Honda Forza 125 vs. Yamaha Xmax 125: Japonská nejvyšší třída

Tohle rozhodování vám fakt nezávidíme. Protože tyhle skútry, ač každý se svou vlastní osobností, jsou si ve finále neskutečně podobné, nedá se říci, že by některý v jedné oblasti vyčníval. Dokonce i stojí, až na desetikorunu, úplně stejně!

Jak Forza, tak Xmax jsou novinkami loňského roku, byť každý stroj přišel v trochu jiný čas. Oba jsou evolucí předchozí verze, ale co se historie týče, má Xmax výrazně navrch. Stopětadvacítka přišla na trh už v roce 2006 a dodnes se Yamaha chlubí více než 140 000 prodanými kusy. Do toho přidejte větší čtvrtlitr, nedávno posílený na třístovku, potom mladší čtyřstovku a i bez dvouválcového půllitru Tmax tady máme famílii, která se prodává po stovkách tisíců. A rozhodně to není kvůli lidové ceně, Xmax byl v jakékoli verzi prostě maxiskútr za prémiovou cenovku, jenže na skútrových trzích typu Itálie či Francie rozhoduje kvalita, a tady zákazníci jasně řekli, že jim za ta eura Xmaxy jednoznačně stojí.

Xmax má za sebou dlouhou cestu. Ale pořád vidíte, že to je on

V současné verzi od sebe stopětadvacítku, třístovku a čtyřstovku prakticky nemáte šanci odlišit, rozdíl je akorát ve výfucích a ráfcích. Což samozřejmě hraje do karet nejmenší motorizaci a následně i vašemu egu. Předchozí model vůbec nevypadal špatně, ovšem proti novince najednou působí tak nějak odule a nepříliš elegantně. Je to sranda, jak se nám ty estetické standardy mění. Novinka je střižena velmi dynamicky, a přitom to zůstává na první pohled jasně identifikovatelný Xmax. Změny sice proběhly úplně všude, tady není stejný jediný plastík, ale nejvíce to poznáte na čumáku s LED světly. Kolegyně v mém minulém působišti nazvala Xmaxe Bezzubkou podle draka z populárního dětského animáku a v téhle matné černé to označení sedí ještě víc. Ale samozřejmě jsme drsní motorkáři, takže pro podobné infantilnosti nemáme pochopení. Alespoň ne na veřejnosti.

Designem ovšem změny na Xmaxu neskončily. Soupeři a zejména ten nejbližší, Forza, dali Yamaze nůž na krk, takže musela přihodit do seznamu fičur dalších pár položek. Nová je přístrojová deska, kde dvojici trochu podivných kulatých LCD displejů vystřídaly klasické ručičkové budíky s jedním velkým displejem uprostřed, zapalování se změnilo na moderní bezklíčkové a že si neustelete někde trapně na mokrém přechodu, to zajišťuje kontrola trakce. Cože, na stopětadvacítkovém skútru? A proč ne? Pitomýho šmejra můžete dostat i na Pionýru, tohle není „performance“ záležitost, ale fakt bezpečnostní funkce.

Stará vs. nová. Rozdíl je fakt znát

Forza je proti Xmaxu benjamínek, přišla na trh až v roce 2015. To si konkurence pamatuje moc dobře, protože její úspěch byl okamžitý a Forza, ač šlo opět o skútr na špičce cenové pyramidy mezi stopětadvacítkami, byla najednou podezřele často vidět i na českých silnicích. Celosvětově se tohoto modelu za první čtyři sezóny prodalo přes 30 000 kusů, a to je jeho hlavním kolbištěm Evropa, pro Starý kontinent byla vyvinuta. Působivý sci-fi design s LED světly, obrovská praktičnost, mimořádná střídmost v konzumaci ropných produktů podpořená systémem start-stop a velmi jistý jízdní projev zaujaly spoustu lidí a bylo okamžitě znát, jak moc zákazníkům Hondy chyběl maxiskútr v nabídce jejich značky. PCX je sice fajn, ale všechno prostě neobstará, ani když ho vybavíte velkým plexi.

U Forzy není rozdíl mezi první a druhou generací tak markantní

Před dvěma lety dostala první generace Forzy bezklíčkové zapalování a pro letošek Honda ještě přihodila další trumfy. Opět je to design, co se měnilo, ale i když ani tady nezůstal plastík na plastíku, ta změna není tak velká jako u Xmaxe. Nicméně i tak Forza zase trochu prokoukla, za což mohou též nové barevné kombinace a třeba tahle matná červená je prostě pěkná – rozhodně hezčí, než ta bílomodrá varianta, s níž Forza přišla na začátku. Na druhou stranu to byla kombinace natolik výrazná, že zapsala Forzu do povědomí veřejnosti, takže to určitě nebyl krok vedle.

Měnil se i přístrojový panel, ten dostal větší displej s rozložením podobným jako u Africa Twin a ovládáním z levého řídítka dvojicí tlačítek, a zcela mimo veškerá očekávání Honda přidala ještě elektricky ovládané plexi. Dříve se jeho poloha nastavovala prostým zatáhnutím nahoru nebo zatlačením dolů do pěti poloh v rozmezí 120 mm a vůbec to nebylo špatné řešení, které Forze konkurence mohla jenom závidět, teď je to dokonce na elektriku s rozmezím krajních poloh 140 mm. Cena se pochopitelně prakticky nezměnila, na to je v téhle kategorii příliš velká válka.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE