Honda VT750 Shadow Spirit
Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 5.3.2008 | Zobrazeno: 59 725x
Před pár lety se zdálo, že klasické choppery úplně vymřou a na trhu je nahradí bachraté cruisery. Výrobci ale brzy zjistili, že určitá skupina zákazníků stále trvá na čistých tvarech nízkých chopperů s velkým předním kolem a vysokýma řídítkama. Je to nepraktické, nepohodlné, ale ten nádherný pocit z poklidné jízdy na krásném stroji prostě spoustě lidem stojí za to!
Kapitoly článku
Honda naštěstí měla na co navazovat a jako vzor posloužil model VT600 Shadow, který před deseti lety doslova ovládl evropský i americký trh. Jednoduchý a spolehlivý stroj a doslova nezničitelný dvouválec do V se prostě trefil do vkusu zákazníků a dodnes jich na každém větším srazu pár desítek potkáte. Nový model Shadow Spirit citlivě navázal na dobré jméno svého předchůdce a příkladně zachovává čisté tvary kategorie chopper. Přední kolo 21", samozřejmě vyplétané a pořádně vystrčené dopředu, řídítka na zvýšeném představci, budíky na nádrži, žebrovaný motor a obstojné množství chromu doplněné dvojitou koncovkou výfuku na pravé straně.
Oko zvlášť potěší dokonalé zpracování zadní části motocyklu se světlem zakomponovaným pod zadní blatník. Asi jedinou odchylkou od čistého chopper stylu je hodně placatý tvar nádrže. Celá nádrž je uložená v silentblocích a za jízdy je v kolenou cítit, že se trochu klepe a hýbe. Jako celek je Shadow Spirit krásná klasická motorka v čistém stylu chopper a bude krásná i za deset let, až divoké designové kreace konkurenčních cruiserů dávno vyjdou z módy.
Posaz, ergonomie
Na pohodlí si u Spirita nebude stěžovat nikdo. Vyhoví dlouhánům i krátkonožkám, nohy jsou vystrčené dopředu, ale nijak extrémně a umožňují pohodlné odložení chodidel na stupačky, řídítka vypadají docela vysoko, ale posaz je přesto přirozený a jezdec se po nich nemusí nijak natahovat. Nízko uložené sedlo (652 mm nad zemí) je příjemné i po celém dni v sedle, i když v cordurových kalhotách mělo na můj vkus dost klouzavý potah. Stěžovat si budete pouze na extrémně rozbitých silnicích, protože i přes poměrně měkké odpružení se jako na každém chopperu kopance od výmolů přenášejí rovnou do páteře a o každé větší díře se důrazně dozvíte.
Přístroje, ovladače
Tachometr na nádrži obsahuje několik nejdůležitějších kontrolek a digitální počítadlo kilometrů. To doplňují ještě dvě malé kontrolky - rezerva a dálkovky - umístěné trochu nešikovně u představce řídítek, kde na ně není zrovna nejvíc vidět. Otáčkoměr budete hledat marně, ovšem ani není zapotřebí, protože nutnost přeřazení na další kvalt vám spolehlivě oznámí silné vibrace, které se při větším přetáčení do imaginárního „červeného pole“ začnou šířit do řídítek i sedla.
Zrcátka si díky dobrému výhledu zaslouží pochvalu, naopak kulaté světlo sice krásně vypadá, ale v noci svítí spíše jen průměrně. Všechny ovladače nahmátnete na první pokus a vše funguje přesně jak byste si přáli, jak je u Hondy dobrým zvykem. Drobnou estetickou výtku bych směroval k tvaru tlačítek - zatímco celá motorka je laděná do kulatého a zaobleného designu, spínače na řídítkách jsou hranaté a vypadají trochu ... jak to říci...levně? Spínač směrovek mi tvarem připadal jako když je stále zapnutý a na začátku testu jsem se za jízdy několikrát ujišťoval, že neblikám - ovšem to je dost o zvyku.
Motor a převodovka
Po stisku startéru se rozezní sympatický bublavý zvuk připomínající utlumenějšího Harleye. Projev motoru je, stejně jako celý motocykl, kultivovaný a skvěle láká k pohodové jízdě. S maximálním výkonem 45 koní (při 5500 ot/min) to na žádné sportovní řádění ve vyšších rychlostech není, ale to je u této motorky spíše plus. Maximum točivého momentu 65 Nm nastupuje již při 3500 ot/min a už téměř od volnoběhu tak můžete počítat se slušným a sametově uhlazeným zátahem. Vstřikování již je vyladěno k dokonalosti, takže ani při divokém cloumání s plynovou rukojetí se mi nepodařilo zaznamenat žádné škubání. Přitom jsem také ocenil kvalitu kardanu, který o sobě ani při tak hrubém zacházení v podstatě nedává vědět.
Vibrace se objeví až při přetáčení motoru, kdy u řidič sám cítí, že vysoké otáčky nejsou to pravé a nepřinesou vyšší výkon. Při běžné jízdě se do řídítek, stupaček dostává jen nepatrná porce vibrací, prostě právě tolik, aby byla jízda zábavnější, ale ani po dni v sedle to jezdce neunavovalo. Když za to na dálnici ještě v připojovacím pruhu pořádně vezmete, za okamžik máte na tachometru 140 km/h. Pak už rychlost roste spíše pozvolna a možná by se vyšplhala až k 170 km/h, ale to už se ztrácí veškerý požitek z projížďky a Spirit vás snadno na dalším výjezdu zláká jízdě po okreskách. Pětistupňová převodovka je trochu hlučnější, než obvykle čekám od Hondy, ale přesná a dokonale odstupňovaná a přispívá k skvělému dojmu z jízdy.
Odpružení a jízda, brzdy
Shadow Spirit se vyloženě ráda vrhá do zatáček, zvláště v nižších rychlostech. Při jízdě ve dvou dokonce až moc a má sklony přivírat řídítka a navrhovat zkratku přes střed zatáčky. Tento stroj si ale pro cestování ve dvou nikdo kupovat nebude a zatáčky na něm chutnají skvěle a vykrajují se skoro samy. Stejně jako motor ani podvozek nevzbuzuje choutky se nějak víc rozdovádět a dohnat jízdné styl do adrenalinových výšek. Prostě označení „kultivovaná záležitost" se vztahuje i na podvozek.
Jak už jsem zmínil, je odpružení naladěno spíše do měkka. Přesto v zatáčkách pěkně poslouchá a na stupačku se s ní dostanete snadno a bezpečně. Jen pokud byste to zkoušeli v nějaké táhlé zatáčce v opravdu vysoké rychlosti, může se někdy trochu rozhoupat zadek. Naopak při prodírání se provozem ve městě se s touto dámou dá docela pěkně žít, i přes suchou hmotnost 230 kg a tedy provozní těsně pod 250 kg, to na chopper vůbec není špatné. Vše funguje přesně a citlivě a vy si v klidu razíte cestu ven ze city ke Karlštejnu a zatáčkám kolem Svatého Jana pod skálou. Jen pozor na rozjezdy při odbočování na semaforech, řízení trochu přivírá řídítka.
Moc chválit se nemá, přesto tu mám další jedničku, a dostanou ji brzdy. Aby podpořili ducha klasiky, nechali vzadu bubnovou brzdu a dokázali tak, že neplatí předsudek že bubny jsou zastaralé a na moderní mašině nemají co dělat. Stejně jako jednoduchý dvoupístek i zadní buben přesně odpovídají charakteru stroje i použitému obutí. V případě potřeby umí razantně zabrat, ale přesto neblokují kolo. Při poklidné jízdě zase dovolují skvělé dávkování a jemné zpomalování.
Spolujezdec a cestování, spotřeba
Stačí se podívat na tvar a poměr ploch sedla řidiče a pasažéra a je jasné, že se spolujezdcem se u Shadow Spirit příliš nepočítá. Jde o sólovou motorku, easyrideři přece nejezděj na rodinný dovolenky ve dvou! Přesto pokud jste na srazu ulovili nějakou zajímavou slečnu, domů ji v pohodě převezete, jen se musí smířit s menším sedlem a hodně skrčenými koleny.
Cestování, to je jiná záležitost. Docela si dovedu dvoutýdenní toulání po Evropě v sedle Spirita představit. Pokud vyrazíte ve skupině podobných strojů a zastánců vychutnávání pohodové jízdy bez trhání rychlostních rekordů, věřím, že i po dovolené budete se svým strojem spokojeni. Spotřeba během testu byla těsně pod 5 litrů na sto, při klidném courání není problém jezdit za čtyři, takže při velikosti nádrže 14,6 litru můžete počítat se slušným dojezdem nad 300 km.
Shrnutí
Honda VT750 Shadow Spirit je čistý chopper a velmi dobře odpovídá požadavkům zájemců o tuto kategorii. Pokud rezignujete na jízdy se spolujezdcem a ke štěstí vám stačí 45 koní a tomu odpovídající prožitky z jízdy, to jest nehledáte adrenalin ale spíše pocit volnosti, radost ze silnice a krásné motorky, pak jste na správné adrese.
Na pohodlí si u Spirita nebude stěžovat nikdo. Vyhoví dlouhánům i krátkonožkám, nohy jsou vystrčené dopředu, ale nijak extrémně a umožňují pohodlné odložení chodidel na stupačky, řídítka vypadají docela vysoko, ale posaz je přesto přirozený a jezdec se po nich nemusí nijak natahovat. Nízko uložené sedlo (652 mm nad zemí) je příjemné i po celém dni v sedle, i když v cordurových kalhotách mělo na můj vkus dost klouzavý potah. Stěžovat si budete pouze na extrémně rozbitých silnicích, protože i přes poměrně měkké odpružení se jako na každém chopperu kopance od výmolů přenášejí rovnou do páteře a o každé větší díře se důrazně dozvíte.Přístroje, ovladače
Tachometr na nádrži obsahuje několik nejdůležitějších kontrolek a digitální počítadlo kilometrů. To doplňují ještě dvě malé kontrolky - rezerva a dálkovky - umístěné trochu nešikovně u představce řídítek, kde na ně není zrovna nejvíc vidět. Otáčkoměr budete hledat marně, ovšem ani není zapotřebí, protože nutnost přeřazení na další kvalt vám spolehlivě oznámí silné vibrace, které se při větším přetáčení do imaginárního „červeného pole“ začnou šířit do řídítek i sedla.
Motor a převodovka
Po stisku startéru se rozezní sympatický bublavý zvuk připomínající utlumenějšího Harleye. Projev motoru je, stejně jako celý motocykl, kultivovaný a skvěle láká k pohodové jízdě. S maximálním výkonem 45 koní (při 5500 ot/min) to na žádné sportovní řádění ve vyšších rychlostech není, ale to je u této motorky spíše plus. Maximum točivého momentu 65 Nm nastupuje již při 3500 ot/min a už téměř od volnoběhu tak můžete počítat se slušným a sametově uhlazeným zátahem. Vstřikování již je vyladěno k dokonalosti, takže ani při divokém cloumání s plynovou rukojetí se mi nepodařilo zaznamenat žádné škubání. Přitom jsem také ocenil kvalitu kardanu, který o sobě ani při tak hrubém zacházení v podstatě nedává vědět. 
Vibrace se objeví až při přetáčení motoru, kdy u řidič sám cítí, že vysoké otáčky nejsou to pravé a nepřinesou vyšší výkon. Při běžné jízdě se do řídítek, stupaček dostává jen nepatrná porce vibrací, prostě právě tolik, aby byla jízda zábavnější, ale ani po dni v sedle to jezdce neunavovalo. Když za to na dálnici ještě v připojovacím pruhu pořádně vezmete, za okamžik máte na tachometru 140 km/h. Pak už rychlost roste spíše pozvolna a možná by se vyšplhala až k 170 km/h, ale to už se ztrácí veškerý požitek z projížďky a Spirit vás snadno na dalším výjezdu zláká jízdě po okreskách. Pětistupňová převodovka je trochu hlučnější, než obvykle čekám od Hondy, ale přesná a dokonale odstupňovaná a přispívá k skvělému dojmu z jízdy. 
Odpružení a jízda, brzdy
Shadow Spirit se vyloženě ráda vrhá do zatáček, zvláště v nižších rychlostech. Při jízdě ve dvou dokonce až moc a má sklony přivírat řídítka a navrhovat zkratku přes střed zatáčky. Tento stroj si ale pro cestování ve dvou nikdo kupovat nebude a zatáčky na něm chutnají skvěle a vykrajují se skoro samy. Stejně jako motor ani podvozek nevzbuzuje choutky se nějak víc rozdovádět a dohnat jízdné styl do adrenalinových výšek. Prostě označení „kultivovaná záležitost" se vztahuje i na podvozek.
Jak už jsem zmínil, je odpružení naladěno spíše do měkka. Přesto v zatáčkách pěkně poslouchá a na stupačku se s ní dostanete snadno a bezpečně. Jen pokud byste to zkoušeli v nějaké táhlé zatáčce v opravdu vysoké rychlosti, může se někdy trochu rozhoupat zadek. Naopak při prodírání se provozem ve městě se s touto dámou dá docela pěkně žít, i přes suchou hmotnost 230 kg a tedy provozní těsně pod 250 kg, to na chopper vůbec není špatné. Vše funguje přesně a citlivě a vy si v klidu razíte cestu ven ze city ke Karlštejnu a zatáčkám kolem Svatého Jana pod skálou. Jen pozor na rozjezdy při odbočování na semaforech, řízení trochu přivírá řídítka.
Moc chválit se nemá, přesto tu mám další jedničku, a dostanou ji brzdy. Aby podpořili ducha klasiky, nechali vzadu bubnovou brzdu a dokázali tak, že neplatí předsudek že bubny jsou zastaralé a na moderní mašině nemají co dělat. Stejně jako jednoduchý dvoupístek i zadní buben přesně odpovídají charakteru stroje i použitému obutí. V případě potřeby umí razantně zabrat, ale přesto neblokují kolo. Při poklidné jízdě zase dovolují skvělé dávkování a jemné zpomalování.
Spolujezdec a cestování, spotřeba
Stačí se podívat na tvar a poměr ploch sedla řidiče a pasažéra a je jasné, že se spolujezdcem se u Shadow Spirit příliš nepočítá. Jde o sólovou motorku, easyrideři přece nejezděj na rodinný dovolenky ve dvou! Přesto pokud jste na srazu ulovili nějakou zajímavou slečnu, domů ji v pohodě převezete, jen se musí smířit s menším sedlem a hodně skrčenými koleny. 
Cestování, to je jiná záležitost. Docela si dovedu dvoutýdenní toulání po Evropě v sedle Spirita představit. Pokud vyrazíte ve skupině podobných strojů a zastánců vychutnávání pohodové jízdy bez trhání rychlostních rekordů, věřím, že i po dovolené budete se svým strojem spokojeni. Spotřeba během testu byla těsně pod 5 litrů na sto, při klidném courání není problém jezdit za čtyři, takže při velikosti nádrže 14,6 litru můžete počítat se slušným dojezdem nad 300 km. 
Shrnutí
Honda VT750 Shadow Spirit je čistý chopper a velmi dobře odpovídá požadavkům zájemců o tuto kategorii. Pokud rezignujete na jízdy se spolujezdcem a ke štěstí vám stačí 45 koní a tomu odpovídající prožitky z jízdy, to jest nehledáte adrenalin ale spíše pocit volnosti, radost ze silnice a krásné motorky, pak jste na správné adrese.
Informace o redaktorovi
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz