Harley-Davidson FLHRC Road King Classic

Nenechme se však zmást, píše se rok 2008 a retro ukolébavka je jen výrazem osobnosti a stavby tohoto motocyklu. Pod kapotou tluče neomylně Twin Cam 96. Elektronikou v klíčku počínaje a Euro obláčkem ve výfuku konče se jedná o sofistikovanou moderní záležitost. Pokud tedy máte rádi cestování ve stylu H-D a lehká nabubřelost řady Glide je pro Vás již příliš, jste u motocyklu Road King na správném místě.

Vývoj a design:

Celá řada vznikla v polovině devadesátých let. H-D moc dobře věděl co jeho zákazníci chtějí. Road king se tak stal osvědčeným středně těžkým cestovním motocyklem. Byl to návrat k osvědčeným hodnotám Electra Glide, stejně jako tomu bylo o jedno desetiletí dříve u modelu FLHS. Zde se však psal již rok 1994 a tehdy nový Road King vyrazil naplno v následující sezóně do boje s japonskou konkurencí s tehdy již osvědčeným motorem Evolution.


Opravdovým dravcem byl však tehdy až model FLHRI, který se na přání začal montovat se vstřikováním paliva zn. Weber (1997). Dnes je řada věcí jinak, ale Road King platí stále u H-D především za pohodlný cestovní motocykl řady touring. Základ tvoří kolébkový trubkový rám, na který je celý ten skvost a dunivý motor zavěšen. Výrazným poznávacím znamením je trojice kulatých světlometů, mohutné cestovní plexi a dvojice neodmyslitelných brašen.
V nabídce jsou celkem dvě varianty a to model FLHR s plastovými kufry a právě testovaný klasicky vyhlížející druhý motocykl s označením FLHRC, kterému kromě kožených brašen nechybí ani od výroby velice vydařené pneumatiky s bílými lemy potrhující celkový retro výraz.
Jak je u H-D zvykem celému motocyklu dominuje poctivý kov a neodmyslitelné chromované části, které u testovaného černého provedení ještě více vzájemně vyniknou. Usazení je velice komfortní a s nohama na plošinových stupačkách za širokými řidítky a mohutným plexi si skutečně připadáte tak trochu jak král silnic.

U našeho testovaného modelu působil ke vší ty parádě uklidňujícím dojmem příplatkový padací rám, který lze jednoznačně doporučit. Hýčkán plošinovými stupačkami je u tohoto provedení rovněž spolujezdec, nicméně s usazením je to již o malinko horší. Za příplatek však lze vše napravit dokoupením opěrky, která jistě komfort spolujezdce posune zas o řád výše.
Chytře je vymyšleno zavírání brašen, které budí dojem zapínání na klasické přezky, nicméně ty důmyslně skrývají ty moderní plastové. Mohutný charakter motocyklu jen potrhují velké plné blatníky a vzadu neodmyslitelný sekundární převod klínovým řemenem. Ovládací prvky jsou v tradičním provedení současných terendů H-D. Nikoho tak nepřekvapí falešné víčko nádrže a klasická kaplička s ukazatelem rychlosti a kontrolkami, kterou najdeme rovněž např. na modelech řady Dyna.

Za zmínku jednoznačně stojí doplněk pro cestovatele “cruiser“ tempomat. Je to pravda u motocyklu věc méně obvyklá, nicméně podobně jako u aut na delší cestu velice praktická. Využití speciálně u motocyklu jiné než při jízdě po dálnici nebo po dlouhé rovné cestě asi nenajdeme, i tak je to však přidaná hodnota, která se zde myslím počítá. Praktickou záležitostí je rovněž u H-D používaný systém bezpečnostního alarmu, který je v kombinaci s integrovaným klíčkem v přístrojovce. Při startu stačí tedy jen otočit klíčkem a především nezapomenout si do kapsy, či baťohu přibalit “placku“, díky které právě Vás motocykl bezpečně pozná a alarm včas vypne. Vše je jištěno navíc ještě pro případ delší odstávky možností uzamknout otočný klasický integrovaný zámek s klíčem, který potom brání otočit mechanismus do startovní polohy.
Zvuk H-D linoucí se z dvojice mohutných koncovek ve spodní části poznáte velice neomylně a v kombinaci s vibracemi procházejícími na neutrál celým motocyklem to je po startu dosti emotivní záležitost. Manipulace je s motocyklem na místě lehce složitější a chce to trochu síly, na druhou stranu vše usnadňuje vcelku nízko položené sedlo (683 mm), které je navíc velice kvalitně čalouněné. Zpracování obecně je na dosti vysoké úrovni. Zajímavý je Road King i počtem nabízených barevných kombinací. Vybírat můžete totiž hned z devíti barevných provedení, což je množství v pravdě neobvyklé.

Motor a jízdní vlastnosti

O pohon motocyklu se stará v loňském roce představený Twin Cam 96 o objemu 1584 ccm s šestistupňovou převodovkou. S výkonem kolem 78 koní a hmotností 332 kg to sice není motocykl na kdovíjaké závodění, nicméně silou a hlavně zaměřením je to právě tak akorátní porce naladěná na cestovní vlnu a kochání se krajinou.
Cestovní rychlost se pohybuje tak někde kolem 130 km/h a vzhledem k usazení a vysokému plexi se jedná v pravdě o pohodovou záležitost. Maximální rychlost je ustálená někde kolem 160 km/h a i přes všechny cestovní vymoženosti je to myslím rozumně zvolený strop tohoto motocyklu. Po startu se ozve klasicky brumlavý zvuk H-D a motor se začne zmítat v lehkých vibracích, které přechází až do řidítek.

Šesti stupňová převodovka pracuje bez větších problémů, jen je typicky hlučnější, především při řazení prvního rychlostního stupně. Nejedná se však o nic co by Vás muselo zneklidňovat. Spojka jde velmi lehce a jednotlivé rychlostní stupně se řadí bez větších problémů. Od nízkých otáček je patrný masivní přísun krouťáku, který Vás při rozjezdech slušně katapultuje vpřed. Díky rozložení jednotlivých rychlostních stupňů Vás to nutí i poměrně včas řadit a motor zbytečně nevytáčet. Šestý rychlostní stupeň využijete spíše v maximálních rychlostech, či nutných dálničních přesunech, kde lze navíc využít zmiňovanou možnost volby tempomatu. V běžném režimu jízdy si bez větších potíží tak vystačíte 1-5.
Velice mě překvapila vzhledem k proporcím celková ovladatelnost. I přes měkkčí lehce komfortní nastavení se vše ovládá velice hladce a řidič rozhodně netrpí nedostatkem jistoty, či pocitem nějakého záludně se projevujícího chování. Do příslušných mezí v zatáčkách Vás usměrní případně ubrušované plošinové stupačky. Za pozornost rozhodně stojí brzdová soustava značky Brembo. Dovoluji si říct, že zde fungují opravdu na výbornou a s tak mohutným motocyklem, mají až překvapivě slušnou účinnost. Spolu historicky s těmi na modelu Street Rod patří rozhodně k těm, které mě u H-D osobně velice pozitivně oslovily. Vše bylo navíc v našem případě doplněno u testovaného motocyklu o systém ABS. S palivovou nádrží o objemu 22,7 l , dokáže motocykl obsáhnout, už nějako tu vzdálenost. Nám se ustálila průměrná spotřeba v testu na přijatelných 7 l/100 km. Sekundární pohon je, jak jsme u motocyklů z Milwaukee zvyklí řešen prostřednictvím ozubeného řemenu.

Závěr

Road King je dlouhá léta považován za cestovní motocykl a roky postupného vývoje jsou na něm dnes již dobře znát. Jednoznačně největší výhodou proti konkurenci v této kategorii je jízdní komfort, který je zde umocněn již v základu řadou užitečných doplňků. Díky těmto vlastnostem a poctivému zpracování tradičních kovových součástí a velkému množství chromovaných doplňků si u mě osobně stojí tento H-D hodně vysoko. Výtku tak snad lze mít k obtížnější manipulaci na místě. Námi testovaná verze s ABS je na trhu k dispozici za 543 489 Kč.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE