Honda VT750C4 Shadow

Text: Lukáš Růžička | Foto: Jarda Ducháček , Lukáš Růžička | Zveřejněno: 24.5.2004 | Zobrazeno: 36 414x

Ačkoliv se zprvu zdálo, že výroba tohoto dnes již legendárního cruiseru se chýlí ke konci, letošní uvedení nové generace rozehnalo veškeré pochybnosti o tom, že by Honda s touto legendární řadou nepočítala i do budoucna. Verze 745cm3 pro rok 2004 přináší nejen na první pohled patrné oživení vzhledu, které se více přiblížilo současnému stylu firmy a modelům VTX, ale také celou řadu větších i menších konstrukčních změn, které Shadow ještě více přibližují v duchu nové doby stále širšímu spektru zákazníků. Nakonec fakt, že Shadow patří dlouhodobě mezi prodejní jistoty i u nás, myslím vystihuje vše.

Kapitoly článku

Vývoj a design:

Historie celé řady sahá z pohledu dnešních začínajících jezdců již do doby dávno minulé. První motocykly se štítkem Shadow opustily výrobní linky již v osmdesátých letech, takže nějaký ten křížek a generaci jezdců se začínajícími šedinami už mají tyto stroje za sebou. Vše vždy bylo a je zpravidla vymyšleno velice jednoduše a prakticky, tudíž celek se vyznačuje odolností a životností, což leckdy majiteli vydrží na dlouhá léta. Rovněž, co se údržby týče, nebyl tento motocykl, alespoň co se mi od přátel doneslo, nijak zvlášť náročný. Krom toho parametry jsou v této kategorii zpravidla dány na několik let dopředu a případné změny pro stálý kontakt s konkurencí tak nevyžadují úporně hektický koloběh 2-3 let, jako je tomu například u sportovních motocyklů. Není tedy příliš velké překvapení, že poslední větší změnu podstoupil Shadow v tomto zdvihovém objemu již před sedmi lety, a tedy radikálnější inovace ze strany vycházejícího slunce jsou dnes více než na místě. Pro letošní rok si tak Honda připravila celou řadu změn, které by měly zaručit VT750C4 Shadow i nadále pevnou pozici na světovém trhu. V nabídce výrobce se tento model doplňuje ve své objemové kategorii s ortodoxní a fešnou Black Widow, která přišla na trh v roce 2001. Ta však razí podle mého názoru poněkud surovější styl, ke kterému se tento spíše "poklidný" konzervativní cruiser příliš nehlásí.

Současná omlazovací kůra tomuto stroji jednoznačně prospěla. Na první pohled významným posunem, co se tedy techniky týče, je dle mého názoru použití bezúdržbového kloubového hřídele místo klasického sekundárního řetězu, což je hlavně z hlediska údržby jistě nezanedbatelný přínos. Významnou změnou je rovněž použití zcela přepracovaného chladiče. Ten má nyní velice úzký tvar a je zapuštěn více mezi rámové trubky, což zaručuje hlavně při pohledu zboku čistý a ničím nerušený vzhled. Další, na první pohled viditelnou změnou oproti předchozí generaci jsou nová chromovaná víka motoru a nový tvar airboxu. Méně patrnou, avšak o to důležitější změnou hlavně z hlediska jízdních vlastností je níže položené a přepracované sedlo, či dílčí úpravy provedené na osvědčeném motoru do V52°.

Nelze rovněž přehlédnout pozměněný zadní blatník s typickou svítilnou, který nezapře inspiraci v silnějším bratrském modelu VTX. Ten je zdárným příkladem nynějšího nově nastoleného stylu celé značky v této kategorii, kterému se samozřejmě v duchu inovací Shadow také nevyhnul. Motocykl působí oproti předchozí verzi delším, nižším a svalnatějším dojmem, což je z části podpořeno i koly klasických rozměrů s lesklými pozinkovanými ráfky doplněnými i nadále pěkným drátěným výpletem. Ty by sice mohli být u 750 cm3 širší, ale vzhledem k zachování rozumné ovladatelnosti se zaměřením na určitou cílovou skupinu se nelze zlobit. V předu zůstalo obutí nezměněno a 17" ráfek se tak i nadále honosí klasickým rozměrem pneu 120/70. Zadní ráfek 15" rovněž zůstal nezměněn, ale bylo použito o trochu menší obutí 160/80 oproti předchozímu 170/80. To je však myslím rozdíl na tuto kategorii opravdu značně nepatrný. Ovládací prvky jsou uniformně standardní a s jejich zvládnutím by neměl mít nikdo sebemenší potíže. Zapnutí světel je v duchu nových předpisů automatické. Spínací skřínka je, jak se na tuto kategorii sluší, zboku v levé části.

Za výrazné oživení z hlediska bezpečnosti lze považovat nově použití bezpečnostního systému zapalování H.I.S.S., který stejně jako u ostatních modelů Honda pomáhá chránit Shadow před nenechavci. Posílen byl rovněž klasický zámek na uzamčení řidítek. Na instalaci systému upozorňuje kromě nápisů i blikající dioda na přístrojovém panelu v kapličce na nádrži. Ta nabízí rovněž klasický analogový rychloměr, digitální tachometr s denním počítadlem km a klasické kontrolky světel a blikačů. Otáčkoměr tradičně v této kategorii nenajdete. Motocykl působí celkově velice pěkným dojmem a nelze mu v zásadě výrazněji vytknou žádný konstrukční prvek, který bychom v základním provedení už i vzhledem k pořizovací ceně postrádali. Na druhou stranu nelze v základu čekat nějaké výrazné prvky netradičních řešení, či příslušenství, které by Shadow odlišovaly od obdobných motocyklů na trhu. Motocykl lze však výrazněji upravit tzv. k obrazu svému díky celé řadě originálních doplňků. Rovněž si myslím, že by mohl být i vhodným kandidátem jako slušný základ pro realizaci vlastních nápadů a představ nejrůznějších nadšenců. Osobně bych jednoznačně uvažoval z originální nabídky o opěrce spolujezdce, plexi štítu nebo o sadě 18 l černých kožených brašen. Z kosmetických prvků vypadá pěkně chromovaný kryt chladiče. Při celkovém důkladnějším prozkoumání stroje zjistíme, že byl rovněž pozměněn tvar nyní ještě více protáhlé a zkosené nádrže, která z pohledu řidiče je spolu s širokými řidítky a vibracemi z motoru asi jedním z nejvýraznějších prvků, které při jízdě vnímáte. Objemově však i nadále zůstává na 14 l paliva.

Z mého pohledu v celkové koncepci stroje poněkud zapadá lehce fádní pochromovaný přední světlomet, který však funkčně naprosto postačuje. Kreace netradičních tvarů, jako je tomu např. u VTX, se tak např. zrovna u předního světlometu nekonají, nicméně jistá příbuznost i zde je patrná. Nutno však je mít stále na paměti, že cenově i v boji o zákazníka jsou tyto modely posazeny poněkud jinde. Příslušnost a jednoznačnou identifikaci s předchozím modelem zajišťuje např. vizuálně téměř identická nepřehlédnutelná chromovaná koncovka výfuků, či klasická bubnová brzda osazená na zadním kole. Celkově lze říci, že nový Shadow dostál designérského a technického oživení v souladu s dnešní dobou. Z nového stroje je rovněž patrná určitá grafická střídmost, kterou potvrzují záměrně pouze jednoduché nápisy na nádrži. Dílenské zpracování a lakování je tradičně na vysoké úrovni. Nový Shadow je nabízen ve dvojím barevném provedení a to v klasicky černé a námi testované vínově červené.

Motor a jízdní vlastnosti:

O pohon se již tradičně i v této generaci stará osvědčený a pro tyto Japonce typicky kapalinou chlazený dvouválec V52° SOHC, který dřímá v dvojitém kolébkovém rámu z ocelových trubek. Motor disponuje dvěmi zapalovacími svíčkami a třemi ventily na válec. Výsledný výkon 33,7 kW (45k) při 5500ot/min není sice nijak zvlášť omračující, nicméně nové zvýšení kompresního poměru s novým počítačem řízeným zapalováním, propojeným s novým snímačem polohy klapky karburátoru by měl výrazněji přispět k lepší akceleraci celého stroje již od nízkých otáček. Pravdou je, že motocykl umí, jak se říká, od spodu pěkně zatahat za pilu. Nejedná se však o žádný extrém, kterého byste se museli obávat. Nejvíce radosti si jezdec při jízdě užije v pásmu nižších a středních otáček, tak do rychlosti kolem 115km/h, kdy je cítit výrazně každá reakce motoru na sebemenší otočení rukojeti plynu. Řazení jde hladce, jednotlivé rychlostní stupně pětistupňové převodovky se nezdráhají naskočit bez sebemenších potíží a dobře dimenzovaná spojka ovládaná páčkou s lankem zvládá vše na jedničku. Motor byl rovněž upraven z hlediska životnosti. Skříň se honosí nově navrženými bočními víky s protáhlejším vzhledem a klikový hřídel má právě s ohledem na delší životnost a pevnost hlavní a ojniční čepy většího průměru. I přes absenci otáčkoměru, který v této kategorii nelze čekat, by méně zkušení jezdci měli podle zvuku motoru intuitivně poznat správný okamžik řazení. První rychlostní stupeň je dostatečně dlouhý a v extrému se dá vytočit až k 70km/h. Ostatní rychlostní stupně jsou již podstatně kratší, nicméně není žádný problém jet např. na trojku již od 40 km/h bez sebemenší známky cukání. Maxima, kterého s tímto strojem dosáhnete, je rychlost do 140 km/h, ale běžná, dlouhodobě snesitelná cestovní rychlost, pokud nemáte plexi za příplatek, je tradičně tak do 120 km/h.

Jízda po dálnici je vcelku svižná a možná, nicméně už ze samé podstaty jízdy na tomto stroji bych se k tomuto kroku uchýlil jen v krajní nouzi. Není nad brumlavé a kolébavé pojížďky krajinou tak do 90 km/h, které této 750cm3 svědčí asi nejvíc. Jízda ve dvou je vcelku pohodlná, na ovladatelnosti stroje se z pohledu jezdce nic nemění, nicméně hlavně z pohledu spolujezdce by na delší cestování byla zcela jistě nutná opěrka. Sedadlo jezdce je velice pohodlné a proklatě nízko pouhých 658mm, což vám zaručuje maximální kontakt s ubíhající vozovkou. Na můj vkus by mohly být o trochu výše stupačky, ale to je do značné míry dáno proporcemi každého jezdce. Vhodný je myslím tento Shadow hlavně pro motorkářky, které se, pokud je cruiser jejich krevní skupinou vzhledem k nízko položenému sedlu, objemu, výkonu a nakonec i díky k slušné hmotnosti 237,9 kg, v této kategorii nemusí dlouze nad ničím váhat.
Jízdní vlastnosti jsou uspokojivé, stroj má zcela dostačující odpružení vpředu teleskopy, vzadu nastavitelné pružiny do pěti poloh podle zatížení. Při jízdě Vás rozhodně nečekají žádné dramatická překvapení a dá se z určitostí říci, že bude stroj zárukou pohodového svezení v rámci možností této kategorie. Manipulace na místě je u těchto těžkooděnců vždy trochu problém, ale ani v případě tohoto Shadow si není třeba dělat přehnané obavy. Řadu potenciálních problémů zažehná nízké usazení jezdce a bytelný pohotovostní stojan. Pokud bych měl mít nějakou připomínku, bylo by to asi k brzdám. Jejich výkon je zcela adekvátní použité technice, nicméně vzadu by se možná dalo dle mého názoru uvažovat o kotouči namísto konvenční bubnové brzdy. V některých vypjatějších situacích by se kotouč rozhodně neztratil. Rozumně je řešeno táhlo zadní brzdy, které je skryto a vedeno po straně motoru. V zájmu splnění evropských předpisů je stroj vybaven nízko emisním systémem s katalyzátorem. Krásný chromovaný výfukový systému 2 do 1 se táhne do dlouhého zkoseného tlumiče výfuku. Ten sice vyluzuje slušný brumlavý zvuk, který je však lehce utlumen, právě z důvodu dodržení všech limitů. Předpisy jsou jistě věcí, kterou je třeba dodržovat o to více, jedná-li se o výrobní linku, osobně si však myslím, že pokud bych byl majitelem tohoto stroje, uvažoval bych o řádném poladění. Stručně řečeno byla by myslím opravdu škoda, slušné vibrace motoru nepodpořit i náležitou zvukovou kulisou. S motocyklem jsme v redakčním testu najeli bez sebemenších technických problémů 580 km, přičemž průměrná spotřeba se pohybovala kolem 6,2 l/100km.

Závěr:

Námi testovaný Shadow VT750C4, který je pro letošní rok na trhu novinkou, by Vám rozhodně neměl uniknout ze seznamu, pokud se rozhodujete pro nový cruiser střední třídy. Navíc použitá technika a změny, jimiž nový Shadow prošel, zaručují ještě snazší ovladatelnost a jízdní komfort. Stroj se nám jeví jako velice vhodný kandidát především pro jezdce menších proporcí, kteří také touží po strojích větších objemů. Motocykl jistě ocení i ženy jezdkyně, které zcela určitě potěší vybrané chování, vyrovnaný chod, pohodlné usazení a v neposlední řadě na údržbu nenáročný kardan. Shadow VT750C4 je v prodeji za 239 900 Kč a zcela určitě patří mezi jednu z tradičně osvědčených propustek k motocyklům s označením mega.

Názor dalšího redaktora:

Nový Shadow mě mile překvapil svoji ovladatelností, ideál pro ženy nebo motorkáře menších postav. Posez je vzpřímený a vcelku hodně pohodlný, ale jako spolujezdec bych delší trasy absolvovat nechtěl. Určitým kompromisem je zadní opěrka. Celkovému designu nejde nic vytknout, ale asi bych motocykl doplnil o přídavné boční brašny, které jsou nejen praktické, ale také dodají této sedmsetpadesátce ještě více na robustnosti. Možná mě trochu zklamal výkon, který jsem čekal větší, na druhou stranu jde ale hlavně o pohodovou jízdu, která je tomuto stylu příznačná.
Jarda

Plusy:

- kardan
- jednoduchost konstrukce
- snadné ovládání
- kvalintí dílenské zpracování
- cena

Mínusy:

- absence zadní kotoučové brzdy (dáno asi z časti pořizovací cenou)
- horší ovladatelnost na místě (běžné v této kategorii)
- výrazněji nepřekvapí v základu nějakou radikální invencí (na druhou stranu za své peníze dostanete vše, co by měl motocykl v dané kategorii splňovat navíc v kvalitním provedení a to se určitě počítá)