Honda NC750X & NC700X: sňatky z rozumu

Zajímavé je, že i taková motorka bez emocí - jak se o encéčku někdy mluví - dokáže vyvolat  vášnivé diskuse, a rozdělit motorkářský národ na dva tábory. Jenom na našem fóru najdete na téma Honda NC několik hojně navštěvovaných vláken s hodně vyhraněnými názory. Že tuhle motorku chválí všichni kdo jí mají v garáži je celkem pochopitelné, ale že na ní zbytek světa kydá hnůj, to už mi tak samozřejmé nepřipadá. Prodejci Hondy se tím každopádně nemusí trápit, protože obrovskou poptávku nesrazilo do kolen ani zdražení spojené s příchodem letošního nového modelu (750) a intervencí ČNB, ani konkurenční novinka se zázračnou cenovkou. Podle našich informací byl model NC750X už v půlce sezóny opět nedostatkovým zbožím.
Proč tomu tak je? U Hondy zřejmě vsadili na to, že motorka se pro čím dál víc lidí stává alternativním dopravním prostředkem, a když někdo chce ušetřit na každodenních cestách do práce, bude koukat nejenom na pořizovací, ale hlavně na provozní náklady. Z tohoto úhlu pohledu se jako první možnost nabízí skútr, ale ty už zase patří vyloženě do kategorie praktických přibližovadel, kdežto Honda NC se při vší praktičnosti pořád tváří jako dospělá motorka. Navíc dost univerzální motorka - ať už jde o cílovou skupinu, jízdní podmínky nebo možnosti využití.
Padne do ruky nezkušenému začátečníkovi (i když nový 750ccm model se dá řídit jenom s plnohodnotným řidičákem až od jednadvaceti) i vyježděnému mazákovi, který si už nepotřebuje nic dokazovat. Podvozku je celkem jedno, jestli si lebedí na vyžehleném asfaltu nebo musí tvrdě makat na rozflákané okresce, a motor zvládne klidnou kochačku i svižnější tempo - samozřejmě v rámci svých výkonových možností. Hlavně je to ale neúnavný dříč, který bude makat od rána do noci za pár panáků benzínu, a při minimálních nárocích na servis vydrží navěky.
O tom jsme s ostatně měli možnost přesvědčit už několikrát - naším redakčním testem prošla jak předchozí sedmistovka, tak i letos představená verze se silnějším motorem. V obou případech se jednalo o model s dvouspojkovou automatickou převodovkou, a tak jsme v létě s radostí přivítali možnost vyzkoušet také model s manuálním řazením.
Ten před začátkem sezóny 2014 potkaly prakticky stejná vylepšení jako jeho automatického kolegu, takže si změny připomeňme jenom stručně. Řadový dvouválec dostal větší zdvihový objem (větší vrtání) a díky tomu nové parametry: 40,3 kW v 6 250 otáčkách a 68 Nm v 4 750 ot. za min. Navíc je tu druhý vyvažovací hřídel pro zklidnění vibrací a pak řada opatření se společným cílem snížit spotřebu: jiné časováním ventilů, nová povrchová úprava na stěnách pístů, iridiové svíčky, a o 6 % delší převodové stupně.
Z hmatatelných věcí je novinkou stavitelná páčka přední brzdy a protiskluzový potah sedla, z těch viditelných pak ukazatel zařazené rychlosti, který manuální verze předchozího modelu postrádala, a ukazatel okamžité i průměrně spotřeby paliva. Ekonomika provozu je mimochodem jednou z hlavních deviz motoru, tak by bylo škoda nemít údaj o spotřebě neustále na očích. Zvlášť když hlásí tak příjemné hodnoty jako 4,1 litru na 100 km.
Když nepočítáme barvu trubkového rámu, na podvozku se nezměnilo vůbec nic. Přední vidlice bez možnosti nastavení a zadní centrál na ocelové kyvce mají adekvátní parametry k pořizovací ceně motorky i k výkonu motoru. Podvozek zkrátka není stavěný na žádnou velkou střelbu, což od něj ostatně ani nikdo nečeká, zato si hravě poradí s kdejakým výmolem a nedělá mu problém ani větší zatížení. Odpružení přitom ale není přehnaně měkké.
Brzdy dostaly do základní výbavy dvoukanálové ABS, na předním třmenu ale zároveň ubyl pístek zapojený kombinovaného brzdového systému. Od modelu 2014 už tedy neplatí, že při stisknutí přední páčky automaticky přibrzdí i zadní kotoučovka, což má za následek citelnější ponořování přední vidlice - pokud nejste zvyklí používat zadní brzdu.
Abychom lépe poznali, jak se u novinky projeví symbolický nárůst výkon motoru, přizvali jsme do testu majitele staršího modelu NC700X. Motorky jsme si s Romanem - který na svém stroji stihnul za necelé dvě sezóny nalíta skoro dvacet tisíc km - na hodinku vyměnili, a shodli se na tom, že největší přínos je znát při akceleraci. I když zátah od nízkých otáček byl vždycky jednou z největších deviz předchozího modelu, nová sedmsetpadeátka se sbírá z volnoběžných otáček ještě živěji, a převodovka s delšími kvalty vás nechá vytočit jedničku i ostatní rychlosti o něco víc, takže se nedostáváte každou chvíli do omezovače jako u staršího modelu.
Změny se příznivě projevily také na maximálce, ale spotřeba paradoxně zůstala stejná u obou motorek - palubní počítač ukázal 3,6 litru. Roman si u novinky hodně pochvaloval také neklouzavý povrch sedla, a moc se mu líbila jízda na nových Dunlopech Roadsmart II. Při zastávce na focení jsem zjistil proč - jeho pryže na motorce s 18 tisíci km na tachometru byly stále původní! Sám majitel musel uznat, že výměna už je víc než nutná.
Chvilku jsme ještě povídali o výhodách a nevýhodách encéčka, a překvapilo mě, že Roman tuhle Hondu pořídil ještě dřív, než si udělal řidičák na motorku. Oceňuje na ní hlavně nízké provozní náklady (je to prý skvělý argument pro manželku), snadnou ovladatelnost (vždyť se na NC vlastně učil jezdit), spolehlivost (zatím měnil jenom jednu žárovku) a praktičnost (úložný prostor). Na motorce jezdí spíš kratší trasy, ale o to častěji.
Abychom ale jenom nechválili, zapátrali jsme v naší databázi majitelů (NC750X, NC700X) po nějakých mínusech. Pár stížností se objevilo na téma samovolného nulování denního počitadla kilometrů, což vypadá na chybu prvních modelů, kterou už se výrobci povedlo vyřešit. Někomu také vadí chybějící zadní blatník, který by v dešti trochu ochránil zadní odpružení. Jinak si majitelé (i ti bývalí) nemohou encéčko vynachválit. A my s nimi musíme souhlasit - jako praktická motorka na každý den se skvěle osvědčila. Výlet ve dvou do Alp si s ní samozřejmě neužijete stejně jako s nadlitrovým maxiendurem, ale i tuhle výzvu by podle nás dokázala zvládnout .