fakt obrovská!

S motorkou jsem skoro celý týden normálně dojížděl přes Prahu do práce, a přes to, že k tomu vůbec není určená, tak jsem si užíval i to. Jízda na něčem takovém je totiž takový malý svátek, takže se s puštěným rádiem v klidu a s úsměvem řadím do štrůdlu aut a užívám si pohody. Z té mě v nejnižších rychlostech trošku vyruší cukanec při přidání z nulového plynu, ale sakra, mám pod sebou skoro dva litry ve dvou válcích! S pohodovým přesunem koresponduje i komfortní podvozek, který si poradí se všemi zapeklitostmi pražských povrchů a já tak dovezu snídani v břichu přesně tak, jak jsem ji tam ráno nasoukal.

Těžká pohoda na dvou kolech

Jak se motorka osvědčila v tomhle, řekněme nestandardním režimu, tak o to lépe svoje schopnosti předvádí na okreskách a rovných cestách. Motor si přede tu svou, která začíná ideálně těsně pod dvěma tisíci a končí lehce za třema, kde je vrchol krouťáku. Dál nemá smysl motor točit. Člověk je velice komfortně usazený do královského trůnu, kde svoje místo najde opravdu každý, nohy má na rozměrných plotnách, kam by se vlezly i dvoje nohy a v rukou příjemně široká a tvarovaná řídítka. Podvozek krásně žehlí nerovnosti a i ve vyšších rychlostech je motorka pevná a stabilní bez náznaku nějakého kroucení. Dokonce i na dálnici v nezákonných rychlostech.

Zadní tlumič je v případě potřeby možné dofouknout

Při pohodovém cruiserování přijde vhod nastavitelný přední štít, vyhřívání rukojetí a sedel a tempomat. U štítu se mi osvědčily dvě polohy. První úplně dole, kdy jde vítr do přilby a druhá úplně nahoře pro delší přesuny. V tom případě jsem se natáhl do křesla, koukal přes plexi a vítr šel akorát kolem mě. Žádné turbulence, jen klid a šustění dvou válců. Při trošku vzpřímenější pozici jsem ale koukal tak akorát přes vrchní kousek štítu, který trošku zkresluje, takže není úplně nejpříjemější přes něj koukat. U našeho kousku se ještě navíc třepal, to ale pro letošek v továrně prý vyřešili. A v případě, že si koupíte model 2017, si s tím umí poradit oficiální prodejce.

Přední kapotáž dělá svou práci na jedničku, v případě deště to ale asi odnesou mokré nohy

Nejen v případě rovinářského cestování vás budou doprovázet vibrace ve stupačkách. Objeví se od nějakých 2400 otáček a zmizí ve třech. Nejdřív mě překvapilo, že se klepou fakt dost, ale ani po delší jízdě jsem při slezení z motorky necítil žádné mravenčení. Je to tak akorát, abyste věděli, že to pod váma žije. A kdyby to vadilo, točte míň nebo víc. :) Mile mě překvapila ovladatelnost v zakroucených úsecích. Tak snadno jde zatáčet s čtyřsetkilovou motorkou? Ovladatelnost je na takový křižník příkladná, motorka nemá problémy s pomalými ani táhlými zatáčkami. Svým poklidným způsobem se do nich svalí, v náklonu se občas zhoupne na měkkém podvozku, vykrouží jí a za bublavého doprovodu z koncovek odfrčí pryč. Vcelku mě překvapilo i to, jak moc jde motorka naklonit. Přece jenom s takovou hmotou není normální chodit do hlubokých náklonů. Pro pohodové ježdění je výška ploten a všeho ostatního tak akorát a nebude vás v ničem limitovat.

Do větších náklonů už se nepouštějte, nic by z těch třásní nezbylo :) 

Stejně tak vás nebudou (v poklidném režimu) limitovat brzdy. U nich bych si ale i tak dovedl představit větší účinnost. Přední má s rozjetou masou celkem dost práce, kdy se i při silnějším stisku nedostaví žádné závratné zpomalení. Zkušení řidiči těhle korábů ale ví, že mají ještě brzdu zadní. Po zapojení všech tří 300mm kotoučů a všech deseti pístků (2x4 vpředu, 1x2 vzadu) se nakonec dostaví očekávaný brzdný účinek, navíc podpořený ABS. Pro jistou je ale dobré mít na paměti, s čím že to mám čest a brzdit s rezervou.

Na pohodovku tyhle brzdy stačí

Roadmaster na mě udělal dojem. Zabalil mě do amerického luxusu a pohodlí, a v jeho sedle jsem neměl nejmenší chuť dělat nějaký kraviny, třeba jenom v podobě rychlých rozjezdů nebo předjíždění na plný plyn. Proč bych to totiž dělal? Okolní příroda mi nikam neuteče, a jestli něco nestihnu, tak je to v sedle téhle motorky úplně jedno. Všechno okolo je totiž v tu chvíli nedůležité. Do téhle hry můžete samozřejmě přizvat i spolujezdce, či spíš spolujezdkyni. S ní se tady počítá víc než dost. Široké sedlo, velké nastavitelné plotny a rozměrná opěrka ji bude rozmazlovat stejně, jako vás. Kdo si jde pro takovouhle motorku, většinou ví, do čeho jde a proč ji chce. A já mu můžu jeho volbu jenom doporučit, protože Roadmaster je dobrá motorka.

Vypadá to, že Roadmaster neudělal dojem jenom na mě...

Podívejte se na video z testování

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček - Výška redaktora: 183 cm

Klady a zápory

+ maximální pohodlí, luxus a dobrá elektronická výbava
+ příjemný motor s charakterem
+ snadná ovladatelnost


- kufry nejdou zamknout
- vyšší hmotnost a chybějící zpátečka
- slabší brzdy


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 42 Kč od 8 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist