Honda CTX 1300

Cestovně zaměřený motocykl v této hmotnostní kategorii Hondě poslední roky scházel. Řadu lidí s vyloženě cestovatelskými ambicemi sportovněji koncipované modely VFR netáhnou a vrcholný Goldwing jistě bezezbytku naplní jakýkoliv cestovní sen, ale pro někoho je to již příliš velké sousto a to nejen finanční. Mezeru po historickém modelu Pan European se tedy alespoň prozatím snaží výrobce zaplnit právě testovaným CTX1300, který z historických modelů značky těží bezezbytku.

Usazení za specificky vytáhlými řídítky je vzpřímené a celkovým vzhledem se snaží tak trochu přiblížit kategorii „bagger“ reprezentované aktuálně modelem F6B. Tyto ambice dokazuje nízký profil a integrované, napevno přichycené kufry, ale tak trochu se vás na první pohled CTX1300 snaží zmást, protože celkovým chováním se blíží ve finále více cestovně zaměřeným strojům. Vzhledově zaujme samozřejmě mohutná plastová příď s dvojicí světlometů a výrazně obnažený motor s kroucenými svody. Ten vychází, jak jsem již zmínil v úvodu, z vyloženě cestovního ST1300 i když pro účely tohoto stroje upraveného. Vidlicový čtyřválec dokáže cestovatelské ambice uspokojit bezezbytku, stejně tak jako dvojice napevno přichycených kufrů, kterým chybí jen vnitřní popruhy pro uchycení menších zavazadel.

Z pohledu jezdce potěší především základní výbava. Nechybí zde vyhřívané hefty a dokonce ani integrovaná audio soustava a dvě schránky na drobnosti, přičemž ta vpravo slouží zároveň jako uložiště pro připojení externího zdroje přes USB. Já osobně jsem ocenil především přehledné palubní přístroje s dobře čitelným menším středovým LCD panelem. Z hlediska audia nelze čekat při těchto proporcích ve vyšších rychlostech vysloveně zázraky a toho si je dobře vědom i sám výrobce - chybí zde klasický tuner pro rádio. Co zde naopak nechybí je pokročilá možnost připojení přes bezdrátový bluetooth, kde je předefinováno hned několik možných profilů. Zkoušel jsem pouze připojení externího zdroje hudby, ale jako ideál se jeví softwarový profil, který umožňuje i kombinovanou konektivitu na náhlavní soupravu integrovanou přímo v helmě, což ocení jezdci asi zdaleka nejvíce. Audio je tedy třeba chápat spíše jako rozšířenou náhlavní sadu s možností přehrávání hudby než plnohodnotný multimediální systém známý z jiných motocyklů.

Z hlediska samotného ovládání motocyklu toho nelze mnoho vytknout, vše je více než intuitivní. Snad jen chvíli budete hledat mechanismus odklápění dvířek přístupu k palivové nádrži, který je sjednocen pod jedním zámkem spolu s přístupem pod sedlo. Ergonomie ovládání audia je ale již to trochu horší, velké ovladače jsou dobře čitelné a přesné, jen trochu odvádí pozornost jezdce.
Při celkovém pohledu na motocykl je škoda, že hlavní slovo zde měl v klíčových rozhodnutích zřejmě tým odpovídající za vzhled a celkovou koncepci, což se lehce podepsalo v některých praktických aspektech. Opravdu hodně by se hodilo v základu vyšší plexi a podstatně jinak usazená zpětná zrcátka, která zaslouží asi nejvíce kritiky. Nejde tak ani o jejich tvar a velikost to je ok, ale o jejich umístění. To je z pohledu jezdce opravdu nízko. V přehlednosti pro okolí nelze nic technicky vytknout ani integrovaným blinkrům, ale z pohledu řidiče toho zkrátka ve výsledku mnoho neuvidíte a jejich minimální možnost nastavení celkový přehled příliš nevylepší.
Co je třeba naopak vyzdvihnout je celkové pohodlí a tvar sedla, které nabízí dostatek opory a ani při delších cestách jezdec nepociťuje sebemenší nepohodlí. Díky široké zádi s mohutným světlem lze to samé s povděkem konstatovat z pohledu spolujezdce, který má tak k dispozici nadstandardně dimenzovanou šířku usazení. To lze navíc vylepšit v případě montáže topcase, který jistě nabídne i možnost v podobě opěrky. I přes vyšší hmotnost je vše díky rozumnému poskládání stále v rozumných mezích, čemuž napomáhá i nádrž, která je situována pod sedlo. Z hlediska cestovatelského komfortu a údržby rovněž potěší bezúdržbový kardan. Motocykl je v nabídce v černé metalíze a testovaném červeném „candy prominence“ provedení.

Motor je koncipován jako poctivý pracant V4 90° původem z ST1300, tomu je nejlépe právě v nižším až středním pásmu otáček, z kterých se umí téměř za každé situace vyšvihnout k požadované akceleraci. Elasticita motoru je opravdu příkladná a je myslím jednou z největších předností tohoto motocyklu. Původní motor byl upraven (časování ventilů) právě s důrazem na bezproblémový chod pěkně odspodu, což se sice ve výsledku podepsalo na celkově nižším výkonu, který se papírově ustálil na 84 k při 6000 ot/min, ale bylo to právě ve prospěch točivého momentu. V této souvislosti bylo řádně přepracováno rovněž vstřikování. Někdo by sice mohl namítat, že pro takto velký motocykl to není mnoho, ale pro cestovní naladění je to do běžného provozu myslím dostatečná porce. V kombinaci s naprosto bezproblémovou pětistupňovou převodovkou vám motocykl zaručeně padne do ruky během několika prvních okamžiků.

Usazení za širšími protaženými řídítky je komfortně vzpřímené a na kvalitnější silnici vás tak motocykl spolu s dobře odladěným podvozkem vybídne i ke sportovnější jízdě. V tomto ohledu vzbuzuje hodně důvěry především přední převrácená vidlice o průměru 43 mm. Vzadu potom zdatně sekunduje dvojice konvenčních pružicích jednotek, které se však na hranu svých možností občas dostanou, především na nekvalitním povrchu. Při svižnější jízdě se však první přihlásí o slovo stupačky, které jsou kvůli komfortnější ergonomii jezdce usazeny přeci jen dost nízko.
Ještě více možná pocítíte celkovou délku a proporce motocyklu při jízdě městem a v kolonách, kde to chce přeci jen více vynaloženého úsilí a koncentrace na bezproblémové zvládnutí všech situací. V dostatečném tempu však jezdec díky dobře rozložené hmotnosti získává v ovládání větší jistotu. Vyšší hmotnost motocyklu tak pocítíte především v nižších rychlostech, v ostřejších vracečkách nebo při intenzivnějším brždění. Ochrana jezdce je i v dešti vcelku uspokojivá, ale výrazně by celkovému komfortu pomohlo vyšší plexi. Do rychlosti kolem 160 km/h je ochrana uspokojivá a množství vzduchu směřujícího k jezdci stále v normě.
Co se týče montovaných kufrů, jsou přidělány napevno, takže při delším výletě bude vhodné dovybavit kufry uvnitř o textilní brašny. Na druhou stranu při častějších výletech kolem komína není problém přes několik šroubů kufry pohodlně sejmout. Pocitově příjemný nástup mají brzdy, které sice nepatří mezi nejostřejší v dané kategorii, ale bez problémů poberou nástrahy, které mohou nastat se strojem o hmotnosti 338 kg. Pokud nastane krizová situace, stačí více přitlačit na pilu a montované třípístky se v rámci kombinovaného systému o vše postarají. Čeho si cením asi nejvíce je jejich nevadnoucí účinek za všech situací. Navíc v základu montované ABS přichází na scénu až v opravdu krizových situacích, což koneckonců platí i pro kontrolu trakce, kterou lze v případě potřeby vypnout. V rámci redakčního testu se kombinovaná spotřeba ustálila na slušných 6,8 l/100 km. U této třináctistovky však konečná spotřeba hodně závisí na stylu vaší jízdy.

CTX1300, ač na první pohled možná tak nevypadá, platí za hodně funkční cestovní motocykl s opravdu slušným komfortem a výbavou. Co je třeba vyzdvihnout je neúnavný motor a výborný zátah za všech situací. Odvážnější pojetí designu a charakteru zpracování sice nemusí všem vyhovovat, ale je to spíše o prvním kontaktu. Řada prvků a detailů jako třeba bezchybně tvarovaná kola, či koncové světlo vám vyvstanou až při bližším ohledání a odpustíte tak i některé prvky, které by mohly být v rámci celkové ceny a praktičnosti dotaženy ještě o chlup lépe. V konečném důsledku komfortní podvozek, slušná ochrana a pohodlí posádky s dobře pojatou základní výbavou jistě mnohé přesvědčí o celkových kvalitách tohoto stroje. Každopádně vaše cestovatelské dobrodružství po Evropě s CTX1300 začíná na ceně 449 900 Kč.