husqvarna_svartpilen_801_2




Vyšší střední: Honda Forza 300 vs. Kymco Xciting S 400i vs. Suzuki Burgman 400

Kapitoly článku

Tahle trojice, to bylo opravdu zajímavé srovnání a navíc se zde ukázalo, že když tři dělají totéž, výsledek může být sice na první pohled podobný, ale celkovými pocity jasně rozdílný.

Suzuki Burgman 400 je pohodlný, vyslovený městský pracant. Nelze mu mnoho vytknout, ale na druhou stranu neosloví ničím navíc. Předností je všudypřítomný prostor, ať už k dispozici pod sedlem, ve dvou schránkách pod řídítky nebo jednoduše velkorysé místo, které se nabízí jezdci. Velice pohodlný charakter, přes šrouby nastavitelná opěrka jezdce (je třeba nářadí), klasické ovladače, klíček, zamykací zapalování či bezproblémově uchopitelná řídítka s ovladači, kde po deseti vteřinách budete mít jasno a hned vyrazíte na cestu. Pohodově naladěný motor tahá výborně a se zrychlením v městské aglomeraci nemá sebemenší problém. Podvozek i na rozbitých silnicích vše zvládá na první dobrou, i když má vzadu nejmenší 13“ kolo. Vepředu je ale už patnáctka. Vše funguje přesně tak, jak by člověk očekával, a jsou zde patrné roky vývoje a odladění. S Burgmanem rozhodně nešlápnete vedle.

Na druhou stranu zde není nic navíc a rovněž cenou je posazen přeci jen o dost výše než další dva konkurenti v testu. Chudší výbavu jen celkově podtrhuje nemožnost nastavit plexi. Na druhou stranu se jedná o velice vyvážený skútr, který dělá přesně to, co bychom očekávali a funguje výborně. Bohužel je za cenu 199 900 Kč, což už tak pozitivní není, pokud se na to díváme optikou a výběrem v této kategorii středních skútrů s jednoválcovým motorem. Burgman možná z hlediska výbavy trochu usnul na vavřínech, ale možná také ne, jen nepodlehl trendu za každou cenu dostat do skútru vše, co je aktuální, a místo toho se drží osvědčené linie základních prvků, které vám zkrátka pro běžnou práci stačí a zbytečně vás nerozptylují při jízdě po městě. V pravé schránce pod řídítky najdeme navíc snad jen zásuvku. Víc přidaných vymožeností nehledejte.

Celkově jednoduché budíky nabídnou z hlediska variability pouze ukazatel denních počítadel T1-T2 a teploměr, ostatní je dáno. V základu dnes samozřejmě nechybí systém ABS a parkovací brzda. Pohodlné sedlo je zvedáno přes hydraulickou vzpěru a podsedlový prostor, ač na to na první pohled nevypadá, pojme relativně hodně velké zavazadla včetně mé překlápěcí přilby Shark Evoline. Co se mi zde líbí, je praktický plastový kryt – schránka na nářadí. Prostě fajn vyladěný skútr, jen docela drahý.

Naproti tomu Kymco Xciting S nabízí již na první pohled velice příznivý poměr cena vs. výkon (užitná hodnota) za 164 990 Kč, ale není v tom někde háček? Na papíře vypadá vše jasně, nicméně při prvním usednutí za řídítka to už tak přesvědčivě nevyzní. Chvíli se hledám, Xciting mi na první dobrou moc nesedí, ale plyn je na správném místě a brzdy také, tak vyrážím do provozu. Vychytávky budu zkoumat při cestě.

První generace, kterou jsem měl v testu v roce 2014, nedopadla vůbec špatně, tak co esko? Již na první pohled jsou patrné ostřeji řezané tvary kapotáže a potom je zde samozřejmě neuvěřitelná proměna v pozměněných budících a elektronické výbavě. Těch několik let je v této oblasti opravdu dlouhá doba, a pokud výrobce tlačí na pilu, je to znát o to více. Xciting S je toho dobrým příkladem. Při prvním pohledu na budíky, kde všemu ve středu vévodí digitální hodiny a pozadí s jahodami, jsem se tak trochu musel štípnout do stehna a zamumlal jsem si do helmy: „Sakra, komu tím vším prospějete?“ Mnoho funkcí, mnoho podob, a já se ptám, zda to vše i včetně chytré aplikace do mobilu ještě na skútru potřebuji.

Na druhou stranu je tu krásný design celého skútru v ostrých linkách s celkově sportovně naladěným podvozkem a nejsilnějším motorem z trojice v testu s výkonem 36 koní. Především v porovnání s Burgmanem je zde vidět snaha, že Kymco nechce být konzervativní a chce provokovat. Míří do jiných, rebelských zákaznických vod, které dělají váš život vzrušující za všech okolností. Naproti tomu Burgman cílí spíše na usedlejší klientelu, která již přesně ví, co chce.

Výrobce se snažil posunout Xciting aktuálně co nejdále, ale někdy je ta snaha možná až příliš křečovitá. Chce to tak chvíli zvyku na velké množství ovladačů, ale s plynem a živelným motorem se sžijete velice rychle a o to jde ve velkoměstě na každém semaforu především. Oproti konkurenci mi přijde aktuální model, že trochu rychleji a ne tak plynule padá do zatáček, nicméně není to nic dramatického, co by vás omezovalo. Je to spíše o pocitech, o které tu jde především. Skútr velice dobře brzdí a přední dvojice kotoučů o průměru 280 mm s čtyřpístkovými radiálními třmeny podávají naprosto bezchybný výkon. Velice příjemné je rovněž dobře tvarované, sportovněji střižené sedlo se specifickým přístupem pod něj (viz video). Rovněž nechybí nastavitelné plexi. Celkově je zde o trochu méně místa pro nohy oproti Burgmanovi a s Forzou to vychází na remízu. I přes dvě schránky pod řídítky je tady však nejméně místa z testované trojice, prostor pod sedlem nevyjímaje. Přehledná jsou dobře tvarovaná zrcátka a rovněž i ochrana jezdce a aerodynamika je na jedničku.

Nejnovějším přírůstkem v tomto testu je na jaře představená Honda Forza 300. V tomto klání se jedná o nejslabší, nejmenší a nejlevnější skútr. Nicméně za 140 tisíc toho nabízí opravdu hodně. Oblíbený skútr původem z Itálie byl přepracován k nepoznání. Má nový trubkový ocelový rám, lehčí konstrukci a silný motor o objemu 279 cm3, jenž skútru s pohotovostní hmotností pouze 182 kg poskytuje výbornou dynamiku. Až nečekaně dobře tak dokáže držet krok s dalšími protivníky v testu a navíc s cenovkou, která se blíží na trhu kategorii stopětadvacítek.

Forza je vyvinuta speciálně pro evropský trh a je to patrné ve všech detailech a proporcích, do našich končin a potřeb náramně sedne ve všech ohledech. I když nabídkou barevných provedení je to tak trochu „šedá myš“ a chybí především legendární červená, celkově působí toto tříkilo velice dospělým a smělým dojmem. Má bezklíčkové zapalování, LED osvětlení, elektricky ovládané plexi či velký úložný prostor pod sedlem. Ten lze rozdělit navíc praktickou plastovou přepážkou podle potřeby a velikosti zavazadel (viz video). Za inovativní lze potom považovat přidanou malou schránku v boku, přístupnou zpod sedla, na drobnosti nebo rukavice. Oproti konkurentům je zde na levé straně pouze jedna automaticky zamykatelná schránka, ovšem ta pojme bez větších potíží 0,7l láhev s pitím a ještě pár drobností.

Ovladačům na řídítkách a přístrojům nelze takřka nic vytknout. Sice nepůsobí tak přehledně a jednoznačně jako na Burgmanu, ale na druhou stranu je zde více funkcí a rychle se začnete orientovat v dění. Samozřejmostí je velice kvalitní zpracování a dokonalý přehled o všech parametrech stroje na inverzním displeji uprostřed přístrojové desky za všech světelných podmínek. Za lehčí nedostatek lze považovat absenci ruční brzdy, která se jinak u skútrů v této kategorii stává zažitým standardem.

Velice dobře ovladatelný skútr i v klidovém stavu působí celkově spíše menším dojmem, což není v této kategorii stále primárně určené do města jistě na škodu. Bez problémů se tak dostanete přes jakoukoli městskou zácpu a navíc vpředu s 15“ a vzadu 14" koly vám skútr zajistí bezproblémovou stabilitu i na dálnici, kde se Forza se svým živým motorem o výkonu 25 koní vůbec neztrácí. Lehčí nevýhodou snad jen může být sportovněji naladěný tužší podvozek, který vás při městských přesunech po nejrůznějších nerovnostech a výmolech trochu vydrncá, ale na druhou stranu nabízí více jistoty na lepším povrchu.

Brzdy svojí účinností splňují vše, co bychom od takto koncipovaného skútru měli očekávat, ale vzhledem k pouze jednomu kotouči vpředu rozhodně nelze očekávat reakci na příslovečné jedno brnknutí jako u Xcitingu. Celkově působí tento skútr z celé trojice jako nejlépe ovladatelný stroj, což bych i vzhledem k nejnižší pohotovostní hmotnosti od výrobce jako Honda nečekal jinak. Stejně jako u ostatních je třeba vyzdvihnout komfortní a pohodlné usazení v sedle s vybráním, ani se svými 182 cm nemám problém s prostorem. Povedený skútr.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 84x
  2. Hlasováno: 26x
  3. Hlasováno: 17x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 168 Kč od 14 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
1scooter přispěl 12 Kč
Petr7474 přispěl 12 Kč
Jiroos přispěl 12 Kč
JoskaH přispěl 12 Kč
crhy1 přispěl 12 Kč
Myna přispěl 12 Kč
Dan66 přispěl 12 Kč
JimHawkey přispěl 12 Kč
ALLEXXX přispěl 12 Kč
Fisa83 přispěl 12 Kč
Dawes přispěl 12 Kč
masi přispěl 12 Kč
Kitko přispěl 12 Kč
DoktorMax přispěl 12 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist