Honda MSX125 Grom: Grom? Prcek zábavnej jako hrom

Grom je svůj a díky tomu určitě cílí na specifickou skupinu motorkářů po celém světě. Bezesporu zaujme mladou generaci z rušných metropolí, pro které je dostatečně cool a jejich srdce dost možná uhrane jednak šmrncovním vzhledem, ale také tím, že má normální manuální převodovku, spojku a klasické uspořádání brzd, což skútr nenabídne. Je ale jasné, že bude zajímavým přibližovadlem pro závodní týmy nebo průzkumníkem pro cestovatele, kteří si ho jednoduše přibalí do svého obytňáku. Zkrátka jeho použití se meze nekladou a díky skladnosti se leckam vejde. 

A když se ještě vyšperkuje jedním z možných kitů od firmy H2C, vzbudí pozornost všude, kde se ukáže. O závodní verzi HRC ani nemluvím, protože ta má šťávu a úplně se vidím, jak jí dávám za uši na nějakém malém pitbikovém okruhu a peru se o ni se svým synkem.

Honda MSX125 Grom dostal nový svěží kabátek a je znát, že jde o hodně inovovanou motorku. Máme tu LED světla, jednoduše odmontovatelné kapotáže nebo jednoduchý a přímočarý LCD displej. Zobrazuje informací víc než dost a kromě běžných informací ukazuje jezdci otáčkoměr, ukazatel zařazené rychlosti i informace o spotřebě.

Nový je také vzduchem chlazený jednoválec o objemu 124,9 ccm splňující Euro5. Jeho maximální výkon je továrnou udáván 7,4 kW při 7250 ot./min., což je nějakých deset koní a maximální točivý moment 11,1 Nm při 6000 ot./min. Důležitou změnou prošla převodovka, která už není čtyřrychlostní, ale dostala pátý kvalt. Kdepak, není to žádný otesánek a podle továrny si vystačí s 1,5 l benzínu na sto kilometrů. Vzhledem k šestilitrové nádrži to znamená hodně slušný dojezd a mám pocit, že jen málokdo dá jednu nádrž na jeden zátah.

Páteřový rám je vyroben z oceli a to samé platí pro kyvku. Pérování nenabízí možnost vlastního nastavení. Pětipaprsková kola jsou odlity z lehkých slitin a jejich průměr je 12 palců. Brzdy pocházejí z dílny Nissin a přední i zadní je pochopitelně kotoučová. Sedlo má Grom ve výšce 761 mm a když je připraven k jízdě, tedy i s plnou nádrží, váží 103 kilo.

Bez mučení přiznávám, že jsem na svůj redakční kalendář testů koukal jako z jara, když na mě vybafla poznámka, že téměř týden budu rajtovat na Gromu. Ale na druhou stranu proč ne, zkusit se má všechno a aspoň na trošku jiné dváce obrazím nejrůznější resty po městě. Kdepak, je to prcek a tomu odpovídá i širší sedlo ve výšce 761 mm nad zemí, ze kterého došlápne snad každý, včetně desetiletého člobrdy. Sedlo dává nečekaně hodně pohodlí a za vyššími řídítky se dřepí v naprosto pohodlné vzpřímené pozici. Já nejsem žádný velký čahoun a se svými 173 cenťáky se na Groma složím bez sebemenších problémů, což bude platit i pro všechny ostatní do nějakých stopětaosmdesáti centimetrů. Samozřejmě, že to nebude o pohodlíčku, jakým umí rozmazlovat cestovní Afrika nebo géeso, ale půjde to.

Honda MSX125 Grom mě od prvního otočení plynem překvapuje slušným zátahem a plynulým nástupem výkonu. Všech deset kobyl se do akce zapojí někde nad sedmi tisíci otáčkami a to jasně říká, že se nedá počítat s žádným mohutným spodkem, ale spíš rozumným středním pásmem a vrškem. Přesně tak to je a pro svižnější svezení to chce Groma držet v otáčkách a často řadit. Už proto je dobře, že pětikvaltová převodovka funguje hezky čistě a rychlosti v ní zapadají jako po másle. Právě řazení a používání spojky jsou velkým benefitem a pravděpodobně největším faktorem, co o pořízení městského mini motárdu rozhodnou. Každý totiž nechce skútr, ale něco stejně velkého, kde ovšem může řadit.

Stejně velkého? To záleží s čím Groma budeme srovnávat, ale pokud půjde o čtyřtaktní dvácu na dvanáctkových kolech, tak je to víceméně ve stejné rovině. Přesvědčuju se o tom na nábřeží, kde takový skútr potkávám a kvůli srovnání s ním chvíli bok po boku peláším. Kvůli jiné ergonomii sedím o fous níž a možná mám o nějaké to číslo níž i hlavu, nicméně jsem čekal kontrastnější rozdíl. Ano, pochopitelně záleží na modelu, ale pro letmé srovnání mi tohle společné svezení leccos objasnilo. Jen pro představu, „velká“ motorka CB125F má sedlo ve výšce 790 mm a skútr Vespa Primavera 125 na dvanáctkových kolech ještě o deset milimetrů výš, tedy ve výšce 800 mm.

Očekával jsem, že se na emesixu budu chvíli hledat a rovnat se s ní, ale ve skutečnosti se během chvíle cítím jako doma a obavy z malé stavby berou rychle za svý. Ježdění ve městě mi přijde naprosto normální a oceňuji obratnost, pružnost i menší stavbu, teda v případě, že zrovna nestojím na semaforech vedle patnáctitunové Tatry. Na silnicích za městem je ten pocit trošku jiný a menší stavbu vnímám o kus víc. Oproti ostatním autům, dodávkám a náklaďákům se cítím jako mikrodruh ze světa hmyzu a nejen proto vyhledávám hlavně menší a málo frekventované asfaltky. Tam je zábavy kopec a čím víc jsou klikaté, tím lépe.

Jízdní vlastnosti nejsou vůbec špatné, koneckonců, to samé se dá říct o obyčejném pérování i brzdách Nissin s pevným ABS, na které je spoleh. Honda je hezky živá na plynu a 60 km/h je tam na to šup. Do nějakých pětašedesáti, sedmdesáti akceleruje velice zdatně a pak už to jde krapet pomaleji. Dá se to rozmotat téměř na kilo a tam už je dobrý pamatovat na malá dvanáctipalcová kola, která si nemusí rozumět s výmoly na rozbitých silničkách. Dobrá je pátá rychlost, protože je zpřevodována pro delší silniční přesuny a motor se pak nemusí točit do bezvědomí. Ještě jsem to nezmínil, ale pochválit musím maximálně jednoduchý, ale zároveň výborně čitelný a přehledný LCD displej, který pamatuje i na ukazatel zařazeného kvaltu, což je fajn.

Několik dní ve společnosti malého Groma je o zábavě a vymýšlení volovinek a někdy si připadám jako utržený z řetězu. Taky to máte tak, že na malý a slabší motorce děláte blbosti, co byste si normálně odpustili? Co je dobrý, to je fakt, že i na takhle malé motorce se člověk leccos naučí a není to jenom o práci s rovnováhou. Honda MSX125 Grom mi zpestřila konec sezony a bavil jsem se víc, než jsem čekal. Je to skromný dříč, který neodmlouvá při povinnostech každodenního života, naopak je dokáže povýšit na okamžiky plné zábavy. Honda říká, že umí jezdit za 1,5 litrů na sto a já tvrdím, že do dvou litrů to člověk dá. Ehmm, Honzis z redakce by to určitě dokázal stlačit výrazně pod litr, ale radši ho hecovat moc nebudu, protože v těchto záležitostech chytá na první našlápnutí...

Ve finále vlastně můžu v klidu říct, že není vyloženě nic, co by mi zabrnkalo na nervy a co by mi dalo příležitost vylejt si srdíčko. Ale jo, přeci jen, já bych se totiž nezlobil, kdyby byla cena o něco vstřícnější a neatakovala hranici sto tisíc. Honda MSX125 Grom se totiž prodává za 97 800 korun, což je o čtyři tisíce méně než jeho příbuzná Honda Monkey. Pro tu legendu mám obzvlášť slabost.

Jak to viděl junior Vojta?

Měl jsem tu možnost si vyzkoušet novinku od Hondy a byla to HONDA MSX125 Grom. Proto, abych si mohl vyzkoušet tuto krásku, vzali jsme ji s tátou na uzavřené parkoviště a byla to pecka. Tak pojďme na hodnocení. Motorka je krásně lehká a hezky ovladatelná. Tlumiče jsou z mého pohledu dobře naladěné. Řídítka jsou dobře položená s mýma 150 centimetry jsem s ergonomií v pohodě.

Sedlo je dobře položené, a ideálně dlouhé. S tátou jsme na tom jeli dva a vešli jsme se.
Pro vyšší jezdce bude sedlo moc nízko, ale zase motorka je dělaná pro lidi od 16 do 20 let.  Pro vysoké lidi je tato motorka moc mala. Na motorce mi trochu nesedělo víko motoru, když sem chtěl řadit, tak sem o něj zavadil. Stojánek byl celkem pod motorem, takže jsem měl trochu problém ho vyštrachat. Výkon motoru byl celkem dostačující, já jezdím na dvoutaktní motokrosové 65, takže to pro mě byl trochu skok.

Čtyřtakt je jemnější a brzdí víc motorem, takže v pohodě. Když sem se rozjížděl tak, od spodu moc netáhl, ale ve vyšších otáčkách už se chytl a jel jako čert. Ano, není to suprbike, ale na 125 dobrý.
Displej dobře čitelní při jízdě malí hezky zakomponovaný. Na motorce by se dalo trénovat plynulé rozjezdy slalom brždění řazení a tak dál. Motorka sama o sobě není žádná pila, takže to není nic na čem by se dalo závodit, ale i na to závodění jsou speciály od Hondy.

Na Hondičce jsme jeli s tátou ve dvou, a dalo se to, ale pro oba to nebylo tak nekomfortní.
Takže takový souhrn. Motorka je krásně ovladatelná, tlumiče dobře postavené a dobře naladěné,
Řídítka dobře postavená, sedlo taky dobré, výkon motoru taky super, od spodu moc netáhl, ale pak se chytil, displej dobře čitelný, a i dobře položený. Tak o de mne je to asi vše. Všem doporučuji Groma vyzkoušet, je to zábavný stroj.

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE