Harley Davidson FLHTK Electra Glide Ultra Limited

I přes razantnější modernizaci je to za řidítky po prvním usednutí stále ten správný a poctivý „drobek“, tak jak ho dobře známe. Ale nepředbíhejme. Základní ovládací prvky jsou stejné s minulými modely, je to ale z pohledu jezdce řada dalších změn, které nelze přehlédnout. Vývojáři naštěstí nebořili, ale z hlediska ovládání spíše měnili a doplňovali, takže dobře zavedený základ nechali na svém místě. Kapalinou chlazený motor na první vrknutí neomylně zahřmí a jde hladově za plynem s dobře známou porcí vibrací, takže ať už se dole dělo cokoliv, z mého pohledu stále vše v pořádku i přes nově dodané kapalinové chlazení.
Revolucí úprav a změn si prošly i palubní přístroje. Namísto klasického rádia s přehrávačem CD se před vámi vyloupne velký centrální dotykový infosystém s displejem o úhlopříčce 6,5 palce, který je centrem všeho audiovizuálního dění a informací. Kvalitní grafika a dobré odladění ovládacího SW s vcelku svižnou odezvou, to je to co na první pohled zaujme. Vpravo v bezprostřední blízkosti je navíc umístěna malá schránka, která skrývá rovněž konektor na připojení externích USB zařízení. Potíž je snad jen v tom, že z počátku tento systém jezdce opravdu láká hledat všechna možná nastavení a trochu to odvádí pozornost od jízdy samotné. Jde však o to zvyknout si na centrální LCD obecně a nevěnovat mu více pozornosti než je nezbytně nutné. „Boom! Box“ - jak mu HD říká, je vcelku intuitivní a přehledný. Důkladnějšímu popisu možností tohoto systému jsem se věnoval již v článku věnovanému modelu TriGlide. Pokud připočteme kvalitní ozvučení ze čtyř reproduktorů Harman-Kardon o kvalitní porci zábavy je dobře postaráno i při svižnějším tempu bez ztráty kytičky, což na delších cestách opravdu potěší nejen samotného jezdce. Samozřejmě i nadále zůstala tradiční možnost komunikace přes dobře zavedené CB a k dispozici je rovněž možnost připojit i další externí zařízení přes 12V zásuvky. Aby se vše vešlo, musely být přepracovány řádně ostatní budíky, které navíc nesou i veškeré informační kontrolky. Ze základního zorného pole řidiče se tak odebraly do věčných lovišť budíky teploty a tlaku oleje. Nevím jak vám, ale mě osobně chybět nebudou. Potřebné údaje jsou navíc stále k dispozici v informačním systému motocyklu.
Co naopak přibylo je mechanické ovládání proudění vzduchu kolem jezdce, které funguje opravdu na výbornou a napomáhá tak k eliminaci nechtěných turbulencí za přepracovaným plexi při vyšších rychlostech. Kladně hodnotím snadné ovládání vyhřívání rukojetí, které je umístěno v levé rukojeti. Na jednu stranu velice praktická záležitost, která je však díky umístění dost na ráně. Celkově však změny ovladačů a budíku spíše vítám – jsou přehlednější, i když je pravdou, že řadu funkcí především informačního systému ani k jízdě samotné na motocyklu osobně nevyužívám. Při důkladnějším prozkoumání zaujmou nová světla s denním svícením s LED technologií a samozřejmě přepracované kufry. Ty se v aktuální verzi vyznačují krom zvětšené kapacity především novým systémem otevírání, které bez problémů zvládne jezdec jednou rukou, což mohu bezezbytku potvrdit. Navíc tu krom praktického nosiče nechybí na „Tour-pack“ velký pás z LED, který vás učiní dostatečně viditelným za každé situace. Nová světla oceníte především v nočních hodinách, kdy je posun k lepšímu opravdu markantní.
Usazení jezdce je tradičně velmi pohodlné. Na místě i přes papírové odlehčení pocitově spíše kila přibyla, ale je to dáno především pozměněnou konstrukcí motocyklu. Zesíleny byly přední vidlice na 49 mm a nepatrně se změnila geometrie řízení a vzrostla - byť jen nepatrně - celková délka. Stejně jako v minulosti je celková hmotnost znát především při manipulaci na místě, jakmile se rozjedete, veškeré negativní pocity z  robustního charakteru motocyklu jsou zapomenuty. Pocitově vyšší hmotnost umocňují i dva malé chladiče v bočních krytech u nohou. U tohoto modelu a v rámci celého projektu použito prvně, nicméně se jedná o stále stejný motor jen s minimálně zvýšenou kompresí.
Opravdu hýčkán je zde spolujezdec. Pohodlnější motocykl v tomto ohledu asi jen ztěží objevíte. Velké stupačky a prodloužené opěrky včetně přidaných možností individuálního nastavení hlasitosti rádia jsou potom jen třešničkou na dortu. Z pohledu jezdce je potěšující, že spolujezdce takřka nevnímáte, protože přidaná zátěž se v celkové hmotnosti pocitově ztrácí. Osobně oceňuji celkovou aerodynamiku, kdy i při vyšších rychlostech není mohutná záď s kufry limitujícím faktorem, který by s vámi házel, nebo kladl přílišný odpor. Při pohledu na všechnu tu výbavu je jednomu až líto vyrazit do pořádného lijáku a nepohody.
Motorově jde stále o aktuální dvouválec Twin Cam 103 o objemu 1 690 ccm, zde však s příznačným označením Twin-Cooled. Jak název napovídá, prim stále hraje klasické chlazení vzduchem, kapalinové chlazení slouží spíše jako doplňkové řešení celku. Nejedná se však o tovární rozmar. Díky lepšímu chlazení se naskytla konstruktérům příležitost zvýšit kompresi z původních 9,6:1 na 10:1. Kromě lepšího komfortu z hlediska odvodu tepla se uhladila křivka a motor celkově lehce posílil. Ten je navíc koncipován tak, že i kdyby následkem pádu došlo k poškození a úniku kapaliny, pořád by mohl motocykl pokračovat v jízdě do nejbližšího servisu. Aktuální hodnoty se tak papírově ustálily na 87 k při 5 010 ot/min.
Při opravdu teplém počasí lze odvodu tepla ještě více pomoci. Jednak díky výklopným částem v přední masce a potom otevřením pomocných průduchů v blízkosti chladičů na každé straně. Zde je na místě trochu kritiky k zmiňovaným přepážkám v oblasti nohou, které jsou z měkčího plastu a jejich vyklopení jde přes ovládací mechanismus opravdu ztuha. Na místě je tak obava z případného vylomení o špatném komfortu ovládání ani nemluvě.
Usazení a ovládání motocyklu z pohledu jezdce je ale jinak tradičně velmi pohodlné. K tomu přispívá i hydraulicky ovládaná spojka, kde je reakce a odezva více bezprostřední. Podobné pocity jsem zažil již u modelu CVO Street Glide, který jsem testoval v roce 2012. Co se týče řazení, jednotlivé kvalty jsou stále delší, ale přeci jen k určitému posunu došlo, takže jsem více využíval šestý rychlostní stupeň. O zařazené rychlosti máte přehled přímo na budících, ale jde skutečně o doplněk, protože motocykl je dobře čitelný a jednotlivé rychlostní stupně vyjma hlučnější jedničky jdou naprosto bez problémů.
Co se týče jízdního projevu, tak v ostřejším jízdním tempu je oproti starším verzím znát razantnější nástup a více síly, nicméně daleko více si cením pocitově vyváženějšího charakteru a lepší reakce na plyn. Motocykl samozřejmě tlačí na cestovnější vlnu, takže i v tomto duchu je naladěn, o to více ale potěší bezproblémový chod a pohodové ovládání. K tomu samozřejmě přispívají i plošinové stupačky a řazení spička-pata.
V nižších rychlostech zůstává hutnější zvukový projev, a pokud je kvalitní vozovka, lze si s motocyklem v rámci možností a rozměrů ledacos dovolit. Díky drobným úpravám v podvozku se zdá nová Electra Glide v zatáčkách jistější a i v nižších rychlostech nabízí větší a snadnější náklony, což především v souvislosti s cestovatelským zaměřením lze hodnotit jedině kladně. Na druhou stranu robustní konstrukce a monstrózní délka jsou lehce limitující na nekvalitních a rozbitých silnicích, kdy jde motocykl v některých případech hlavně v plné náloži opravdu nadoraz svých konstrukčních možností.
Samostatné vypíchnutí si u této verze zaslouží aerodynamika a chování při vyšších rychlostech. Po úpravě v oblasti motoru a s tím spojeného odvodu přebytečného tepla je to pro mě osobně asi jeden z hlavních důvodů, proč volit právě novou verzi tohoto motocyklu. I při vyšších rychlostech lze bez problémů cestovat v otevřené přilbě, navíc bez zbytečných turbulencí a nechtěných poryvů do těla jezdce. Navíc kapotáž výborně funguje i při dešti a nepřízni počasí.

Výrobce si zaslouží kladné hodnocení především za přístup a odvahu přijít s modernějšími prvky v takovémto rozsahu právě u své královské cestovní řady. O to více si toho cením u značky, která je brána u většiny svých zákazníků právě za konzervativní. Pokrok nelze zastavit, a nabídnout něco víc než ostatní je vždy přínosem. Z hlediska výbavy a ergonomie to v dnešní přetechnizované době platí potom dvojnásob. Navíc H-D na to jde chytře a na svém domácím trhu se drží přeci jen více při zemi, takže řada vylepšení platí především pro Evropu. Na domácím americkém trhu je kapalinou chlazeným motorem vybavena jen nejvyšší verze Electra Glide Ultra Limited a nejvyšší tovární verze CVO. Testovaný model lze V ČR pořídit v základní ceně od 23 530 EUR (cca 646 415 Kč).